A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Jak může být nový zákon pro všechny stejný ? Někdo musí udělat 150 hodin, být venku a trpět a druhý má stálou pracovní dobu, houpe se v křesle a má pomalu stejný rizikový příplatek. Proboha který člověk tohle vymyslel, lidi zaběhnutí v kolejích mají automaticky lepší podmínky pro rozvoj než lidé v nižších třídách. Jak potom bude probíhat výběrové řízení, kde budou funkcionáři ve stejném složení rozhodovat o osudech lidí? Vždyť si budou dosazovat vlastní lidi a upřednostňovat své zájmy. Kam to chceme vlastně dotáhnout tento systém?

Takže ty jseš jeden z těch " pár " policistů, jak píšu o pár řádek dole - ne zcela spokojený - ke spokojenosti již ti chybí málo a nejseš schopen vidět ta " pozitiva ". Kolik nás takových asi je - takto spokojených ?
Jinak já osobně souhlasím s demonstrací - je to jen vyjádření, že jsme jen " ne zcela " spokojeni s tím překopaným paskvilním zákonem se spoustou kladů a zaručené stability ozbrojených složek.

Určitě nechoď pryč, přeci tě nezlomí, nějací šašci tam nahoře, vydrž s námi!

I když jsem tedy vytočený hodně, a to zkousnu hodně! Ale určitě nejsem sám, jak vidíš!!!

mas recht, me taky nasrali a tak jsem po 12 letech v roce 2002 sel, rozhodne se mam lip, nez sem se mel a hlavne cista hlava. Neco konci a zase neco jineho zacina, zivot jde dal, at se z tech rent treba statni rozpocet posere, nedejte se chlapci

No jo, ale ten, kdo sedí v kanceláři, tak také nebude mít zřejmě placené přesčasy jako ten, kdo v rychlém sledu odpracuje 150 hod. tzv. v zelených. Už jsem zde četl, že jsou služebny, kde musí pořádková služba odpracovat měsíčně i 220 hodin. Takže při jednoduchých počtech: když v měsíci je zákonných 165 prac. hodin (tedy 22 směn po 7,5 hod.), udělá v jednom měsíci na takovém útvaru policista 55 hod. v přesčasu. Takže po necelých třech měsících má vesele nárok na proplácení přesčasů. Co se tedy tak změnilo?

Jardo ! Rozhodně je nebude mít vesele, jak říkáš ! Dělal jsi vůbec někdy přesčas v takových číslech ? Vždyť ti lidé budou padat na huby ! Takže naprosto a naprosto zasloužené a vydřené peníze ( pokud je dostanou, protože běží instrukce, že po vyčerpání 150 už nic) Tak jim je nezáviď a dál seď v křesle a toč palci, při vyplňování veledůležitých tabulek.

Pro hodnost: tohle je pro tebe kolego pěkná facka za odsloužených 30 let, jako bys za ty roky nic nedělal a neměl na víc......ale tj.těm nahoře asi jedno....:-(((

Právě před důchodem jsem chtěl mít trochu klidu, zodpovídal jsem za lidi celý život a takovým způsobem se mnou zametli. Je mi z toho mizerně. Přitom o důchod bych si nikdy nezažádal, byla by mě hanba.

VYSVĚTLETE MI PROČ PANUJE MEZI POLICISTY TAKOVÁ ŠPATNÁ NÁLADA A NEVRAŽIVOST? VŽDYŤ NOVÝ ZÁKON MĚL NASTOLIT JASNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD. KAŽDÝ JE ZNECHUCEN, MLUVÍ O ODCHODECH, NEMÁ PENÍZE NA KTERÉ SE TĚŠIL, Z MIMOŘÁDNÝCH POVÝŠENÍ SE SPADLO PŘÍMO DO 3PT A VÝHLED LEPŠÍCH ČASŮ OPĚT DALEKO-PRO ŘADOVÉ POLICISTY.

Vysvětlení je zde: zák.č.361/2003Sb. současně se systemizací pracovních míst... (pro kontrolu doporučuji zák.č.186/1992Sb.) samozřejmě ve znění pozdějších novel...

Např. byl změněn systém hodností. Ty staré vojenské byly zrušeny a jsou nové civilní, které se již nevztahují ke konkrétnímu jedinci, ale k funkci. Byly zrušeny veškeré příplatky za so, ne, svátky, noční ... atd.. a tak se stalo, že třeba z kpt. je prap.

V mém případě z kpt., nstržm.

Já měl taky kapitána a odlsouženo 30 let a ti darebáci mě dali do 3 platové třídy. Asi končím, není jiné cesty.......

Osobně se domnívám, že v hodnostním označení problém není. Tvůrci zákona byli evidentně vedeni snahou ušetřit. Pokud by měli vymyslet nové hodnostní označení, tak by se zákon prodražil, protože by odpovídající označení služební hodnosti muselo být odlišné od stávajícího, což by znamenalo, že třeba policejní komisař v dosavadní PT 10 s hodností npor., tedy třemi hvězdičkami, byl nyní komisař v PT 7 s hodnostním označením poručík s třeba dvěma kolejničkami. Stálo by to peníze? Asi ano. Spíše mi na tom vadí, že tyto změny v hodnosti, resp. v hodnostním označení jen těžko pochopí občan, který je zvyklý na skutečnos,t že když je někomu snížena hodnost, tak je to za trest - viz např. p. Bezouška ze Správy hl. m. Prahy, který takový trest dostal v loňském roce za "zásah" Čermáka proti jisté političce o 1. máje, což bylo poměrně dost medializováno. Dnes pan Bezouška, aniž by asi uplynula doba, na níž onen trest dostal, má hodnostní označení zpět, protože se váže k služební hodnosti, kterou nyní zastává.

po 4 hodinách hlasování na http://demonstrace.blog.cz
je stav 168/6 ( ano / ne )

JÁ CHCI ZPÁTKY POSTAVENÍ A PENÍZE, KTERÉ JSEM MĚL V ROCE 2006. NECHCI DĚLAT POLICAJTA VE 3PT PO 15 LETECH SLUŽBY-JE TO NEMORÁLNÍ.

To je spravedlivé za stejnou práci méně peněz, krásná nepřímá úměrnost a povzbuzení do Nového roku :-) Já to spočítal a jsem 11 ooo kč za rok v mínusu dle"jejich" tarifu a to nepočítám odpracované přesčasy a svátky, za to je teď volno. Ať si tohle strčí za klobouk a koukaj to vrátit? Kde to viděli, že se neplatí so, ne, svátky, noční.....

Dostal jsem rozhodnutí ředitele sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru. Takže podle § 159 a 225 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru přísl. bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů se zvyšuje příspěvek za službu a to o polovinu zvýšení procentní výměry důchodu. V roce 2005 po 20 letech jsem odešel do civilu
a bohužel, nikdo nikoho neupozornil ani neinformoval, že počátkem nového zákona č. 361/ 2003 Sb. se výsluha bude valorizovat pouze polovinou. Tady se potvrdilo pravidlo, že neznalost neomlouvá.
Jinak, chlapi, přeji hodně sil ať to vydržíte a máte aspoň něco.
PS: Občas přivřite oko nad drobným přestupkem svého kolegáčka v civilu. Dík

Ta zpráva tisk.mluvčího PP z dnešního jednání je FAKT SÍLA. ¨Na celé pohádce je nejhezčí "Celodenní výměna informací potvrdila, že ve všech útvarech Policie ČR se policistům oproti roku 2006 zvyšuje platovým výměrem garantovaný služební příjem, pouze v několika specifických případech, které jsou řešeny individuálně, došlo k jeho snížení."
A taky ty čísla jsou moc pěkný, zřejmě si na jejich spočítání najali odvolaného šéfa Českého statistického úřadu (tomu šli počty taky perfektně)

P.s. Ale smutný na tom celý je, že oni to myslej vážně!!!!!!

A mají pravdu - to, co je na rozkazech, je opravdu víc, než před rokem. Bohužel zapomněli, že čísla na rozkazech výplatu dělají až letos, před rokem se k tomu připočítávaly ještě další částky.

Tady je aspoň vidět, že naši šéfové NECHTĚJÍ žádné vyrovnání platů, už se nemluví o tom, že by obyčejní policisté měli mít stejnou nebo větší výplatu než vloni, ale jen o tom, že máme víc na rozkazech....srovnávají hrušky s jabkama....ale o tom pan Husák už mluvil, jen v opačném gardu:-)))))))))))))))))))))))))

ONI TOTIŽ TY NAŠE PENÍZE JSOU U NAŠICH NADŘÍZENÝCH NA VÝPLATNÍCH PÁSKÁCH. A TI JSOU NADMÍRU SPOKOJENI A ZOBOU Z RUKY VŠEM OKRESNÍM, KRAJSKÝM ŘETITELŮM A NÁMĚSTKŮM.

Jsou to prostě profesionální manipulátoři a dá se to nazvat i jinak - o bílé budou stále tvrdit, že je černá, o negativním, že je pozitivní, nevýhodám budou říkat výhody atd. Není to skutečně fér a oni na svých postech a v současném dění nejsou schopni říci holou pravdu - že obyčejní policisté ( většina, co slyším ve svém okolí ) vnímají nový zákon jako osinu v prd...li.
Už jen to diplomatické, ale věcně naprosto matoucí vyjádření našeho policejního prezidenta : " Jedná se určitou skupinu policistů, kteří řekněmě nejsou zcela spokojeni " - tedy to jinými slovy znamená, že v jádru jsme spokojeni a k té dokonalosti stačí opravdu již jen málo.
Tedy, ale abych neříkal, že nikdo není spokojený, je pravdou, že problém se mzdou je skutečně v navýšení kompenzace příplatkových hodin na takovou tu střední hodnotu a například dopravní družstvo, které němělo v měsíci těchto příplatkových hodin v plném - měsíčním počtu si polepšilo a např. na obvodním oddělení, kde naopak slouží " plné " příplatkové hodiny celý měsíc se tato " střední " hodnota kompenzace příplatkových hodin projevila i negativně. To je moje poznání, jak to vidím v okolí, pus samozřejmě propad a v nejnižších platových stupních.

Pokud je mi známo, tak 150 hod. tzv. zelených není nic nového, to bylo i v předchozí právní úpravě. Rozdíl je v tom, že se to obcházelo tzv. nařizováním, takže se vlastně zákon nedodržoval. Myslím, že i nový zákon takkév možnosti dává, a to v řešení problematiky služební pohotovosti na pracovišti. Samozřejmě, toto není možné u nepřetržitých provozů, ale tam se jednak věc řeší navýšením tarifu, jednak daleko rychleji bude dosaženo limitu 150 "zelených" hodin. Po vyčerpání 150 hod. pak nezbyde, než aby zaměstnavatel platil, protože pokud by měl dávat všem policistům, kteří mají splněno 150 hod., náhradní volno, zřejmě by v mnoha případech buď službu neobsadil nebo by musel navýšit stav pracovníků. Omlouvám se, že zasahuji do této diskuse, protože se mě netýká, ale dovolím si říci, že z minulosti mám v tomto směru řadu zkušeností.

Nenechte se zastrašit. Odvolávejte se. Copak nevidíte že toho se nejvíc bojí. Pokud vám někdo vyhrožuje tak použijte sdělovací prostředky, těch se bojí úplně nejvíc

Sdělovací prostředky jedině evropského formátu. V Bruselu by měli vědět, že 600,-E není plat pro řadového policistu !

tak to vypadá, že na prezidiu zasedli ředitelé jiných okresů, než kde sloužíme.
zvláštní, že nediskutovali nad tím, že spousta odvolání byla stažena po návštěvě na "koberci" jednotlivých ředitelů, kde se určitě jako přesvědčovací prostředek nepoužíval cukr.

Vše je vlastně normální. Prezidum je mimo,důchodci ve funkcích mají své jisté a nějaký Kryštof z neomezeného fondu 150 hodin je určitě za dveřmi.
A Langer s odbory nemohou nic dělat, poněbadž je vlastně vše OK. Bohužel se loni asi moc pracovalo a tudíž bylo moc peněz. Proto se letos bude moc pracovat, ale již bezplatně.....
Hlavně neřešit, nepřepínat, nepátrat..

ZASTRAŠOVÁNÍ PODŘÍZENÝCH TO JE CELÝ VÝSLEDEK JEDNÁNÍ NA PŮDĚ POLICEJNÍ AKADEMIE-BRAVO PÁNOVÉ NA VYSOKÝCH ŽIDLÍCH A Z TEPLÝCH KANCELÁŘÍ. OPRAVDU VEDETE POLICII DO ..................

To, že odvolání, a to nejen v takovéto věci, jsou stahována po nátlaku nadřízených, je realita života policejního. Bohužel, svědčí to o nedostatku odvahy takových "stahovatelů". Ten, kdo zve na koberec, by měl smůlu, pokud by na koberec šel odvolatel společně se svým právníkem či obecným zmocněncem. Myslel jsem si, že to již policisté ví, že mají právní vědomí a že tato svá práva začnou využívat. Vážení, naučte se znát svá práva, neřvěte tam, kde to není na místě, ale bojujte tam, kde to na místě je. Je třeba nátlak, k němuž asi ze strany velitelů dochází, odmítnout, a žádat řádný a zákonný průběh odvolacího řízení.

Pokud jsem to pochopil dobře, bylo původně zamýšleno, aby od PČR odešli staré struktury. Ale jestli dobře rozumím novému zákonu, tak se těmto lidem přidaly peníze. V důsledku toho tito lidé od PČR neodejdou, protože by byli blázni, neboť odchodné apod. se počítá z průměrného platu za poslední rok. Tím pádem tu budou minimálně ještě rok strašit, aby až budou odcházet, dostali ještě více peněz! Jestli se mýlím, tak mě opravte.

Vážený kolego,
sloužím u Policie ČR 13 let. Vím o tom, že Ti starší kolegové pobírají více peněz než já. Nevidím důvod, proč bych jim to měl závidět, jelikož za ta léta odvedli pravděpodobně více práce než já a měli by mít také více zkušeností z praxe. Já osobně jsem se učil a zaučoval u kolegy, který slouží u PČR o 15 let déle než já. Nevidím sebemenší důvod, proč bych mu tyto peníze měl závidět. Nestarám se o to, kolik a v jaké kvalitě práci odvedl, to přísluší mému nadřízenému. Nevím, proč nyní poukazujete, většina z Vás, na tyto starší policisty. Vždyť to jsou osoby, které by neměly tímto pikat za to, že Vy začátečníci si tolik jako oni nevyděláte. Jasný závěr. Mluví z tebe závist a ta by u Policie ČR neměla být. Co přispívá špatné náladě u PČR, jsou tyto některé debilní články a pomluvy. Lidi jděte do sebe a vykonávajte tuto práci pro svůj dobrý pocit a pro blaho nás všech.
Pro Ty, kteří se nemohou ztotožnit s mým názorem, pouze sděluji, že je to můj a pouze můj soukromý názor, který jsem si dovolil na těchto stránkách napsat.

XXX

Plně s tebou souhlasím. Již jsem zde uvedl několik příspěvků na obranu důchodců z řad řadových polcistů, ale jak je vidět stále někomu leží v žaludku.

Pepo, nikdo se nebaví o "policejních důchodcích", kteří sloužili. Jestli jsi už v důchodu, neříkej mi, že jsi kolem sebe za ta léta neviděl žádného rádoby policistu, který za svou 25 letou kariéru nevystrčil nos na ulici a práci se úspěšně vyhýbal...? Já je vidím kolem sebe pořád a nejvíce se musím smát, když ukazují, jak je služba náročná a jak se nadřeli...to co udělají za měsíc já zvládnu za půl dne, ale to by asi někomu nevonělo.....

Jsem dle tvých měřítek také policejní důchodce, dík za naše ohodnocení.. Jsem přes 20 let na ulici - prošel sem dost základních útvarů tůzného typu, nemám se za co stydět, stále si udržuji dobrou kondici a výslednost a hlavně chladnou hlavu. Pokud Vám mladším vadí, že se od starších co učit, je to Vaše věc ale je to smutné.. Byl jsem vždy rád, že mě učili starší policisté a že jsem prošel jejich školou, ta dnes mnohým mladším chybí, ale není to chyba jejich ale našeho slavného menegmentu, který podmínky staví tak jak prezentují a když je na ulici někdo dýl "není normální"..

Pokud by mi bylo dvacet a sloužil bych pár týdnů, asi by mi možná taky vadilo, že jsou u PČR lidé, kteří berou víc. Ale, uvedom si, že jednou (taky možná) budeš mít odslouženo 15, 20 let, budeš unaven, přihlásí se nemoc a nebude tě nikdo nikde jinde chtít. Ty si budeš dělat poctivě svojí práci a objeví se někdo v tvém nynějším věku a řekne: "Jdi do hajzlu, zacláníš!" Nepřijde ti to trochu přisprostlé? Vím, je to generační problém, mládí si myslí, že sežralo Šalamounovo ...! Také jsme byli mladí a mysleli jsme si totéž. Ale doba byla jiná, přesčasy nám nikdo neplatil, a to ani po nějakých 150 hod. za rok, dělali jsme je proto, že to bylo potřeba a jen za základní plat. O jeho výši hovořit nebudu, protože to se nedá srovnávat. Tehdy se policie, resp. její předchůdkyně, o své lidi dokázala postarat - pro policajty byly byty, nadřízení se policajta zastali, služba měla prestiž, nadřízení se snažili policajty vychovávat, a to i třeba dnes tak odsuzovanými "poučnými rozkazy" (pokud by někdo nevěděl, co to bylo, nechť mi dá vědět, rád blíže vysvětlím). Byla prostě jiná doba. Takže vyčkej, až přijde k policii nová generace a tebe začne mít za brzdu, tak to hodnoť.

Kolegové nehádejte se, protože policajti se nikdy nedělili podle věku, ale na chovné a tažné. Je plno starších kolegů co dělaj a také mnoho mladších kolegů co nedělaj. A kariérní řád je stále stejný čim větší patolízal tím rychlejší postup. Z tohoto důvodu mnoho starších kolegů co mělo čest zůstalo raději dole, i když byli schopnější, protože na to neměli žaludek. Těchto kolegů by jsme si měli vážit a navzájem se tady nenapadat, protože ty starší co na tom vydělali jsem určitě nechodí a nepíši zde příspěvky. Většina z nich neumí pracovat s PC a na co má na to přece lidi.

Kde jste klucíííí HZS, VS, JS atd. Připojte se.

dejve, kluků z VS tady asi moc nebude, maximálně my strážní
s 3.PT, poněvadž pánové dozorci jsou ve 4.PT a spokojení!!!!

kámoš to napsal velmi dobře. Tady budeme jen my strážný ve 3.PT. Nechápu fakt jedno-kluk,který slouží jako dozorce sotva týden,má 4.PT a hodnost pprap. A já,co mám 2 roky odslouženejch jsem nstrm ve 3PT. A co mají teprve říkat kolegové,kteří jsou ve sboru 20 let a jsou nstrm.VŮBEC SE NEZOHLEDŇUJOU ZKUŠENOSTI. TO JE SMUTNÝ!!!

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci.

Věc: Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru - zvýšení příspěvku za službu - odvolání.
________________________________________________________________ _______


Dne 9.1.2007 jsem pod Č.j.: OSZ-............/2007 ze dne 1.1.2007 obdržel ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:

Dnem XX.YY.2005 mi byl rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pod Č.j.: OSZ-........../VO-Že-2005 dle § 116, 117, 157d zákona č. 186/1992 Sb. přiznán příspěvek za službu ve výši 5.780,-Kč.
Dle ust. § 119 odst. 1 zák. č. 186/1992 Sb. se přiznaný příspěvek zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu..

Dne 1.1.2007 bylo vyhotoveno pod .j.: OSZ-............/2007 ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.
Toto rozhodnutí se opírá o ust. § 159 zák. č. 361/2003 Sb., kterým se výsluhový příspěvek zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
Ust. § 159 zák. č. 361/2003 však nelze použít pro osoby, kterým byl přiznán výsluhový příspěvek dle zákona č. 186/1992 Sb. a v době do 31.12.2006, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., neboť tímto by byl zpětně upraven zákonný nárok, již zákonem přiznaný a jednalo by se tedy o retroaktivitu zákona, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením a ZPĚTNĚ upravuje již jednou přiznané zákonné navyšování výsluhového příspěvku.

Rozhodnutím Č.j.: OSZ-............../2007 ze dne 1.1.2007 byl porušen princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání, které je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.

Žádám tedy, aby i nadále, s účinností od 1.1.2007, byl výsluhový příspěvek, přiznaný mi dne XX.YY. 2005 rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru pod Č.j.: OSZ-............../VO-Že-2005, pravidelně navyšován dle ust. § 119 zákona č. 186/1992 Sb., t.j. ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Nevím, nevím, ale dle mého názoru jde spíše o otázku, zda není na místě podání ústavní stížnosti, neboť předmětným ustanovením by mohl být porušen zákaz retroaktivity.