Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  15.01.2007 10:19 MILANZONA
 
Jednak bych chtěl říct, že 15. bývyjí opravdu na většině útvarů porady, ale nejsem si jist, jestli by se změnilo datum demonstrace o den nebo o dva, že by se nezměnilo i datum porady. Pořád tu máme ale nějakou dovolenou, v horším případě neschopenku. V první den pracovní neschopnosti vám žádná kontrola nepřijde, stejně jako u návštěvy zubaře, očního lékaře, darování krve atd.,atd. Ale k tak razantním věcem snad nedojde.
Další věc, co jsem chtěl říct je, že naše nejvyšší vedení asi není tak v pohodě jak se dělá. Utvrzuje mě v tom to, že od nového roku je na nové uchazeče k policii zase mírnější metr ( menší počet bodů pro přijetí při fyzických testech ). Prostě úkol je vzít k policii všechno co má ruky a nohy. To je k zamyšlení. Znamená to, že k policii půjdou lidé, které posílá pracák nebo takoví "chcípáci", že si s něma každej otrlejší pacharel vytře p...l.
A poslední věc pro všechny jkluky co jsou od nového roku ve 3. platových třídách. Víte, že uchazeč co teď přijde k policii, a je náborován na obvodní oddělení, dostane rovnou 4. platovou třídu, kterou má i po celou zopku v době kdy ještě nemá ani složenou zkoušku. TO JE OPRAVDU SUPER KARIÉRNÍ ŘÁD. HLAVNĚ PRO TY CO JSOU VE 3. PLATOVÝCH TŘÍDÁCH, NSTRŽM, A SLOUŽÍ TŘEBA 10,15 LET.

SEJDEME SE NA DEMONSTRACI.
  15.01.2007 19:50 na odchodu
 
NEJHORŠÍ JE SPADNOUT Z KAPITÁNA PO 25 LETECH NA NADSTRÁŽMISTRA. TO PAK ABY ČLOVĚK RADŠI CHODIL KANÁLAMA, PROTOŽE LIDÉ TO NEDOKÁŽÍ POCHOPIT. INU PANÁČCI Z PREZÍDIA SI TO KRÁSNĚ NALAJNOVALI.
  15.01.2007 09:04 obvoďák
 
Pro všechny na tomto fóru a nejen na něm !!!!!!!!!

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Výkonný výbor NOS PČR svolává na 18. ledna 2007 od 10:00 hodin do Auly Policejní akademie ČR, Praha 4, Lhotecká ulice č. 559/7, M I M O Ř Á D N Ý A K T I V Na akci jsou zváni po 1-2 zástupcích z každé ZO. Akce se mohou zúčastnit i zástupci OŘ nebo útvarů, kde ZO NOS PČR neexistují, jejich účast uvítáme. Cílem jednání je v krátké době soustředit informace k aplikaci zákona o služebním poměru. Proto žádáme všechny zúčastněné, aby si připravili objektivní podklady k situaci na svých útvarech v duchu dříve zveřejněného Dotazníku. Organizační podrobnosti budou zveřejněny v pondělí 15. 01. 2007. I přes tento krátký termín Vás žádámeo co nejvyšší účast. V co nejbližší době prosím hlaste na sekretariát NOS PČR jména svých zástupců a útvar zařazení nebo ZO. Za Výkonný výbor NOS PČR JUDr. Milan Štěpánek Předseda NOS PČR
  15.01.2007 10:25 MILANZONA
 
Ať se na mě NOS nezlobí, ale prokaučoval co se dá. Aktivy měl pořádat už v době kdy nový zákon o služebním poměru vznikal. Nestalo se. Když tohle neudělal, tak už měl dávno po 1. lednu vystoupit zástupce NOS v médiích, kterých se vedení nejvíc bojí, a postavit se za policisty, kteří jednoznačně přišli o peníze. Řekl bych že NOS je s vedením jedna ruka. Proto se nechce stát skoro žádný policista členem. MŮJ NÁZOR JE, ŽE TAKOVÉ ODBORY JSOU ZADARMO DRAHÉ A OPRAVDU JE NEPOTŘEBUJEME.
  15.01.2007 11:39 ru6se
 
Nezatracujme je úplně. I když jim nedůvěřujeme, uvidíme jak se k tomu postaví dál. Každopádně spoléhat se na ně zcela nemůžeme. Teď už mohou puze příjemně překvapit. Přesto jim pošlu jejich dotazník zodpovězený.
  15.01.2007 08:40 pitbull+Hornet01
 
média jsme informovali,jsme s těmito ve spojení.Záleží,jaký zájem o tuto akci budou mít a jak rychle budou reagovat
  15.01.2007 08:01 Master <anketa.pos@seznam.cz>
 
Nová anketa na http://demonstrace.blog.cz
  15.01.2007 07:43 ---
 
Teď jsi Karle uhodil hřebík na hlavičku. To je skutečně problém a je pravda, že toho se bude hodně lidí bát. A jsme zase u těch odborů, jejichž práci tady Hornet01 supluje. Napadá mě, že by možná mělo šanci na úspěch oslovit někoho z mediálně známých bývalých policistů, kteří se nebojí kritizovat MV např. býv. kriminalista pan Doucha /dofám, že jméno je správně, občas se objeví v televizi a pracuje v nějaké právní kanceláři/, nebo ten dopravák, jehož jméno mi teď vypadlo, případně další. Jsou to bývalí kolegové, kteří jsou úpravou výsluh také postiženi a mohli by tak hájit i své zájmy. Některý z nich by mohl konto zaštítit svým jménem, případně nás i zastupovat, nebo s právníkem naším jménem jednat. Určitě se najde někdo, kdo je osobně zná a mohl by Hornetovi na e-mail zaslat na ně kontakt.
  15.01.2007 07:47 Karel
 
Napadá mně jedno jméno, když jsi zmínil dopraváka a to je pan HUML. Často bývá na Nově v dopravním zpravodajství. U něho bude ten problém, že má s Novou jistě nějakou smlouvu, která se ovšem nebude týkat jeho jiných vystoupení, než dopravního servisu. To by záleželo JEN NA NĚM, jestli by se chtěl angažovat.
  15.01.2007 07:14 Karel
 
Rád pošlu peněžní příspěvek, ale...
Já nevím, jak Vy, ale já se ve své práci (teď již bývalé) setkal s mnoha případy podvodů. V této chvíli je pro mně důležité neztratit důvěru v celou věc a ve vedení této akce. Nezapomeňte, že zde nejste na intranetu, ale na veřejně přístupném internetu. Ubezpečte mně, že neposílám peníze nějakému vykukovi a to třeba veřejným vyhlášením sbírky tak, aby zaštiťující osoba byla nějak identifikovatelná. Vím, že to je problém, ale nechci naletět jako spousta lidí, kteří nám chodí podávat trestní oznámení na podvod
  15.01.2007 07:27 master
 
Souhlas s Karlem
  15.01.2007 06:36 ---
 
jseš borec, že jsi se toho ujal, myslím tím i vytvoření toho konta, které jsem před časem navrhoval.Aby se však vybrala dostatečná částka, bylo by vhodné číslo konta na této a dalších diskusích v pravidelných intervalech opakovat. Pro tvoji ochranu bych ti navrhoval, aby jsi vždy uváděl, na jaký účel bude případný příspěvek použit a závazek, že v případě, že peníze nebudou na tento účel z jakéhokoliv důvodu využity všechny nebo jejich část, budou zaslány na konto Kapka naděje. Tak aby každému bylo jasné, nač bude jeho příspěvek využit a v úpřípadě, že jej poté zašle, vyjádří s tím svůj souhlas. Asi by jsi těžko nějaké příspěvky vracel, nebo rozpočítával a zasílal nevyužité přebytky. A věřím, že podnět k prověření tvého nakládání s těmito penězi se najde, i kdyby si ho měli vymyslet. Přeji ti úspěch.
  15.01.2007 06:37 ---
 
Výše uvedený příspěvek určen pro Hornet01
  15.01.2007 07:17 Master
 
Nevyužité peníze by měly být spíše převedeny na Nadaci policistů a hasičů !!!!!
  15.01.2007 07:47 ---
 
Nic proti této nadaci, je to úplně jedno. Jde jen o to, aby bylo jasně stanoveno, na co případný zbytek půjde, aby nemohl byt nikdo obviňován ze snahy se obohatit. V této souvislosti se mi zdá částka 20Kč směšná a nedostatečná, navrhoval bych částku jednotnou např. 50 nebo 100,- Kč. Bylo by tak i z výše konta ihned jasné, kolik lidí tuto akci podpořilo.
  15.01.2007 11:29 ru6se
 
Ahoj.
Myslím si, že bychom opravdu měli posílat vyšší částky a to by mohlo být 100,-kč. Mě to rodinný rozpočet nenaruší a kvalitní advokát dnes prostě stojí mnoho, tomu bychom se měli a budeme muset přizpůsobit, pokud chceme uspět. Uvědomme si také, že půjde o časově dlouhodobější službu právníka, takže já za sebe říkám, že jsem ochoten pro tuto věc posílat pravidelně každý měsíc 100,-kč a dnes posílám prvních 100,-kč. Díky a držte se
  15.01.2007 01:22 .
 
Pane ministře, proč je dovolená psaná na 6 týdnů, když si musíme brát dovolenou ze svého volna? Nebylo by logické, dát každému policistovi např. několik set hodin dovolené v roce a odepisovali by se mu hodiny? Je to stejný marast jako s platem, na výplatní pásce máte jistou sumu, ale zaměstnavatel za vás platí další částky ( a nemalé)....? To aby se lidi nenas.ali a nešli do Prahy s vidlema - jak jste tam drazí? Kdo to tam za ty peníze vymýšlí? Co je to za génia? Nakopal bych mu zadnici a vyhodil oknem.....
  15.01.2007 00:34 Pravda <vivajo@centrum.cz>
 
Ve svátek mají ostatní volno a mají to zaplaceno = méně odpracovaných hodin = snížení týdenního fondu pracovní doby. O víkendu jsou na chatách a v noci většina slušných lidí spí. Ponocovat je nezdravé.
V nepřetržitém provozu se dělá pořád (So,Ne, svátek/nesvátek, den/noc), a svátky bez snížení týdenního fondu prac. doby.
V nepřetržitém provozu by se proto měl snížit týdenní fond pracovní doby na 33 hodin týdně.
  14.01.2007 22:47 maromy
 
Zdravím všechny kolegy a samozřejmě i kolegyně. Tak nevím jestli jste zaregistrovali příspěvek pana místopředsedy odborů na intranetu, kde se distancuje od pořádání demonstrace ... zkrátka odbory nás hodili přes palubu, propásli obrovskou šanci jak si napravit reputaci a jak přilákat nové členy, tedy kdyby se připojili k demonstraci a ujali se i její organizace. Dále pan místopředseda píše, že se budou konat další jednání ..... já jen nevím koho tam ty odbory zastupují, kdo jim dal mandát mluvit za nás a takzvaně hájit naše zájmy .... Mohli dostat mandát od tisíce nespokojených přímo na demonstraci, mohli jasně ukázat kolik lidí vlastně zastupují a mohli mít silné argumenty pro "nějaké to vyjednávání" kde se snad po měsících jednání probudí a začnou něco se zákonem dělat a snad i ty peníze o které nás připravili nám vrátí ale aby nebylo pozdě a bylo ještě vůbec komu co vracet, neboť mezitím odejde tolik lidí a bohužel kvalitních lidí- profesionálů a bude trvat několik let, než je někdo nahradí. Jinak i na našem okrese ve středočeském kraji funkcionáři dali jasně najevo, že si nepřejí naši účast na demonstraci a že se může stát, že kdo se zúčastní tak může přijít později i o místo.
Jinak se ptám pane ministře, pokud teda ještě tady alespoň čtete tyto příspěvky, jak daleko to necháte ještě zajít a co Vás ještě musí přesvědči o tom, že nový služební zákon je hodně špatný a pro řadové příslušníky zcela nevyhovující ba přímo likvidační. Kolik lidí musí ještě odejít .... Najděte si čas a vyberte si jakékoliv oddělení a udělejte si přímo sám vlastní analýzu a nespoléhejte na zpracované a značně upravené statistiky .... mimochodem by mě docela zajímalo jaký je teď průměrný plat a určitě jsme v průměru šli nahoru a to možná i přes 30 000 Kč hrubého.
Co mě nejvíce mrzí, že se vlastně za nás nikdo nepostaví a tak se nám nemůže nikdo divit, že pořádáme demonstrace a to je přece už dost velký signál, že se něco děje.
Všem kolegům a kolegyním přeji kvalitní zákon a opravdu spravedlivé finanční ohodnocení
  14.01.2007 23:11 .
 
Odbory oficiálně zastupující cca. 1/10 všech policistů. To, čeho dosáhnou, je však pro všechny.
  14.01.2007 23:30 maomi
 
pro .
proč se ale distancujou od demonstrace, proč si nechají ujít tak velkou příežitost k získání větší důvěry a v neposlední řadě i jejich samotné posílení a tím i větší váhu při jednání... to nechápu!!!
  14.01.2007 23:43 ja13
 
Zdravím všechny kolegy! Vážení kolegové, jsem bývalý policista. SLoužil sem 15 let a v r. 2004 to zabalil. To, že dojde kekopalsu P ČR jsem trvdil od počátku zveřejnění nového zákona. Nikdo mi nevěřil. Ten paskvil vznikal za boha označovaného Stanisav Gross a spol. Ale o něm se zde bohužel nikdo nezmiňuje. Samozřejmě na tom má vliv i Langer,ale ten to převzal jak to leží a běží a jelikož tomu ta parta dobrodruhů, kteří zákon dělali nerozumí, dopadlo to jak dopadlo. Mě se samo také nelíbí 50% výsluha a jelikož jsem ještě v odborech, ale Bohu díky ne těch P ČR, tak si požádám o právní poradenství a poběžím s tím takto! Když se zmiňuji o odborech, tak v těch s panem Štepánkem bych určitě nebyl a určitě vystoupil. Po jeho vystoupeních v televizi mi to stačilo. Výraz nepřesvědčiví, do kamery se nepodívá, mele mele ---- domluvili jsme se s MV,PP..... No on je nejméně z poloviny ve služebním poměru, z poloviny placen odbory (nemýlím-li se) takže má taky v kalhotech. Předsedou odborů by měl být člověk progresivní, který zná jednak práci Vás všech od chodníku a výše a potom by to mělo smysl. Ale pravděpodobně tomu tak není. Dále by měl být mladý, umět jednat a halvn umět vyjednávat. O tom to je! Osobně se budu snažit dostat do Prahy, třeba i na jednání s MV a PP přes druhou odborouvou organizaci, která má dle mého názoru větší slovo, sdružuje i hodně policistů a dalším bych vzhledem k platnosti sl. zákona do odborů vstoupit radil. Jinak při sebemenším problému s vámi vedoucí a ispekce zametou a nemusíte řešit ani 15 let služby. Totiž před 15-tým rokem na vás budou hledat,aby vás pak za pitomost vyhodili a tím nemuseli platit a ušetřili. Dám na modlení, pokud se mýlím. DRŽÍM VÁM PĚSTI A PŘEJI ÚSPĚCH!!!! Hlavně těm v přímém výkonu služby tedy, 3.4.5 PT!!!!