1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

FOR LILLY

Dobrý postoj,takto by měli uvažovat všichni.
Díky

Pane Langere prosím čtěte a odpovězte veřejně !!!
K odstavci "Nenastane propad"
Propad již nastal zařazením do tříd 3 - 5. Na udávaných 10 % u směnařů nejsme zvědavi, neboť se nejedná o spravedlivou odměnu ale pouze o zalepení úst. Tak jak napsal plk. Kotlán funkce měli málo neboť obyčejný policajt si na příplatcích vyděla více. Proto vraťte příplatky za soboty, neděle, noční a svátky.
K odstavci "Nejedná se o degradaci" Pokud jste chtěli rušit hodnosti tak zcela. Co je to za nesmysl " pprap. vrchní asisten Karel Novák. Ten kdo to vymyslel, tak měl opravdu smysl pro humor. Když kašpárek, tak s rolničkami.
K odstavci "Nezavírejte oči před výhodami. Ten týden navíc ve skutečnosti dělá pouze 5 dní (42-37=5) No ale díky za něj! Jste ale politik a proto je více politické uvádět celý týden. Na takové lhaní jsme si v ČR už zvykli. Vemu-li v potaz povinnost odsloužit 150 hodin, tak vlastně tu dovolenou nadsluhuji.
O 2,5 hod. týdně méně jsem měl jako směnař již z minula, ale v kanceláři na pol. pr. jste dobu opravdu snížili. Takže pro směnaře 0.
14 dnů rehabilitace byla rovněž již v minululém zákoně. Další nula.
Progresivní růst výsluh? Jak pro koho? Složitá diskuze na dlouho a tak jako většina policajtů, nemám zájem, zůstaňme při starém. Další nula.
K odstavci "Nesrovnávejte hrušky z jabkama". Pokud srovnám tarifní plat i s navýšením 150 hod a nezaplacené příplatky za víkendové službu, kterých najednou pro všechny přibylo jako hráchu zjišťuji značný propad. Nemusím srovnávat ale jasně vidím. Jestli je to ta vaše modrá šance, kdy člověk nemá nárok na spravedlivou mzdu, tak děkuji vidím rudě. I Vodafone ruší progresivně paušály, které vy zavádíte. Kdo pracuje jednu neděli v měsíci ať má zaplacenu jednu, kdo čtyři, ať má zaplaceny čtyři. To jsou snad jasná pravidla kapitálu!
K odstavci" Žádný dotaz nesmí zůstat nezodpovězen". Jak chcete odpovědět na tyto jasné argumenty??? Dočkám-li se vůbec odpovědi!!! Ještě máte šanci se narovnat a odpovědět jasně jako chlap. Ne jako pohádkář ze sněmovny.

Kolego, musíš svůj dotaz směřovat do "Názory - Policie ČR, hasiči" Zde je volná diskuse, kde Langer neodpovídá. Ale jinak dobrý dotaz, nad kterým se ten pan ministr zcela jistě zamyslí a své myšlenkové pochody přehodnotí..-:))

Kolego, já s tebou též plně souhlasím, ale již nemůžu souhlasit s pprap. Radkem, neboť pan Langer se zcela jistě nazamyslí a nepřehodnotí své myšlenkové pochody. Ten totiž nemá čím myslet, protože kdyby myslel, tak by nikdy nepřipustil, aby ten paskvil, kterému říká zákon, vešel v účinnost a už vůbec by nemohl tvrdit, že je pro všechny přínosem. Rovněž by viděl, jaká u policie panuje atmosféra, jak mají všichni chuť do práce apod. Jedině demonstrace, na kterou se už moc těším, nám může pomoc. PRAHA15.2.2007!!!

Konečně to tady někdo napsal. Poslat policajty a hasiče do práce o víkendech a o svátcích bez příplatků a ještě jim našít 150 hod přesčasů zdarma, je vrchol. Samozřejmě, tvůrců tohoto paskvilu se to netýká, ty nikdo nebude v noci o svátcích tahat z postele aniž by za to byli královsky odměněni. A pokud by jim nestačil jejich jistě ne nízký paušální plat, tak si udělíme mimořádné odměny, a je to.... Tento zákon je tvořen pro pracovníky v kancelářích, a těm plně vyhovuje - někam se musí to navýšení mzdových prostředků vlepit, že jo!

Pánové nevíte něco o chystaném zrušení cizinecké, dopravní a železniční policie v rámci okresů?

ty jseš totál mimo, nepruď, nepanikař ....

Neboj se a nebuď naivní jako Langer, že nás příští rok vemou do Schenngenu.

Já jsem do diskusí na obou kanálech již několikrát psal, že v příspěvcích by nemělo jít o to, jak se vzájemně začneme napadat a vyčítat si "Ty máš TT7-já jen TT3,4,5. Ty máš směnnost-Já ne. Ty si kancelářský drak-já venku!...".
Spíš by tu mělo snad jít o předání si zkušeností, postřehů, rad a domluvit se na KONKRÉTNÍM závěru.
A ten je myslím JASNÝ!!- Praha!!!!!
Hasič,polda,bachař,pekař,lékař,učitel i funebrák - to jsou profese, které fungují v drobných obměnách co je lidstvo na zeměkouli. A fungovat budou i v budoucnu. Nikdo mi nevysvětlí opak. Ale teď- na nás- je to, jak bude fungovat Policie, soptíci :-)....Teď už nejde jenom o to, jestli vybojuji jenom dorovnání na loňský rok, nebo dokonce jeho navýšení. Jde o to, za jakých podmínek ta budoucí policie bude existovat. Jestli s námi, co tady píšeme, nebo bez nás, to zůstává otázkou. Ale nebudu si aspoň vyčítat, že jsem pro to nic neudělal.
P.S.:Nám bylo naším Ř odebrání osobního na O (ne všem, ale většině) se slovy:"Musím vaše peníze použít jako sociální dávku na zaplacení vyšetřov. a na obvodech, aby ten fin. propad tak nepocítili...!" A bylo vymalováno!

Mé osobě nechali osobní 400.- kč jak za starého zákona, dle mého názoru jen proto abych nešel s platem dolů. Kdyby mi ho sebrali tak beru míň jak vloni. Mám o 260,- kč na hrubé mzdě více jak vloni, jsem nadšen, hubu mám zalepenu, že nemám méně.

Jestli mohu radit všem, kteří nejsou spokojeni s výší valorizace příspěvku za službu, ODVOLEJTE SE !!!
To je základní předpoklad pro to, aby toto porušení zákona ze strany MV ( tedy spíše chybný výklad MV ) mohlo být projednáváno před soudem.

Již se stalo. Dle Tvého vzoru. Neporušil jsem doufám Tvoje autorská práva :-))

Neporušil. Proto to tu bylo. :-DD

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Ahoj Karle, já jsem se také odvolal, ale do součastné doby mi nepřišla odpověď. Vím o dalších 5 bývalých kolegů, kteří se také odvolali a odešli jsme všichni stejně v roce 2005

Když vidím diskuzi v posledních dnech na těchto stránkách, tak mám pocit, že u české policie slouží buď strašně mazaní vychytrálci a nebo naprosto neskutečně důvěřiví a naivní exoti...:-(

Jak může někdo čekat korektnost, koncepčnost, jistou obecnou spravedlnost, dlouhodobě propracovanou politiku státní a celkově veřejné služby i prosté dodržování zákonů od vlády, která se dostala k moci tak zavržehodným způsobem a která po více než půl ročním vládnutí bez důvěry, kdy při prvním naprosto banálním problému chtěla použit armádu, se veřejně přiznala, že jsou ji problémy skoro celé české veřejnosti naprosto ukradené... JENOM osobní prospěch, vliv a moc. To je jediná logika, kterou lze u těchto vládních kreatur vystopovat a s kterou lze pracovat jako s relevantním základem při budování jak kariéry tak i existence v této banánové republice.

Chýýýýtrej, na to bychom nepřišli... nicméně, můžeš nám vychytrálkům případně důvěřivým exotům vysvětlit, jak spolu souvisí první a druhý odstavec tvého rádoby angažovaného pamfletu ? Nějak mi ta souvislost uniká, asi jsem ten zmíněný exot. :-((((

Díky, Paroubku, konečně nám to někdo vysvětlil!!!

pro 7třída


Co se týče motivace tak ta se dostává na bod mrazu, díky nízkému osobnímu jsem se dostali do situace, kdy jsou nejlépe zaplaceni kolegové s 20 a více odslouženými lety a tito by v situaci, kdy není osobní, měli zpracovávat nejsložitější věci a podle výše platu by složitost měla jít dolů. Ovšem situace je jiná.
Jen pro upřesnění, aby nedošlo k zbytečným výpadům. Hovořím o práci HK, kde odsloužené roky nemají se zkušenostmi a šetřenou problematikou nic společného.

Buď jsem natvrdlej já, nebo jsi to po sobě něčetl.

také nemohu souhlasit, že sedmičkáři jsou spokojeni, i když relativně jsem na tom dobře. Se svými odslouženými deseti léty jsem na tom asi o 100,-Kč hrubého lépe, než bych dostal podle starého zákona se slibovanou valorizací pro státní úředníky. Přišel jsem ale o část osobního (proti čemuž jsem si samozřejmě podal odvolání, které bude samozřejmě zamítnuto).
Co se týče motivace tak ta se dostává na bod mrazu, díky nízkému osobnímu jsem se dostali do situace, kdy jsou nejlépe zaplaceni kolegové s 20 a více odslouženými lety a tito by v situaci, kdy není osobní, měli zpracovávat nejsložitější věci a podle výše platu by složitost měla jít dolů. Ovšem situace je jiná.
Jen pro upřesnění, aby nedošlo k zbytečným výpadům. Hovořím o práci HK, kde odsloužené roky nemají se zkušenostmi a šetřenou problematikou nic společného.
A samozřejmě materiální zabezečení, které jsem si samozřejmě pořizoval ze svého.
I když toto je po potrestání odebráním osobního ohodnocení minulostí. A pokud zaměstnavatel nezajistí potřebné pomůcky, tak od účinnosti zákona prostě nebudou.

Rozhodně vám, co jste dopadli mnohem hůře držím palce.

Přesně tak. Abych vůbec mohla pracovat a dělat na spisech takovým způsobem, abych se za svoji práci nemusela stydět, musela jsem si přinést vlastní PC i tiskárnu. Taky si kupovat lepidlo, dokonce i šanony, protože těch stoletých jsem se už štítila. O uklízení ve své kanceláři nemluvě, jen okna jsem nemyla, i když ani nebylo skoro vidět ven. Nejhorší bylo odpvídat na udivené otázky vyslýchaných osob a obhájců na vybavení kanceláří z doby kamenné a na to, jak vůbec můžeme v takovém prostředí pracovat. Co na to může člověk říct? Pak si samozřejmě leckdo myslí, že jsme nějací neschopní pitomci, když máme takové pracovní podmínky, protože jinak bychom seděli v soukromých firmách v pěkných, čistých, prostorných klimatizovaných kancelářích vybavených technikou odpovídající 21. století.

PROČ JE OD NOVÉHO ROKU TAKOVÁ VELKÁ NECHUŤ A DEMOTIVACE LIDÍ? ŽE BY TO ZPŮSOBIL DLOUHO OČEKÁVANÝ NOVÝ ZÁKON S PRIVILÉGII JEN PRO NĚKOHO.
JESTLI CHTĚJÍ VYBUDOVAT PROFESIONÁLNÍ SBOR TÍM ZPŮSOBEM, ŽE BUDOU NEUSTÁLE NÁBOROVAT LIDI, KTEŘÍ JIM PO 3 LETECH ODEJDOU TAK JSOU NA DOBRÉ CESTĚ. PAN KALOUSEK A PAN LANGER TUTO AGONII UPLNĚ POHŘBÍ.

Diskuse se v této rubrice točí stále kolem toho, že někdo nedostal ani tolik, kolik měl v loňském roce. Jsou však tací, kteří se k tomuto tématu nemusí vyjadřovat a zřejmě tak ani nečiní, neboť není nic tajného, že například již sedmá třída má více jak 6000 Kč. Ani pan Brázda se však nevyjadřuje k tomu, proč někdo dostal jenom slibovaný bič a někdo pak slušně přidáno. Účel byl splněn, neboť zejména policistům na ulici hrozí protlačený bič nejvíce a ti, kteří dostali přidáno z biče nemusí mít takovou obavu a tak nemají žádný důvod k nespokojenosti. Není tedy divu, že právě ti, kteří za tento stav mají největší podíl dělají mrtvého brouka a stále vysvětlují, že se vlastně nic nestalo, že nespokojenců je málo ap. Můj názor - trušku se povolí uzda, někomu dorovnáme plat na loňskou úroveň a zavřeme jim hubu, neboť se ušetří pro ty ve vyšší třídě a to nejdůležitější zůstane - bič na ty dole, to aniž by to vyžádalo slibované zvýšení - cukr. Při psaní zatlačuji slzy dojetí nad dobrotou ministra je jeho podřízených.

NA TĚCHTO STRÁNKÁCH SE NEVYJADŘUJÍ KOLEGOVÉ ZE 7 TT, ALE LIDÉ NA CHVOSTU CELÉHO KARIÉRNÍHO ŘÁDU. TENTO ZÁKON NA NĚ TOTIŽ ZAPOMNĚL.

for: Maxim...
Nechci se s tebou pouštět do polemiky, ale s tou 7TT to taky nebude pravda všude. Já v ní jsem taky (SKPV), ale záleží jestli se na tuto třídu díváš z pohledu vedení (pak jsem si v základu polepšil), nebo z praktického (tedy po ODPRACOVANÝCH přesčasech,nočních,fotbal.utkání+srazy
+další s PJ,...atd). To byl zaplacený čas na úkor mé rodiny a času s ní. U mě to např. dělá -3.050 rozdíl v hrubým/měs. Tím slavným paskvilem a s ním spojenými "požitky" nás vlastně nepřímo nutí nedělat vůbec nic navíc, to co si bral dosud jako nutnost a potřebnost, od tohoto názoru se okamžitě oprostit. Prostě udělat si svoje a nazdar....jít domů k rodině! Proč bych měl dělat něco navíc, proč mám makat měsíc (150hod) zdarma? A navíc ještě za míň peněz? Kde jinde než u bezp. složek, je tento chorý výplod zaveden? Vždyť my se snad vracíme do hlubokého feudalismu nebo kam!
Dorovnání platu apod. opatření, chápáno jak uvádíš jen jako zalepení tlamy "několika nespokojených", to řešení NENÍ!!!
Tady se musí změnit celý obsah zákona, nesmysly pryč a upravit jej tak, aby se dal srovnávat s MODERNÍ Policií, kde funguje demokracie. A ne že tvoje-naše základní práva jdou do ...(víš kam:-)). Víc se rozepisovat nebudu. Bylo by to na dlouho. Čus

Nemáš pravdu, já jsem v 7. TT a pracuju na SKPV, takže podle Tvých kritérií bych mohla být pěkně v teple spokojená. Jenže nejsem protože 1) nemyslím jen na sebe, ale cítím se všemi, kteří dopadli jak sedláci u Chlumce, 2) taky mě pěkně štve, že zrušili příplatky za so+ne+svátky a 3) jsme jedna firma a s NIKÝM nebudou ti panáci nahoře zacházet jak s onucí!!!!!!!!!!!!