4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Je určen obecně všem občanům České republiky. Máte možnost se svěřit s problémy okolo z.č.361/2003 Sb. a navrhovat možné změny.
Před vyplněním dotazníku bych rád apeloval na přečtení Průvodce dotazníkem (odkaz umístěn vpravo na stránce) a následně důsledné vyplnění všech potřebných údajů v dotazníku a formulování jednotlivých odstavců tak, aby to mělo určitou vypovídající hodnotu a také svojí formu. Určitě to není formulář, kde si chcete postěžovat!!! Je zde možnost hlavně upozornit na stávající problémy s aplikací zákona v praxi a poukázat na jeho nedostatky a navrhovat řešení.

http://www.vlada.cz/cs/urad/RUSS/refreg/Desetiminutovka/default. html

dvolání - dovolání

Koukám že milion příspěvků, na téma odvolání, zůstanou bez odezvy, opravdu neskutečné, když se policista dozví jakoukoli formou o podezření ze spáchání trestného činu, je jeho povinností, začít toto šetřit, i v případě anonymního oznámení, na těchto i jiných stránkách je mnoho takových to oznámení o podezření spáchání trestných činů a bohužel ze strany vysoce postavených policistů, většinou okresních ředitelů a jejich podřízených. Většinou jde zde minimálně o zneužití pravomoci veřejného činitele, popřípadě vydírání formou vyhrožování, nejsem v těchto věcech zběhlý, ale vím, že se tyto věci dějí, tuto informaci, mi velice dobře vybarvilo několik mých kamarádů z okresu Ústí nad Orlicí , jsou to pracovníci SKPV, většina, si podala odvolání proti jejich platovému výměru a to ohledně příplatku, za směnnost nebo co jednalo se nějakých plus 10 procent, po nějakém čase, byl také ze strany místního okresního ředitele na jejich poradě učiněn pohovor, když toto neppomohlo, začal být na policisty činěn nátlak jednotlivě, ze strany jejich přímého nadřízeného, který byl iniciován právě tímto okresákem, jednomu bylo řečeno, že byl u STB a v případě, že nestáhne odvolání, mohl by skončit, druhému bylo naznačeno, že má důchodový věk, bylo použito mnoho mafiánských praktik. Ptám se tedy pane ministře, jak je možné, že se vysoce postavení funkcionáři dopouštějí trestných činů a nikdo nic nedělá??? Za čas se budete usmívat a tvrdit v médiích, že žádné takovéto informace nemáte, ale máte pane ministře, jenom na těchto stránkách jsou jich stovky. Je mi k blití, když vidím, co se děje u policie, u Vaší policie, doufám, že na každéhoí s tímto přístupem dojde

Koukám že milion příspěvků, na téma odvolání, zůstanou bez odezvy, opravdu neskutečné, když se policista dozví jakoukoli formou o podezření ze spáchání trestného činu, je jeho povinností, začít toto šetřit, i v případě anonymního oznámení, na těchto i jiných stránkách je mnoho takových to oznámení o podezření spáchání trestných činů a bohužel ze strany vysoce postavených policistů, většinou okresních ředitelů a jejich podřízených. Většinou jde zde minimálně o zneužití pravomoci veřejného činitele, popřípadě vydírání formou vyhrožování, nejsem v těchto věcech zběhlý, ale vím, že se tyto věci dějí, tuto informaci, mi velice dobře vybarvilo několik mých kamarádů z okresu Ústí nad Orlicí , jsou to pracovníci SKPV, většina, si podala odvolání proti jejich platovému výměru a to ohledně příplatku, za směnnost nebo co jednalo se nějakých plus 10 procent, po nějakém čase, byl také ze strany místního okresního ředitele na jejich poradě učiněn pohovor, když toto neppomohlo, začal být na policisty činěn nátlak jednotlivě, ze strany jejich přímého nadřízeného, který byl iniciován právě tímto okresákem, jednomu bylo řečeno, že byl u STB a v případě, že nestáhne odvolání, mohl by skončit, druhému bylo naznačeno, že má důchodový věk, bylo použito mnoho mafiánských praktik. Ptám se tedy pane ministře, jak je možné, že se vysoce postavení funkcionáři dopouštějí trestných činů a nikdo nic nedělá??? Za čas se budete usmívat a tvrdit v médiích, že žádné takovéto informace nemáte, ale máte pane ministře, jenom na těchto stránkách jsou jich stovky. Je mi k blití, když vidím, co se děje u policie, u Vaší policie, doufám, že na každéhoí s tímto přístupem dojde

Jestli tuto diskuzi sledují i civilní občané měli by vědět, že nám policistům nejde jen o platy, ale celkově o celý zákon o služebním poměru, který je totální paskvil. Pán ministr uvádí, že přinesl nové výhody, ale mimo jeden týden dovolené navíc, která je vykoupena celým měsícem zadarmo, který jsme povinni odsloužit v rámci "důležitého zájmu služby" (DBA a další nesmyslné akce) se tato výhoda ztrácí. Ubrali 2,5 hod. prac. doby týdně, ale jen těm nahoře, dali 10procent za směnnost, ale i vedoucím, kteří mají vyšší třídu a stačí jim na tento připlatek udělat jednu odpolední v týdnu a ne so, ne, svátky a noční jak ostatní řádovi policisté. A to je jen zlomek toho, jakým způsobem se nám obyčejným policistům tímto zákonem vysmáli. Potom se diví, že si policisté ztěžují. Vždyť chceme jen, aby vše fungovalo a zároveň platilo děláš budeš odměněn. Chceš dělat víc dostaneš víc peněz nejen práce, které se nebojíme.

CIVILNÍ OBČANÉ NEMAJÍ VŮBEC TUŠENÍ JAKÁ AKTIVA A PASIVA TATO SLUŽBA MÁ. POD JAKÝM TLAKEM SE TADY PRACUJE, JAK SE UMÍ VYHROŽOVAT A JAK SE JEDNÁ S PODŘÍZENÝMI, KTEŘÍ JSOU ZDE BRÁNI POUZE JAKO KUSY, KTERÉ SE POSTAVÍ NĚKDE NA ULICI A PLNÍ TY ÚKOLY, KTERÉ PANÁČCI V MANAGEMENTU VYMYSLELI.

Tento zákon byl probírán v médiích řadu let. Tvrdilo se, že policisté budou pobírat 30 tisíc měsíčně. I mi civilovi to nebylo jasné proč, až když k této složce nastoupil můj syn, který tam pracuje 5 let. Po několik letech vím, že je to trochu jinak. Můj syn nemá ani 23 ti hrubého, ze zákona nemůže stávkovat, podnikat ani být členem politické strany. Před 3 lety mu vzali 13 plat. Letos mu přidali 5 dnů dovolené ale vzali připlatek za hodnostní, za sobotu , neděli, svátky, noční. A, když neodpracuje 150h. pro stát nedostane ani korunu z přesčasů. To vše v nepořádku , kteří vytvořili takové zákony.
Policisté máte právní vzdělání nebo aspoň povědomí tak se nebojte!!!! Zřetelně jste potlačeni na svých Ústavních právech- odměna za odpracovanou práci apod. Já poslal na konto policista taky. Fanda otec.

Nepřidali nám 5 dnů dovolené, ale pouze 3!!!

nyní 42, původně 37, 42 - 37 = 5, hňupe

pro ... : uklidni se s tím hňupem, nikdo ti tu taky do idiotů nenadává. Matematiku umíš dobře, ale o dovolené u firmy a jejím plánování při dvou, třísměnném a nepřetržitém provozu víš stejné prd, jako já o atomové fyzice, tak se kroť....

PAN MINISTR VELICE ČILE ODPOVÍDÁ V RUBRICE KORUPCE, ALE TAM KDE JSOU NEJVĚTŠÍ PROPASTI A PROBLÉMY TAM JAKO BY NEBYL A NECHTĚL BÝT. COPAK NENÍ PRIORITOU POLICAJT NA ULICI, TEN KTERÝ JE NA OČÍCH VEŘEJNOSTI? VYPADÁ TO, ŽE SE TADY MYJÍ SCHODY ODSPODU NAHORU A TO ŘÁDNĚ.

V současné době jsem se opět přesvědčil, jak u policie pokračuje proces při podaném odvolání proti zařazení do TT. To vám takhle najednou, po pěti letech poprvé, jede okresní ředitel kolem obvodního oddělení, aby se zastavil a porozhlédl. Čistě náhodou si nechá svolat policisty, co se odvolali k přátelskému rozhovoru. Při tomto vede monolog, kterým je upozorňuje na nutnost stažení odvolání, protože v opačném případě dojde u těchto policistů ke změně jejich pracovní náplně, samozřejmě k horšímu, případně budou následovat jiná odvetná opatření . Rozhodně si nemůže dovolit přivést krajskému řediteli toto odvolání, protože ten již nahlásil počet odvolaných MV a tyto asi zapomněl připočítat. I on by v tom případě byl vyhodnocen jako neschopný ředitel a jeho konec by byl jasný. Takže se opět využívá metod, které směrem odspoda napravují to, co se odvoláním pokazilo až k úplné dokonalosti. Nikomu není divné, že odvolání, které bylo policisty podáno jeden den je za tři dny opět všemi staženo. Pane Ministře, jestli jsem tímto chtěl přispět k zlepšení situace policistů, tak vám gratuluji, takové metody vedoucích funkcionářů jsou opravdu čestné a jedná se opravdu o ukázkové odvolací řízení.. Nejste ani schopni své rozhodnutí o zařazení do TT odůvodnit a odvolání tak vyřídit papírově. Okresní ředitel se obává krajského ředitele, krajský ředitel se obává vás a vy tak dostáváte opravdu zaručené informace, které předáte do médií a tím se koza nažrala a Langer zůstal ještě celý. Je to hnus.

TOHLE SVINSTVO SE ODEHRÁVALO SKORO VŠUDE. ZASTRAŠOVÁNÍ, VYHROŽOVÁNÍ A JEDNÁNÍ ŘEZNICKÉHO PSA. VŠICHNI VÍME O JAKÉ SKUPINY POLICISTŮ JÍMŽ BYLO VYHROŽOVÁNO SE JEDNALO A MÁM OBAVY, ŽE TO NEBUDOU MALÁ PROCENTA, ALE TICÍCE LIDÍ VE 3 A 4 TT. DNES BYL V MF DNES MALÝ ČLÁNEK O DEMONSTRACI, TAKŽE JE TŘEBA O PASKVILU JMÉNEM 361 OTEVŘENĚ MLUVIT A VĚCI NAZÝVAT PRAVÝMI JMÉNY.

Prosím všechny aby se nenechali otrávit provokatéry atd. jde o naší věc a za tou si půjdeme, záleží je na nás zde ukážeme celému národu že nás již politická fraška omrzela a ne se vším musíme souhlasit, je opravdu potřeba něco dělat, 17 listopad taky nebyl procházkou a jak to dopadlo, celý národ je nespokojen s politikou a naší vládou ale jen kecat a brečet přece nestačí, toto může být první impuls k nespokojeným občanům jak vyjádřit svůj názor a neprotestujeme jen za sebe ale i za všechny ostatní, již dnes každý z nás dluží díky státu přes 80.000,- Kč mě to jedno není, stát se do tohoto srabu dostal ale peníze chce od všech. Vyjádřeme naší nespokojenost ať si politici nemyslí, že si můžou dovolit vše.

A provokatérům kteří podrývají naše snažení tak těm jenom vzkáží lidi si udělají obrázek sami komu mají věřit.

Naprostý souhlas, my nechceme dělat problémy, jen chceme vyjádřit nesouhlas a poukázat na určitou zmetkovitost vyrobního procesu zákona o služebním poměru a to je nám jakousi listinou nepochybně zaručeno. Když na to mají právo učitelé, zdravotníci, lékárníci milionáre, tak proč by toto právo mělo být upíráno nám, Jsme tedy občany druhé kategorie nebo ne ?

Už jste ale otrávili normální lidi co s policajtama mají společné jenom předané pokutové bločky. Jak do toho cpete ještě politiku, tak to už je neuvěřitelný. Třeba Hornet chce vyšší plat a občanský odpor proti zadluženému státu? To nějak nemůžu dopočítat. (Jenom Špidla by snad špital "Zdroje jsou".)

Hornet chce jen lidem otevřít oči, neboť to co se děje a poktačuje z dob před sametem je neskutečné. Mám na mysli kolektivní tresty pro daň poplatníky, které se odehrávají u evropských soudů. Ne politik,ale daň. poplatník prohrává. Vlád odborníků napříč pol. spektrem už jsme tu měli dost bez rozdílu. Odborníci vždy a na vše.

Kolegové, pokud máte do zaměstnání e-mailovou adresu z veřejného internetu, pošlete mi ji na můj e-mail. Po dohodě s Pitbullem bychom mohli rozesílat info přímo k Vám na služebny. Pokud znáte e-mail i na jiné služebny, pošlete jej také.

Nová anketa na http://demonstrace.blog.cz, tentokrát na téma, Vím o demonstraci a jsem z kraje .....
Anketa má za úkol zjistit, jaká je informovanost v jednotlivých krajích.

Náborová akce "NAJDI SI SVÉHO PARŤÁKA"

Přihlášených občanů téměř 400
Na fyzických prověrkách více jak 100 neuspělo
Zbývá cca 300 uchazečů
Zdravotními testy přes 200 neprošlo
Zbývá cca 100 uchazečů
Psychologickými testy 90 neprošlo
Zbývá 10 uchazečů o práci u Policie

Při podepisování smlouvy na dobu určitou 3 roky a platovém zařazení do 2 tarifní třídy si i těch zbývajících 10 občanů rozmyslí, že k Policii nenastoupí.
Výsledek náborové akce 0

Nepřipomíná Vám to, kolegové, výsledek náborové akce v nějakém kraji?

heeej to si delas srandu anebo je to holy fakt????