4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

www.demonstrace-policistu.estranky.cz

Jirko Jedličko, dej si pohov, jseš provařenej

O co ti pořád jde ? Už vím ukřivděný páneček asi dostal pokutu nebo něco jiného? Chceš zrušit policii ? Já bych to bral. Také se může stát, když bude policie zrušena ,že se tobě nebo tvojí rodině něco vážného stane ale , když policie nebude koho budeš volat? Už se prober a řeš si své osobní problémy jinde, nejlépe u psychologa!!!! Zveřejni kolik máš přestupků v kartě řidiče a také tvůj trestní rejstřík, ať víme s kým máme tu čest.

jiřiku, jiřiku, slyšels někdy o džbánu jak se s ním chodí pro vodu?

MOC MĚ MRZÍ, ŽE SLOUŽÍM 15 LET, JSEM VE 3TT A MĚL JSEM K TÉTO PRÁCI VZTAH. KDYBY MI BYLO 65 TAK JSEM NA TOM DALEKO LÉPE. HNUS A ŠPÍNA NOVÉMU ZÁKONU.

Dnes jsem odeslal svůj finanční příspěvek k podpoře demonstrace, navíc jsem v práci dal dalším kolegům číslo konta, protože ne všichni mají přístup k internetu.
Nalejme si však čistého vína. Já osobně velice oceňuji snahu a nadšení pohnout s našimi problémy. Mám však obavy, že se řada lidí k celé věci staví spíše vlažně. Na šatně sice souhlasí se všemi novinkami s kterými je seznamuji, ale dle jejich reakcí mi připadá, že spousta z nich, ačkoli je nový služební zákon také poškodil, nemá o celou věc zájem. To oddůvodňují tím, že je to stejně marné, že se nic stejně nezmění, případně vyjadřují obavu z možného následného postihu a perzekucí ze strany našeho vedení. A dle postojů některých jiných kolegů mi připadá, že se řídí taktikou, nepálit si prsty a hezky počkat až to někdo za mě v té Praze vyřídí. I s tímto chováním některých " kolegů " se musí počítat a nevidět vše příliš růžově.
Dále bych zde chtěl ještě zareagovat na některé příspěvky z civilního sektoru. Pro všechny, kteří nám v různých podobách dávají najevo, že si nemáme na co stěžovat, že si krásně žijem a nic nám nechybí, chci pouze jednoduše vzkázat, jak zde bylo již víckrát řečeno: "ZKUSTE SI TO", pak možná změníte názor.
Typickou vlastností českého národa vždy byla závist a poukazování na druhé, případné mentorování a nadávání na vše nad sklenicí piva v teple útulné krčmy. Všichni u nás všchno ví, jak se co má dělat, všichni jsou na všechno odborníci, ale jen pokud se nejedná o ně samé. A když náhodou začne někdo opravdu něco dělat a snaží se vzít své věci a práva do rukou, hned je terčem kritiky a je nazýván, odpusťte mi ten výraz " nenažrancem".
Dám Vám radu do budoucna. Nevšímejte si pouze druhých a snažte se také sami něco pro svoji věc dělat. Pokud jste nespokojeni se svými platy, nebo pracovními podmínkami, musíte si zlepšení vybojovat a ne čekat, že to někdo za vás vyřeší. Ta doba je pryč. V celé historii ještě žádný kapitalista nedal nikomu nic zadarmo a i dnes platí, co si zaměstnanci nevybojují, to nemají. To platí i pro případné nespokojence s dnešní politickou situací. Proboha, co se ještě musí dít v tomto státě, aby lidi spontáně napochodovali do ulic a vypráskali naše volené zástupce, kteří se k nám poníží shlédnout zhůry pouze jednou za čtyři roky, kdy potřebují náš hlas. A nebo je pořád stejné jako při v tzv. sametové revoluci, kdy drtivá většina národa v jeden a týž rok manifestovala v prvomájovém průvodu a ke konci roku najednou, světe div se, byli všichni demokraté cinkající klíčemi na náměstích ? Ruku na srdce, vzpomeňme si, v prvních dnech sametového listopadu tak masivní podpora studentů nebyla. Na závěr snad jedno anglické přísloví: "Každý národ má takovou vládu, Jakou si zaslouží."
Tímto všechny zdravím.

Všichni řadoví policajti chceme přispívat na konto a přispět spravedlivé věci. Jinak to poženeme do Bruselu.

Jsem také realista a proto se nechci podepsat. Měli jsem poradu,kde nám bylo vysvětleno, jak jsem tupí, že si to neumíme spočítat atd. bylo rovněž doporučeno sklidnit hormon a držet hudu. Bodej´t ne,kdy sámkrajský řeitel, vydá nařízení, že kdo je v 6 T, tak nesmí dělat směnost, to aby byl v nižší tabulce. takže jsou případy, kdy dva dělají spolu, oba na směny, ale jeden je v 5TT a tak mu je dle toho placen tarif a druhý je v 6 TT a ten směnost nemá placenou. K čemu zákon, když si jej může kdejaký soudrh ředitel, a je to soudruh, likvidovat. Zrovna tak ve vedoucích funkcích sedí bývalí soudruzi a s těmi nikdo nehne, Ti se stále chovají k lidem jako k dobytku. Takže se nedivím pak někdy vystrašené reakci policistů,kteří mají rodiny a nechtějí riskovat zaměstnání, i když ví, že jdou s paltem dolů, protože doufají, že tyto,mnohdy již přesluhující soudruhy, konečně nkědo vymete a udělá v této mafiánské organizaci pořádek.

Pro některé kolegy.
V téhle zemi stále platí, že je mnoho těch,
kteří dobrovolně půjdou jako ty ovce třeba i na porážku. A teprve ve chvílích před smrtí se začnou divit a ptát se kde se to ocitli a "jak je to možné"? Jak to, že to ten "někdo" na koho se ve své bezradnosti vnitřně spoléhali, že vše vždy tak nějak přece zařídí za ně, to nechal dojít až tak daleko?
Zkuste se zeptat sami sebe zda takto uvažujete a čekáte od okolí, že za Vás bude jednat, organizovat a "bojovat". A nebo už vám také došlo, že to prostě tak nechodí a pouze s Vaším osobním přičiněním můžete být vyslyšeni?

Nezpochybňuji některé oprávněné požadavky, ale z úrovně
diskuze si myslím, že s policií je to mnohem horší, než než
vyplývá z většiny vtipů o ní. Jak jste mnozí mohli projít tak
"přísným" výběrovým řízením ?!?!

...
Pokud se ti nelíbí ti, co prošli - splnili podmínky výběrového řízení (1 z 10), představ si, jací jsou asi ti, co neprošli. Tím pádem je u policie opravdu velký prostor pro uplatnění pro všechny radily z civilu. Policie je ráda za každého schopného, ale nemohou být všichni manageři. Těm, kteří dělají mravenčí práci teď snížili reálné platy. Proto to haló zde.

Tuhle zprávu jsem obdržel na svůj @ od stínového ministra vnitra p. Bublana.

TISKOVÁ ZPRÁVA


Příčina problémů s odměňováním policistů a hasičů podle nového služebního zákona

(Praha dne 12. ledna 2007) Nový služební zákon pro příslušníky ozbrojených sborů je dobrým zákonem a do budoucna zajišťuje lepší kvalitu těchto sborů i jejich činností. Důvodem, proč byla jeho účinnost dva roky odkládána, byl problém se zajištěním financí pro odměňování a přechod ze šestnácti platových tříd na jedenáct. Aby tento přechod byl bezproblémový a současně spravedlivý, vyčlenila minulá vláda na návrh tehdejšího ministra vnitra Františka Bublana 1,5 miliardy korun, které byly dány do vládní rozpočtové rezervy s účelem jejich převedení do rozpočtu MV, po nabytí účinnosti zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tato částka nebyla náhodná, ale byla výsledkem důkladných propočtů a zajišťovala bezproblémový přechod na nový systém odměňování.

Bohužel nová vláda Mirka Topolánka snížila tuto rezervu o 0,5 miliardy. Při schvalování rozpočtu na rok 2007 se ještě poslanec Bublan pokusil obnovit původní objem finančních prostředků, nicméně jeho návrh nebyl pravicovými poslanci podpořen.

Půl miliardy chybí a důsledky jsou pociťovány již nyní a zcela určitě se projeví i v budoucnu. Důsledkem je nespokojenost především těch policistů, kteří slouží kratší dobu, jsou zařazeni u pořádkové a dopravní služby. Nejedná se rozhodně o nějaké specifické případy, ale několik tisíc policistů.

Příčiny lze popsat takto :

• Chybějících 0,5 miliardy korun v rozpočtu MV
• Rozhodnutí vlády o tarifních tabulkách až v polovině prosince 2006
• Nedostatek času pro Policejní prezidium, aby se s rozhodnutím vlády o tarifech a současně s vymezenými finančními prostředky vyrovnali
• Nedostatečné a především pozdní hledání způsobu, jak vyrovnat platy těm policistům, kteří mají nižší výměry než v roce 2006
• Nespravedlivé zařazení výkonných, např. hlídkových policistů do nízké platové třídy. To může být důsledkem toho, že se někde musí šetřit.


Podobné problémy mají také příslušníci Hasičského záchranného sboru a Vězeňské služby.

MV a Policejní prezidium se snaží tuto situaci řešit, nicméně musím konstatovat, že se mnohým problémům mohlo předejít včasnou informovaností a hledáním spravedlivého odměňování v minulých měsících a ne až nyní. To může způsobit ještě větší personální deficit v těchto složkách a úbytek především mladých policistů.

František Bublan
stínový ministr vnitra ČSSD

to byl taky ministr, který mohl zůstat ve stínu i když ministroval

kolegové, nezdá se vám, že je nějak m r t v o? Nevím, jestli je to kvůli těm několika úletům během dne (to samo na Policistovi), co psali ti zoufalci. Ale přeci nám ty jejich hňupoviny nevezmou vítr z plachet...!!! Co vy všichni na to? Čus

Potkáme se 15. února v opačném případě to u této instituce propagující jen mamagement balím-nemá to budoucnost.

www.demonstrace-policistu.estranky.cz

ono už to Vaše pondání nikoho nezajímá

Pane ministře,
veřejně Vás chci "obvinit" z toho, že jste při hlasování v poslanecké sněmovně upřednostnil svojí stranickou příslušnost před bojem za zájmy zaměstnanců svého resortu.
V závěru roku 2006 byl poslanecké sněmovně předložen návrh na navýšení kapitoly rozpočtu MV o 500 miliónů Kč na profinancování Zákona o služebním poměru. Podrobnosti nebudu rozvádět, určitě víte, jaké hlasování mám na mysli. Zaráží mne ale skutečnost, že jste VY osobně hlasoval proti tomuto návrhu, čili vlastně díky Vašemu hlasu neprošel návrh na navýšení o potřebnou půlmiliardu korun. Místo toho, aby jste se Vy, jako nejvyšší představitel resortu MV snažil vybojovat pro svůj resort potřebné finanční prostředky, tak jste upřednostnil stranickou příslušnost k ODS a společně s ostatními "přisluhovači" Vaší strany jste ZAMÍTLI onen návrh na potřebných 500 miliónů Kč. Levicové strany přitom hlasovaly pro navýšení rozpočtu MV.
Vůbec už ani nechci pátrat po tom, na jaké projekty "poslaneckých pomníčků" bude těch 500 miliónů korun použito, protože důvodem toho, aby nebyly tyto peníze přiklepnuty resortu MV bylo také to, že se musely najít někde prostředky na ty tzv. poslanecké pomníčky.
Víte, vážím si každého velitele, který se postaví za své podřízené, protože ten velitel pak bude cítit podporu svého "manšaftu", může být pak i oblíbený a jeho podřízení poté pracují tak, jak mají. Takových je ale u Policie jako šafránu. Jak si mám ale vážit Vás, když upřednostňujete stranickou příslušnost před zájmy svých "podřízených"? Možná jen díky Vašemu hlasu nebude mít nyní resort MV potřebné finanční prostředky na slíbené navýšení platů.

Nemohl jít proti. Dopadl by jako Tlustý, upadl by v nemilost a kariéra v háji. To radši riskne nespokojednost několika tisíc příslušníků.

Lidi, posílejte prachy, vždyť přece nechcete, aby z nás měli srandu, lidi vždyť za 100 kč si neuděláte ani opičku, tak posílejte, je to naše životní šance, jestli ji propásnem, tak už nám nepomůže ani svěcená voda, už po nás budou jen šlapat a šlapat, nic jiného já sloužím již 12 let a vím o čem mluvím. Nemám zapotřebí další roky u policie být za rebela a nic z toho nemít jen posměch a více práce za méně peněz. Tak prosím pošlete každý aspoň to kilečko, dík ahoj. Jirka. A pamatujte, že v jednotě je síla, čím víc nás pošle prachy tím budeme silnější.

17. 1. 2007 (16:06) X O Jirka
Musím si říct svoje k takovým nesmyslům jako že nám platy dorovnají někdy na konci roku, tedy že celkový roční příjem nebude nižší než v roce 2006. Tak jednak je potřeba poslouchat naše slavné politiky, jak se vyjadřují o stavu státní pokladny, tedy že tato je naprosto prázdná, tudíž, podle mě, asi nehrozí žádné mimořádné navyšování jakýchkoliv příplatků na konci roku. Jednak, jestliže mi klesl měsíční příjem, nepotřebuji navýšit plat až na konci roku, protože složenky, hypotéku a jiné položky musím platit průběžně a v neposlední řadě, navýšit osobní příplatek je pro mě naprosto nevyhovující, protože už vidím, jak následně přichází pod vlajkou pánů Kalouska, Langra a dalších škrtání ve výdajích státu no a kde se veme ? Přece na platech státních zaměstnanců, tedy nenárokové složky půjdou pryč. Vsadím se. O dalších sprosťárnách, jako např. otrocké práci zadarmo, nevyplácení příplatků za noc atd. se nebudu ani zmiňovat. Jen prosím organizátory protestu. Opravdu si dejte záležet, ať z toho nevyjdeme jako blbci.Dovedete si představit, co by to udělalo s veřejností a jak by se smáli šéfové ? Nedejme jim tu příležitost. Prosím

Pánové tady se čekat nemůže, jestli zasedne Kalousek a Langer tak z tohoto sboru do konce roku udělají mrtvou kobku. Jsme první na ráně proto si zasloužíme peníze, které nám patří hned a nikoli na konci roku.

Ve služební poště jsem četl dopis, který rozeslal pán policejní prezident. Docela mě zarazilo to, že novým zákonem bylo třeba nastavit také spravedlivé odměňování za vykonanou práci. Dle něj bylo nespravedlivé, že policista, který sloužil noční, so, ne svátky měl někdy na výplatu víc než jeho nadřízený, který byl ve vyšší PT. Když se jim to zdálo nespravedlivé tak proč ty noční, so, ne svátky nedělali taky, aby měli víc peněz?

Zato teď je to spravedlivé, teď mají velkou šanci tento resort úplně zlikvidovat. Dávat rizikové někomu, kdo je celý den za psacím stolem to je opravdu ubohé. Když bič tak jenom pro někoho.

Ano, proč nikdo nehovoří o hodinové mzdě, která určuje, jak je kdo odměňován. Měli hadinovou mzdu ti nadřízení opravdu nižší? Zvrácená logika a myšlení.