4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jak budou sociálně slabším policistům ve 3PT vycházet vstříc, mohou aspoň dostat větší novomanželskou půjčku, nebo výhodnější úvěry? Nebo na ně lidé z ulice budou přispívat v dobročinných spolcích.

Přeji hezký den, zajímala by mně otázka, jak bude v budoucnu upraveno, jakým způsobem v rámci Kraje vyhlašována výběrová řízení na vyšší funkce a kde je přesně najdu ? Díky za odpověď

POLICISTA SE BUDE SÁM ZAJÍMAT O VOLNÁ MÍSTA A SÁM SI BUDE DÁVAT ŽÁDOSTI. BOHUŽEL NIKDO NEMOHL TUŠIT, JACÍ LIDÉ BUDOU V KOMISÍCH VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ. JE TO DALŠÍ KROK ZPĚT A CESTA K DOSAZOVÁNÍ VLASTNÍCH LIDÍ NA POSTY. NEVÍM KAM POLICIE SMĚŘUJE, ALE ASI DO.........

Že jste se nemohl dostat do druhého podzemního podlaží, kde v zamknuté zásuvce psacího stolu, ukrytého pod hromadou starých pytlů bylo oznámení o vyhlášeném výběrovém řízení? Hmmm, to je nám líto, ale je to váš problém. Vítězný uchazeč o výběrovém řízení ovšem věděl. Asi se o věc více zajímal a tedy i proto je pro tuto funkci vhodnější. Tak snad příště.
Vtip? NE !!! V budoucnu REALITA.

Zase kecáte nesmysly, šíříte fámy a nic o tom nevíte. Nejdříve si zjistěte na personálním jak to bude a pak můžete další informovat. Nasíráte akorát sami sebe.

Pan Langer napsal odpovědi na otázky :
2. Podle jakého klíče probíhá zařazení do platových tříd?
Pro zařazení do platových (tarifních) tříd byla na základě shody všech složek i odborů vytvořena a vydána vzorová systemizace služebních míst. Ta vychází hlavně z náplně činností konkrétních pracovníků, z jejich odpovědnosti, namáhavosti práce a vyžadované odbornosti. Zařazení do jednotlivých tříd je pak povinností a odpovědností nadřízených.
Ivan Langer

Moje odpověď :
Vzorová systematizace není ale dodržována například na oddělní cizinecké policie jsou policisté zařazováni do nižších tříd 4. s tím, že jejich náplň práce obsahuje činnosti, které spadají do náplně třídy vyšší tedy 5, čímž je porušeno nařízení vlády č. 104/2005. To by jste si to musel ale ověřit osobně (např. Obl.ředitelství Praha – náplň práce na OCP).

3. Kolega si stěžoval na degradaci. Jak je to tedy s hodnostmi?

V souvislosti s novým služebním zákonem nebyl degradován ani jeden policista nebo hasič. Zákon přináší zcela nový systém. Hodnosti, které platily do konce roku 2006, s novým zákonem zcela zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti - asistent, inspektor, komisař, rada apod. - a k nim pak příslušné hodnostní označení. Primární je tedy služební hodnost. Výhodou je, že podle nového hodnostního označení bude každý vědět, jakou pozici kdo zastává.

Ivan Langer

Moje odpověď : Proč je tey vydáno nařízení pana prezidenta, že podpisová doložka je od 1.1.2007 např. podpraporčík Jan Novák a ne vrchní asistent Jan Novák ? Tedy nic se nezměnilo že!!!

Tak nevím, ale ani na vojně nešlo degradovat důstojníka na praporčíka. Pořád tomu nerozumim, nejedná se prý o degradaci, tak o co jde? Nebylo by logičtější nechat uvedené hodnosti, když se neplatí a nové uplatňovat na osoby přijmuté po vzniku platnosti zákona? Furt to nemůžu rozdejchat. Jeden den sepisuju protokol se svědkem jako kpt. a ani ne za týden při doplňování jeho výpovědi jsem prap. První co se ptal bylo, co jsem provedl. Bylo mě to hrozně trapné. :-(

12.01.2007 14:47 EsPe

- Kolegáčci nějak se mě stále chce zvracet nad tou myšlenkou - tezí, kterou jsem zde již několikrát prezentovanou z horních míst, ale i z míst funkcinářů " spodního " vedení přečetl.
- Ják může někdo postavit do negativního pohledu fakt, že řadový policista tím, že musel jít sloužit o svátcích, sobotách, nočních se tak strašně provinil tím, že měl nakonec " dokonce " ( k vůli příplatkovým hodinám ) větší plat než jeho nadřízený, který tyto příplatkové hodiny nesloužil a byl doma.
- A nebo když policista odsloužil přesčasové ( potřebné ) směny a tím mu narostl plat, který mohl a nebo i přerostl plat nadřízeného. Pro Krista pána ( Bůh mě promine ), to je jako závist nadřízeného nebo porušení nějaké etiky, když někdo chodí do práce téměř každý den, aby si nedopřál volna s vidinou, že si přivydělá peníze na Vánoce pod. a potom někdo řekne : Víš to je hezké, že jsi chodil do práce, bylo to sice potřeba, ale ty sis to nehlídal a teď ti vychází plat větší než nadřízenému - víš a to je amorální a nekoukej, že ten tvůj nadřízený na ty přesčasy nechodil - prostě jeho plat překročit nesmíš - Takže toto je dnešní filozofie těch shora - feudálních pánů, kteří se začínají již pasovat do role pána nad naším životem a smrtí.
Ono nestačilo, že nám sebrali půlený 13 plat, který mě tvořil spokojenost na Vánoce a v létě a využíval jsem těchto peněz převážně do domácnosti na něco finančně obtížnějšího ( pračku a pod. ) - dneska nás již přinutili se zafixovat do stylu od výplaty k výplatě s mizivou možností si při nějakém rodinném finančním problému pomoci nějakým přesčasem, případně brigádou v civilu a co čekají - že budou policisté v pohodě a spotřebným sociálním zázemím, základním to kamenem protikorupčního opatření ( není z mé hlavy ) - že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu. Kde mají tito policisté šanci získat při takového situaci peníze navíc a vyřešit tuto situaci - tímto přeci zákonitě tlačí policisty do problémů - nemožnosti - řešit finanční závazky -a co z této situace může více vznikat - řekl bych že právě ta korupce, že ? Nikdy jsem si nevzal ani korunu a jsem do dnešní doby vnitřně spokojený, že jsem poctivý, neúplatný. Ale při tom nastavení možností finančního přivýdělku na přesčasech a nebo v civilu ( víceméně kulturní činnost - kolik z nás je ak. malířů ) mě vůbec neudiví, že nějaký ten poldík v situaci, kdy bude jeho manželka dlouhodobě na ÚP s povinností splácet hypotéku na byt a nemožnosti si přivydělat - půjde morálně do hajzlu a úplatek si vezme. Není to prostě jen o morálce, ale když člověk vidí rodinu finančně v troskách pak jde morálka do hajzlu a nastupujou finanční možnosti a to je tímto zákonem ještě více posr..né než bylo před tím. Jenže to prostě naši mocipáni neskousnou, že si řadový policista poctivě odslouženými přesčasy vydělal " lepší " peníze - toto již nesmí být, aby mu nemusel nadřízený závidět. Ti nahoře budou ale spokojeni protože jsou v dostatečném odstupu od toho plebsu na ulici a i když budem dělat přesčasy - nikoho neohrozíme v pocitu finanční výjimečnosti a řekl bych již v dnešní době naprosté nadřazenosti - děkuji blahorodí. Je to hnus a řekl bych, že je to hodně daleko od toho co od našeho státu požadovala při vstupních jednáních Evropská unie - tedy zlepšení sociálního zázemí policistů, státních zaměstnanců jako pilíře protikorupčního opatření.

Ani nevíš, jak s tebou souhlasím. Pracuju ve VSČR a partner je policista. Teď čekáme mimčo a já řeším otázku: Vrátit se do práce od sotva půlročního dítěte, nebo prodat domek, co jsme si na nej vzali hypotéku a jít bydlet k rodičům? Oba jsme státní zaměstnanci, ale možná, kdyby jsme byli nepřizpůsobiví občané, byli by jsme na tom podstatně líp.

Ahoj kolego úplně s tebou souhlasím.doba je těžký kdy po nás lidi střílej a najíždějí na nás a za takovouhle odměnu,že budu chodit sloužit zadarmo a bez směnosti tak to tedy ne.Za každou odvedenou práci musí následovat patřičná odměna.Ono se to těm na hoře povidá když jim v průměru 5000kč přidali a já jsem přišel o 3500Kč.Je mě to strašně moc líto jak s náma obyčejnéma policajtama a hasičema vyběhli.Kdo bude za mě platiti hypotéku a co řeknu doma manželce že prostě budu nosit domů méně peněz.Ta policejní práce ta prestiž je na uniformované Policii a práci policisty ktarý je každý den v kontaktu s lidmi a né nějaký komunikační inženýr,který sedí v teple a je vysmátý.tento systém nezaslouží nic jiného aby se shroutil a celý tento nový služební zákon byl opravdu k světu.PROSTĚ Z NÁS UDĚLALI KAŠPARY.

Teď bych chtěl vědět, jak na tento velice trefný článek bude reagovat pan MV Langer. Co vy na to pane ministře? Reagujte!!

že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu.

Zkus se více vzdělávat a pak nebudeš psát takové nesmysly. Pokud jsi v takovéto situaci, tak věz, že bydlíš v regulovaném nájmu a město prodává tzv. "tvůj byt" za desetinu tržní hodnoty. Pokud opravdu chceš tímto argumentovat, tak ti nezbývá než odpovědět-měl jsi šanci spořit a ten pakatel by jsi bez problémů zaplatil. A už vůbec nezmiňuji situaci těch, kteří mimo jiné i z toho důvodu, že ty bydlíš v regulovaném, musí platit přemrštěné ceny na realitním trhu. A jen tak mimochodem-ty ten byt nemusíš kupovat, pokud ho nekoupíš, tak ho koupí někdo jiný a jsi stále nájemník. A jen na závěr-touto větou, kterou ti rozporuji, jsi se u mě odepsal.

Pro pn
Asi nemáš rodinu a nebydlíš v starém panelovém domě. Jinak by jsi toto nemohl napsat. Pro ilustraci obecní byty se už tak výhodně neprodávají a to už asi 2 roky napadla to EU. Panelové domy u nás prodávají obce po 20 až 25 letech po jejich postavení. Stavěli je většinou vězni a učni a taky to tak vypadá. Nevím jak ty, ale já se 4 roky učil a maturoval jsem z oboru speciálně vytvořeného pro bytovou správu a vím jak a z čeho se dělaly a jak měly dlouho vydržet. Životnost 20 let ono všechno se dělalo levně a nekvalitně, aby se to mohlo potom opravovat, aby byla práce pro lidi.
Takže kromě zaplacení bytu si ho můžeš zrekonstruovat, protože na drahé opravy, které budeš mít stále častěji mít nebudeš. A kolega tady narážel na jiný problém, kdy jsi ho asi nepochopil na to, že jako státní zaměstnanec. reprezentující stát, by jsi měl být zaplacen. To je standart EU ve které platí, že průměrný plat řadového policisty po 5 letech služby je 2-násobek průměrné mzdy. Dále mají různé sociální výhody nulové úvěry se zárukou zaměstnavatele, služební byty a další.

to polda: Zkus si něco nejdříve zjistit o čl. 67 SES (upravuje veřejné podpory) a potom začni něco kvákat o napadání prodejů ze strany EU. Takže milý exkolego, pokud chceš opravdu dosáhnout nějaké úcty, postavení a lepšího výdělku, měl by jsi dělat něco se svými znalostmi.
I tebou zmiňované nekvalitní byty jsou na volném trhu prodávány, samozřejmě dle regionu, minimálně za 1 mega. Nejvíce mě dožralo myšlení tvého kolegy EsPe, od jeho zveřejněného názoru už ho nemohu podporovat, protože jeho myšlení je myšlením regulovaného parazita.

to polda
A kolega tady narážel na jiný problém, kdy jsi ho asi nepochopil na to, že jako státní zaměstnanec. reprezentující stát, by jsi měl být zaplacen. To je standart EU ve které platí, že průměrný plat řadového policisty po 5 letech služby je 2-násobek průměrné mzdy. Dále mají různé sociální výhody nulové úvěry se zárukou zaměstnavatele, služební byty a další.

Ano, souhlasím, ale jenom pokud bude ten státní zaměstanec - policista kvalitní. A ne žádný netáhlo, jak je, teď již, u vaší firmy zvykem. A vím o čem píši, taky jsem tam byl a vím, že být oceňovaná hvězda, na to mi stačil poloviční výkon než soukromé firmy. A již nemluvím o znalostech, které by mi u firmy PČR normálně postačovaly.

Myslím, že to byla zbytečně " silná slova " o těch parazitech.
1. Parazity bych viděl někde jinde
2. Nepatřím mezi netáhla - na lenošení u mě zapomeň, nesloužím na klidném oddělení
3. Není třeba mě napadat - dával jsem jen příklad, že v současné době je to o fixním platu bez možnosti řešit případné zvýšené finanční povinnosti
4. O bytech za milon korun běž přednášet Dalíkovi a spol. ne poctivým policajtům - ti na něj mít nebudou. Vidím jen ten stav okolo mě.
5. To odepsání beru i když nevím proč - skoro jako by jsi byl jedním z fanaticky nenávidících některých civilů - jinak by jsi věděl, že to není pohoda práce kromě určitých míst u policie.
6 Píšu zde již delší dobu, ale takovou - téměř nenávistnou reakci od exkolegy jsem nezažil. Co mě ale nespálí to mě posílí.
7. Dík za lekci i když již nejsem žádný prosťáček a v životě toho mám již za sebou dost a dost.

to EsPe
že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu. Kde mají tito policisté šanci získat při takového situaci peníze navíc a vyřešit tuto situaci - tímto přeci zákonitě tlačí policisty do problémů - nemožnosti - řešit finanční závazky

Do této myšlenky jsem vás podporoval a byl jsem i ochoten i něco udělat, ale touto větou resp. myšlením je s podporou konec. Na vysvětlenou: Problém regulovaného nájemného a vše s tím související je pro mě trochu osobní a pokud z tvého příspěvku je dovoditelné, že pokud nebudete mít prachy, takové jaké chcete a dle vás si zasloužíte,nebudete si moci koupit městské byty (tzn. byty za desetinu jejich ceny, kde bydlíte v regulovaným nájmu). Pokud je tvoje myšlení takové, že dokáže vyplodit výše uvedenou myšlenku, můžeš pracovat, jak chceš a kde chceš, ale autorita pro mě nikdy nebudeš.

Pro pn
Jestli já kvákám tak ty tady meleš nesmysly. Podívej se třeba na stránky seznamu a tam zadej reality a podívej se na ceny bytů v Ústeckém kraji byt 3+1 mezi 300.000 až 400.000 za milion se tady prodávají domy.

to Polda

Proto asi tolik policajtů brečí, že musí v Praze platit ubytovnu, vždyť je to tak lehký, podle tebe si tedy mohou koupit byt cca za čtvrt mega. Problém je v tom, že je v Ústí a ne v té Praze, kde je za dvě mega!

Je tu někdo kdo podával odvolání vůdči jmenvání do služební hodnosti????????

Zdarec! :-)

Na služebním intranetu Policie ČR jsem se díval na vzorovou systemizaci. Zajímavé je že zde najdete systemizaci okresu, kraje, ale není zde systemizace PP. Vidíme to sami, mluvčí hodnost vrchní komisař ( označení kapitán) 8 TT, za co ? Za to jak zviditelňují policii ČR. Dále třeba, pracovníci informačních technologií, hodnost rada ( podlplukovník, plukovník ) 9 TT, to je úroveň ředitele okresu a jeho náměstků. Kolegové, víte už kde jsou naše peníze? No přeci na Policejním prezidiu - to je ten moloch. Chtělo by to tam pořádnej audit a to by se náš pan ministr potom divil.

Sloužím 3 roky a rozhodl jsem se že ,nebudu sloužit v zemi , kde si práce policistů neváží , Neváží si jí občané ani politická elita! Cítím to na každém kroku, při každém jednání. Česká podezíravost a uprděnost mě ničí. Odcházím k 1.4.2007

A na druhé straně tolik služebních funkcionářů ? Neměl pan Langr v tomto jasno a neříkal a nesliboval, že policejní aparát zeštíhlí a co udělal přidal jim peníze, které vzal těm řadovým.

Ještě slíbil rozprášit prezidium tu hydru nenasytnou !

Ta riziková skupina je každý 10 policista, který slouží venku na ulici pro většinu občanů ČR. Není už na místě se zamyslet, proč máme tak málo řadových policistů ?