1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Jednak bych chtěl říct, že 15. bývyjí opravdu na většině útvarů porady, ale nejsem si jist, jestli by se změnilo datum demonstrace o den nebo o dva, že by se nezměnilo i datum porady. Pořád tu máme ale nějakou dovolenou, v horším případě neschopenku. V první den pracovní neschopnosti vám žádná kontrola nepřijde, stejně jako u návštěvy zubaře, očního lékaře, darování krve atd.,atd. Ale k tak razantním věcem snad nedojde.
Další věc, co jsem chtěl říct je, že naše nejvyšší vedení asi není tak v pohodě jak se dělá. Utvrzuje mě v tom to, že od nového roku je na nové uchazeče k policii zase mírnější metr ( menší počet bodů pro přijetí při fyzických testech ). Prostě úkol je vzít k policii všechno co má ruky a nohy. To je k zamyšlení. Znamená to, že k policii půjdou lidé, které posílá pracák nebo takoví "chcípáci", že si s něma každej otrlejší pacharel vytře p...l.
A poslední věc pro všechny jkluky co jsou od nového roku ve 3. platových třídách. Víte, že uchazeč co teď přijde k policii, a je náborován na obvodní oddělení, dostane rovnou 4. platovou třídu, kterou má i po celou zopku v době kdy ještě nemá ani složenou zkoušku. TO JE OPRAVDU SUPER KARIÉRNÍ ŘÁD. HLAVNĚ PRO TY CO JSOU VE 3. PLATOVÝCH TŘÍDÁCH, NSTRŽM, A SLOUŽÍ TŘEBA 10,15 LET.

SEJDEME SE NA DEMONSTRACI.

NEJHORŠÍ JE SPADNOUT Z KAPITÁNA PO 25 LETECH NA NADSTRÁŽMISTRA. TO PAK ABY ČLOVĚK RADŠI CHODIL KANÁLAMA, PROTOŽE LIDÉ TO NEDOKÁŽÍ POCHOPIT. INU PANÁČCI Z PREZÍDIA SI TO KRÁSNĚ NALAJNOVALI.

Pro všechny na tomto fóru a nejen na něm !!!!!!!!!

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Výkonný výbor NOS PČR svolává na 18. ledna 2007 od 10:00 hodin do Auly Policejní akademie ČR, Praha 4, Lhotecká ulice č. 559/7, M I M O Ř Á D N Ý A K T I V Na akci jsou zváni po 1-2 zástupcích z každé ZO. Akce se mohou zúčastnit i zástupci OŘ nebo útvarů, kde ZO NOS PČR neexistují, jejich účast uvítáme. Cílem jednání je v krátké době soustředit informace k aplikaci zákona o služebním poměru. Proto žádáme všechny zúčastněné, aby si připravili objektivní podklady k situaci na svých útvarech v duchu dříve zveřejněného Dotazníku. Organizační podrobnosti budou zveřejněny v pondělí 15. 01. 2007. I přes tento krátký termín Vás žádámeo co nejvyšší účast. V co nejbližší době prosím hlaste na sekretariát NOS PČR jména svých zástupců a útvar zařazení nebo ZO. Za Výkonný výbor NOS PČR JUDr. Milan Štěpánek Předseda NOS PČR

Ať se na mě NOS nezlobí, ale prokaučoval co se dá. Aktivy měl pořádat už v době kdy nový zákon o služebním poměru vznikal. Nestalo se. Když tohle neudělal, tak už měl dávno po 1. lednu vystoupit zástupce NOS v médiích, kterých se vedení nejvíc bojí, a postavit se za policisty, kteří jednoznačně přišli o peníze. Řekl bych že NOS je s vedením jedna ruka. Proto se nechce stát skoro žádný policista členem. MŮJ NÁZOR JE, ŽE TAKOVÉ ODBORY JSOU ZADARMO DRAHÉ A OPRAVDU JE NEPOTŘEBUJEME.

Nezatracujme je úplně. I když jim nedůvěřujeme, uvidíme jak se k tomu postaví dál. Každopádně spoléhat se na ně zcela nemůžeme. Teď už mohou puze příjemně překvapit. Přesto jim pošlu jejich dotazník zodpovězený.

média jsme informovali,jsme s těmito ve spojení.Záleží,jaký zájem o tuto akci budou mít a jak rychle budou reagovat

Nová anketa na http://demonstrace.blog.cz

Teď jsi Karle uhodil hřebík na hlavičku. To je skutečně problém a je pravda, že toho se bude hodně lidí bát. A jsme zase u těch odborů, jejichž práci tady Hornet01 supluje. Napadá mě, že by možná mělo šanci na úspěch oslovit někoho z mediálně známých bývalých policistů, kteří se nebojí kritizovat MV např. býv. kriminalista pan Doucha /dofám, že jméno je správně, občas se objeví v televizi a pracuje v nějaké právní kanceláři/, nebo ten dopravák, jehož jméno mi teď vypadlo, případně další. Jsou to bývalí kolegové, kteří jsou úpravou výsluh také postiženi a mohli by tak hájit i své zájmy. Některý z nich by mohl konto zaštítit svým jménem, případně nás i zastupovat, nebo s právníkem naším jménem jednat. Určitě se najde někdo, kdo je osobně zná a mohl by Hornetovi na e-mail zaslat na ně kontakt.

Napadá mně jedno jméno, když jsi zmínil dopraváka a to je pan HUML. Často bývá na Nově v dopravním zpravodajství. U něho bude ten problém, že má s Novou jistě nějakou smlouvu, která se ovšem nebude týkat jeho jiných vystoupení, než dopravního servisu. To by záleželo JEN NA NĚM, jestli by se chtěl angažovat.

Rád pošlu peněžní příspěvek, ale...
Já nevím, jak Vy, ale já se ve své práci (teď již bývalé) setkal s mnoha případy podvodů. V této chvíli je pro mně důležité neztratit důvěru v celou věc a ve vedení této akce. Nezapomeňte, že zde nejste na intranetu, ale na veřejně přístupném internetu. Ubezpečte mně, že neposílám peníze nějakému vykukovi a to třeba veřejným vyhlášením sbírky tak, aby zaštiťující osoba byla nějak identifikovatelná. Vím, že to je problém, ale nechci naletět jako spousta lidí, kteří nám chodí podávat trestní oznámení na podvod

Souhlas s Karlem

jseš borec, že jsi se toho ujal, myslím tím i vytvoření toho konta, které jsem před časem navrhoval.Aby se však vybrala dostatečná částka, bylo by vhodné číslo konta na této a dalších diskusích v pravidelných intervalech opakovat. Pro tvoji ochranu bych ti navrhoval, aby jsi vždy uváděl, na jaký účel bude případný příspěvek použit a závazek, že v případě, že peníze nebudou na tento účel z jakéhokoliv důvodu využity všechny nebo jejich část, budou zaslány na konto Kapka naděje. Tak aby každému bylo jasné, nač bude jeho příspěvek využit a v úpřípadě, že jej poté zašle, vyjádří s tím svůj souhlas. Asi by jsi těžko nějaké příspěvky vracel, nebo rozpočítával a zasílal nevyužité přebytky. A věřím, že podnět k prověření tvého nakládání s těmito penězi se najde, i kdyby si ho měli vymyslet. Přeji ti úspěch.

Výše uvedený příspěvek určen pro Hornet01

Nevyužité peníze by měly být spíše převedeny na Nadaci policistů a hasičů !!!!!

Nic proti této nadaci, je to úplně jedno. Jde jen o to, aby bylo jasně stanoveno, na co případný zbytek půjde, aby nemohl byt nikdo obviňován ze snahy se obohatit. V této souvislosti se mi zdá částka 20Kč směšná a nedostatečná, navrhoval bych částku jednotnou např. 50 nebo 100,- Kč. Bylo by tak i z výše konta ihned jasné, kolik lidí tuto akci podpořilo.

Ahoj.
Myslím si, že bychom opravdu měli posílat vyšší částky a to by mohlo být 100,-kč. Mě to rodinný rozpočet nenaruší a kvalitní advokát dnes prostě stojí mnoho, tomu bychom se měli a budeme muset přizpůsobit, pokud chceme uspět. Uvědomme si také, že půjde o časově dlouhodobější službu právníka, takže já za sebe říkám, že jsem ochoten pro tuto věc posílat pravidelně každý měsíc 100,-kč a dnes posílám prvních 100,-kč. Díky a držte se

Pane ministře, proč je dovolená psaná na 6 týdnů, když si musíme brát dovolenou ze svého volna? Nebylo by logické, dát každému policistovi např. několik set hodin dovolené v roce a odepisovali by se mu hodiny? Je to stejný marast jako s platem, na výplatní pásce máte jistou sumu, ale zaměstnavatel za vás platí další částky ( a nemalé)....? To aby se lidi nenas.ali a nešli do Prahy s vidlema - jak jste tam drazí? Kdo to tam za ty peníze vymýšlí? Co je to za génia? Nakopal bych mu zadnici a vyhodil oknem.....

Ve svátek mají ostatní volno a mají to zaplaceno = méně odpracovaných hodin = snížení týdenního fondu pracovní doby. O víkendu jsou na chatách a v noci většina slušných lidí spí. Ponocovat je nezdravé.
V nepřetržitém provozu se dělá pořád (So,Ne, svátek/nesvátek, den/noc), a svátky bez snížení týdenního fondu prac. doby.
V nepřetržitém provozu by se proto měl snížit týdenní fond pracovní doby na 33 hodin týdně.

Zdravím všechny kolegy a samozřejmě i kolegyně. Tak nevím jestli jste zaregistrovali příspěvek pana místopředsedy odborů na intranetu, kde se distancuje od pořádání demonstrace ... zkrátka odbory nás hodili přes palubu, propásli obrovskou šanci jak si napravit reputaci a jak přilákat nové členy, tedy kdyby se připojili k demonstraci a ujali se i její organizace. Dále pan místopředseda píše, že se budou konat další jednání ..... já jen nevím koho tam ty odbory zastupují, kdo jim dal mandát mluvit za nás a takzvaně hájit naše zájmy .... Mohli dostat mandát od tisíce nespokojených přímo na demonstraci, mohli jasně ukázat kolik lidí vlastně zastupují a mohli mít silné argumenty pro "nějaké to vyjednávání" kde se snad po měsících jednání probudí a začnou něco se zákonem dělat a snad i ty peníze o které nás připravili nám vrátí ale aby nebylo pozdě a bylo ještě vůbec komu co vracet, neboť mezitím odejde tolik lidí a bohužel kvalitních lidí- profesionálů a bude trvat několik let, než je někdo nahradí. Jinak i na našem okrese ve středočeském kraji funkcionáři dali jasně najevo, že si nepřejí naši účast na demonstraci a že se může stát, že kdo se zúčastní tak může přijít později i o místo.
Jinak se ptám pane ministře, pokud teda ještě tady alespoň čtete tyto příspěvky, jak daleko to necháte ještě zajít a co Vás ještě musí přesvědči o tom, že nový služební zákon je hodně špatný a pro řadové příslušníky zcela nevyhovující ba přímo likvidační. Kolik lidí musí ještě odejít .... Najděte si čas a vyberte si jakékoliv oddělení a udělejte si přímo sám vlastní analýzu a nespoléhejte na zpracované a značně upravené statistiky .... mimochodem by mě docela zajímalo jaký je teď průměrný plat a určitě jsme v průměru šli nahoru a to možná i přes 30 000 Kč hrubého.
Co mě nejvíce mrzí, že se vlastně za nás nikdo nepostaví a tak se nám nemůže nikdo divit, že pořádáme demonstrace a to je přece už dost velký signál, že se něco děje.
Všem kolegům a kolegyním přeji kvalitní zákon a opravdu spravedlivé finanční ohodnocení

Odbory oficiálně zastupující cca. 1/10 všech policistů. To, čeho dosáhnou, je však pro všechny.

pro .
proč se ale distancujou od demonstrace, proč si nechají ujít tak velkou příežitost k získání větší důvěry a v neposlední řadě i jejich samotné posílení a tím i větší váhu při jednání... to nechápu!!!

Zdravím všechny kolegy! Vážení kolegové, jsem bývalý policista. SLoužil sem 15 let a v r. 2004 to zabalil. To, že dojde kekopalsu P ČR jsem trvdil od počátku zveřejnění nového zákona. Nikdo mi nevěřil. Ten paskvil vznikal za boha označovaného Stanisav Gross a spol. Ale o něm se zde bohužel nikdo nezmiňuje. Samozřejmě na tom má vliv i Langer,ale ten to převzal jak to leží a běží a jelikož tomu ta parta dobrodruhů, kteří zákon dělali nerozumí, dopadlo to jak dopadlo. Mě se samo také nelíbí 50% výsluha a jelikož jsem ještě v odborech, ale Bohu díky ne těch P ČR, tak si požádám o právní poradenství a poběžím s tím takto! Když se zmiňuji o odborech, tak v těch s panem Štepánkem bych určitě nebyl a určitě vystoupil. Po jeho vystoupeních v televizi mi to stačilo. Výraz nepřesvědčiví, do kamery se nepodívá, mele mele ---- domluvili jsme se s MV,PP..... No on je nejméně z poloviny ve služebním poměru, z poloviny placen odbory (nemýlím-li se) takže má taky v kalhotech. Předsedou odborů by měl být člověk progresivní, který zná jednak práci Vás všech od chodníku a výše a potom by to mělo smysl. Ale pravděpodobně tomu tak není. Dále by měl být mladý, umět jednat a halvn umět vyjednávat. O tom to je! Osobně se budu snažit dostat do Prahy, třeba i na jednání s MV a PP přes druhou odborouvou organizaci, která má dle mého názoru větší slovo, sdružuje i hodně policistů a dalším bych vzhledem k platnosti sl. zákona do odborů vstoupit radil. Jinak při sebemenším problému s vámi vedoucí a ispekce zametou a nemusíte řešit ani 15 let služby. Totiž před 15-tým rokem na vás budou hledat,aby vás pak za pitomost vyhodili a tím nemuseli platit a ušetřili. Dám na modlení, pokud se mýlím. DRŽÍM VÁM PĚSTI A PŘEJI ÚSPĚCH!!!! Hlavně těm v přímém výkonu služby tedy, 3.4.5 PT!!!!