4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení kolegové,
podle starého služebního zákona bylo možné na vedoucí a řídící místa dosazovat své rodinné příslušníky, milenky a známé, pro které byla výběrová řízení ušita přímo na míru. Nevyvolení uchazeči neměli sebemenší šanci uspět. Vítězové těchto "výběrových", příp. "nabídkových řízení" budou na těchto postech podle z. č. 361/2003 Sb. sedět a škodit minimálně dalších 6 let, případně až do smrti.
Z výše uvedeného navrhuji na první místo do požadavků, které budou předneseny a předány na demonstraci zařadit bod, který udělá naším šéfům určitě "velkou radost" a vyvolá v nich obrovskou hrůzu o svoji existenci.

1.) Požadujeme provedení výběrových řízení na VŠECHNA místa vedoucích sl. funkcionářů, managerů a ředitelů, dle podmínek z. č. 361/2003 Sb. bez přechodných opatření a výjimek, výběrová řízení zabezpečit proti ovlivnění výsledků a manipulacím.
Hasan Nespokojený

Bylo by to krásné, ale je to nereálné.

každý zná poučku jak se počítá průmě: Když jsou dva lidé, z nichž jen jeden sní celé kuře, tak v průměry každý snědl půlku :( A tak je to i u s.r.o. Policie ČR....vedení se nacpalo a "dělník" šilhá na ulici hlady....a to bych blil!

Jednou se jim tento přístup a prasečí jednání vymstí !

jaky je prumer

Nechtějte, aby společenství trubců (poslanci a vláda) přemýšlelo. Za to nejsou placeni a proto si také zvedli své požitky. Co zákon, to paskvil. Vytvoří "zákaz vjezdu" a vydají tisíc vyjímek. Váš pan ministr sice neví co řídí, ale ví jak točit "volantem". Určitě má nějakého dobrého poradce ze své rodiny.

Kolegové, tak jsem zaslechl, že je na správě hl.m.nějaký švindl kurs pro funkcionáře k dodělání vyšší odborné nebo snad dokonce Bc.studia, taky Vám to nabídli a jak je to v jiných krajích? U nás je přes 15 hotových VŠ dokonce i s PA Mgr.a šlapou chodník..... pane ministře, tohle je ten kariérní řád....ten si nechte pro sebe.....

TOHLE SVINSTVO KOLUJE PO CELÉ REPUBLICE, ŠVINDL KURZY TYPU VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY S TITULEM DIS PRO VYBRANÉ LIDI. JE TO NEUVĚŘITELNÝ BORDEL A POLICIE SI DĚLÁ VELICE ŠPATNOU POVĚST. DOUFÁM, ŽE MINISTRSTVO ŠLOLSTVÍ NESCHVÁLÍ TATO ZVĚRSTVA.

ahoj,pokud víš něco bližšího o tomto svinstvu,napiš něco bližšího sem anebo na můj mejl.... pracuju na reportáži o falešných titulech z VŠ a VOŠ a jejich nositelích a způsobu dosažení...díky.

Jo je to hnus!Taky jeden tohle dělá!Je ve vedoucí funkci ale jak muže dělat VŠ nikdo nechápe základní vzdělání je u něj je tak 6 tř ZŠ

To je zcela normální jev, že vzdělaní a praxí prověření policisté s policejní akademií šlapají chodník a "vyvolení" si dělají dodatečně vyšší odborné vzdělání s požehnáním svých nadřízených, aby se mohli udržet ve funkcích. Jeden takový od nás z okresu studuje něco ze zdravotní problematiky, resp. učí se latinsky kosti v těle. To bude sakra pro praxi výhra. Aspoň jednou za život snad při kosterním nálezu nám nevzdělancům s akademií sdělí, že ta kost je "fibularis". To hnedka objasní celý případ. A to jsou další pochybné školy, které nemají pro policejní praxi žádný přínos. Holt jsou to takové švindlkursy, protože na nic jiného nemají. Ptám se, proč pro funkci není směrodatné bezpečnostně právní studium. Buď jenom policejní akademie nebo právnický fakulta. Proč je tak v praxi u mnoha nepohodlných policistů, ke kterým se řadím i já, tak degradováno resortní vzdělání? Co se týče výběrových řízení, jedním jsem prošel. Co si o něm myslím, to radši ani nechtějte vědět. Prostě hnus na pozvracení. To je personální práce u PČR. Poctivců se zbavit a kariéristy a lemply bez vlastního názoru si ponechat. S těmi se totiž dobře manipuluje. Jinak už nemám chuť a po 23 letech s největší pravděpodobností tento "Augiášův chlév" opustím.

Belzebub ZLATÁ PRAVDA!!!Souhlas!

A ty se divíš. Peníze nám sebrali a buzerace od nadřízených je ještě větší než v minulém roce. Toto jsem ještě nezažil. Dělají vše proto, jen aby někoho potrestali a nebylo osobní. Ale na velké finanční odměny pro sebe samozřejmě mají:).

Bože lidi kam tahle policie směřuje, tolik lidí otrávených po novém roce to jsem ještě u policie nezažil. Já lituju lidi, kteří k tomuto resortu chtějí nebo už nastoupili.

PRO JIŘÍKA -

...zeptám se tě, co očekáváš od této vlády ve věci zákona 361/2003 sb.?!

...že by (jenom) plošnou nápravu jistých křivd v mzdovém výkladu a aplikaci tohoto zákona?!


Vyprávěl mi kolega případ místňáka, který zadržel pašíka přímo na místě činu, jak vykrádal místní koloniál, a protože se mu to nechtělo asi psát a nebo věřil v tu lepší stránku člověka, drbana, po jeho ujištění, že je to naposled, prostě a jednoduše pustil... a tak ho v ten den chytli ještě jednou, tentokrát za elpaso...

...chci tím říct, že dáváš důvěru v něco, co je proti přírodě.
Věřit současné vládě, je jako věřit kleptomanovi, že o své vůli bude asketou... :-))


... takže naivní nebo vypečený??...:-))

NO PANU KALOUSKOVI A PANU LANGEROVI ROZHODNĚ NEVĚŘÍM A TIHLE DVA TO JE SMRTELNÁ KOMBINACE PRO POLICII ČR. JESTLI NOVÝ ZÁKON POSUNUL TENTO REZORT KROK NAZPĚT, TAK TIHLE DVA PÁNOVÉ TO UBIJÍ ÚPLNĚ.

Pro "Nic nového pod sluncem"
Odpovídáš otázkou, to by se nemělo. Takže ad 1. Vládě nevěřím, ad. 2. nejsem naivní ani vypečený ani exot, ad. 3. Stále nechápu souvislost mezi zmíněnými dvěma odstavci ? Takže jak konkrétně znělo sdělení tvého příspěvku ?

PRO JIŘÍKA


Opravdu jsi nic nepochopil??

...tož sorry, nechci abys měl z něčeho trauma. :-))

... tak něco z historie...
MALA EXEMPLA IN EOS REDUNDANT, QUI FACIUNT
:-/

PRO JIŘÍKA

... :-) ... když jsi začal se Senecou, tak nezapomeň na jeho římského kolegu Petroniuse


Qui faciant leges, ubi sola pecunia regnat....

...to je myslím praktičtější a v dnešní době naprosto relevantní, pamatuj i životní motto mladého svazáka Langera je pecunia non olet...:-))

4 nausem usque

... S tím souhlasím, skutečně nemohu říci, že jsme v rozporu. Stále mi jde jen o jediné, a to jaká je spojitost mezi těmi dvěma odstavci ?! Domnívám se, že každý pro nápravu můžeme udělat i něco, co v celkovém kontextu může znamenat mnoho. Přidám snad jen toto :
QUAMVIS SUBLIMES DEBENT HUMILES METUERE...

Potřebuji přeložit tyto latinské názvy :

- Hoplosterum thoracatum
- Loricaria filamentosa
- Syzigium jambos
- Malpigia glabra
- Anona muricata

For F1
... to si snad děláš legraci, ne ? To je skutečně signifikantní, pomalu mi začíná ten první odstavec docházet, vážený F1 proč zde řešíš bylinky a rybičky ??? Skutečně nemáš nosnější téma ? :-(

Jasně, že je to legrace a při té fůře problémů zde uváděných, které začaly být jaksi ve stínu pronášených latinských slov, jsem chtěl toho latináře zaměstnat. Mě uplně stačí akademisti ( co byli tak 2 roky na hlídkové ) co se vracejí zpět dělat policejní práci a svému okolí chtějí ukázat, jak už jsou teď vzdělaní a jak mnohaletí praktici jsou blbci a proto již neříkají způsob spáchání, ale nějaká cizí slova, jako modus operandi či co.
AŤ ŽIJE LATINA !!!!!!!

... to jó, tomu rozumím :-))))))))))

for JO

velice dobře!!!

Policisté nechtějí po státu víc peněz. Chtějí jen to co měli v roce 2006. Pokud jste sledovali dobře jednání parlamentu,rozpočet byl navýšen o 1 miliardu. Jak je tedy možné, že spousta z násh nebude mít přidáno, nebo alespoň stejný plat jako v r. 2006? Takže přidáno dostali manageři, nebo spíš by bylo správné napsat panáci na vyžších postech, kteří tam jsou ještě z éry komančů! A to smrdí strašně moc! Tihle vysloužilci si nadělají tenhle rok a pak si budou užívat renty, jaké si normální člověk může nechat zdát. Ty si myslíš, že policajt kterej šlape chodník má 30000 Kč? Já si to nemyslím! Pokud by to brali tak budou zticha a budou vrnět spokojeností! Jako občana mě sere, když tu bují korupce! Je důležité si pořádně zaplatit hasiče, celníky, policajty a ostatní. S tím nemám problém. Problém mám s tím, že když nedělá svoji práci, nebo jí dělá špatně, tak nemilosrdně vyhodit bez žádné renty!!! Ten zákon jsem si stáhl a přečetl, je to pěkný paskvil. Já bych zadarmo do práce rozhodně nešel!. Pokud ho dají k ústavnímu soudu, tak snad vyhrajou. No i když v tomhle státě je možné všechno! Ještě k tomu proč nejdou dělat jinou práci, tak nejde nabrat lidi z úřadu práce. Policajt by měl mít maturitu, udělat psychotesty, tělesné přijímačky a pak do školy. To vše je psáno v zákoně, doporučuji přečíst a pak můžem kritizovat! Přeji hezký den vespolek! Láďa

Pro JO: Když už kopíruješ co jsem napsal, tak prosím přesně!
Jak je tedy možné, že spousta z -nich- nebude mít přidáno!
Děkuji Láďa

Odborový svaz státních orgánů a organizací

Připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Připomínky k jednotlivým ustanovením:

K bodu 16 - § 112 odst. 2:
Požadujeme vypuštění první věty druhého odstavce.
Zdůvodnění:
Požadavek na odpracování případných 150 neplacených hodin práce přesčas má >>> diskriminační charakter

Proto bychom měli dosáhnout toho, abychom dostali zpět všechny příplatky, které na rozdíl od ZÁKONÍKU PRÁCE nám zák.č. 361/2003 Sb. vzal. A dále by se mi velmi líbil a myslím, že i ostatním slovenský vzor sl. zákona:

Slovenské znění zákona o služebním poměru ( jen část ), 1 díl relace
---------------------------------------------------------------- ----------------
PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI A ĎALŠIE NÁLEŽITOSTI

§ 84


Služobný príjem, služobný plat
a peňažná náhrada za služobnú pohotovosť


(1) Policajtovi v stálej štátnej službe patrí služobný príjem, ktorý tvoria tieto zložky:

a) funkčný plat,
b) prídavok za výsluhu rokov,
c) hodnostný príplatok,
d) osobitný príplatok,
e) príplatok za riadenie,
f) príplatok za zastupovanie,
g) osobný príplatok,
h) príplatok za štátnu službu v sťažených a zdraviu škodlivých podmienkach,
i) príplatok za prípravu policajta čakateľa,
j) príplatok za starostlivosť o prideleného služobného psa alebo služobného koňa,
k) príplatok za starostlivosť a vedenie služobného motorového vozidla alebo motorového člna,
l) príplatok za výkon potápačskej činnosti,
m) príplatok za zmennosť,
n) príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni,
o) príplatok za štátnu službu v noci,
p) príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu,
r) príplatok za štátnu službu vo sviatok a
s) ďalší služobný plat.

NO TO JE PŘECI O NĚČEM JINÉM, ŽE PÁNOVÉ ???

Zatracení darebáci na prezídiu a všude na vysokých židlích. Vyhnat do výkonu, aby jim ty pupky splaskly.

aromir Svobodný

Dobrý den, Vážený pane ministře,
jsem studentem Mendlovy Zemědělské a Lesnické Univerzity v Brně (dále MZLU). Na sklonku roku 2006 proběhl na naší škole ekonomický audit, jež pan rektor poslal na Správu kolejí a menz (SKM). Tento audit dopadl tak, že ředitel SKM Ing. Bednář odešel do důchodu, stejně jako hlavní ekonomická účetní.
Na MZLU se proslýchá, že audit dopadl schodkem 3,5 mil. Kč. Studenti se oprávněně ptali pana rektora na výsledek auditu, ale ten jej nechce prozradit. Jen operuje s tím, že bývalý ředitel je v důchodu. Jelikož se jedná o hospodaření s veřejnými prostředky, je tato situace přinejmenším zarážející. V lednu nastoupí nový ředitel SKM, udělá se tučná čára za minulostí a vše začne od nuly.
Obracím se na Vás, Vážený pane ministře, jako na člověka poctivého a korektního. Pošlete prosím na Správu kolejí a menz MZLU nezávislý, ale opravdu nezávislý audit. Ať se jednou provždy ukáže, jak to bylo doopravdy. Přece není možné, aby lidé, kteří jsou odpovědni za manko, beztrestně odešli do předčasného důchodu a společnost jim toto jednání tolerovala.

S pozdravem Jaromír Svobodný, student MZLU

Vážený pane Svobodný, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Jako ministr vnitra ale nemám nástroje k tomu, abych poslal audit na Mendlovu univerzitu v Brně. Pokud by existovalo podezření, že univerzita hospodaří s veřejnými prostředky v rozporu se zákonem, můžete se obrátit na Policii ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, případně na Nejvyšší kontrolní úřad. Je mi líto, že Vám nemohu pomoci jinak, než touto radou. Přeji vše dobré, Ivan Langer.

Oni ji zaplatili, ale jenom tam nahoře na lidi, kteří tu práci vykonávají na ulici se vykašlali. HNUS..........

Pro P. Vopátku
Manžel je na OHS. S tím zákonem s vámi souhlasím, že je šitý na míru.Zatím co nám soboty, neděle, svátky berou manžele, ostatní jsou v klídu doma a ještě vám budou závidět vaše ubohé peníze? Je to směšné. Pana Langera bych na Vánoce poslala bez příplatku do té nejhorší částí Prahy aby dokázal co v polobotkách se špek taškou dokáže. Jak jsem již jednou psala jdu s VÁMI a bude mě hodně slyšet! Držte se Evička

Pana ministra zásadní problémy nezajímají, ten investuje peníze v resortu do takových zbytečností, že by člověk plakal. Škoda, že nemá auto a neudělá přepadovou návštěvu na nějakém okresním pracovišti, aby viděl v čem lidé jsou a s jakou technikou pracují.