Dnes jsem odeslal svůj finanční příspěvek k podpoře demonstrace,
navíc jsem v práci dal dalším kolegům číslo konta, protože ne
všichni mají přístup k internetu.
Nalejme si však čistého vína. Já osobně velice oceňuji snahu a
nadšení pohnout s našimi problémy. Mám však obavy, že se řada
lidí k celé věci staví spíše vlažně. Na šatně sice souhlasí se
všemi novinkami s kterými je seznamuji, ale dle jejich reakcí mi
připadá, že spousta z nich, ačkoli je nový služební zákon také
poškodil, nemá o celou věc zájem. To oddůvodňují tím, že je to
stejně marné, že se nic stejně nezmění, případně vyjadřují obavu
z možného následného postihu a perzekucí ze strany našeho
vedení. A dle postojů některých jiných kolegů mi připadá, že
se řídí taktikou, nepálit si prsty a hezky počkat až to někdo za
mě v té Praze vyřídí. I s tímto chováním některých " kolegů " se
musí počítat a nevidět vše příliš růžově.
Dále bych zde chtěl ještě zareagovat na některé příspěvky z
civilního sektoru. Pro všechny, kteří nám v různých podobách
dávají najevo, že si nemáme na co stěžovat, že si krásně žijem a
nic nám nechybí, chci pouze jednoduše vzkázat, jak zde bylo již
víckrát řečeno: "ZKUSTE SI TO", pak možná změníte názor.
Typickou vlastností českého národa vždy byla závist a
poukazování na druhé, případné mentorování a nadávání na vše
nad sklenicí piva v teple útulné krčmy. Všichni u nás všchno ví,
jak se co má dělat, všichni jsou na všechno odborníci, ale jen
pokud se nejedná o ně samé. A když náhodou začne někdo opravdu
něco dělat a snaží se vzít své věci a práva do rukou, hned je
terčem kritiky a je nazýván, odpusťte mi ten výraz "
nenažrancem".
Dám Vám radu do budoucna. Nevšímejte si pouze druhých a snažte
se také sami něco pro svoji věc dělat. Pokud jste nespokojeni se
svými platy, nebo pracovními podmínkami, musíte si zlepšení
vybojovat a ne čekat, že to někdo za vás vyřeší. Ta doba je
pryč. V celé historii ještě žádný kapitalista nedal nikomu nic
zadarmo a i dnes platí, co si zaměstnanci nevybojují, to nemají.
To platí i pro případné nespokojence s dnešní politickou
situací. Proboha, co se ještě musí dít v tomto státě, aby lidi
spontáně napochodovali do ulic a vypráskali naše volené
zástupce, kteří se k nám poníží shlédnout zhůry pouze jednou za
čtyři roky, kdy potřebují náš hlas. A nebo je pořád stejné jako
při v tzv. sametové revoluci, kdy drtivá většina národa v jeden
a týž rok manifestovala v prvomájovém průvodu a ke konci roku
najednou, světe div se, byli všichni demokraté cinkající klíčemi
na náměstích ? Ruku na srdce, vzpomeňme si, v prvních dnech
sametového listopadu tak masivní podpora studentů nebyla. Na
závěr snad jedno anglické přísloví: "Každý národ má takovou
vládu, Jakou si zaslouží."
Tímto všechny zdravím.
|