4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A vůbec nechápu co tím zamýšleli, že dali do zákona věk odchodu do důchodů u policistů 65 let. Kdo by tady vydžel fyzicky a psychicky do 65 let - vždyť ti co to do zákona dali nejsou duševně v pořádku.

A Státní zástupci to mají v 70-ti a vůbec nechtějí demonstrovat.

Zřejmě dobrý oddíl - jsou spokojeni

Kolego EsPe cokoliv napíšeš tak se do tebe pn pustí a hned to zkritizuje.

for pn

Jsi srandysta? Buď provokuješ, nebo ti dělá potíž přemýšlení. Znáš vůbec náplň práce státního zástupce a policisty? Asi ne, jinak bys takovou perlu nevypustil ze svých úst. :o)

to J.X.Š.
Neznám náplň policisty ani Státního zástupce, vysvětli mi jejich pracovní povinnosti. Prosím.

BTW: Narozdíl od tebe znám obojí. SRANDYYYSTO

TEN ZÁKON JE V NEPOŘÁDKU ÚPLNĚ CELÝ, TAKOVÉ ROZBROJE A KONFLIKTY NA PRACOVIŠTÍCH VLIVEM NEROVNOMĚRNÉHO PROFINANCOVÁNÍ !

for pn

Tak proč ze sebe děláš hlupáka, když všechno znáš? Nejsi náhodou brouk Pytlík?

Dneska jsem se pobavil u článku v novinách " PRÁVO " - policejní důchodci ( veteráni ) do ulic. I když nemám nic proti bývalým kolegům a kolegy, kteří ještě dnes slouží v přímém výkonu a mají před sebou důchod si Vážím z hlediska prožití spousty stresových nebezpečných situací, tak situací obecně psychicky náročných za mnohá léta u PČR - policisté vědí o čem je řeč, tak zde uvedu můj dnešní " prožitek " :


Dneska si to s těmi " možnými " důchodci na ulici přečetl můj tchán, který byl 30 let u Policie ČR na těchto místech - obvoďák, kriminální policie, vedoucí na kriminální policii - obecná, dále ze zdravotních důvodů doslouženo na správním oddělení.

Když mu tchýně říká : " Táto tebe snad ještě povolají sloužit " , tak na to reagoval pobaveně, úsměvně s tím, že to by jistě měl strašný zájem.

Sám jsem poznal situaci, kdy byl u nás na oddělení důstojník v létech a před důchodem a který vlastně po roce 1989 usedl do kanceláře a z této několik let nevytáhl paty na ulici. Byl nepříjemně konfrontován s " novou situací na ulici " v době Mezinárodního měnového fondu v Praze a kdy musel výjimečně pro nedostatek policistů na oddělení provádět bežnou činnost a také jednoho dne v restauraci, kde parta našich občanů - rómů nechtěla zaplatit svou útratu a s řečmi, že je demokracie apod. Tento důstojník navyklý autoritě, která mu byla automaticky dána před rokem 1989 ( i já jsem v té době sr.l magi z policistů, je mi 41 let ) naprosto neochvějným způsobem stylu : " Tak pánové honem, honem občanské průkazy " - promluvil na tyto muže " ctící zákon " a odpovědí mu bylo : Hele nech toho nebo dostaneš tím tvojím obuškem. Ty máš na krku nějaký zlatý řetízek, abychom ti ho nesebrali a neprodali do bazaru. Jelikož byli jen dva ( jeho mladší kolega, který by do případného zákroku ale šel ) a již nebylo možno počítat při předpokládaném konliktu s pomocí další další hlídky ( všichni v Praze na MMF ), vyřešil to mladší kolega na místě " diplomaticky " vyhnutím se dalšímu nabíhajícímu konflitu a tím to skončilo - prostě fiaskem. Mladší kolega to potom komentoval. " Já jsem s ním do zákroku nemohl jít - vždyť on na to již dávno nemá, dostal by na držku on, ale i já - na něho bych se spolehnout v takové situaci nemohl.
Tak toto je asi plán šéfů na Policejním prezidiu - udělat půlené hlídky - jednoho zkušenostmi vybaveného policistu / ten bude myslet / a druhého mladšího policistu / ten bude na ty zákroky proti " zlobivým " / Ti naši páni jsou od reality na ulicích. Toto vypovídá o všem.

Mne ten článek též pobavil. Už hledají někoho, kdo proti nám bude 26.1.2007 před budovou MV ČR zasahovat.

MŮŽE MI NĚKDO ŘÍCT PROČ SE U POLICIE VŽDYCKY VYZDVIHUJÍ OSOBY, KTERÉ SE NA PRÁCI OZBROJENÉHO SBORU A SMYSLU VŮBEC NEPODÍLEJÍ. PROČ MÁ BÝT ŘADOVÝ POLDA NEJVĚTŠÍ ODPAD A HODNOCEN JAKO UKLÍZEČKA NEBO POPELÁŘ?

Jsem Ing. a k P ČR se ucházim již po několikáté bez efektu. Jsem občan ČR se Slovenskou národností. Zájem je podle mne jen o vyvolené.

Být to třeba v New Yorku, tak by ti drbani umravnění pohledem do laufu policejní pistole spořádaně stáli s rukama na d hlavou a čely opřenými o zeď, dokud by nepřijela další policejní hlídka. Pravděpodobně by byli trochu potlučení a skončili by před soudem pro obvinění z útoku na policejní orgán. U nás to muselo dopadnout tak jak je psáno, protože kdyby ti dva nešťastníci postupovali jako policisté v New Yorku, skončili by sami před soudem. Je to proto, protože předešlé i současné vládní moci (to je širší pojem, proto neříkám vláda) nezáleží na ochraně občanů ale na obraně svých vlastních stranických, klubových a individuálních zájmů. Proto také šli do politiky. A pokud šli s nějakými ideály, brzy o ně přišli ve snaze prokousat se do dalšího volebního období. Pokud není těsně před volbami, že. Je lhostejné, zda je to nevůle nebo neschopnost. Výsledek je jednoznačný. Policie nezasahující tam kde má, demonstrující sílu tam kde je to zbytečné, státní zastupitelství bezzubé a soudy ukládající symbolické tresty mnohokrát trestaným recidivistům. A bezúhonní občané v obavě, že sami skončí v soudní mašinerii jako obžalovaní a odsouzení, raději nevidí a neslyší. To je realita všedního dne. Někomu to nepochybně vyhovuje.....

nepodceňuj policejní veterány

Dobrý večer. Mám přítele u policie a chtěla bych reagovat na zákon, který policisté dostali dá se říci za trest. Můj přítel slouží noční, svátky a přesčasy úplně zadarmo a prakticky není doma. V práci tráví čas i po službě, aby dodělal svou práci, prostě slouží na obvodě a to jak tady čtu asi většina z Vás. Přítel přijde o 28.000,- čistého za rok a toto Vám pan Langer sliboval? Sliboval Vám (aspoň podle slov přítele) že si nikdo nepohorší, ale naopak polepší. Vše kolem nás se zdražuje, voda, plyn i elektřina a Vám policistům šáhnou na platy a jiným státním zaměstnancům přidají??!! Myslím, že nebudu sama, jako partnerka, která je nespokojená a držím Vám palce a bojujte.

slyšel jsem že chtějí udělat po 20 letech, na dobu 5 let, v max.výši 5.000,-kč, co je na tom pravdy nevím

Ono stačí, že provedli snížení výsluhy valorizace na 50 %. To třeba za rok udělají na 25 % a pak již bude na řadě fixní výsluha ?????
Jinak to snížení valorizace na 50 % odůvodňují sladěním s vojáky. A taky jste si všimnuli, že je nenapadne sladit ten příspěvek na bydlení v průměru čistých 10.000,- každý měsíc ( pokud jsou oba manželé vojácí - berou příspěvek oba ). Jinak ten příspěvek kolem 10.000,- Kč je již čistá ruka a jedná se tedy o částku kolem 13.000,- Kč hrubého - takto je to uvedeno ve srovnání zabezpečení vojáku a policistů na policejním intranetu.

Pan ministr nás v TV Nova po schůzce s odboráři ujistil, že výsluhy se rušit nebudou, ale což však neznamená, že se nebudou snižovat. Víte o tom někdo něco?????

slyšel jsem že chtějí udělat po 20 letech, na dobu 5 let, v max.výši 5.000,-kč, co je na tom pravdy nevím

zzzz

Pro ES PE. Kolego pokud informuješ tak po p r a v d ě . Kde je napsáno, že max renty u nás je po 35 létech? Proč nenapíšeš, že Slováci dostanou rentu peníze ,ale až po dosažení 50 let f. věku.Takže nedělej z lajků blbce.
---------------------------------------------------------------- -----

Citace odůvodnění § 158 zák. č. 361/2003 Sb. :

Oproti dosavadnímu znění zákona č. 361/2003 Sb., se tak výměra výslehového příspěvku zvyšuje výrazně pomaleji. Za 20 až 25 let výkonu služby je tato výměra nižší o 10 % nižší. V platném znění je maximu 55 % dosaženo po 29 letech výkonu služby, novela stanovuje maximum 50 % po 35 letech výkonu služby

Toť pouze opsáno z komentáře z brožury dodané na služebny - vydalo MV, odbor personální oddělení metodiky a kontroly Praha. Platné znění k 1. listopadu 2006

Tam si stěžuj, jestli to nesouhlasí

ZÁKON č. 328/2002 Z.z.
z 29. mája 2002
o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov a o zmene a doplnení niektorých zákonov

Platnosť od: 28.6.2002
Účinnosť od: 1.1.2005


Výsluhový dôchodok
§ 38


(1) Policajt a profesionálny vojak, ktorému sa skončil služobný pomer, má nárok na výsluhový dôchodok, ak služobný pomer trval najmenej 15 rokov.

(2) Na výsluhový dôchodok má nárok aj policajt a profesionálny vojak, ktorému sa skončil služobný pomer, ak poberal invalidný výsluhový dôchodok a doba trvania služobného pomeru spolu s dobou poberania invalidného výsluhového dôchodku dosahuje najmenej 15 rokov. Pri výpočte takéhoto výsluhového dôchodku sa základ použitý na výpočet invalidného výsluhového dôchodku zvyšuje o rovnaké percentá, o aké by sa zvýšil invalidný výsluhový dôchodok do dňa priznania výsluhového dôchodku.

(3) Policajtovi, ktorému sa skončil služobný pomer stratou hodnosti, vzniká nárok na výsluhový dôchodok dovŕšením veku potrebného na nárok na starobný dôchodok podľa všeobecných predpisov o sociálnom poistení. Pri výpočte takéhoto výsluhového dôchodku sa základ použitý na jeho výpočet zvyšuje o rovnaké percento, o aké by sa zvýšil do dňa jeho priznania.

(4) Profesionálnemu vojakovi, ktorému sa služobný pomer skončil

a) zánikom z dôvodu straty vojenskej hodnosti,
b) prepustením z dôvodu
1. závažného porušenia niektorej základnej povinnosti vojaka alebo porušenia zákazu ustanoveného osobitným predpisom,31d)
2. právoplatného odsúdenia pre trestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody alebo právoplatného odsúdenia pre úmyselný trestný čin,
3. právoplatného rozhodnutia o podmienečnom zastavení trestného stíhania v konaní o úmyselnom trestnom čine,
vzniká nárok na výsluhový dôchodok dovŕšením veku potrebného na nárok na starobný dôchodok podľa všeobecných predpisov o sociálnom poistení; pri výpočte takého výsluhového dôchodku sa základ použitý na jeho výpočet zvyšuje o rovnaké percento, o aké by sa zvýšil do dňa jeho priznania.


§ 39


(1) Výsluhový dôchodok policajta, je za 15 rokov trvania služobného pomeru 30 % základu podľa § 60. Za 16. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 20. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 1 % základu podľa § 60. Za 21. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 25. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 2 % základu podľa § 60. Za 26. skončený rok trvania služobného pomeru a každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 3 % základu podľa § 60, najviac však do 60 % základu podľa § 60.

(2) Výsluhový dôchodok profesionálneho vojaka je za 15 rokov trvania služobného pomeru 30 % základu podľa § 60. Za 16. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 20. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 2 % základu podľa § 60. Za 21. skončený rok trvania služobného pomeru a za každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru až do 25. skončeného roka trvania služobného pomeru vrátane sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 3 % základu podľa § 60. Za 26. skončený rok trvania služobného pomeru a každý ďalší skončený rok trvania služobného pomeru sa výmera výsluhového dôchodku zvyšuje o 1 % základu podľa § 60, najviac však do 60 % základu podľa § 60.

pozorňuji zde všechny - že nejsem nastrčený dezinformátor jak jsem byl jakoby označen - vše uvádím, dle černého na bílém
Dobrou noc

EsPe si plete pojmy s dojmy. To, co uvádí jako komentář k zákonu, je pouhopouhá důvodová zpráva k novele, která byla předkládána. Je nutno, pane kolego, přírůčky, které dostáváte na na pracoviště, řádně. Tímto ovšem nechci zpochybňovat to, co se obecně ví, a to skutečnost, že vydáním paskvilu, kterým je přírůčka z názvem Zákon č. 361/2003 Sb...., se na stávající situaci výrazně nepodepsal odbor personální, odd. metodiky a kontroly Ministerstva vnitra ČR. Sebranka, která není ani schopna napsat do úvodu znění zákona názvy zákona, v jejichž znění je toto "dílko" vydáváno, by zasloužila nakopat do... A nepochybuji o tom, že EsPe nebyl jediným, kdo uveřejněnou důvodovou zprávu vzal jako komentář. S těmito názory jsem se setkal i u celé řady právnicky či bezpečnostně vzdělaných lidí, kteří však za dobu svého studia nepochopili rozdíl mezi důvodovou zprávu k zákonu a komentářem. No, ale to padá na pány kantory PA či PF v ČR. Nevím, kolik taková brožura mohla stát, ale myslím, že si ji MV může klidně strčit do..., protože jen několik dnů od účinnosti zákona je vhodná tak akorát do sběru.

Jenom pár poznámek k panu Tiboru Gáborovi - vedoucímu kanceláře OŘ PČR Znojmo. Jedná se o snaživého bývalého aktivního svazáka SSM na útvaru, kde před lety začínal svoji aktivní profesionální kariéru. Dodnes je v jeho postojích "svazáckost" přítomná.Za svoji profesionální dráhu u PČR, prokázal vysokou míru servility ve vztahu k vedení a přezíravost k policistům ve výkonu. Nikdy se o nich nevyjadřoval nijak lichotivě. S tímto koresponduje i jeho příspěvek na tomto diskuzním fóru. Snaží se nepokrytě zalichotit svým nadřízeným i za cenu "hnědé" hlavy, kterou si dobrovolně nasazuje. Je smutné, že tito lidé, kteří prakticky nikdy nepoznali službu v terénu, se snaží radit druhým. U tohoto tragicko - komického příspěvku p. Gábora si uvědomuji, že lidé s komunistickou, či aktivně svazáckou minulostí se drží pevně svých lukrativních pozic a jediný rozdíl u nich je ten, že se oslovují místo soudruhu, pane.

zdar panove, slouzim 15 let, mlady skolak ma o tri tisice mene nez ja na zakladu, pane langer, co tomu rikate

Pan ministr neříká nic, je to tak domydlený zákon, že to je srovnatelné jen s kuponovou privatizací.
Oni se drželi jednoho hrozného hesla: KDYŽ 3TT TAK PRO VŠECHNY, A KDYŽ PŘIDAT TAK JEDINĚ DŮCHODCŮM A LIDEM NA POZICÍCH. Je nám z toho na našem oddělení špatně a nevíme co si myslet, když po 15 letech jsme ve stejném postavení a peněžní pásce jako nový policista. Vzdělávání stejně nepomůže, protože o všem rozhodují panáčci z vedení, kteří to táhnou celý život.

po Justička - ty jsi asi zvyklý na to, že se ti všechno musí říkat 3x .

Nám to stačí jednou. Prosím!!!