Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Jak může být nový zákon pro všechny stejný ? Někdo musí udělat 150 hodin, být venku a trpět a druhý má stálou pracovní dobu, houpe se v křesle a má pomalu stejný rizikový příplatek. Proboha který člověk tohle vymyslel, lidi zaběhnutí v kolejích mají automaticky lepší podmínky pro rozvoj než lidé v nižších třídách. Jak potom bude probíhat výběrové řízení, kde budou funkcionáři ve stejném složení rozhodovat o osudech lidí? Vždyť si budou dosazovat vlastní lidi a upřednostňovat své zájmy. Kam to chceme vlastně dotáhnout tento systém?

Takže ty jseš jeden z těch " pár " policistů, jak píšu o pár řádek dole - ne zcela spokojený - ke spokojenosti již ti chybí málo a nejseš schopen vidět ta " pozitiva ". Kolik nás takových asi je - takto spokojených ?
Jinak já osobně souhlasím s demonstrací - je to jen vyjádření, že jsme jen " ne zcela " spokojeni s tím překopaným paskvilním zákonem se spoustou kladů a zaručené stability ozbrojených složek.

Určitě nechoď pryč, přeci tě nezlomí, nějací šašci tam nahoře, vydrž s námi!

I když jsem tedy vytočený hodně, a to zkousnu hodně! Ale určitě nejsem sám, jak vidíš!!!

mas recht, me taky nasrali a tak jsem po 12 letech v roce 2002 sel, rozhodne se mam lip, nez sem se mel a hlavne cista hlava. Neco konci a zase neco jineho zacina, zivot jde dal, at se z tech rent treba statni rozpocet posere, nedejte se chlapci

No jo, ale ten, kdo sedí v kanceláři, tak také nebude mít zřejmě placené přesčasy jako ten, kdo v rychlém sledu odpracuje 150 hod. tzv. v zelených. Už jsem zde četl, že jsou služebny, kde musí pořádková služba odpracovat měsíčně i 220 hodin. Takže při jednoduchých počtech: když v měsíci je zákonných 165 prac. hodin (tedy 22 směn po 7,5 hod.), udělá v jednom měsíci na takovém útvaru policista 55 hod. v přesčasu. Takže po necelých třech měsících má vesele nárok na proplácení přesčasů. Co se tedy tak změnilo?

Jardo ! Rozhodně je nebude mít vesele, jak říkáš ! Dělal jsi vůbec někdy přesčas v takových číslech ? Vždyť ti lidé budou padat na huby ! Takže naprosto a naprosto zasloužené a vydřené peníze ( pokud je dostanou, protože běží instrukce, že po vyčerpání 150 už nic) Tak jim je nezáviď a dál seď v křesle a toč palci, při vyplňování veledůležitých tabulek.

Pro hodnost: tohle je pro tebe kolego pěkná facka za odsloužených 30 let, jako bys za ty roky nic nedělal a neměl na víc......ale tj.těm nahoře asi jedno....:-(((

Právě před důchodem jsem chtěl mít trochu klidu, zodpovídal jsem za lidi celý život a takovým způsobem se mnou zametli. Je mi z toho mizerně. Přitom o důchod bych si nikdy nezažádal, byla by mě hanba.

VYSVĚTLETE MI PROČ PANUJE MEZI POLICISTY TAKOVÁ ŠPATNÁ NÁLADA A NEVRAŽIVOST? VŽDYŤ NOVÝ ZÁKON MĚL NASTOLIT JASNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD. KAŽDÝ JE ZNECHUCEN, MLUVÍ O ODCHODECH, NEMÁ PENÍZE NA KTERÉ SE TĚŠIL, Z MIMOŘÁDNÝCH POVÝŠENÍ SE SPADLO PŘÍMO DO 3PT A VÝHLED LEPŠÍCH ČASŮ OPĚT DALEKO-PRO ŘADOVÉ POLICISTY.

Vysvětlení je zde: zák.č.361/2003Sb. současně se systemizací pracovních míst... (pro kontrolu doporučuji zák.č.186/1992Sb.) samozřejmě ve znění pozdějších novel...

Např. byl změněn systém hodností. Ty staré vojenské byly zrušeny a jsou nové civilní, které se již nevztahují ke konkrétnímu jedinci, ale k funkci. Byly zrušeny veškeré příplatky za so, ne, svátky, noční ... atd.. a tak se stalo, že třeba z kpt. je prap.

V mém případě z kpt., nstržm.

Já měl taky kapitána a odlsouženo 30 let a ti darebáci mě dali do 3 platové třídy. Asi končím, není jiné cesty.......

Osobně se domnívám, že v hodnostním označení problém není. Tvůrci zákona byli evidentně vedeni snahou ušetřit. Pokud by měli vymyslet nové hodnostní označení, tak by se zákon prodražil, protože by odpovídající označení služební hodnosti muselo být odlišné od stávajícího, což by znamenalo, že třeba policejní komisař v dosavadní PT 10 s hodností npor., tedy třemi hvězdičkami, byl nyní komisař v PT 7 s hodnostním označením poručík s třeba dvěma kolejničkami. Stálo by to peníze? Asi ano. Spíše mi na tom vadí, že tyto změny v hodnosti, resp. v hodnostním označení jen těžko pochopí občan, který je zvyklý na skutečnos,t že když je někomu snížena hodnost, tak je to za trest - viz např. p. Bezouška ze Správy hl. m. Prahy, který takový trest dostal v loňském roce za "zásah" Čermáka proti jisté političce o 1. máje, což bylo poměrně dost medializováno. Dnes pan Bezouška, aniž by asi uplynula doba, na níž onen trest dostal, má hodnostní označení zpět, protože se váže k služební hodnosti, kterou nyní zastává.

po 4 hodinách hlasování na http://demonstrace.blog.cz
je stav 168/6 ( ano / ne )

JÁ CHCI ZPÁTKY POSTAVENÍ A PENÍZE, KTERÉ JSEM MĚL V ROCE 2006. NECHCI DĚLAT POLICAJTA VE 3PT PO 15 LETECH SLUŽBY-JE TO NEMORÁLNÍ.

To je spravedlivé za stejnou práci méně peněz, krásná nepřímá úměrnost a povzbuzení do Nového roku :-) Já to spočítal a jsem 11 ooo kč za rok v mínusu dle"jejich" tarifu a to nepočítám odpracované přesčasy a svátky, za to je teď volno. Ať si tohle strčí za klobouk a koukaj to vrátit? Kde to viděli, že se neplatí so, ne, svátky, noční.....

Dostal jsem rozhodnutí ředitele sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru. Takže podle § 159 a 225 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru přísl. bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů se zvyšuje příspěvek za službu a to o polovinu zvýšení procentní výměry důchodu. V roce 2005 po 20 letech jsem odešel do civilu
a bohužel, nikdo nikoho neupozornil ani neinformoval, že počátkem nového zákona č. 361/ 2003 Sb. se výsluha bude valorizovat pouze polovinou. Tady se potvrdilo pravidlo, že neznalost neomlouvá.
Jinak, chlapi, přeji hodně sil ať to vydržíte a máte aspoň něco.
PS: Občas přivřite oko nad drobným přestupkem svého kolegáčka v civilu. Dík

Ta zpráva tisk.mluvčího PP z dnešního jednání je FAKT SÍLA. ¨Na celé pohádce je nejhezčí "Celodenní výměna informací potvrdila, že ve všech útvarech Policie ČR se policistům oproti roku 2006 zvyšuje platovým výměrem garantovaný služební příjem, pouze v několika specifických případech, které jsou řešeny individuálně, došlo k jeho snížení."
A taky ty čísla jsou moc pěkný, zřejmě si na jejich spočítání najali odvolaného šéfa Českého statistického úřadu (tomu šli počty taky perfektně)

P.s. Ale smutný na tom celý je, že oni to myslej vážně!!!!!!

A mají pravdu - to, co je na rozkazech, je opravdu víc, než před rokem. Bohužel zapomněli, že čísla na rozkazech výplatu dělají až letos, před rokem se k tomu připočítávaly ještě další částky.

Tady je aspoň vidět, že naši šéfové NECHTĚJÍ žádné vyrovnání platů, už se nemluví o tom, že by obyčejní policisté měli mít stejnou nebo větší výplatu než vloni, ale jen o tom, že máme víc na rozkazech....srovnávají hrušky s jabkama....ale o tom pan Husák už mluvil, jen v opačném gardu:-)))))))))))))))))))))))))

ONI TOTIŽ TY NAŠE PENÍZE JSOU U NAŠICH NADŘÍZENÝCH NA VÝPLATNÍCH PÁSKÁCH. A TI JSOU NADMÍRU SPOKOJENI A ZOBOU Z RUKY VŠEM OKRESNÍM, KRAJSKÝM ŘETITELŮM A NÁMĚSTKŮM.

Jsou to prostě profesionální manipulátoři a dá se to nazvat i jinak - o bílé budou stále tvrdit, že je černá, o negativním, že je pozitivní, nevýhodám budou říkat výhody atd. Není to skutečně fér a oni na svých postech a v současném dění nejsou schopni říci holou pravdu - že obyčejní policisté ( většina, co slyším ve svém okolí ) vnímají nový zákon jako osinu v prd...li.
Už jen to diplomatické, ale věcně naprosto matoucí vyjádření našeho policejního prezidenta : " Jedná se určitou skupinu policistů, kteří řekněmě nejsou zcela spokojeni " - tedy to jinými slovy znamená, že v jádru jsme spokojeni a k té dokonalosti stačí opravdu již jen málo.
Tedy, ale abych neříkal, že nikdo není spokojený, je pravdou, že problém se mzdou je skutečně v navýšení kompenzace příplatkových hodin na takovou tu střední hodnotu a například dopravní družstvo, které němělo v měsíci těchto příplatkových hodin v plném - měsíčním počtu si polepšilo a např. na obvodním oddělení, kde naopak slouží " plné " příplatkové hodiny celý měsíc se tato " střední " hodnota kompenzace příplatkových hodin projevila i negativně. To je moje poznání, jak to vidím v okolí, pus samozřejmě propad a v nejnižších platových stupních.

Pokud je mi známo, tak 150 hod. tzv. zelených není nic nového, to bylo i v předchozí právní úpravě. Rozdíl je v tom, že se to obcházelo tzv. nařizováním, takže se vlastně zákon nedodržoval. Myslím, že i nový zákon takkév možnosti dává, a to v řešení problematiky služební pohotovosti na pracovišti. Samozřejmě, toto není možné u nepřetržitých provozů, ale tam se jednak věc řeší navýšením tarifu, jednak daleko rychleji bude dosaženo limitu 150 "zelených" hodin. Po vyčerpání 150 hod. pak nezbyde, než aby zaměstnavatel platil, protože pokud by měl dávat všem policistům, kteří mají splněno 150 hod., náhradní volno, zřejmě by v mnoha případech buď službu neobsadil nebo by musel navýšit stav pracovníků. Omlouvám se, že zasahuji do této diskuse, protože se mě netýká, ale dovolím si říci, že z minulosti mám v tomto směru řadu zkušeností.

Nenechte se zastrašit. Odvolávejte se. Copak nevidíte že toho se nejvíc bojí. Pokud vám někdo vyhrožuje tak použijte sdělovací prostředky, těch se bojí úplně nejvíc

Sdělovací prostředky jedině evropského formátu. V Bruselu by měli vědět, že 600,-E není plat pro řadového policistu !

tak to vypadá, že na prezidiu zasedli ředitelé jiných okresů, než kde sloužíme.
zvláštní, že nediskutovali nad tím, že spousta odvolání byla stažena po návštěvě na "koberci" jednotlivých ředitelů, kde se určitě jako přesvědčovací prostředek nepoužíval cukr.

Vše je vlastně normální. Prezidum je mimo,důchodci ve funkcích mají své jisté a nějaký Kryštof z neomezeného fondu 150 hodin je určitě za dveřmi.
A Langer s odbory nemohou nic dělat, poněbadž je vlastně vše OK. Bohužel se loni asi moc pracovalo a tudíž bylo moc peněz. Proto se letos bude moc pracovat, ale již bezplatně.....
Hlavně neřešit, nepřepínat, nepátrat..

ZASTRAŠOVÁNÍ PODŘÍZENÝCH TO JE CELÝ VÝSLEDEK JEDNÁNÍ NA PŮDĚ POLICEJNÍ AKADEMIE-BRAVO PÁNOVÉ NA VYSOKÝCH ŽIDLÍCH A Z TEPLÝCH KANCELÁŘÍ. OPRAVDU VEDETE POLICII DO ..................

To, že odvolání, a to nejen v takovéto věci, jsou stahována po nátlaku nadřízených, je realita života policejního. Bohužel, svědčí to o nedostatku odvahy takových "stahovatelů". Ten, kdo zve na koberec, by měl smůlu, pokud by na koberec šel odvolatel společně se svým právníkem či obecným zmocněncem. Myslel jsem si, že to již policisté ví, že mají právní vědomí a že tato svá práva začnou využívat. Vážení, naučte se znát svá práva, neřvěte tam, kde to není na místě, ale bojujte tam, kde to na místě je. Je třeba nátlak, k němuž asi ze strany velitelů dochází, odmítnout, a žádat řádný a zákonný průběh odvolacího řízení.

Pokud jsem to pochopil dobře, bylo původně zamýšleno, aby od PČR odešli staré struktury. Ale jestli dobře rozumím novému zákonu, tak se těmto lidem přidaly peníze. V důsledku toho tito lidé od PČR neodejdou, protože by byli blázni, neboť odchodné apod. se počítá z průměrného platu za poslední rok. Tím pádem tu budou minimálně ještě rok strašit, aby až budou odcházet, dostali ještě více peněz! Jestli se mýlím, tak mě opravte.

Vážený kolego,
sloužím u Policie ČR 13 let. Vím o tom, že Ti starší kolegové pobírají více peněz než já. Nevidím důvod, proč bych jim to měl závidět, jelikož za ta léta odvedli pravděpodobně více práce než já a měli by mít také více zkušeností z praxe. Já osobně jsem se učil a zaučoval u kolegy, který slouží u PČR o 15 let déle než já. Nevidím sebemenší důvod, proč bych mu tyto peníze měl závidět. Nestarám se o to, kolik a v jaké kvalitě práci odvedl, to přísluší mému nadřízenému. Nevím, proč nyní poukazujete, většina z Vás, na tyto starší policisty. Vždyť to jsou osoby, které by neměly tímto pikat za to, že Vy začátečníci si tolik jako oni nevyděláte. Jasný závěr. Mluví z tebe závist a ta by u Policie ČR neměla být. Co přispívá špatné náladě u PČR, jsou tyto některé debilní články a pomluvy. Lidi jděte do sebe a vykonávajte tuto práci pro svůj dobrý pocit a pro blaho nás všech.
Pro Ty, kteří se nemohou ztotožnit s mým názorem, pouze sděluji, že je to můj a pouze můj soukromý názor, který jsem si dovolil na těchto stránkách napsat.

XXX

Plně s tebou souhlasím. Již jsem zde uvedl několik příspěvků na obranu důchodců z řad řadových polcistů, ale jak je vidět stále někomu leží v žaludku.

Pepo, nikdo se nebaví o "policejních důchodcích", kteří sloužili. Jestli jsi už v důchodu, neříkej mi, že jsi kolem sebe za ta léta neviděl žádného rádoby policistu, který za svou 25 letou kariéru nevystrčil nos na ulici a práci se úspěšně vyhýbal...? Já je vidím kolem sebe pořád a nejvíce se musím smát, když ukazují, jak je služba náročná a jak se nadřeli...to co udělají za měsíc já zvládnu za půl dne, ale to by asi někomu nevonělo.....

Jsem dle tvých měřítek také policejní důchodce, dík za naše ohodnocení.. Jsem přes 20 let na ulici - prošel sem dost základních útvarů tůzného typu, nemám se za co stydět, stále si udržuji dobrou kondici a výslednost a hlavně chladnou hlavu. Pokud Vám mladším vadí, že se od starších co učit, je to Vaše věc ale je to smutné.. Byl jsem vždy rád, že mě učili starší policisté a že jsem prošel jejich školou, ta dnes mnohým mladším chybí, ale není to chyba jejich ale našeho slavného menegmentu, který podmínky staví tak jak prezentují a když je na ulici někdo dýl "není normální"..

Pokud by mi bylo dvacet a sloužil bych pár týdnů, asi by mi možná taky vadilo, že jsou u PČR lidé, kteří berou víc. Ale, uvedom si, že jednou (taky možná) budeš mít odslouženo 15, 20 let, budeš unaven, přihlásí se nemoc a nebude tě nikdo nikde jinde chtít. Ty si budeš dělat poctivě svojí práci a objeví se někdo v tvém nynějším věku a řekne: "Jdi do hajzlu, zacláníš!" Nepřijde ti to trochu přisprostlé? Vím, je to generační problém, mládí si myslí, že sežralo Šalamounovo ...! Také jsme byli mladí a mysleli jsme si totéž. Ale doba byla jiná, přesčasy nám nikdo neplatil, a to ani po nějakých 150 hod. za rok, dělali jsme je proto, že to bylo potřeba a jen za základní plat. O jeho výši hovořit nebudu, protože to se nedá srovnávat. Tehdy se policie, resp. její předchůdkyně, o své lidi dokázala postarat - pro policajty byly byty, nadřízení se policajta zastali, služba měla prestiž, nadřízení se snažili policajty vychovávat, a to i třeba dnes tak odsuzovanými "poučnými rozkazy" (pokud by někdo nevěděl, co to bylo, nechť mi dá vědět, rád blíže vysvětlím). Byla prostě jiná doba. Takže vyčkej, až přijde k policii nová generace a tebe začne mít za brzdu, tak to hodnoť.

Kolegové nehádejte se, protože policajti se nikdy nedělili podle věku, ale na chovné a tažné. Je plno starších kolegů co dělaj a také mnoho mladších kolegů co nedělaj. A kariérní řád je stále stejný čim větší patolízal tím rychlejší postup. Z tohoto důvodu mnoho starších kolegů co mělo čest zůstalo raději dole, i když byli schopnější, protože na to neměli žaludek. Těchto kolegů by jsme si měli vážit a navzájem se tady nenapadat, protože ty starší co na tom vydělali jsem určitě nechodí a nepíši zde příspěvky. Většina z nich neumí pracovat s PC a na co má na to přece lidi.

Kde jste klucíííí HZS, VS, JS atd. Připojte se.

dejve, kluků z VS tady asi moc nebude, maximálně my strážní
s 3.PT, poněvadž pánové dozorci jsou ve 4.PT a spokojení!!!!

kámoš to napsal velmi dobře. Tady budeme jen my strážný ve 3.PT. Nechápu fakt jedno-kluk,který slouží jako dozorce sotva týden,má 4.PT a hodnost pprap. A já,co mám 2 roky odslouženejch jsem nstrm ve 3PT. A co mají teprve říkat kolegové,kteří jsou ve sboru 20 let a jsou nstrm.VŮBEC SE NEZOHLEDŇUJOU ZKUŠENOSTI. TO JE SMUTNÝ!!!

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci.

Věc: Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru - zvýšení příspěvku za službu - odvolání.
________________________________________________________________ _______


Dne 9.1.2007 jsem pod Č.j.: OSZ-............/2007 ze dne 1.1.2007 obdržel ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:

Dnem XX.YY.2005 mi byl rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pod Č.j.: OSZ-........../VO-Že-2005 dle § 116, 117, 157d zákona č. 186/1992 Sb. přiznán příspěvek za službu ve výši 5.780,-Kč.
Dle ust. § 119 odst. 1 zák. č. 186/1992 Sb. se přiznaný příspěvek zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu..

Dne 1.1.2007 bylo vyhotoveno pod .j.: OSZ-............/2007 ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.
Toto rozhodnutí se opírá o ust. § 159 zák. č. 361/2003 Sb., kterým se výsluhový příspěvek zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
Ust. § 159 zák. č. 361/2003 však nelze použít pro osoby, kterým byl přiznán výsluhový příspěvek dle zákona č. 186/1992 Sb. a v době do 31.12.2006, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., neboť tímto by byl zpětně upraven zákonný nárok, již zákonem přiznaný a jednalo by se tedy o retroaktivitu zákona, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením a ZPĚTNĚ upravuje již jednou přiznané zákonné navyšování výsluhového příspěvku.

Rozhodnutím Č.j.: OSZ-............../2007 ze dne 1.1.2007 byl porušen princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání, které je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.

Žádám tedy, aby i nadále, s účinností od 1.1.2007, byl výsluhový příspěvek, přiznaný mi dne XX.YY. 2005 rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru pod Č.j.: OSZ-............../VO-Že-2005, pravidelně navyšován dle ust. § 119 zákona č. 186/1992 Sb., t.j. ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Nevím, nevím, ale dle mého názoru jde spíše o otázku, zda není na místě podání ústavní stížnosti, neboť předmětným ustanovením by mohl být porušen zákaz retroaktivity.