Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

A vůbec nechápu co tím zamýšleli, že dali do zákona věk odchodu do důchodů u policistů 65 let. Kdo by tady vydžel fyzicky a psychicky do 65 let - vždyť ti co to do zákona dali nejsou duševně v pořádku.

A Státní zástupci to mají v 70-ti a vůbec nechtějí demonstrovat.

Zřejmě dobrý oddíl - jsou spokojeni

Kolego EsPe cokoliv napíšeš tak se do tebe pn pustí a hned to zkritizuje.

for pn

Jsi srandysta? Buď provokuješ, nebo ti dělá potíž přemýšlení. Znáš vůbec náplň práce státního zástupce a policisty? Asi ne, jinak bys takovou perlu nevypustil ze svých úst. :o)

to J.X.Š.
Neznám náplň policisty ani Státního zástupce, vysvětli mi jejich pracovní povinnosti. Prosím.

BTW: Narozdíl od tebe znám obojí. SRANDYYYSTO

TEN ZÁKON JE V NEPOŘÁDKU ÚPLNĚ CELÝ, TAKOVÉ ROZBROJE A KONFLIKTY NA PRACOVIŠTÍCH VLIVEM NEROVNOMĚRNÉHO PROFINANCOVÁNÍ !

for pn

Tak proč ze sebe děláš hlupáka, když všechno znáš? Nejsi náhodou brouk Pytlík?

Dneska jsem se pobavil u článku v novinách " PRÁVO " - policejní důchodci ( veteráni ) do ulic. I když nemám nic proti bývalým kolegům a kolegy, kteří ještě dnes slouží v přímém výkonu a mají před sebou důchod si Vážím z hlediska prožití spousty stresových nebezpečných situací, tak situací obecně psychicky náročných za mnohá léta u PČR - policisté vědí o čem je řeč, tak zde uvedu můj dnešní " prožitek " :


Dneska si to s těmi " možnými " důchodci na ulici přečetl můj tchán, který byl 30 let u Policie ČR na těchto místech - obvoďák, kriminální policie, vedoucí na kriminální policii - obecná, dále ze zdravotních důvodů doslouženo na správním oddělení.

Když mu tchýně říká : " Táto tebe snad ještě povolají sloužit " , tak na to reagoval pobaveně, úsměvně s tím, že to by jistě měl strašný zájem.

Sám jsem poznal situaci, kdy byl u nás na oddělení důstojník v létech a před důchodem a který vlastně po roce 1989 usedl do kanceláře a z této několik let nevytáhl paty na ulici. Byl nepříjemně konfrontován s " novou situací na ulici " v době Mezinárodního měnového fondu v Praze a kdy musel výjimečně pro nedostatek policistů na oddělení provádět bežnou činnost a také jednoho dne v restauraci, kde parta našich občanů - rómů nechtěla zaplatit svou útratu a s řečmi, že je demokracie apod. Tento důstojník navyklý autoritě, která mu byla automaticky dána před rokem 1989 ( i já jsem v té době sr.l magi z policistů, je mi 41 let ) naprosto neochvějným způsobem stylu : " Tak pánové honem, honem občanské průkazy " - promluvil na tyto muže " ctící zákon " a odpovědí mu bylo : Hele nech toho nebo dostaneš tím tvojím obuškem. Ty máš na krku nějaký zlatý řetízek, abychom ti ho nesebrali a neprodali do bazaru. Jelikož byli jen dva ( jeho mladší kolega, který by do případného zákroku ale šel ) a již nebylo možno počítat při předpokládaném konliktu s pomocí další další hlídky ( všichni v Praze na MMF ), vyřešil to mladší kolega na místě " diplomaticky " vyhnutím se dalšímu nabíhajícímu konflitu a tím to skončilo - prostě fiaskem. Mladší kolega to potom komentoval. " Já jsem s ním do zákroku nemohl jít - vždyť on na to již dávno nemá, dostal by na držku on, ale i já - na něho bych se spolehnout v takové situaci nemohl.
Tak toto je asi plán šéfů na Policejním prezidiu - udělat půlené hlídky - jednoho zkušenostmi vybaveného policistu / ten bude myslet / a druhého mladšího policistu / ten bude na ty zákroky proti " zlobivým " / Ti naši páni jsou od reality na ulicích. Toto vypovídá o všem.

Mne ten článek též pobavil. Už hledají někoho, kdo proti nám bude 26.1.2007 před budovou MV ČR zasahovat.

MŮŽE MI NĚKDO ŘÍCT PROČ SE U POLICIE VŽDYCKY VYZDVIHUJÍ OSOBY, KTERÉ SE NA PRÁCI OZBROJENÉHO SBORU A SMYSLU VŮBEC NEPODÍLEJÍ. PROČ MÁ BÝT ŘADOVÝ POLDA NEJVĚTŠÍ ODPAD A HODNOCEN JAKO UKLÍZEČKA NEBO POPELÁŘ?

Jsem Ing. a k P ČR se ucházim již po několikáté bez efektu. Jsem občan ČR se Slovenskou národností. Zájem je podle mne jen o vyvolené.

Být to třeba v New Yorku, tak by ti drbani umravnění pohledem do laufu policejní pistole spořádaně stáli s rukama na d hlavou a čely opřenými o zeď, dokud by nepřijela další policejní hlídka. Pravděpodobně by byli trochu potlučení a skončili by před soudem pro obvinění z útoku na policejní orgán. U nás to muselo dopadnout tak jak je psáno, protože kdyby ti dva nešťastníci postupovali jako policisté v New Yorku, skončili by sami před soudem. Je to proto, protože předešlé i současné vládní moci (to je širší pojem, proto neříkám vláda) nezáleží na ochraně občanů ale na obraně svých vlastních stranických, klubových a individuálních zájmů. Proto také šli do politiky. A pokud šli s nějakými ideály, brzy o ně přišli ve snaze prokousat se do dalšího volebního období. Pokud není těsně před volbami, že. Je lhostejné, zda je to nevůle nebo neschopnost. Výsledek je jednoznačný. Policie nezasahující tam kde má, demonstrující sílu tam kde je to zbytečné, státní zastupitelství bezzubé a soudy ukládající symbolické tresty mnohokrát trestaným recidivistům. A bezúhonní občané v obavě, že sami skončí v soudní mašinerii jako obžalovaní a odsouzení, raději nevidí a neslyší. To je realita všedního dne. Někomu to nepochybně vyhovuje.....

nepodceňuj policejní veterány

Dobrý večer. Mám přítele u policie a chtěla bych reagovat na zákon, který policisté dostali dá se říci za trest. Můj přítel slouží noční, svátky a přesčasy úplně zadarmo a prakticky není doma. V práci tráví čas i po službě, aby dodělal svou práci, prostě slouží na obvodě a to jak tady čtu asi většina z Vás. Přítel přijde o 28.000,- čistého za rok a toto Vám pan Langer sliboval? Sliboval Vám (aspoň podle slov přítele) že si nikdo nepohorší, ale naopak polepší. Vše kolem nás se zdražuje, voda, plyn i elektřina a Vám policistům šáhnou na platy a jiným státním zaměstnancům přidají??!! Myslím, že nebudu sama, jako partnerka, která je nespokojená a držím Vám palce a bojujte.

slyšel jsem že chtějí udělat po 20 letech, na dobu 5 let, v max.výši 5.000,-kč, co je na tom pravdy nevím

Ono stačí, že provedli snížení výsluhy valorizace na 50 %. To třeba za rok udělají na 25 % a pak již bude na řadě fixní výsluha ?????
Jinak to snížení valorizace na 50 % odůvodňují sladěním s vojáky. A taky jste si všimnuli, že je nenapadne sladit ten příspěvek na bydlení v průměru čistých 10.000,- každý měsíc ( pokud jsou oba manželé vojácí - berou příspěvek oba ). Jinak ten příspěvek kolem 10.000,- Kč je již čistá ruka a jedná se tedy o částku kolem 13.000,- Kč hrubého - takto je to uvedeno ve srovnání zabezpečení vojáku a policistů na policejním intranetu.

Pan ministr nás v TV Nova po schůzce s odboráři ujistil, že výsluhy se rušit nebudou, ale což však neznamená, že se nebudou snižovat. Víte o tom někdo něco?????

slyšel jsem že chtějí udělat po 20 letech, na dobu 5 let, v max.výši 5.000,-kč, co je na tom pravdy nevím

zzzz

Pro ES PE. Kolego pokud informuješ tak po p r a v d ě . Kde je napsáno, že max renty u nás je po 35 létech? Proč nenapíšeš, že Slováci dostanou rentu peníze ,ale až po dosažení 50 let f. věku.Takže nedělej z lajků blbce.
---------------------------------------------------------------- -----

Citace odůvodnění § 158 zák. č. 361/2003 Sb. :

Oproti dosavadnímu znění zákona č. 361/2003 Sb., se tak výměra výslehového příspěvku zvyšuje výrazně pomaleji. Za 20 až 25 let výkonu služby je tato výměra nižší o 10 % nižší. V platném znění je maximu 55 % dosaženo po 29 letech výkonu služby, novela stanovuje maximum 50 % po 35 letech výkonu služby

Toť pouze opsáno z komentáře z brožury dodané na služebny - vydalo MV, odbor personální oddělení metodiky a kontroly Praha. Platné znění k 1. listopadu 2006

Tam si stěžuj, jestli to nesouhlasí

ZÁKON č. 328/2002 Z.z.
z 29. mája 2002
o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov a o zmene a doplnení niektorých zákonov

Platnosť od: 28.6.2002
Účinnosť od: 1.1.2005


Výsluhový dôchodok
§ 38


(1) Policajt a profesionálny vojak, ktorému sa skončil služobný pomer, má nárok na výsluhový dôchodok, ak služobný pomer trval najmenej 15 rokov.

(2) Na výsluhový dôchodok má nárok aj policajt a profesionálny vojak, ktorému sa skončil služobný pomer, ak poberal invalidný výsluhový dôchodok a doba trvania služobného pomeru spolu s dobou poberania invalidného výsluhového dôchodku dosahuje najmenej 15 rokov. Pri výpočte takéhoto výsluhového dôchodku sa základ použitý na výpočet invalidného výsluhového dôchodku zvyšuje o rovnaké percentá, o aké by sa zvýšil invalidný výsluhový dôchodok do dňa priznania výsluhového dôchodku.

(3) Policajtovi, ktorému sa skončil služobný pomer stratou hodnosti, vzniká nárok na výsluhový dôchodok dovŕšením veku potrebného na nárok na starobný dôchodok podľa všeobecných predpisov o sociálnom poistení. Pri výpočte takéhoto výsluhového dôchodku sa základ použitý na jeho výpočet zvyšuje o rovnaké percento, o aké by sa zvýšil do dňa jeho priznania.

(4) Profesionálnemu vojakovi, ktorému sa služobný pomer skončil

a) zánikom z dôvodu straty vojenskej hodnosti,
b) prepustením z dôvodu
1. závažného porušenia niektorej základnej povinnosti vojaka alebo porušenia zákazu ustanoveného osobitným predpisom,31d)
2. právoplatného odsúdenia pre trestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody alebo právoplatného odsúdenia pre úmyselný trestný čin,
3. právoplatného rozhodnutia o podmienečnom zastavení trestného stíhania v konaní o úmyselnom trestnom čine,
vzniká nárok na výsluhový dôchodok dovŕšením veku potrebného na nárok na starobný dôchodok podľa všeobecných predpisov o sociálnom poistení; pri výpočte takého výsluhového dôchodku sa základ použitý na jeho výpočet zvyšuje o rovnaké percento, o aké by sa zvýšil do dňa jeho priznania.


§ 39


(1) Výsluhový dôchodok policajta, je za 15 rokov trvania služobného pomeru 30 % základu podľa § 60. Za 16. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 20. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 1 % základu podľa § 60. Za 21. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 25. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 2 % základu podľa § 60. Za 26. skončený rok trvania služobného pomeru a každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 3 % základu podľa § 60, najviac však do 60 % základu podľa § 60.

(2) Výsluhový dôchodok profesionálneho vojaka je za 15 rokov trvania služobného pomeru 30 % základu podľa § 60. Za 16. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 20. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 2 % základu podľa § 60. Za 21. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 25. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 3 % základu podľa § 60. Za 26. skončený rok trvania služobného pomeru a každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 1 % základu podľa § 60, najviac však do 60 % základu podľa § 60.

pozorňuji zde všechny - že nejsem nastrčený dezinformátor jak jsem byl jakoby označen - vše uvádím, dle černého na bílém
Dobrou noc

EsPe si plete pojmy s dojmy. To, co uvádí jako komentář k zákonu, je pouhopouhá důvodová zpráva k novele, která byla předkládána. Je nutno, pane kolego, přírůčky, které dostáváte na na pracoviště, řádně. Tímto ovšem nechci zpochybňovat to, co se obecně ví, a to skutečnost, že vydáním paskvilu, kterým je přírůčka z názvem Zákon č. 361/2003 Sb...., se na stávající situaci výrazně nepodepsal odbor personální, odd. metodiky a kontroly Ministerstva vnitra ČR. Sebranka, která není ani schopna napsat do úvodu znění zákona názvy zákona, v jejichž znění je toto "dílko" vydáváno, by zasloužila nakopat do... A nepochybuji o tom, že EsPe nebyl jediným, kdo uveřejněnou důvodovou zprávu vzal jako komentář. S těmito názory jsem se setkal i u celé řady právnicky či bezpečnostně vzdělaných lidí, kteří však za dobu svého studia nepochopili rozdíl mezi důvodovou zprávu k zákonu a komentářem. No, ale to padá na pány kantory PA či PF v ČR. Nevím, kolik taková brožura mohla stát, ale myslím, že si ji MV může klidně strčit do..., protože jen několik dnů od účinnosti zákona je vhodná tak akorát do sběru.

Jenom pár poznámek k panu Tiboru Gáborovi - vedoucímu kanceláře OŘ PČR Znojmo. Jedná se o snaživého bývalého aktivního svazáka SSM na útvaru, kde před lety začínal svoji aktivní profesionální kariéru. Dodnes je v jeho postojích "svazáckost" přítomná.Za svoji profesionální dráhu u PČR, prokázal vysokou míru servility ve vztahu k vedení a přezíravost k policistům ve výkonu. Nikdy se o nich nevyjadřoval nijak lichotivě. S tímto koresponduje i jeho příspěvek na tomto diskuzním fóru. Snaží se nepokrytě zalichotit svým nadřízeným i za cenu "hnědé" hlavy, kterou si dobrovolně nasazuje. Je smutné, že tito lidé, kteří prakticky nikdy nepoznali službu v terénu, se snaží radit druhým. U tohoto tragicko - komického příspěvku p. Gábora si uvědomuji, že lidé s komunistickou, či aktivně svazáckou minulostí se drží pevně svých lukrativních pozic a jediný rozdíl u nich je ten, že se oslovují místo soudruhu, pane.

zdar panove, slouzim 15 let, mlady skolak ma o tri tisice mene nez ja na zakladu, pane langer, co tomu rikate

Pan ministr neříká nic, je to tak domydlený zákon, že to je srovnatelné jen s kuponovou privatizací.
Oni se drželi jednoho hrozného hesla: KDYŽ 3TT TAK PRO VŠECHNY, A KDYŽ PŘIDAT TAK JEDINĚ DŮCHODCŮM A LIDEM NA POZICÍCH. Je nám z toho na našem oddělení špatně a nevíme co si myslet, když po 15 letech jsme ve stejném postavení a peněžní pásce jako nový policista. Vzdělávání stejně nepomůže, protože o všem rozhodují panáčci z vedení, kteří to táhnou celý život.

po Justička - ty jsi asi zvyklý na to, že se ti všechno musí říkat 3x .

Nám to stačí jednou. Prosím!!!