Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

s těmi 30- ti % chovných souhlasím (a někde je to i víc) - ale mělo by tu i zaznít, že je tam spoustu opravdových pracantů, kteří to drží nad vodou - víte jaký to byl odporný pocit, když se mi chovní smáli do obličeje - prostě je kopnout do zadku až se zastaví o dveře pracáku - jenže to stejně dopadne tak, že vyštvou ty nejschopnější (jednou jsem zažil oddělení, kde se vystřídal celý kolektiv, ale vedoucí a zástupce to vydrželi - pro pracovní morálku je to skutečně devastující)

Jo, tak tohle znám. Kvůli vedoucímu postupně v krátké době odešli z oddělení úplně všichni, vedení ani neskrývá, že ví moc dobře, co je ten vedoucí zač, a už jen ti naivní se diví, že on zůstává a další přicházejí a zase odcházejí.

Dovolil bych si opravit váš názor, protože díky rychlonáboru Íčka u PČR máme v současné době tři skupiny policistů : tažné, chovné a neschopné. Toto má jenom jedno pozitivum, že díky tomu se museli jedinci z druhé skupiny naučit makat, ale to je jenom ve vyjímečných situacích.

for taky polda: ano, je to přesně tak, jsou skutečně tři skupiny jak popisuješ - akorát na ty neschopné jsem se nemohl zlobit, protože jsem věděl, že to je pro ně zaopatřovací ústav (a nemluvím - nepíšu nyní o nováčcích, kteří se učili co práce policisty obnáší - mě to trvalo tak pět let než jsem věděl o čem ta práce je, co si můžu a nemůžu dovolit a co má smysl a co ne) - nemůžu se na ně zlobit, protože to systém umožňoval a kolikrát to byly matky samoživitelky (nebo holky, které se chtěly za slušné peníze válet po kancelářích - nic ve zlém holky - zažil jsem i holky, které byly lepší než deset chlapů), no a samozřejmě tam byli i těžko identifikovatelní chlapíci, nepoužitelní naprosto k ničemu - tzv. kriminalisté určení k zajištění mytí aut a dotankování, podržtažkové - panští kočí nebo nosiči svačin

a snižovat stavy, 30% je chovnejch a to jsem při zemi!!!! Hanba blít, co se v tomto státě podporuje!!!!

výhody a snížit plat!!!!

Ty zakomplexovanej bulíku. Tebe nevzali nebo vyhodili že?

s těmi výhodami bych byl velice opatrný - jednak jich moc už opravdu není (a ještě je kolikrát využívají jen papaláši nebo jiní dobře zapsaní) a potom - když se ta práce bere vážně, tak je skutečně vyčerpávající (o možnosti se zařadit nějak úspěšněji po skončení služebního poměru ani raději nemluvím)

pravda Honzo!!! Je jich jako sraček!!!!

O TOMHLE SE MLČÍ A NIKDE SE O TOM NEPÍŠE,PROSÍM POŠLETE DÁL
http://maso.roumen.cz/O_tomhle_se_mlci.jpg

Ale nemlčí. Už to běhá po internetu a emilovou poštou. Je to holt RASIZMUS NARUBY, ale ten není na pořadu dne, protože to není ten správný rasizmus.

A nackove nikoho nemalti...ti se nezastavam ciganu a le fascinujeme ze zrovna vy neco rikate

www.bezdomuivane.cz

Dnes jsem si přečetl články k opravě karlova mostu a psali posudek z čvut,že to nebyla oprava,ale drastická devastace Národní památky.Chci napsat panu Langerovi jednu věc,že toto by si ani ti ... komunisti nedovolili,ale pražští papaláši-Bééém,Richter a spol si myslí,že si můžou dělat co chtějí.Přeji si ,aby v tomto státě byla znova revoluce.

ale dámy a pánové, opravdu věříte, že Vás může zůstat tolik? snižuje se počet soudců, státních zástupců (viz debata včera na ČT 1), a když se rozhlídnete u P ČR okolo sebe (hlavně na krajských kriminálkách a republikových útvarech), nevidíte dost nevytížených lidiček (jasně, jsou to něčí příbuzní a známí, takže je mi jasné, že nakonec vyštípou nebo vyhodí ty nejschopnější) - vraťte se prosím na zem a buďte rádi že jste rádi

Budu volit stranu,která potrestá soudruhy z ods za kolaboraci a likvidaci tohoto státu.Např íčko- kámoš mrázka, viz. LTO.

Státní aparát zlikviduje ty zdravé kusy,aby náááhodou nebyly dobrým příkladem,aby mohli kafíčkovat a sedět na prdeli..

for honza
Příteli jsi na vekém omylu. Stát nezlikviduje své tahouny. Ti zůstanou, protože někdo ve státní sféře pracovat přece musí. Nefachčenka to určitě nebudou.
Co se týká krajských SKPV tak tito kolegové dělají náročné kauzy, které normální okresní SKPV nesmí dělat (dosahují příliš vysoko).Pokud se budou snižovat stavy, tak na okresní úrovni ne. Tedy alewspoň doufám. Okresních státních zástupců a okresních soudců je pořád ještě nedostatek. Pokud se budou snižovat stavy, tak holt pokud budou chtít tuto práci dělat, tak půjdou buď o stupeň dolů, nebo nahoru. Uvidíme co bude po volbách.

for XXXP: nějak nemám pocit, že bych psal (říkal) něco jiného než Ty, ale obávám se, že to stím odhalováním a vyšetřováním skutečně závažných na krajské a republikové úrovni není tak horké - netvrdím, že tam nejsou šikovní lidé (tp bych si nedovolil), ale že je tam dost lidí, kteří se zabývají pouze margináliemi (a to jsou právě ti, kteří si pak hrají na mistry světa) nebo jsou tam jen na krmníku nebo dožití (co je tam jenom důchodců, kteří to mají jako velice slušný přívydělek a možnost být ve společnosti) - prostě se domnívám, že je Vás ( a byl jsem jedním z Vás) moc

pravda Honzo!!! Je jich jako sraček!!!!

Té prohry je škoda,ale Švýcaři dlouho investovali do hokeje a teď se jim to začíná vyplácet.U nás se moc peněz do sportu nedá a čekají se zázraky,chtělo by to lépe a více pracovat z mládeží,pak to bude zase ten náš hokej.Ale našim fandit nepřestanu!!

Dokud krajánci budou odmítat reprezentovat a budou se vymlouvat na vše možné, tak mladí a nezkušení nemají šanci. Fandím naší hokejové mládeži a všechny ty, kteří odmítli reprezentovat bych už nikdy neoslovil i za cenu sestoupení ze skupiny nejlepších. Jsou to frajeři, kteří vidí jen peníze a národní hrdost jim nic neříká. Je to z jejich strany UBOHOST.

Langera by patřilo zavřít,za to co provedl s policii a HZS.Je to pěknej h.....