Projev Jany Glivické na demonstraci za demokracii
17.11.2007 v Praze
Zdravím vás všechny, kteří jste dneska přišli sem na Václavské
náměstí,
říká se, že právě tady se před osmnácti lety začala rodit
demokracie. Získali jsme možnost se scházet bez obav, že budeme
pronásledováni, získali jsme možnost se svobodně vyjadřovat.
Těch možností jsme se dnes rozhodli využít a vyjádřit, že tohle
ještě nestačí, že to je jenom první krok ke skutečné
demokracii.
Naše politická demokracie je zmrzačená. Sociální a hospodářská
demokracie je mrtvá. Karel Kryl to vyjádřil výstižně:
„Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem; pod
střechou jedné partaje se u koryta sejdem.“ My jsme se
sešli na náměstí, abychom těm pod střechou vyslali jasný vzkaz
– nejsme spokojeni.
Vytváří se termíny jako „konstruktivní poslanci“,
které mají zakrýt skutečnost, že současná vláda nemá mandát o
nás rozhodovat, protože se rozhodla ignorovat rozložení sil,
které vzešlo z voleb. Nesouhlas většiny občanů s umístěním cizí
vojenské základny na našem území je ignorován s poukazem na to,
že lidé prostě nejsou schopni o takové otázce rozhodnout. Jenže
demokracie znamená, že lidé mají právo rozhodovat.
Požadujeme, aby byl konečně přijat zákon o obecném referendu,
aby o závažných otázkách mohli rozhodovat sami občané, ne
parlamentní koalice vzniklé na základě neprůhledných zákulisních
jednání, v nichž zájmy občanů ustupují partikulárním mocenským
zájmům.
Máme zastupitelskou demokracii, ale to, že pravomoc rozhodovat
svěříme malé skupině lidí, by nemělo znamenat, že si onu
pravomoc nemůžeme vyžádat zpět. Požadujeme referendum o
plánovaném umístění cizí vojenské základny na našem území. Není
pravda, že k bezpečnostním otázkám se referenda nevypisují. V
Maďarsku a Slovinsku lidé rozhodovali o vstupu do NATO, v roce
2004 proběhlo na Tchajwanu referendum přímo o otázce
protiraketové obrany.
Nemluvím tady dnes za studenty obecně. Studenti nejsou jednolitá
masa, je to skupina názorově velmi pestrá a je to dobře. To, že
se na něčem neshodneme, nám umožňuje vést zajímavé diskuze,
které v důsledku demokracii prospívají. Důvod, proč jsme tady je
ten, že naše vláda diskuzi s občany vést odmítá. Takovou diskuzi
ale musíme sami vyžadovat. Pouhé posilování prvků přímé
demokracie – ať už jde o referendum či přímou volbu
prezidenta - totiž samo o sobě nestačí. Demokracie může fungovat
jen tehdy, když se my všichni budeme zajímat o to, co se kolem
nás děje, když nebudeme lhostejní k tomu, s čím nesouhlasíme, a
když se nebudeme ostýchat říkat své názory veřejně.
To, že tady dneska stojíme společně se iniciativou Ne základnám,
Ligou starostů, odbory a mnoha významnými osobnostmi ukazuje, že
pocit nespokojenosti se současným stavem prostupuje napříč celou
společností, že nejsme žádní věční kritikové, kteří nebudou
nikdy spokojeni, ale že jsme součástí široké skupiny různých
lidí, které spojuje společný cíl – touha po skutečné
demokracii a víra, že jí můžeme dosáhnout.
|