4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jak může být nový zákon pro všechny stejný ? Někdo musí udělat 150 hodin, být venku a trpět a druhý má stálou pracovní dobu, houpe se v křesle a má pomalu stejný rizikový příplatek. Proboha který člověk tohle vymyslel, lidi zaběhnutí v kolejích mají automaticky lepší podmínky pro rozvoj než lidé v nižších třídách. Jak potom bude probíhat výběrové řízení, kde budou funkcionáři ve stejném složení rozhodovat o osudech lidí? Vždyť si budou dosazovat vlastní lidi a upřednostňovat své zájmy. Kam to chceme vlastně dotáhnout tento systém?

Takže ty jseš jeden z těch " pár " policistů, jak píšu o pár řádek dole - ne zcela spokojený - ke spokojenosti již ti chybí málo a nejseš schopen vidět ta " pozitiva ". Kolik nás takových asi je - takto spokojených ?
Jinak já osobně souhlasím s demonstrací - je to jen vyjádření, že jsme jen " ne zcela " spokojeni s tím překopaným paskvilním zákonem se spoustou kladů a zaručené stability ozbrojených složek.

Určitě nechoď pryč, přeci tě nezlomí, nějací šašci tam nahoře, vydrž s námi!

I když jsem tedy vytočený hodně, a to zkousnu hodně! Ale určitě nejsem sám, jak vidíš!!!

mas recht, me taky nasrali a tak jsem po 12 letech v roce 2002 sel, rozhodne se mam lip, nez sem se mel a hlavne cista hlava. Neco konci a zase neco jineho zacina, zivot jde dal, at se z tech rent treba statni rozpocet posere, nedejte se chlapci

No jo, ale ten, kdo sedí v kanceláři, tak také nebude mít zřejmě placené přesčasy jako ten, kdo v rychlém sledu odpracuje 150 hod. tzv. v zelených. Už jsem zde četl, že jsou služebny, kde musí pořádková služba odpracovat měsíčně i 220 hodin. Takže při jednoduchých počtech: když v měsíci je zákonných 165 prac. hodin (tedy 22 směn po 7,5 hod.), udělá v jednom měsíci na takovém útvaru policista 55 hod. v přesčasu. Takže po necelých třech měsících má vesele nárok na proplácení přesčasů. Co se tedy tak změnilo?

Jardo ! Rozhodně je nebude mít vesele, jak říkáš ! Dělal jsi vůbec někdy přesčas v takových číslech ? Vždyť ti lidé budou padat na huby ! Takže naprosto a naprosto zasloužené a vydřené peníze ( pokud je dostanou, protože běží instrukce, že po vyčerpání 150 už nic) Tak jim je nezáviď a dál seď v křesle a toč palci, při vyplňování veledůležitých tabulek.

Pro hodnost: tohle je pro tebe kolego pěkná facka za odsloužených 30 let, jako bys za ty roky nic nedělal a neměl na víc......ale tj.těm nahoře asi jedno....:-(((

Právě před důchodem jsem chtěl mít trochu klidu, zodpovídal jsem za lidi celý život a takovým způsobem se mnou zametli. Je mi z toho mizerně. Přitom o důchod bych si nikdy nezažádal, byla by mě hanba.

VYSVĚTLETE MI PROČ PANUJE MEZI POLICISTY TAKOVÁ ŠPATNÁ NÁLADA A NEVRAŽIVOST? VŽDYŤ NOVÝ ZÁKON MĚL NASTOLIT JASNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD. KAŽDÝ JE ZNECHUCEN, MLUVÍ O ODCHODECH, NEMÁ PENÍZE NA KTERÉ SE TĚŠIL, Z MIMOŘÁDNÝCH POVÝŠENÍ SE SPADLO PŘÍMO DO 3PT A VÝHLED LEPŠÍCH ČASŮ OPĚT DALEKO-PRO ŘADOVÉ POLICISTY.

Vysvětlení je zde: zák.č.361/2003Sb. současně se systemizací pracovních míst... (pro kontrolu doporučuji zák.č.186/1992Sb.) samozřejmě ve znění pozdějších novel...

Např. byl změněn systém hodností. Ty staré vojenské byly zrušeny a jsou nové civilní, které se již nevztahují ke konkrétnímu jedinci, ale k funkci. Byly zrušeny veškeré příplatky za so, ne, svátky, noční ... atd.. a tak se stalo, že třeba z kpt. je prap.

V mém případě z kpt., nstržm.

Já měl taky kapitána a odlsouženo 30 let a ti darebáci mě dali do 3 platové třídy. Asi končím, není jiné cesty.......

Osobně se domnívám, že v hodnostním označení problém není. Tvůrci zákona byli evidentně vedeni snahou ušetřit. Pokud by měli vymyslet nové hodnostní označení, tak by se zákon prodražil, protože by odpovídající označení služební hodnosti muselo být odlišné od stávajícího, což by znamenalo, že třeba policejní komisař v dosavadní PT 10 s hodností npor., tedy třemi hvězdičkami, byl nyní komisař v PT 7 s hodnostním označením poručík s třeba dvěma kolejničkami. Stálo by to peníze? Asi ano. Spíše mi na tom vadí, že tyto změny v hodnosti, resp. v hodnostním označení jen těžko pochopí občan, který je zvyklý na skutečnos,t že když je někomu snížena hodnost, tak je to za trest - viz např. p. Bezouška ze Správy hl. m. Prahy, který takový trest dostal v loňském roce za "zásah" Čermáka proti jisté političce o 1. máje, což bylo poměrně dost medializováno. Dnes pan Bezouška, aniž by asi uplynula doba, na níž onen trest dostal, má hodnostní označení zpět, protože se váže k služební hodnosti, kterou nyní zastává.

po 4 hodinách hlasování na http://demonstrace.blog.cz
je stav 168/6 ( ano / ne )

JÁ CHCI ZPÁTKY POSTAVENÍ A PENÍZE, KTERÉ JSEM MĚL V ROCE 2006. NECHCI DĚLAT POLICAJTA VE 3PT PO 15 LETECH SLUŽBY-JE TO NEMORÁLNÍ.

To je spravedlivé za stejnou práci méně peněz, krásná nepřímá úměrnost a povzbuzení do Nového roku :-) Já to spočítal a jsem 11 ooo kč za rok v mínusu dle"jejich" tarifu a to nepočítám odpracované přesčasy a svátky, za to je teď volno. Ať si tohle strčí za klobouk a koukaj to vrátit? Kde to viděli, že se neplatí so, ne, svátky, noční.....

Dostal jsem rozhodnutí ředitele sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru. Takže podle § 159 a 225 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru přísl. bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů se zvyšuje příspěvek za službu a to o polovinu zvýšení procentní výměry důchodu. V roce 2005 po 20 letech jsem odešel do civilu
a bohužel, nikdo nikoho neupozornil ani neinformoval, že počátkem nového zákona č. 361/ 2003 Sb. se výsluha bude valorizovat pouze polovinou. Tady se potvrdilo pravidlo, že neznalost neomlouvá.
Jinak, chlapi, přeji hodně sil ať to vydržíte a máte aspoň něco.
PS: Občas přivřite oko nad drobným přestupkem svého kolegáčka v civilu. Dík

Ta zpráva tisk.mluvčího PP z dnešního jednání je FAKT SÍLA. ¨Na celé pohádce je nejhezčí "Celodenní výměna informací potvrdila, že ve všech útvarech Policie ČR se policistům oproti roku 2006 zvyšuje platovým výměrem garantovaný služební příjem, pouze v několika specifických případech, které jsou řešeny individuálně, došlo k jeho snížení."
A taky ty čísla jsou moc pěkný, zřejmě si na jejich spočítání najali odvolaného šéfa Českého statistického úřadu (tomu šli počty taky perfektně)

P.s. Ale smutný na tom celý je, že oni to myslej vážně!!!!!!

A mají pravdu - to, co je na rozkazech, je opravdu víc, než před rokem. Bohužel zapomněli, že čísla na rozkazech výplatu dělají až letos, před rokem se k tomu připočítávaly ještě další částky.

Tady je aspoň vidět, že naši šéfové NECHTĚJÍ žádné vyrovnání platů, už se nemluví o tom, že by obyčejní policisté měli mít stejnou nebo větší výplatu než vloni, ale jen o tom, že máme víc na rozkazech....srovnávají hrušky s jabkama....ale o tom pan Husák už mluvil, jen v opačném gardu:-)))))))))))))))))))))))))

ONI TOTIŽ TY NAŠE PENÍZE JSOU U NAŠICH NADŘÍZENÝCH NA VÝPLATNÍCH PÁSKÁCH. A TI JSOU NADMÍRU SPOKOJENI A ZOBOU Z RUKY VŠEM OKRESNÍM, KRAJSKÝM ŘETITELŮM A NÁMĚSTKŮM.

Jsou to prostě profesionální manipulátoři a dá se to nazvat i jinak - o bílé budou stále tvrdit, že je černá, o negativním, že je pozitivní, nevýhodám budou říkat výhody atd. Není to skutečně fér a oni na svých postech a v současném dění nejsou schopni říci holou pravdu - že obyčejní policisté ( většina, co slyším ve svém okolí ) vnímají nový zákon jako osinu v prd...li.
Už jen to diplomatické, ale věcně naprosto matoucí vyjádření našeho policejního prezidenta : " Jedná se určitou skupinu policistů, kteří řekněmě nejsou zcela spokojeni " - tedy to jinými slovy znamená, že v jádru jsme spokojeni a k té dokonalosti stačí opravdu již jen málo.
Tedy, ale abych neříkal, že nikdo není spokojený, je pravdou, že problém se mzdou je skutečně v navýšení kompenzace příplatkových hodin na takovou tu střední hodnotu a například dopravní družstvo, které němělo v měsíci těchto příplatkových hodin v plném - měsíčním počtu si polepšilo a např. na obvodním oddělení, kde naopak slouží " plné " příplatkové hodiny celý měsíc se tato " střední " hodnota kompenzace příplatkových hodin projevila i negativně. To je moje poznání, jak to vidím v okolí, pus samozřejmě propad a v nejnižších platových stupních.

Pokud je mi známo, tak 150 hod. tzv. zelených není nic nového, to bylo i v předchozí právní úpravě. Rozdíl je v tom, že se to obcházelo tzv. nařizováním, takže se vlastně zákon nedodržoval. Myslím, že i nový zákon takkév možnosti dává, a to v řešení problematiky služební pohotovosti na pracovišti. Samozřejmě, toto není možné u nepřetržitých provozů, ale tam se jednak věc řeší navýšením tarifu, jednak daleko rychleji bude dosaženo limitu 150 "zelených" hodin. Po vyčerpání 150 hod. pak nezbyde, než aby zaměstnavatel platil, protože pokud by měl dávat všem policistům, kteří mají splněno 150 hod., náhradní volno, zřejmě by v mnoha případech buď službu neobsadil nebo by musel navýšit stav pracovníků. Omlouvám se, že zasahuji do této diskuse, protože se mě netýká, ale dovolím si říci, že z minulosti mám v tomto směru řadu zkušeností.

Nenechte se zastrašit. Odvolávejte se. Copak nevidíte že toho se nejvíc bojí. Pokud vám někdo vyhrožuje tak použijte sdělovací prostředky, těch se bojí úplně nejvíc

Sdělovací prostředky jedině evropského formátu. V Bruselu by měli vědět, že 600,-E není plat pro řadového policistu !

tak to vypadá, že na prezidiu zasedli ředitelé jiných okresů, než kde sloužíme.
zvláštní, že nediskutovali nad tím, že spousta odvolání byla stažena po návštěvě na "koberci" jednotlivých ředitelů, kde se určitě jako přesvědčovací prostředek nepoužíval cukr.

Vše je vlastně normální. Prezidum je mimo,důchodci ve funkcích mají své jisté a nějaký Kryštof z neomezeného fondu 150 hodin je určitě za dveřmi.
A Langer s odbory nemohou nic dělat, poněbadž je vlastně vše OK. Bohužel se loni asi moc pracovalo a tudíž bylo moc peněz. Proto se letos bude moc pracovat, ale již bezplatně.....
Hlavně neřešit, nepřepínat, nepátrat..

ZASTRAŠOVÁNÍ PODŘÍZENÝCH TO JE CELÝ VÝSLEDEK JEDNÁNÍ NA PŮDĚ POLICEJNÍ AKADEMIE-BRAVO PÁNOVÉ NA VYSOKÝCH ŽIDLÍCH A Z TEPLÝCH KANCELÁŘÍ. OPRAVDU VEDETE POLICII DO ..................

To, že odvolání, a to nejen v takovéto věci, jsou stahována po nátlaku nadřízených, je realita života policejního. Bohužel, svědčí to o nedostatku odvahy takových "stahovatelů". Ten, kdo zve na koberec, by měl smůlu, pokud by na koberec šel odvolatel společně se svým právníkem či obecným zmocněncem. Myslel jsem si, že to již policisté ví, že mají právní vědomí a že tato svá práva začnou využívat. Vážení, naučte se znát svá práva, neřvěte tam, kde to není na místě, ale bojujte tam, kde to na místě je. Je třeba nátlak, k němuž asi ze strany velitelů dochází, odmítnout, a žádat řádný a zákonný průběh odvolacího řízení.

Pokud jsem to pochopil dobře, bylo původně zamýšleno, aby od PČR odešli staré struktury. Ale jestli dobře rozumím novému zákonu, tak se těmto lidem přidaly peníze. V důsledku toho tito lidé od PČR neodejdou, protože by byli blázni, neboť odchodné apod. se počítá z průměrného platu za poslední rok. Tím pádem tu budou minimálně ještě rok strašit, aby až budou odcházet, dostali ještě více peněz! Jestli se mýlím, tak mě opravte.

Vážený kolego,
sloužím u Policie ČR 13 let. Vím o tom, že Ti starší kolegové pobírají více peněz než já. Nevidím důvod, proč bych jim to měl závidět, jelikož za ta léta odvedli pravděpodobně více práce než já a měli by mít také více zkušeností z praxe. Já osobně jsem se učil a zaučoval u kolegy, který slouží u PČR o 15 let déle než já. Nevidím sebemenší důvod, proč bych mu tyto peníze měl závidět. Nestarám se o to, kolik a v jaké kvalitě práci odvedl, to přísluší mému nadřízenému. Nevím, proč nyní poukazujete, většina z Vás, na tyto starší policisty. Vždyť to jsou osoby, které by neměly tímto pikat za to, že Vy začátečníci si tolik jako oni nevyděláte. Jasný závěr. Mluví z tebe závist a ta by u Policie ČR neměla být. Co přispívá špatné náladě u PČR, jsou tyto některé debilní články a pomluvy. Lidi jděte do sebe a vykonávajte tuto práci pro svůj dobrý pocit a pro blaho nás všech.
Pro Ty, kteří se nemohou ztotožnit s mým názorem, pouze sděluji, že je to můj a pouze můj soukromý názor, který jsem si dovolil na těchto stránkách napsat.

XXX

Plně s tebou souhlasím. Již jsem zde uvedl několik příspěvků na obranu důchodců z řad řadových polcistů, ale jak je vidět stále někomu leží v žaludku.

Pepo, nikdo se nebaví o "policejních důchodcích", kteří sloužili. Jestli jsi už v důchodu, neříkej mi, že jsi kolem sebe za ta léta neviděl žádného rádoby policistu, který za svou 25 letou kariéru nevystrčil nos na ulici a práci se úspěšně vyhýbal...? Já je vidím kolem sebe pořád a nejvíce se musím smát, když ukazují, jak je služba náročná a jak se nadřeli...to co udělají za měsíc já zvládnu za půl dne, ale to by asi někomu nevonělo.....

Jsem dle tvých měřítek také policejní důchodce, dík za naše ohodnocení.. Jsem přes 20 let na ulici - prošel sem dost základních útvarů tůzného typu, nemám se za co stydět, stále si udržuji dobrou kondici a výslednost a hlavně chladnou hlavu. Pokud Vám mladším vadí, že se od starších co učit, je to Vaše věc ale je to smutné.. Byl jsem vždy rád, že mě učili starší policisté a že jsem prošel jejich školou, ta dnes mnohým mladším chybí, ale není to chyba jejich ale našeho slavného menegmentu, který podmínky staví tak jak prezentují a když je na ulici někdo dýl "není normální"..

Pokud by mi bylo dvacet a sloužil bych pár týdnů, asi by mi možná taky vadilo, že jsou u PČR lidé, kteří berou víc. Ale, uvedom si, že jednou (taky možná) budeš mít odslouženo 15, 20 let, budeš unaven, přihlásí se nemoc a nebude tě nikdo nikde jinde chtít. Ty si budeš dělat poctivě svojí práci a objeví se někdo v tvém nynějším věku a řekne: "Jdi do hajzlu, zacláníš!" Nepřijde ti to trochu přisprostlé? Vím, je to generační problém, mládí si myslí, že sežralo Šalamounovo ...! Také jsme byli mladí a mysleli jsme si totéž. Ale doba byla jiná, přesčasy nám nikdo neplatil, a to ani po nějakých 150 hod. za rok, dělali jsme je proto, že to bylo potřeba a jen za základní plat. O jeho výši hovořit nebudu, protože to se nedá srovnávat. Tehdy se policie, resp. její předchůdkyně, o své lidi dokázala postarat - pro policajty byly byty, nadřízení se policajta zastali, služba měla prestiž, nadřízení se snažili policajty vychovávat, a to i třeba dnes tak odsuzovanými "poučnými rozkazy" (pokud by někdo nevěděl, co to bylo, nechť mi dá vědět, rád blíže vysvětlím). Byla prostě jiná doba. Takže vyčkej, až přijde k policii nová generace a tebe začne mít za brzdu, tak to hodnoť.

Kolegové nehádejte se, protože policajti se nikdy nedělili podle věku, ale na chovné a tažné. Je plno starších kolegů co dělaj a také mnoho mladších kolegů co nedělaj. A kariérní řád je stále stejný čim větší patolízal tím rychlejší postup. Z tohoto důvodu mnoho starších kolegů co mělo čest zůstalo raději dole, i když byli schopnější, protože na to neměli žaludek. Těchto kolegů by jsme si měli vážit a navzájem se tady nenapadat, protože ty starší co na tom vydělali jsem určitě nechodí a nepíši zde příspěvky. Většina z nich neumí pracovat s PC a na co má na to přece lidi.

Kde jste klucíííí HZS, VS, JS atd. Připojte se.

dejve, kluků z VS tady asi moc nebude, maximálně my strážní
s 3.PT, poněvadž pánové dozorci jsou ve 4.PT a spokojení!!!!

kámoš to napsal velmi dobře. Tady budeme jen my strážný ve 3.PT. Nechápu fakt jedno-kluk,který slouží jako dozorce sotva týden,má 4.PT a hodnost pprap. A já,co mám 2 roky odslouženejch jsem nstrm ve 3PT. A co mají teprve říkat kolegové,kteří jsou ve sboru 20 let a jsou nstrm.VŮBEC SE NEZOHLEDŇUJOU ZKUŠENOSTI. TO JE SMUTNÝ!!!

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci.

Věc: Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru - zvýšení příspěvku za službu - odvolání.
________________________________________________________________ _______


Dne 9.1.2007 jsem pod Č.j.: OSZ-............/2007 ze dne 1.1.2007 obdržel ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:

Dnem XX.YY.2005 mi byl rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pod Č.j.: OSZ-........../VO-Že-2005 dle § 116, 117, 157d zákona č. 186/1992 Sb. přiznán příspěvek za službu ve výši 5.780,-Kč.
Dle ust. § 119 odst. 1 zák. č. 186/1992 Sb. se přiznaný příspěvek zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu..

Dne 1.1.2007 bylo vyhotoveno pod .j.: OSZ-............/2007 ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.
Toto rozhodnutí se opírá o ust. § 159 zák. č. 361/2003 Sb., kterým se výsluhový příspěvek zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
Ust. § 159 zák. č. 361/2003 však nelze použít pro osoby, kterým byl přiznán výsluhový příspěvek dle zákona č. 186/1992 Sb. a v době do 31.12.2006, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., neboť tímto by byl zpětně upraven zákonný nárok, již zákonem přiznaný a jednalo by se tedy o retroaktivitu zákona, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením a ZPĚTNĚ upravuje již jednou přiznané zákonné navyšování výsluhového příspěvku.

Rozhodnutím Č.j.: OSZ-............../2007 ze dne 1.1.2007 byl porušen princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání, které je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.

Žádám tedy, aby i nadále, s účinností od 1.1.2007, byl výsluhový příspěvek, přiznaný mi dne XX.YY. 2005 rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru pod Č.j.: OSZ-............../VO-Že-2005, pravidelně navyšován dle ust. § 119 zákona č. 186/1992 Sb., t.j. ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Nevím, nevím, ale dle mého názoru jde spíše o otázku, zda není na místě podání ústavní stížnosti, neboť předmětným ustanovením by mohl být porušen zákaz retroaktivity.