4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Ve čtvrtek zabil strom profesionálního hasiče z České Lípy v době , kdy odstraňoval následky větrné smrště. Za tu almužnu co vám politici vyměřili bych se raději hodil marod. Ale já vím, že to neuděláte , je to ostuda že v době kdy se politici hádají o tom kdo bude u koryta vy umíráte !

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

To bude asi tak stejně ověřené, jako pravda o tom, že jsi mluvil s Pittbullem z Ústí n.L který ti říkal, že je mu vyhrožováno ze strany nadřízených. U nás žádné akce nejsou, zákazy také ne a PJ má volno min. 2 měsíce. Asi jsme z měsíce. To je zajímavé že, pane Jane Pittbule.
Ps. Nezapomeňte napsat, že jsem provokatér. Jinak proti demonstraci nic nemám a s některými body i souhlasím.

Například v Prostějově je to samé co píše Pitbul a vím že v sousedních okresech také. Je Treba to změnit. Doufam, že zde zasáhne i NOS. Polis.

HVĚZDIČKO JAKO NEJSOU JABLKA A HRUŠKY STEJNÉ A AKŽDÁ, KAŽDÁ MŮŽE MÍT JINOU CHUŤ, TAK OKRES OD OKRESU JSOU JINÉ MANÝRY JDOUCÍ RUKU V RUCE S MYŠLENÍM PANA ŘEDITELE A JEHO PŮSOBENÍM CESTOU SVÝCH PORADCŮ NA TEN LID DOLE - STAČÍ I PŘEMÝŠLET TAKTO A PŘEČTI SI TĚCH NESPOČET PŘÍSPĚVKŮ, KTERÉ HOVOŘÍ I ONĚČEM JINÉM, NEŽ O " KAMARÁDSKÉM, LIDSKÉM PŘÍSTUPU ".

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

PŘESNĚ TAK TIHLE BEZMOZCI JSOU SCHOPNI NAPLÁNOVAT VŠELIJAKÉ AKCE, KRYŠTOFY A NEVÍM CO VŠECHNO JEN ABY ZASE ZABÁNILI ČLOVĚKU VYJÁDŘIT SVŮJ NÁZOR.

Rád bych upozornil všechny bývalé příslušníky, kterým bylo dle předchozí platné právní úpravy přiznán příspěvek za službu a nyní se odvolávají proti Rozhodnutí, kterým bylo přiznáno pouze poloviční procentuální zvýšení této sociální dávky, aby se zároveň zamysleli nad souběhem dávek nemocenské péče a tohoto příspěvku. Díky vlastnímu výkladu § 225 odst.1 nového zákona si MV ČR nárokuje provádění veškerých změn právního poměru policistů, kteří odešli před datem 31.12.2005. Tento uvedený § 225 odst.1 má deklatorní charakter a zákon č.361/2003 Sb., to v dalších paragrafech přímo potvrzuje. Pokud se zamyslíte nad pojmem příslušník a bývalý příslušník, tak musíte vycházet z § 1 odst. 1 citovaného zákona. Zde se dovíte, že příslušník je fyzická osoba, která ke dni účinnosti nového zákona vykonává v bezpečnostním sboru službu a z konstrukce zákona pojem bývalý příslušník bude ten policista, který za účinnosti nového zákona odejde do c. Nebudu pro zbytečnost opisovat celé znění § 160, ale Vaší pozornosti určitě neunikl odst.2 tohoto paragrafu. Při naplnění tohoto znění by mnoho policistů, kteří odešli ze služby s různě nalomeným zdravím, případně v civilu by prodělali různé choroby a úrazy, byli potrestáni tím, že by jim MV příspěvek za službu odebral nebo krátil dle výšky nemocenské. § 163 odst.1 klade takto povinnost bývalému příslušníkovi se při započetí pobírání dávek nemocenské péče sám MV napráskat. Opravdu kouzelné. Myslím, že při stávajících odvolání nikomu z Vás nejde o cca 300 Kč měsíčně rozdílu ve valorizaci, toto je nepoměrně horší. Provedl jsem určitou konzultaci s právníkem, který je vůči MV skutečně nezaujatý a nestranný. Sdělil mi, že stávající výklad § 225 odst. 1 ze strany MV bude nutno napadnout u ústavního soudu, neboť jen ten jediný má právo závazného výkladu zákona. Reálně však vidí určitou šanci na úspěch. Obávám se, že v souvislosti s novelizací zákona č.361/2003 Sb., by stále mohly být kladeny další a další podmínky pro nevyplácení příspěvku za službu. Nechci v tomto případě teoretizovat o zaručených zprávách k připravovaným novelám. Vím však jedno. Státní rozpočet není bezedný a určitá úspora mandatorních výdajů rozhodně přijde. Stačí se podívat na prohlášení nové vlády. Není však možno provádět restriktivní opatření nezákonnou formou. Jsem plně přesvědčen, že tisíce bývalých policistů na výsluze má zájem o to, aby jejich oprávněné nároky dle zákona č.186/1992 Sb., na výplatu výsluhy nebyly zpochybňovány ani v případě nezaviněné situace jako je případné dlouhodobé marození. Stávajícím příslušníkům tato úvaha může sloužit k částečnému zodpovězení otázky, co vlastně nový zákon přináší.

omlouvám se za překlep v této pozdní době, správné je deklaratorní

Náš otčím ministr Langer ale tvrdí stále něco o nepochybných výhodách nového zákona, takže jak je to s těmi nevýhodami a výhodami ? Jaký je mezi nimi poměr ?

Tak jsem se pro zajímavost mrkla do TV Nova - archiv na Kotel ze dne 17.6.2005. Poučné. Cituji tehdy ještě stínového MV Langera: "Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že v policii je dostatek peněz na to, aby dobří policisté dostali dobrou mzdu a aby dělali v dobrém prostředí."....."Policii potřebujeme všichni a já bych byl velmi rád, kdyby se do naší země vrátila dvojí hrdost. Nás lidí hrdost na policisty a hrdost policistů na to, že nosí tu uniformu. A já jsem přesvědčen o tom, že to dokážu."

AŤ VEZMOU SLUŽEBNÍ AUTA A JEDOU SE PODÍVAT JAK VYPADAJÍ PRACOVIŠTĚ NA MALÝCH OKRESECH V REPUBLICE, AŤ NÁHODNĚ ZREVIDUJÍ VÝPLATNÍ PÁSKY POLICISTY VE 3TT, ABY MOHLI ŘÍCT SKUTEČNĚ OBJEKTIVNĚ JAK SE VĚCI MAJÍ.

http://www.vscr-forum.cz/nazory.php?menu=3&tema_id=1

Ahoj Vyškováci ! Policie v Prostějově nic o demonstraci neví, ani o vybírání peněz na podporu demonstrace , nebo zajišťování autobusů. Mohli by ste zafaxovat nějaké informace na OO PČR Prostějov, budeme moc rádi. Polis PV.

Písni mi na meilík a domluvíme se...Čus

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Dnes btw. ukázali ve zprávách na Nově to, na co jsem poukazoval již loni a p. ministr na to stále ještě ( nečekaně ) nezareagoval. Ten hasič, který na Českolipsku přišel o život měl přítelkyni a dvě děti. Děti budou pravda ze strany státu dle paskvilu odškodněny, ale družka nikoli, protože není manželka. Postoj trochu, jak z dob socialismu ( v dobách budování rodiny - buňky státu ). Trochu není uvažováno, že může být příslušník sice ženatý, ale se svou manželkou má vztah pouze papírový a ta v případě úmrtí dostane odškodnění a na druhé straně ( zrovna případ uvedeného hasiče ) příslušník, který není sice ženatý, je stále se svou družkou, stará se o své děti a po jeho úmrtí má družka smůlu. Omlouvám se, že používám případ uvedeného hasiče a pokud někdo z příbuzných čte tyto diskuse, upřímnou soustrast.

Smutné, také se připojuji ke kondolenci. Kolegové hasiči, policisté a celníci uvědomte si i za tohoto kamaráda musíme bojovat a ukázat svou nespokojenost a jít do ulic, probuďte se!! Upřímnou soustrast rodině a kamarádum.

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Opakovaně tady šíříš bludy. Kdybys četl starší příspěvky nebo se zeptal někoho, kdo odešel od policie před rokem 2003, věděl bys, že jsme na tom všichni stejně. K 1. 1. 2007 byly všechny renty bez ohledu na rok přiznání valorizovány stejně, tj. 1/2 valorizace důchodů. Pokud by to bylo tak jak říkáš, mělo by to alespoň nějakou logiku,i když zvrácenou. Takhle je to ale totální bordel.

Mám pocit, že s těmi výsluhami je nějaký problém, tedy co se týká valorizace. Před 2 dny jsem se potkal s bývalým kolegou, který se mnou sloužil a odcházel od policie asi před 8 lety a když jsme vedli hovor, jak je to nyní u policie ještě horší co se týká papírování, nálad, budoucnosti, sociálního a právního zázemí, tak jsem mu řekl, že to je nyní zatím nejhorší doba co jsem u PČR, že je to v prde...... A také jsem se ho zeptal, jak se dívá na tu změnu valorizace výsluh a zda se bude odvolávat. Díval se na mě nachápavě, proč by se měl odvolávat. Tvrdil mě, že má valorizaci přiznanou ve 100% výši k invalidním důchodům, kdy si již nepamatuji přesně, ale říkal něco o částce asi kolem 450 kč a to by skutečně odpovídalo. Tomu tedy nerozumím a že by rozhodnutí o zvýšení výsluh nebyla jednotná a panovala v tomto neshoda ředitelů správ soc. zabezpečení ?

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Tak sorry, ženská z reklamace výplat , kam jsem volal se k věci blbě vymáčkla. Mějte se.

[82] Mája, včera 15:43

Taky jsem chtěla k policii, jsem v polovině příjmacího řízení, které proběhlo úspěšně - ale rozhodla jsem se to celé ukončit- pokud se nezmění nový služební zákon, tak mě tam nikdo neuvidí!!!
Jelikož u policie již pracuji/ městská/, tak si za službu o víkendu vidělám víc jak u státní, jelikož nám narozdíl od statní zaplatí-noc,víkend a svátky. Takže jedna dobrá rada kdo chce k policii, tak k městské!!!!

MP je k ničemu jsem pro jednu POLICII s jedním vedením

To já taky, tohle bylo jen pro srovnání.

Tak si tam zůstaň. To radši budu dělat u popelářů. MP není Policie, ale sbírka zamindrákovanejch co se nedostali k PČR

jeden vůdce,jedna vlast jeden národ jedna policie!

Lidičky, nezvrhává se nám to tu trošku???

Máš částečně pravdu, ale pokud se na to podíváš z dlouhodobější hlediska tak je PČR určitě perspektivnější. Výsluhový příspěvěk ti na starý kolena MP nedá. I když také určitě záleží co teď děláš a co by ti nabídla PČR. Začátky a služba u některých útvarů nejsou skutečně někdy růžové. Je tedy velmi důležité rozmýšlet kam člověk u PČR nastoupí. Rozdíly jsou skutečně propastné.

1. Na úvod - jsem bývalý měšťák ( 3 roky ), kdy 12 let jsem u Policie ČR - Mohu tedy dobře srovnávat. Jsem v přímém výkonu se všemi směnovými službami. " Kariéra u Policie ČR " mě začala jako inspektorovi s územní odpovědností již od počátku a tedy od počátku papíry a papíry, následně zpracovatel a tím asi již zůstanu než mě z těch papírů rupne v hlavě a nebo až mě v rodině řeknou že se to již nedá se mnou vydržet, že to chce chocholouška a donutí mě to odejít - ledaže by zjednodušili tu administrativu a nechtěli udělat v jednom okamžiku 10 věcí najednou.

2. Pokud ti mohu radit " Měšťando " a " bývalá kolegyně, tak o PČR přestaň přemýšlet. Kdybych dneska stál znovu před rozhodnutím - zda jít z tvého místa k PČR, tak bych si po těch prožitých zkušnostech dal parkrát facku, abych se z toho blbého nápadu probral.

Dám ti trochu srovnání a spolehni se na moje hodnocení :
- Když vezmu nynější stres, kterým " trpím " v práci pro řadu možností, jak si udělat oproti civilistovi a i oproti strážníkovi průser, který je v úplně jiné dimenzi než u městské policie - třeba jen pozdním výjezdem na místo trestného činu např. vloupáním do auta, kde se majitel nasere, že tam dlouho čeká, odjede pryč, znehodnotí stopy, postěžuje si a je průser, že jsem nezajistil stopy nedbalostí, že jsem okamžitě nevyjel na místo ( ono se to radí, když oznamovatelů je zkrátka více než člověk zvládá. Moc nikoho nebude zajímat, že jsem vyslýchal jiného poškozeného na oddělení, kde již nikdo nebyl. Každý řekne, že jsem měl přerušit výslech a jet na místo provést neodkladný úkon - prostě průser a takových tady na tebe čeká za každým rohem fůra, kdy spousty nejseš schopna přiliš ovlivnit a když má smůlu, tak je vyděláno. Stále jen balancuješ a balancuješ a snažíš si ten průser neudělat. Stále máš problémy se spisovými lhůtami. Nikoho nezajímá, že se řadu směn nedostaneš k výslechům poškozených, svědků atd., protože chodí neustále další a další oznamovatelé a ty sepisuješ další oznámení a jseš nervozní při výslechu z toho, že jsi si říkala, že snad tu dnešní směnu udéláš práci co protřebuješ na spisech a při tom, jako předešlé směny zase děláš něco jiného - a lhůta na spise je v hajzlu, nebo bude zítra v hajzlu - a co to znamená - no samozřejmě problém - jak to vysvětlíš státnímu zástupci, který ten spis dozoruje, proč si přetáhla lhůtu. Nikoho nezajímá, že na ty spisy nemáš dostatek času pro jinou práci, jak jsem výše uvedl. Víš jak je mi trapně, když se třeba 5 krát telefonicky omlouvám pozvanému svědkovi, aby nechodil na původně domluvený výslech, protože vyslýcháme několik vykradených aut a všichni co maj ruce a nohy vyslýchaj, všichni toho mají dost, není ani třeba čas se najíst v klidu jako " člověk " již jsem i při výslechu cpal do sebe rohlík při omluvě osobě přede mnou s tím, že nemám čas se za celou směnu najíst a prostě jsem to již hlady nevydržel.
Každá směna taková pravda není, ale volnějších směn je zatraceně méně než těch zátěžových, které tě po psychické stránce prověří a zároveň duševně i pekně unaví - neboť výslechy ti pěkně vymejou hlavu, že na konci směny nevíš co si dělala na začátku.
Napsal jsem toho dost a zase strašně málo na to abych to věrněji přiblížil.
Když jsem byl na městské, tak jsem se na konci dovolené těšil do práce, neboť jsem věděl, že si vezmu v práci vysílačku, budu se procházet po městě, občas jsem musel splnit nějakou tu pokutu a šel jsem domů - takový normální pohodář. Nyní jdu s problémem na dovolenou - samozřejmě z důvodu lhůt spisů a před dovolenou zůstávám v práci dodělávat spisy samozřejmě ve svém volnu - třeba končím noční a ještě ochrápaný a unavený další 4 hodiny dělám na pisech a potom jdu domů.
A když mě končí dovolená, tak takové 3-4 dny před koncem dovolené mám takové " divné mravenčení ", kdy jsem již myšlenkami u problémů, které jsem ve spisech nedořešil a které na mě čekají a které budi muset o to víc rychleji řešit, kdy jsem se " flákal " na dovolené. Já tvrdím jedno - tady namáš dovolenou, tady se jenom na těch 14 dnů vykašleš na práci, kterou pak o to více honíš.

- Prostě, když to srovnám u Policie ČR a u městské, tak zde jsem na 100 % stresu / solidního stresu / a u mětské tak na 1O %. Takový je to rozdíl - tomu věř - mohu to srovnávat. Pár míst u Policie ČR není špatných, ale tam se dostane tak 1 z 1000.
A peníze ? Velký rozdíl není. V každém případě u mětské policie je pohoda, když si s něčím nevíš rady, zavoláš na PČR. Závažnější věci, za který již můžeš chytit průser typu trestního stíhání čekaj již jen na nás a ne na městskou policii. Tam tě tak maximálně napomene pověřený strážník nebo třeba ten pan starosta a jede se dál. Tady je to skutečně v jiném stylu a i když si myslíš, že to přeci vidíš při svém pracovním výkonu ( jseš samozřejmě v pracovním poměru k městu ), tak věř, že to toho vnitřku vidíš stejně jen na okraji. Já jsem také prozřel, kdy jsem si nemyslel, že může být tak nepříjemně Propastný rozdíl mezi městskou policií a Policiií ČR. Jediné důvody proč tu dělat v takovém hektickém a nervózním prostředí, že tady mají infarkty třebas v 36 letech, je ta relativní jistota práce ( pokud neuděláš ten závažnější průser ) a dle nového zákona i méně závažný průser a dále vidina výsluhy, kterou začneš pobírat až se tady duševně vycucáš, odumřou ti nervy a zjistíš, že to již dělat nemůžeš, že nemůžeš již řešit tu spoustu problémů ve společnosti za vědomí, že si ztrávila u Policie svůj produktivní život, zatím si ztratila totálně kontakt se svým původním zaměstnáním a těžko tě někdo zaměstná na odpovídajícím místě k tvým administrativním - policejním zkušenostem . je to zkrátka specifické povolání.

UTÍKEJ TEDY DOKUD JE ČAS A ANI SE NEOHLÍŽEJ - POKUD NECHCEŠ ZJISTIT CO VŠECHNO JE SCHOPEN PSYCHICKY ČLOVĚK VYDRŽET V TAKOVÉHLE PRÁCI O KTERÉ NEMAJÍ CIVILOVÉ ANI ZBLA VĚDOMOSTÍ A JEJICH HODNOCENÍ JSOU HLOUPOU SNŮŠKOU NEZNALOSTÍ TOHOTO PROSTŘEDÍ A TÉTO PRÁCE.
NECHCI TI BRÁT NADĚJI, ŽE JE TOTO TVÁ PRAVÁ REALIZACE, ALE JE TO TAK A ZÁKLADNÍ ÚTVARY - POŘÁDKOVÉ POLICIE TAKTO VĚTŠINOU " ŽIJÍ " POKUD SE NEJEDNÁ O KLIDNÁ ODDĚLENÍ, KTERÝCH JE MÁLO, TAK TĚ ČEKÁ ŽIVOT, JAK JSEM POPSAL.

Pokud jseš ale jiného názoru, zapomeň na to co jsem zde uvedl a skoč do toho rovnýma nohama, jako ostatní civilové, kteří se mého poznání doberou, jako já za několik roků u PČR - tedy za 12 let.

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Souhlas s Espozito ( 19.01.2007 23:18 ). Muhu také srovnávat, i když ten poměr mám trochu jiný - 2 ( MP ) a 7 ( PČR ). U MP jsem byl v Praze v centru a i tam to byla pohodička proti tomu, co je u PČR na vsi. Čistá hlava, pravidelné směny, pravidelné přestávky, průšvihy skoro nehrozily, pokud nebyl někdo moc aktivní nebo hamižný. Je to úplně něco jiného. Největší paradox je ten, že jsem chtěl jít k PČR proto, že je zde více možností, třeba SKPV, PJ atd., ale nyní, když bilancuji, tak prostě ty možnosti nevidím. Rozhodně naplnění mého snu to není. Je to na Tobě, jak se rozhodneš, ale nejdříve si promluv s kolegy v místě, kam bys chtěla jít a ne na náborovém.