Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Vážení placení odboráři.
Jsme rádi,že jste na rychlo svolali to,co jste již dávno měli.Ano,naši zástupci tam budou,ale myslíme si,že se snažíte na popud výše nadřízených jen ztišit situaci,která vznikla vaší neschopností jednat s řadovými policisty a že jde jen o pokus nás rozdělit.Už vám nevěříme...díky

Tak pod tohle se podepisuju!!!

By mě tedy zajímalo, kdo je platí. 99,9% to dělají bez nároku na mzdu ze svého volna. A chod kanceláře v Praze si platí ze svých peněz.

Ahoj všichni,
myslím si, že pro řadu právníků bude také důležité jak jsme solventní, žijeme přece jen v kapitalismu, takže bychom se měli připravit na to, že budeme muset všichni společně postupně nastřádat dost finančních prostředků. Podle mne to budou muset být určitě statisíce korun, ale společně bychom se toho neměli zaleknout a mělo by to jít nastřádat. Proto posílám 100,- kč a věřím, že ostatní mohou přidat. Myslím, že jednorázová částka 20-50,- kč prostě nemůže stačit. Je potřeba vytvořit silný základní fin. kapitál, bez něhož to nepůjde. Zdravím z Prahy

Myslím si, že pro řadu právníků by to mohla být dobrá příležitost se "zviditelnit" a udělat si reklamu. Chce to ale někoho, kdo už jméno má a budí respekt. Co takhle třeba bývalá poslankyně Hana Marvanová. Matně se mi vybavuje, že zastupovala nějakou skupinu ve sporu proti státu.

Nechci být za věčného šťouru, ale myslíte si, že je to dobrá volba? Nezaregistroval jsem výsledek obhajoby pana Čermáka, ale i v případě úspěchu se jedná o trestně právní věc. Tento spor však bude sporem o protiprávnost zákona u správního soudu, případně u ústavního soudu. A to je úplně jiná oblast práva, chtělo by to jiného odborníka. Neznám uvedenoho právníka a ani jsem nevěděl, že zastupoval pana Čermáka. Aniž bych diskutoval o vině či nevině pana Čermáka, myslím si že skutečnost, že policii ve sporu zastupuje stejný právník jako u veřejnosti zdiskreditovaného Čermáka, by mohlo věci spíše ublížit než pomoct. Bylo by to skvěle mediálně zneužitelné.

podle internetu by to měl být on.

JUDr. Jaroslav Janeček - Privat-Servise

Starodubečská 158/41
107 00 Praha-Dubeč

Telefon: +420 272 705 280
E-mail: janecekj@iol.cz

Hledáme kontakt na právníka,který zastupoval kolegu Čermáka !!!!!!!!

klara@advokati.info

JUDr. Klára Slámová - to je můj návrh, zná problematiku velmi dobře a je ostrá jako břitva...

na policejním intranetu u pana Brázdy,jsme pro vás zanechali vzkaz,zda bude uveřejněn nebo ne,to nevím.Je stručný a krátký,aby nedošlo k pochybám,že nejsme policisté.

buď tak hodný a napiš postup - jak a kudy k Brázdovi

Jsem hlídkař, na baráku se zdržuju jen na přestávku - 2x 30 min za šichtu. Přičemž vstupuju do budovy na počátku přestávky a odcházím z ní přesně na konci, takže čistého času na přestávku mi zbývá 20 min. Co tím chci říct? Nemám čas hledat stránky p. Brázdy. Dík pitbulle

Po ukončení sporu a vyplacení právníka,konto zaniká...zbylé peníze budou zaslány na konto,které již existuje a to na pomoc rodinám/policistům,hasičům/

Vážení...pro upřesnění,ať se tu nevytváří dojmy,že není určen čas ,tak 15.2.2007 platí, hodina je od 10.00 hod. do 13.00 hod.před budovou MV, kdy od 13.00 hod.bude přednesen proslov našich požadavků a připomínek k novému zákonu. Jestli přijdete v deset,nebo přesně ve třináct hodin je jen na vás,ale pochopte,že se muselo dát časové rozmezí na příchod lidí na místo.

To je ale pěkně blbý datum:-(((

Stálo by za zamyšlení zda se neobrátit i na naši vládu !!!??????

Úřad vlády ČR,
Nábřeží Edvarda Beneše 4,
Praha 1, PSČ 118 01
Telefon : 224 002 111
10minut@vlada.cz

Vážení občané,

Vláda České republiky deklarovala svůj zájem na zlepšování právního prostředí, protože si uvědomuje důležitost kvality právních předpisů pro další rozvoj České republiky. Zlepšení právního prostředí se projeví, jak napovídají zahraniční zkušenosti, úsporami ve veřejném i soukromém sektoru, a ve svém důsledku i posílením výkonnosti hospodářství, nárůstem pracovních příležitostí a zlepšením fungování hospodářské soutěže.

Pokud se domníváte, že Vám existující zákon nebo vyhláška způsobuje nadměrné administrativní potíže, nutí Vás vynakládat více prostředků než by bylo nutné, text předpisu je nejasný, komplikovaný, úprava je duplicitní nebo rozporná, řešení je třeba hledat v několika předpisech současně apod., neváhejte, a napište nám svůj názor do připraveného dotazníku.

Váš názor je pro nás důležitý. Na základě Vašich podnětů dojde k přehodnocení zákonů a vyhlášek, které označíte za problematické. Cílem iniciativy, kterou jsme nazvali „Věnujte 10 minut pro zlepšení právního prostředí v ČR“, je snížit zatížení občanů i podnikatelské sféry plynoucí z regulace a celkově zjednodušit a zlepšit právní prostředí v České republice.

Děkujeme vám za spolupráci, za váš čas a podněty, které nám pošlete.


Jan Novák
vedoucí Úřadu vlády ČR
http://www.vlada.cz/cs/urad/RUSS/refreg/Desetiminutovka/default. html

problém je, že žádná legitimní vláda zatím stále není.

Opět jsem se přesvědčil, že odbory jsou dobré jen pro lidi, kteří jsou členy, nicméně pouze ve vrcholových funkcích. Odbory pro nás ve skutečnosti ještě nic nikdy neudělaly a mají plnou hubu keců jen tehdy, když je už vše rozhodnuté.