4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

ČÍM TO JE, ŽE V RUBRICE O KORUPCI PAN MINISTR TAK ČILE ODPOVÍDÁ A V ZÁVAŽNÝCH PROBLÉMECH OHLEDNĚ NOVÉHO ZÁKONA A MIZERNÉM PROFINANCOVÁNÍ JE NAPROSTO NETEČNÝ. ŽE BY JEJ NEZAJÍMALY PROBLÉMY RESORTU, KTERÉ VYTVOŘILY ATMOSFÉRU NEJISTOTY A OBAV.

Vážení.

Dnes zasílám poslední příspěvek,zítra sloužím v Dejvicích :-( , tak ať jsem ráno vyspalý.Nevím,zda je ostudný či výborný...Ptáte se nás,kolik je na účte vybráno.Tak tedy: k dnešnímu dni se sešlo na účtě 8000,-kč.Nevím,zda zde uvádíte nepravdivé údaje typu...poslal jsem,nebo souhlasím a odesílám,ale po výpočtu hlasů,se částka neshoduje částce 8tisíc...Ano,za tyto prostředky jsme velice rádi a měli by jsme si jich vážit,poněvadž je to z jedné strany úžasná důvěra,ale bohužel na úkon právníka a soudní výlohy je to jen zlomek.Proto jsem se rozhodoval,zda tuto částku uvést na tyto stránky,aby se nám páni nevysmáli.Po zralém uvážení jsem dospěl k názoru,že je to vlastně jen odrazový můstek a věřím,že se samotná částka navýší.Ještě jednou moc děkuji za vás za všechny.

Jan - pitbull v Praze dne 16.1.2007 v 23.23 hod.

Vzhledem k tomu, že konto je zřízené teprve druhý den, tak si myslím, že je to docela slušný odrazový můstek a že částka bude každým dnem narůstat. Myslím, že každý komu není lhostejný náš společný záměr, nějakou tu korunku do společné kasičky přidá. Je to ale samozřejmě o důvěře a vy pánové moji důvěru rozhodně máte. Také si myslím, že by nebylo špatné každý den v určitou domu uvádět aktuální stav konta. Je to ale pouze můj názor. Jinak držím pěsti a prosím všechny zúčastněné, aby přispěli na konto Demonstrace a pokračovali v propagaci našeho společného cíle.

Taky doufám, že na konto příjde daleko více peněz. Jestli je konto zřízené dva dny, tak je to příliš brzy. Převod peněz z jiné banky k vám trvá až tři dny, pošta to bude asi i delší. Takže hlavu vzhůru! Věřím, že ti co psali, že posílají, tak opravdu poslali. :o)

for pitbull+Hornet01...
Naprostý souhlas se Safronou- peněžní ústavy mají na převod do 3 dnů. Navíc pokud jde o převod z cizího ústavu a ne z téhož. Uvidíš ve St-Čt-Pá!! To bude o něčem jiném:-)

Reakce na reportáž ze strany odborů: Véžené kolegyně a kolegové. Dnes v odpoledních hodinách jsem poskytl TV PRIMA cca. 20 minutový rozhovor k současné situaci v Policii ČR, kde jsem vysvětlil současný stav vyjednávání s vedením MV ČR a PP ČR a případné další možné kroky pokud by tato jednání selhala. Rovněž jsem zopakoval, že dokud jednání probíhají a vedení MV ČR přistupuje k těmto jednáním vstřícně je nesmyslem demonstrovat. Tím bychom si tzv. vystřelili poslední možnost, kterou nám právní řád ČR dává. Navíc demonstrace v tuhle chvíli by působila silně kontraproduktivně. Jak jsem již napsal určitá řešení se již rýsují.

Bohužel TV PRIMA ve své reportáži použila z našeho rozhovoru necelou jednu větu !!!


Přeji hezký den. Ing. Alexander Burda, 1.místopředseda NOS PČR

Co k tomu dodat? NOS se prostě zabývá nějakými kompromisy, tedy řešením, jak to udělat, aby se navýšily v rámci finančních možností platy. Nechápou ale, že jde o to,co promarňovali samy odbory několik let při tvorbě zákona, kdy měly bojkotovat jakékoli snahy o uvedení paskvilu v platnost, čímž by si vysloužili naši plnou podporu. Už to konečně pane inženýre pochopte. Tady nejde jen o platy, ale o nesmyslnost paskvilu, za nějž jste i Vy ( vedení NOS ) bojovali. Tím jste ztratili tvář a proto se organizují akce mimo Vás. Vy ale budete z obliga, Vy přeci toto nepodporujete. Tou poslední možností o které píšete je si dupnout u Langera a sdělit jasné požadavky s jasnými termíny, jinak to jde mimo Vás.

Sleduješ stránky NOSu pana Štěpánka!!! Aktiv, který mají mít zítra je přesunut už zase někam jinam.... takže nevím, co si myslet o jejich vystupování a organizaci vůbec. Je to jasná loajalita s vedením a pro obyčejné lidi nic!!! pěkně to fakt promázli. Sleduju to jako bývalý policista a dělám si o tom úsudek. Na druhou stranu ale od odborů - teda těch druhých, které P ČR jsou, budu brát právní poradenství týkající se výsluových příspěvků podle zákona 186/91 podle kterého jsem odcházel a nyní jsem hodnocen dle 361/2003. Prý je dokonce nějaký nález ústavního soudu, podle kterého bylo rozhodnuto a sociální odbor MV se asi neřídí.... VÍTE O TOM NĚKDO NĚCO??? ZEJMÉNA VY BÝVALÍ KOLEGOVÉ, kteří to tu taky čtete??? Děkuji !

TADY SE NEHRAJE FÉROVÁ HRA, DNES A DENNĚ TO UKAZUJÍ ŘEDITÉLÉ OKRESŮ A KRAJŮ. JÁ UŽ TOHO U TÉTO SLOŽKY ZAČÍNÁM MÍT PLNÉ ZUBY. VYPADÁ TO, ŽE TU HRAJÍ O ČAS A MEDEM KOLEM HUBY SE SNAŽÍ LIDI CHLÁCHOLIT. NENÍ TO NÁHODOU PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ TAKOVÉ VYHROŽOVÁNÍ PROTI ODVOLÁNÍ.

NOVÝ SLUŽEBNÍ ZÁKON BYCH PŘIROVNAL SNAD JEDINĚ KE KUPONOVÉ PRIVATIZACI A KARIÉRNÍ ŘÁD TO JE OBYČEJNÝ PENĚŽNÍ ŘETĚZEC PO KTERÉM SE BUDOU LIDI ŠPLHAT, ABY MĚLI CO NEJVÍC PENĚZ PRO SVOU RODINU. HODNOSTI, ÚSPĚCHY, MOMOŘÁDNÁ POVÝŠENÍ, PRAXE TO NIKOHO NEZAJÍMÁ. KTERÝ DOBYTEK JE ZA TOTO ODPOVĚDNÝ, ŽE Z TOHOTO ZÁKONA BUDOU PROFITOVAT JEN URČITÉ VRSTVY LIDÍ?

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

přečti si co jsem napsal o pár článků v výše. Jeslti něco víš, spoj se se mnou, jesti ne, budu shánět já! Náš předseda té druhé odborové organizace má kontakty na ústavní soud v Brně (sídlíme v Brně) takže bud vezmu doporučení, nebo až tam v úterý budu, klidně na ústavní soud zajdu, není problém....
Dokonce známý slouží na ústavním soudu jako ochranka, tak si ho tam pošl taky...

For pprap.Radek,
možná je to příležitost. Dřív to byli studenti, nyní možná policisté.

Studenti se zapsali do historie, teď se do ní zapíší policisté!

4: pitbull: Toho 15. je fakt blbý datum, kvůli poradám!!! Pokud nejsme z Prahy, tak to nestihneme! Chce to byť by jen o den změnu! Ať nejsme za blbce, kteří si sami zaviní malou účast! A v petici mi chybí znovuzavedení příplatků za víkendy, noci, a svátky! Jedině takhle se zamezí nespravedlnostem, kdy má někdo měsíčně dvě noční a má stejný prachy jako někdo, kdo jich má deset!
Jinak před chvílí jsem shlédl zprávy na Primě a byl to hnus! Odpovědi pana Langera a mluvčího PP jsem tak nějak očekával, ale že řekne zástupce odborů, že není důvod k demonstraci, to je silný kafe!!! Copak zákon, kterej je v rozporu s Ústavou, Listinou, demokracií, kterej je nespravedlivej a diskriminační, není důvod??? Za co jiného by prohoha odbory měly bojovat, když ne za takovéhle základní a existenční práva???
Jen jsem zvědav, až bude zase nějaká předvolební kampaň, jak bude pan Langer reagovat na oblíbené útoky opozice ve smyslu, že ODS je stranou pro bohaté, která bere chudým a dává bohatým? Vždyť přesně tohle se děje u PČR!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Bohužel se přiznávám, že jsem ODS volil, nejsem tedy žádnej komouš ani levičák, ale tímto si to u mě pos....

Vážení kolegové. Ať již bude demonstrace v kterýkoliv den, bude to přinejmenším první akce tohoto druhu, kterou snad naše dějiny nepamatují. Protestní demonstrace ozbrojené složky státu - PČR, tak to je tedy gól. Na ministra, za kterého se toto stane se bude opravdu dlouho vzpomínat a možná, že jako jako jediná svého druhu vejde i do učebnic. Opravdu bych nechtěl být členem ODS, členem té strany, která tak vehementně kritizovala po dlouhá léta a slibovala, jak ONA vše lépe povede. Tak tedy vedla, až to dovedla.. ke zdárnému konci. A být stínovým ministrem, který neznal nikdy slova chvály a uznání, ale byl věčným kritikem a oponentem? Tak tím bych také nechtěl být. Ještě dlouho se na něj bude vzpomínat......a doufám, že nezapomene.
Jediné co mohu říci je: dostavte se v opravdu hojném počtu na demonstraci a projevte svůj nesouhlas. Nelitujte peněz, volného času a udělejte si tematický a poznávací výlet do Prahy-:)) Kdy budete mít opět takovou příležitost měnit dějiny???? A nezapomeňte, až půjdete opět volit, kdo je ten dobrý a kdo ten zlý. Zlého jsem si vybral - je to ODS. A dobrého...??? Toho vám napovídat nebudu. Sám za sebe mohu říci, že již nyní mám příslib všech členů rodiny, že ač nechodili pravidelně k volbám, tak nyní se zúčastní opravdu všichni a budeme volit jednu stranu, jednoho dobrého.. ale ODS to rozhodně NEBUDE!!!!!

Vždyť to ODS říkala ještě před volbami, že bohatým ještě víc přidají a chudým ještě víc na záda naloží. Proto je většina Prahy volila. Policie ČR je toho zářným příkladem. Na PP (Praha) přidají v řádech desetitisíců a aby na to bylo, tak to seberou těm, kteří u policie dělají tu nejdůležitější práci - styk s lidmi. Když se začnou lidi bouřit, tak že to nějak dorovnaj, ale tak, že to daj do nenárokové částky, která se nevalorizuje.
Takže 15 v Praze, ať nás tam je co nejvíc.
PS: S platem jsem nedopadl zas tak špatně, přidali mně 0,32% (1106,-Kč za rok).

Termín demonstrace je vybrán zcela nevhodně. Každý funkcionář raději svoje lidi zaměstná na poradě, které se v této době konají než aby jim umožnil se demonstrace zúčastnit. Chce to změnu.

V této chvíli lze asi jen těžko dělat změnu v termínu demonstrace a opět hledat další termín. Vím, že pro každého to není jednoduché vzhledem k tomu, že kolem 15 dne v měsíci bývají na základních útvarech porady, ale je nutné si volno naplánovat včas dopředu a pokud vás bude na útvaru většina, tak vedoucí poradu udělá jiný den, tak jako u nás. Nemůžem již takto rozjednanou demonstraci odkládat, aby si o nás ti odborníci nahoře mysleli, že nejsme schopni se domluvit na základních věcech. Hlavně je nuté termín demonstrace co nejrychleji rozšířit na všechny útvary a dále na ostatní složky MV, kterých se paskvil, kterému říkají zákon týká, tak aby účast byla co největší a dále posílat na konto fin. příspěvky na případnou právní pomoc. Děkuji za pochopení. DEMONSTRACE!!!

Hele příteli, vetřel jsi se sem pod mou značkou, tak si ji laskavě změň

Opravdu ten termín je trochu nešťastný, opravdu všude jsou porady a z Moravy to do Prahy stihnem jen velice těžko. Zkuste tedy ještě jednou( ( po třetí a naposledy ) , do třetice všeho dobrého)) změnit datum na 14.2.2007, nebo 16.2.2007.

Vážený pane ministře, právě teď jsem v televizních novinách na Primě shlédl Vaše vyjádření k chystané demonstraci a z Vaší reakce se mi zvedá žaludek. Proč máme neustále čekat až na konec roku? To už u koryta nebudete a ministrem vnitra bude někdo jiný, kdo si "vyžere" výsledky Vaší práce? Každý z policistů má minimálně maturitu a tak si všichni dokážeme podle podepisovaných platových výměrů spočítat svůj plat v "čisté" výši, který je dle současného znění neměnný a budu jej pobírat ve stejné výši celý rok. Pokud ovšem čistě náhodou na nás nezbydou nějaké odměny. Dle Vašeho vyjádření tedy očekávám, že na konci roku dostanu mimořádný plat ve výši aspoň 20.000,- Kč, aby se mi dorovnala mzda za celý letošní rok apoň do výše loňské mzdy a to už nemám odvahu počítat valorizaci, která ostatní státní zaměstnance neminula. Zvedněte už konečně svůj zadek z vyhřátého křesla a jděte do ulic zeptat se v těchto ulicích sloužících policistů jak ono to doopravdy je.

On ti bude pořád dokolečka tvrdit , že byl každemu navýšen plat , že je vše v pořádku. Neřekne ale, že to je základní plat bez příplatků. Já jsem ale v roce 2006 nežil jen ze základu!!!!!!
Mě by stačily ty jeho příplatky nebo to co si naposledy přidali ve směmovně na platech. Demonstrace-nutnost.

TADY PŘECE NEJDE JEN O PENÍZE, TADY DOŠLO K NESMYSLNÉMU ZNEVÝHODNĚNÍ URČITÝCH TARIFNÍCH TŘÍD, KTERÉ PRÁCI U PĆR ANI NEODPOVÍDAJÍ.