Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

takhle to začalo:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&v=VB&ct=17&ct1=0
no a takhle se halasovalo...
http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=44493&o=5

doufám že jsem se neseknul...
hurá na prahu

Česko je na vstup do schengenského prostoru připraveno, a až napřesrok odpadnou hraniční kontroly, nebude to znamenat pro sousední Sasko žádné bezpečnostní riziko. V Drážďanech o tom včera svého saského resortního kolegu Albrechta Buttola ujistil ministr vnitra Ivan Langer.

„Naším zájmem je, aby tento prostor byl bezpečný,“ řekl Langer, s tím, že v příhraničním regionu zůstane vysoký počet policistů. Po skončení kontrol budou složky české hraniční policie převedeny do působnosti krajských správ a nadále dbát o bezpečnost hranice.

ze dne 16.1.2007

Nevím jestli mě někdo neukamenuje, ale chtěl jsem nakousnout problém, který se týká našeho slavného Kodexu cti, Přísahy a nevím co přidají navíc příští rok.
Je mi samozřejmě jasné, že chování-vystupování-...atd policisty se určitými pravidly řídit musí. Jenomže spojení kodexu+přísahy a jejich aplikace do podmínek nového SZ, zejména co se týká kázeň. postihů, je dost vražedná kombinace pro nás. Pravidla určitě ANO, ale NE jejich možnost zneužití nadřízenými jenom proto, že za pojem "..dělat špatné jméno Policii.." se dá např. schovat, že se někomu zrovna nebude zamlouvat výraz mojí tváře, že si dám v hospodě 3 piva a ne jen 1, apod. zvěrstva...
Tím chci jen říci,ať tu neřešíme to co se nás dotýká samozřejmě nejvíc, ale ošetřit i takové vedlejší produkty...Případné DEMO vybojované náležitosti, vylepšení, jistoty, tak ty by nám byly v ten okamžik na 2 věci, protože v tu dobu můžeme být už také vedeni na ÚP...!!
Snad jste mě pochopili, kam ve svém návrhu mířím. Čus

Příkladem může být Br. direktiva se "shora", že se ruší tzv. "čerňáky". I přesto, že se v tomto pracovním oblečení policistům dobře pracuje. Prostě je to v mnoha ohledech praktické a na zádech je veliké označení policie oproti klas. uniformě Ale jak jsem zaslechl, tak že kvůli tomu, že prý tento druh UNIFOREM údajně "straší" některé občany, tak se to ruší. A kdyby si někdo z policistů náhodou nasadil "bejzbolku" místo baretky, tak hned je z toho hned hlásná událost až na PP a MV. Tady je jeden příklad za všechny, že místo aby se "TI" nahoře zajímali o to v čem e nejlépe slouží hlídkovým policistům, tak se to radši jednoduše zakáže a hotovo. Hlavně, že se v některých vybraných městech testují různé verze nových součástí a taková směsice, která dost často klame lidi nikomu nevadí. Až si nějaký zločinec nasadí buhvíjakou uniformu, tak občanovi, kterému se něco nebude zdát, klidně může říct, že testuje novou uniformu atp. (tj. ultraprostá modelovka). Dále se klade veliký důraz na to mít na hlavě sl. pokrývku hlavy. Připadalo mi poněkud podivné, když došlo nějakému zákroku proti pachateli, tak dostavivší se nadřízený se místo otázek zda není někdo zraněný apod. zjišťoval, zda mají všechni jeho podřízení pokrývku hlavy. Atd. atd. Ti kdo z policistů slouží déle, vědí, že systém této firmy by se měl změnit v mnoha ohledech, aby unifomy byli více v terénu a nesuplovali práci vyšetřovatelů. S příchodem PC byrokracie neubylo, ale naopak. Ale to už bylo určitě nějacích předchozích příspěvcích napsáno. Ale zase jsem u toho, že kontrolu zajímají především háčky, čárky a jiné s prominutím blbosti, než to jestli náhodou se kvůli NP nepíše zbytečně těch "papírů" moc (tady statika chybí). Prostě koncepce zde také vyžaduje změnu, a to v návaznosti na TŘ a další. Méně papírování, více lidí v terénu tj. více času na šetření věci atd. atd. O to se nikdo z vrch. managementu nezajímá. Tím se částečně dostávám i k meritu věci, že nedochází již za dlouhá léta k žádnému zlepšení (tedy možná kromě tech. vybavení), nadměrnou byrokracii na ZÚ prostě nikdo neřeší. S tímto souvisí trapné buzerování policistů typu támhle se nemůže kouřit, támhle ano (nepočítám st.budovy), támhle se jíst nemůže, támhle ano atp. A pasek 361/2003 tomu dodal tu tzv. třešničku. Na závěr zdravím "150 h. otroky", protože dělat zadarmo může jenom blázen.

TENTO KODEX A CELÝ SYSTÉM NOVÉHO ZÁKONA SMĚŘUJE JEDINĚ PROTI POLICISTŮM V PŘÍMÉM VÝKONU. V DNEŠNÍ DOBĚ TAK SLUŠNÝ POLICISTA STOJÍ NA VELICE TENKÉM LEDU!

for: objektivita 361..
Můj názor je ten, že na tenkém ledě jsme se pohybovali do 31.12.2006.
Od 1.1.2007 se snažíme už jen "šlapat vodu"!!!! A jde jen o to, aby nám n ě k d o na hlavu nešlápl.....

Nemám důvěru k vládě, která nedostala důvěru, tudíž nemám důvěru ani v ministra MV, který v této vládě nedostal důvěru. Nemám důvěru v ZČ 361/2003, který vydala vláda, která nemá důvěru. V tento zákon nemají důvěru ani lidé, kterých se tento týká. A nedůvěřují ani novým veřejným slibům, protože z důvěrné minulosti dobře vědí, že je to slib - politika.

Sorry, ale něco tu neklape - z.č. 361/2003 = zákon vydaný v roce 2003, tedy vládou, která měla důvěru. Jiná věc je, že měla důvěru poslanecké sněmovny, nikoli třeba moji... Ale o tom to není... Jinak ovšem souhlasím s tím, že 361/2003 je šílený paskvil, jehož podmínky by se měly aplikovat na ty, kteří ho vymysleli a schválili - to by byl mazec!!!

Původní návrh 361/2003 byl lepší. Byl to ten, který byl několikrát odložen. Nová vláda (poslanci), která neměla důvěru schválila až mzdové tabulky 30.11.2006, kdy zároveň zrušili původní §115 odst.2) a 4), kdy vlastně příslušníci pracující ve směnném provozu měli mít k základnímu tarifu navýšení 40%, resp. 50% a přidali onen diskutovaný §114 odst.2), kde je jen těch 10% za směnnost. Tento paragraf je klíčovým problémem nového zákona. Jeho úprava je nezbytná a NEVYHNUTELNÁ, aby se napravily křivdy u řadových policistů sloužících ve směnném systému služeb. To je klíč k tomu, aby se příslušníci všech bezpečnostních resortů nebouřili. Změna systemizace a zařazení jednotlivých profesí do správných tarifních tříd samozřejmě také.

K dnešnímu dni to je 18. 01. 2007 bylo vloženo na účet číslo 164758766/0600 částka 9.962,- Kč kde vkladů je 87 a to v různých částkách od 30 Kč do 1050,- Kč(děkujeme).
Průběžně budete i nadále informováni o stavu na uvedeném účtu

NOS

Celodenní výměna informací potvrdila, že ve všech útvarech Policie ČR se policistům oproti roku 2006 zvyšuje platovým výměrem garantovaný služební příjem, pouze v několika specifických případech, které jsou řešeny individuálně, došlo k jeho snížení. Ředitelé se shodli i na tom, že pokles celkového ročního příjmu ve srovnání roku 2007 a předešlého při zachování nastavených rozpočtových mzdových objemů hrozí pouze u příslušníků, kteří v minulém roce odvedli podstatně více práce pokryté odměnami za přesčasy a práci o sobotách, nedělích, svátcích a v noci, než odpovídá průměrnému stavu. Jde však zatím skutečně o předpoklad, protože počet případných přesčasových hodin bude opět závislý na počtu a rozsahu konkrétních bezpečnostních opatření k událostem v průběhu roku a na aktuální situaci v naplnění početních stavů policejních útvarů.

V Praze dne 15. ledna 2007
JUDr. Milan Štěpánek, předseda

Já bych na ty svátky, soboty, neděle, noční nemusel- raději bych byl s rodinou, ale jak víš někdo to dělat musí. Nevím proč bych měl být krácen na příplatcích, zvláště pak za noční směny, se kterýma jsou spojeny zdravotní rizika. Ze zákoníku práce má tyto přípladky každy, proč by každý policista měl být vyjímka. Bylo přidáno místo 66 procent za směnost jen 10 procent, které nenavýší uvedené příplatky.

Kde jsi vzal 66 %. Asi taky neumíš počítat, že.

Věc: Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru - zvýšení příspěvku za službu
________________________________________________________________ _______
Dne 9.1.2007 jsem pod Č.j.: OSZ-......../2007 ze dne 1.1.2007 obdržel ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:

Dnem X.Y.200X mi byl rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pod Č.j.: OSZ-....../VO-Že-200X dle § 116, 117, 157d zákona č. 186/1992 Sb. přiznán příspěvek za službu ve výši 5.780,-Kč.
Dle ust. § 119 odst. 1 zák. č. 186/1992 Sb. se přiznaný příspěvek zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
Dne 1.1.2007 bylo vyhotoveno pod .j.: OSZ-....../2007 ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.
Toto rozhodnutí se opírá o ust. § 159 zák. č. 361/2003 Sb., kterým se výsluhový příspěvek zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
Ust. § 159 zák. č. 361/2003 však nelze použít pro osoby, kterým byl přiznán výsluhový příspěvek dle zákona č. 186/1992 Sb. a v době do 31.12.2006, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., neboť tímto by byl zpětně upraven zákonný nárok, již zákonem přiznaný a jednalo by se tedy o retroaktivitu zákona, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením a ZPĚTNĚ upravuje již jednou přiznané zákonné navyšování výsluhového příspěvku.
Rozhodnutím Č.j.: OSZ-....../2007 ze dne 1.1.2007 byl porušen princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání, které je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.
Navíc, v rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru ze dne 1.1.2007 byl zvýšen příspěvek za službu, kdy tento pojem zná jen zákon č. 186/1992 Sb. a nebyl mi zvýšen výsluhový příspěvek, kterýžto pojem je uveden v zákoně č. 361/2003 Sb. Jelikož mi byl uvedeným rozhodnutím zvýšen příspěvek za službu, není možné, aby byl příspěvek za službu zvýšen částkou, která je určena pro výsluhový příspěvek.
Dle § 1 zák. č. 361/2003 Sb.tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen "příslušník"), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby (dále jen "služební vztahy"). Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.
Dle § 3 zák. č. 361/2003 Sb. Příslušník je ve služebním poměru k České republice.
Nemůže se tedy stát, že by kdokoliv mohl kterýkoliv paragraf uvedeného zákona vztahovat na fyzické osoby, které ukončily služební poměr před dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb. a na tyto osoby se vztahuje JEN ustanovení zákona, účinného a platného v době ukončení jejich služebního poměru.

Žádám tedy, aby Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru -zvýšení příspěvku za službu ze dne 1.1.2007 pod Č.j.: OSZ-......-2007 bylo zrušeno a aby bylo vydáno nové Rozhodnutí, kterým by i nadále, s účinností od 1.1.2007, byl příspěvek za službu, přiznaný mi dne 1.5.2005 rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru pod Č.j.: OSZ-....../VO-Že-200X, pravidelně navyšován dle ust. § 119 zákona č. 186/1992 Sb., t.j. ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Moc děkuji a chtěl bych se tě zeptat, jestli by nebylo dobré se tak navzájem informovat o průběhu odvolání a to nejenom nás dvou, ale spojit síly. Jestli máš nějaký nápad, třeba zřídit inkognito e-mail a nebo jiný chat prostě někde probrat názory pouze o tomto problému a nebo jestli jsi ochotný dát na sebe spojení budu rád. Ještě jednou dík

Dík Karle. Je to dobře napsané, ale s ohlasem se to nesetká. Samozřejmě jsem se taky odvolal a čekám na výsledek odvolání. Je mi jasné, že to bude zamítnuto. Ale v ruce máme pak alespoň doklad o tom, že nás poškozují na našich právech. To bude potřeba při dalších jednání u soudu. Řekl bych, že se to potáhne a půjde to dost vysoko. Zatím čau a vydržať !!!

Pánové, toto odvolání se mi líbí! chtěl jsem vydržet,ale podám to také. Když se poohlédnu zpětně tak nevím zda V8ám,ale mě loni valorizovali taky nějak málo. Takže to musím dohledat a případně postupovat podle okolností. nevím, zda je Vám známo, ale v této věci má ev. existovat Nález Ústavního soudu ČR. Budu po něm pátrat a v případě zjištění vyvěsím sem!

Nález Ústavního soudu mám, jestli jej chceš, pošlu ti jej. Sem by se těch 10 stran nevešlo. Napiš mail.

pro " . " tečku---


poši na mail ja13@seznam.cz, díky!!!

Pošli mi kopyto na to odvolání. Mám na to 4 dny. Dík

Jako bývalý celník jsem to posílal minulý týden, ale zatím nic.Když tak dejte vědět.Díky

Odvolání je super, mám kratší verzi, důležité je to podat a pak po pravděpodobném zamítnutí sjednotit síly.

Tečko pošli mi prosím také ten nález Ústavního soudu,musíme se o to soudit, at se z toho Ceska republika ve Strasburku treba posere.

Vážení
Touto cestou bych chtěl vyzvat všechny příslušníky vlastnící MP3 a jiné přístroje k zachycení zvukových záznamů,aby v případě vyhrožování při jednáních s vedením, s příslušníky NOS a s jinými slibodárci, provokatéry, aby se snažili vše zachytit na tyto přístroje a zaslat mi je na emai,popřípadě uchovat pro další potřebné kroky,ať v soudních sporech,nebo k medializaci.Děkuji

přesně tak, jen nevím, zda-li se to do nějaké hodinové reportáže vejde....:-(((

Kolegové a kolegyně mám návrh co veřejně vyzvat pana ministra Langra o provedení nezávislého auditu Ministerstva vnitra.

řekne ti že už je nachystaný od soukromé a "nezávislé" společnosti....:-)))))

Mám takový pocit, že pan ministr v době, kdy byl stínový ministr vnitra a napadal dosavadního ministra Grosse tak kromě černé knihy Policie ČR měl i nějaký audit Policejního prezidia, kdy tvrdil něco o tom, že tam sedí mnoho zbytečných lidí.

Funguje vám stránka "Policista"? Server se nějak kousl....

Teď mě to normálně naběhlo

funguje

Dík, už maká. Mě to demonstrovalo a něchtěl se připojit na server.
Ale to bylo asi rukama...:-))