Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  22.01.2007 23:52 Hornet01 <Hornet01@seznam.cz>
 
ke dni 22. 01. 2007 je stav účtu 20.108,- Kč.
účet č. 164758766/0600, Hornet01@seznam.
  22.01.2007 23:55 Ember <emberela@seznam.cz>
 
Tak porad nebrecte, a jdete do ulic. By me zajimalo, koho proti Vam poslou :-)
  23.01.2007 00:33 F1
 
Proč by měli někoho posílat, čekáš nějakou krev, pusť si na videu Texaský masakr. Je to jen vyjádření svobodného nesouhlasu a to, že krupicová kaše již přetekla.
  23.01.2007 11:53 Jeden z Vás
 
No to moc není, kde jste všichni?
  23.01.2007 14:07 F1
 
Souhlas - to moc není a na právníka potřebujeme tak 100.000 -150.000,- Kč vypracování žaloby plus další úkony, které budou následovat, právníci levní nejsou a nevím o žádném, který by miloval policii, aby to dělal z přesvědčení, ale já jsem poslal 100,- Kč společně s dalšími 3 kolegy a klidně pošlu znovu, ale posílat nějakých 20-50,- Kč to je skutečně už o ničem, právo je drahé a za tyto peníze se práva domoci můžem jen ztěží. Každý kdo to myslí dobře, tak pošle rovnou 100,- Kč a kdo to ještě neučinil, tak na něj apeluji, že tou 100,- Kč nikdo z nás nezchudne, již jsme s novým zákonem přišli o více.
  22.01.2007 22:52 F1
 
Proč demonstrovali slovenští policisté ? no protože s nimi chtěli zamést a znevýhodnit oproti vojákům - to co zde v ČR trvá již 7 let a ještě to zhoršili - zde pro zajímavost jak se perou slovenské odbory s nespravedlností :


Aj policajti sú zastrašovaní....
21.01.2007


Milan Litva, predseda Odborového zväzu polície

Väčšina ľudí donedávna ani nevedela, že aj policajti majú svoj odborový zväz. A možno ho poriadne necítili ani mnohí policajti. Teraz sa však dostali pod tlak, ktorý už viac nie sú ochotní znášať. Historicky prvý verejný protest policajtov vzbudil pozornosť, a najmä následná histerická reakcia ministra vnútra Vladimíra Palka otvorila problémy, na ktoré pôvodne nemysleli ani odborári. Ich prirodzenou reakciou je druhý protestný míting, ktorý sa uskutoční 3. decembra opäť v Bratislave na Námestí slobody.


Povedzte nám najskôr, prečo vôbec došlo k októbrovému protestu policajtov pred úradom vlády. Doteraz bolo úplné ticho a zrazu, z ničoho nič, demonštrácia policajtov. Na niečo také rozhodne nie sme zvyknutí. Policajti bývajú na druhej strane pomyselnej barikády pri demonštráciách.
- Prečo hovoríte z ničoho nič? Náš protest nevznikol z večera do rána, bolo to vyvrcholenie istého sporu, ktorý dozrieval dlhší čas.

Ale doteraz na Slovensku takáto manifestácia policajtov nebola.
- To je pravda, nebola.

Takže čo predchádzalo tomu nezvyčajne otvorenému protestu?
- Náš protest sa nezačal zhromaždením, to bolo len vyvrcholenie dlhšie trvajúceho sporu. Samozrejme, pán minister nám vyčítal, že sme
zhromaždenie zorganizovali na 25. októbra, keď sa mu podarilo na vláde dohodnúť tie veľmi dobré výsledky.

Teda prečo?
- Spúšťacím mechanizmom bolo predloženie novely Zákona č. 328/2002 o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov do parlamentu.

To bol poslanecký návrh?
- Nie, vládny. 25. októbra sa uskutočnilo prvé čítanie novely v Národnej rade. A my sme už v tej chvíli nemali v rukách žiadny iný nástroj, ako naozaj dôrazne upozorniť na naše pripomienky a výhrady k tomuto zákonu.

Kým sa však vládny návrh zákona dostane do parlamentu, prebieha pomerne dlhé pripomienkové konanie. Nezúčastnili ste sa na
ňom?
- Samozrejme, my sme už dlhší čas vedeli o tejto novele, ale vo chvíli, keď sa zákon dostal do parlamentu, sme vyčerpali všetky možnosti, ako dosiahnuť jeho zmenu. Dovtedy sme ho pripomienkovali, upozorňovali sme na jeho chyby z nášho pohľadu, vysvetľovali sme svoje postoje, argumentovali sme. Ale nič zásadné sme nedosiahli. Takže iná možnosť ako neprehliadnuteľne upozorniť na náš nesúhlas sme v polovici októbra už nemali.

Čo vám na zákone tak veľmi prekáža?
- Prekáža nám, že policajtov dostáva do nerovného postavenia s vojakmi a vytvára aj vnútornú diskrimináciu v policajnom zbore.

V čom to spočíva?
- V roku 2002 bol schválený zákon, ktorý zjednocoval podmienky pre policajtov a vojakov
v oblasti sociálneho zabezpečenia. Táto novela ich vojakom ponecháva, ale policajtom sa podmienky pritvrdzujú, takže dochádza k redukcii nášho sociálneho zabezpečenia.

Prečo si myslíte, že to nie je správne?
- Pretože naša služba určite nie je ľahšia než služba v armáde, dokonca by som povedal, že je to naopak. Zjednodušene povedané, my sme nasadzovaní do boja s kriminalitou alebo do jej prevencie každý deň, vojaci sa na boj „len“ pripravujú.

A čo tí, ktorí naozaj bojujú?
- Kde?

V zahraničných misiách.
- Po prvé, títo vojaci dostávajú extra peniaze okrem svojho normálneho platu a platia im aj zákonom stanovené sociálne výhody. Nehovoriac o výške príplatkov za účasť na zahraničných misiách. To sa už vôbec nedá porovnať s nami. A po druhé, povedzme si na rovinu, čo ľudí trápi viac. Či ich vlastná každodenná bezpečnosť na ulici alebo úspech amerického útoku na Iraku. Nechcem špekulovať o tomto politickom rozhodnutí, ale dnes nepochybujem, že vláda týmto krokom naštartovala čosi, čo si mnoho ľudí ani neuvedomuje, a tí, ktorí vedia, o čo naozaj ide, to povedať nechcú.

Vráťme sa k redukcii sociálneho zabezpečenia policajtov. Priblížte nám jej podstatu.
- Podľa teraz platného zákona vzniká policajtovi po odslúžení piatich rokov nárok na odchodné vo výške jedného mesačného platu a tento nárok sa zvyšuje s pribúdajúcimi rokmi, rovnako je to u vojakov.

Odchodné, to je jednorazová dávka?
- Áno. Je to jeden plat navyše pri odchode zo služby.

A ako to mení novela?
- Policajtom sa doba na vznik nároku na odchodné zvyšuje na 10 rokov, ale vojakom nie. Po odslúžení 15 rokov máme zasa nárok na výsluhový dôchodok. Jeho výška je 30 percent platu za odslúžené obdobie, pomerne sa zvyšuje do doby 30 odslúžených rokov, za touto hranicou sa už výška výsluhového dôchodku nemení. Novela zavádza iba pre policajtov, nie pre vojakov, ďalšiu podmienku, a to dovŕšenie 50 rokov fyzického veku.

A čo ak odíde po vyše 15 odslúžených rokoch ešte pred päťdesiatkou?
- Výsluhový dôchodok sa mu začne vyplácať až po dovŕšení päťdesiatky. Argumentom sú 35-roční „policajní dôchodcovia“. Ale treba si uvedomiť, že väčšinu tejto doby odslúži väčšina policajtov na ulici. Je to 15 a viac rokov na ulici za nie vysoký plat a služba v rôznych poveternostných podmienkach zanechá na človeku stopy. Fyzické i psychické. A myslím si, že policajta by mal človek robiť, kým sa na to cíti. Keď v tom pokračuje, aj keď jeho sily a schopnosti slabnú, automaticky sa začne vyhýbať rizikovým situáciám, čo je v neprospech občanov, ktorých máme chrániť. A zasa musím porovnať: kto je opotrebovaný po 15 rokoch služby viac, policajt alebo vojak? Nepoznám vojaka, ktorý by 15 rokov bojoval, čím sa nechcem dotknúť náležitostí vojakov, ale chcem brániť naše.

Kto vlastne vláde navrhol túto novelu?
- Minister vnútra Vladimír Palko.

To je dosť zvláštne, lebo ministri sa zväčša usilujú získať výhody pre svoj rezort. Čím to zdôvodnil?
- Tvrdí, že je to jeho spôsob stabilizácie policajného zboru. Ale ja by som to nazval násilnou stabilizáciou, zatiaľ čo vojaci zvolili cestu zvyšovania lukratívnosti služby v armáde.

Vy si stabilizáciu predstavujete ako?
- Podobne ako v prípade vojakov. Tí napríklad majú od roku 2002 príspevok na bývanie, policajti nie. Navrhovali sme ho, argumentovali a vedenie ministerstva sa s tým stotožnilo ako s dobrým nápadom. Príspevok však dodnes nemáme, lebo nie sú peniaze. Takže je tu rozpor medzi ministrovými deklaráciami a praxou. Pre armádu peniaze sú, pre policajtov nie sú.

Hovorili ste, že váš odborový zväz návrh novely pripomienkoval. Takže minister poznal vaše návrhy?
- Samozrejme, že ich poznal, veď sme okrem iného absolvovali aj osobnú diskusiu na túto tému.

Aká bola jeho reakcia?
- Zotrval na svojich názoroch a predstavách.

A ako je to vlastne s tými platmi, o ktorých ste sa sporili s ministerstvom a ktoré boli vlastne oficiálnym dôvodom na vaše preloženie?
- Od prvého septembra začínajú vojaci s nástupným platom 15 380 korún. Policajt v prvom roku služby, hoci má ešte obmedzené možnosti zakročovania, ale je používaný aj v konkrétnych akciách, napríklad v Trebišove, má 8 600 korún. Hovorím o hrubom plate. Zdá sa vám to ako premrštená suma?

Nie, navyše ak z týchto peňazí treba živiť rodinu, zabezpečiť jej bývanie a podobne.
- Vojakovi patrí k spomínanej mzde aj riešenie bývania, rieši sa stravovanie, stabilizačný príspevok vo výške 12-tisíc korún ročne. V žiadnej z členských krajín Európskej únie – a to sme členmi EUROCOP-u od roku 1992 – nemajú policajti nižšie platy ako vojaci.

Ale vedenie ministerstva vnútra tvrdí niečo iné.
- Viem.

Ako je to možné?
- Buď je to neznalosť alebo zámerná dezinformácia, akoby si nedokázali preveriť skutočnosť, a ak použili informácie, ktoré sú ďaleko od pravdy, tak si myslím, že sú to dezinformácie. Čo však považujem za oveľa dôležitejšie, je fakt, že pre vojakov sú určené jasné, hoci možno prísne pravidlá kariérneho postupu. Inými slovami, vojak presne vie, za akých podmienok bude v akom čase stúpať na rebríčku.

V policajnom zbore také čosi neexistuje?
- Nie, hoci už dlhší čas požadujeme, aby boli transparentne určené pravidlá pre kariérny postup policajta. A ešte jeden dôležitý moment, možno najzávažnejší: o kariérnom postupe vojakov sa nielen že rozhoduje podľa presne stanovených pravidiel, ale ešte aj v komisiách. Nerozhoduje podľa vlastnej vôle jediný človek.

Chodíme tak trochu okolo horúcej kaše, tak povedzte na rovinu, ako to vyzerá u policajtov, čím si vlastne môžu byť z hľadiska kariéry istí?
- Vrátim sa k tej novele zákona č. 328/2002. Doteraz ak minister policajta prepustil na „éčko“ (paragraf 192, ods. 1 písm. 5 Zák. č. 73/1998 Z. z.), čiže okamžite za zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy, prepustený prišiel o odchodné. Podľa novely by v takom prípade policajti mali prísť aj o výsluhový dôchodok a nárok na jeho poberanie im vznikne až v 62. roku veku.

Ale ako nástroj boja proti korupcii či zneužívaniu postavenia policajta je takáto prísnosť namieste, nie?
- Lenže nikde nie sú bližšie stanovené pravidlá pre posudzovanie toho, či išlo, respektíve v akom prípade ide o zvlášť hrubé porušenie povinností či prísahy. Takže si myslím, že tu ide o veľmi subjektívne hodnotenie a je to v tejto chvíli úžasný bič v rukách jediného človeka, o ktorého schopnosti sebareflexie sa máte možnosť presviedčať aj vy, novinári. Povedal by som to takto: treba aj v policajnom zbore zabezpečiť demokratické pomery.

Majú teda podľa vás policajti plné právo na takýto spôsob protestu?
- V demokratickej spoločnosti o tom pochybovať nemožno.

Nie sú takéto vyjadrenia práve tým politikárčením, z ktorého vás obviňuje minister vnútra Vladimír Palko?
- Nie, pretože my v skutočnosti nezasahujeme do politiky, nemáme tendenciu vymieňať politikov, ako je nám to často vkladané do úst. Ale nikto mi nemôže brániť, aby som opustil svoje presvedčenie, že každý človek a tobôž každý politik platený z daní občanov by mal mať takú moc, akú dokáže zvládnuť. Ak v štandardných západných demokraciách politik nezvláda svoju moc, znamená to jeho odchod z funkcie, často jeho definitívny odchod z politiky. U nás by sme mali voliť model zodpovedajúci Slovensku.

To je aký?
- Taký, aby každý politik mal moc primeranú svojim schopnostiam a spôsobom myslenia, najmä pokiaľ ide o akceptovanie základných demokratických pravidiel a metód riadenia štátu.

Nech už to je politikárčenie alebo nie, je to veľmi zaujímavý a inšpiratívny pohľad, ale viete aj bližšie vysvetliť, v čom by mala spočívať tá primeraná moc?
- Ale ja nehovorím vo všeobecnosti. Mám teraz na mysli pomery v rezorte vnútra.

Veď v poriadku, tak to povedzte na pomery rezortu vnútra.
Tá primeraná moc by mala v prípade ministra vnútra spočívať v tom, aby nemohol priamo ovplyvňovať prácu policajného zboru.

A ako by to podľa vás malo vyzerať?
- Ministrov priamy a prvý podriadený vo vzťahu k policajnému zboru je jeho prezident. Ak je minister nespokojný s prácou alebo s čímkoľvek v policajnom zbore, tak by to mal riešiť prostredníctvom jeho prezidenta. Veď tento človek má zasa svojich priamych podriadených, ktorých si vyberá, trebárs aj po konzultácii s ministrom a títo podriadení môžu ministrove výhrady zasa nepriamo tlmočiť o riadiacu úroveň nižšie až po úsek, na ktorom sa stala alebo na ktorom sa deje chyba. A napokon, buď ten konkrétny policajt urobil chybu a treba zabezpečiť nápravu, alebo sa po objektívnom prešetrení urobí iný záver.

Nemáte obavu o objektívnosť prípadného vnútorného prešetrenia?
- Nemám, ak zasa bude musieť aj vnútorná kontrola postupovať podľa jasných a najmä transparetných pravidiel. Potom ju všetci budeme môcť nepriamo kontrolovať, sledovať jej postup a výsledky. Veď to je predsa neudržateľné, aby sa chyby konkrétneho človeka alebo konkrétnych ľudí riešili plošnými opatreniami. Alebo sa celá vrchná časť hierarchie zboru hrá na mŕtveho chrobáka, akoby sa nič nestalo, a o všetkom, o každom policajtovi priamo rozhoduje samotný minister. Však dobre, len potom nepotrebujeme celú tú riadiacu hierarchiu a nech celý policajný zbor priamo riadi minister sám.

Veď to dnes občas aj tak vyzerá. A dokonca by som povedal, že v personálnej oblasti to je skoro pravidlo.
- Skutočne to tak niekedy vyzerá, preto si myslíme, že policajt má byť poctivý, čestný a rovný, ale pre toto musí mať aj vytvorené riadne podmienky zo strany zamestnávateľa a teraz nehovorím ani tak o sociálnom programe, ako o jasných pravidlách hry. Treba využívať také inštitúty ako pozbavenie výkonu služby v prípade, že je policajt podozrivý z trestnej činnosti, napokon, ak je dôvodné podozrenie, že by to pre riadne vyšetrenie nestačilo, je možné na policajta uvaliť vyšetrovaciu väzbu a to všetko naňho môže doľahnúť ešte tvrdšie, než na bežného občana, lebo tu napokon máme trestný čin zneužívanie právomocí verejného činiteľa.

Myslíte si, že tieto nástroje stačia na to, aby bol v policajnom zbore poriadok?
- Myslím si, že sú to jednoznačné a demokratické nástroje, ktoré možno využívať efektívne. Ak tu niekomu chýbajú také, nazval by som ich, kráľovské nástroje, možnosť takpovediac zoťať hlavu, komu ju zoťať chcem bez pravidiel, tak to je už čosi iné. V marci 2004 sme za podpory poslancov NR SR, ktorých presvedčili naše argumenty presadili do zákona o štátnej službe v paragrafe 192 odsek 5, podľa ktorého ministerstvo vnútra musí vydať všeobecný predpis, ktorý bude presne definovať, čo je to zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy. Do dnešného dňa to minister nesplnil.

Viete, prečo to neurobil?
- Jeho stanovisko je také, že to sa vlastne ani nedá všeobecne definovať, to sa musí posudzovať prípad po prípade. Neviem si predstaviť, že by u nás trestné právo fungovalo na princípe, že sudca bude sám posudzovať porušenie zákona prípad po prípade podľa vlastného uváženia bez existencie všeobecne platného trestného zákona. Lenže dnes takéto niečo naozaj funguje v policajnom zbore. Myslím si, že toto je potrebné urýchlene zmeniť, ale problém nie je v tom, že by si minister tento nedostatok neuvedomoval, že by o ňom nevedel. On ho jednoducho ignoruje.

Porovnávali ste Slovensko so zahraničím, pokiaľ ide o platové podmienky vojakov a policajtov? Je v týchto krajinách riešená aj otázka kariérneho postupu?
- Samozrejme, že áno, a ten postup je, nazval by som to, objektivizovaný, čiže nezávisí len od subjektívnej vole jedného človeka. Príkladom môže byť Rakúsko, Veľká Británia, Francúzsko.

A ako je to s prijímaním do policajného zboru? Robí sa dosť pre to, aby sa stavy naplnili? Stále sa hovorí o chýbajúcich policajtoch.
- To je ďalší problém a opäť súvisí s motiváciou. Pozrite sa, tento problém môžete riešiť dvoma spôsobmi: buď policajnú službu zatraktívnite a potom si vyberáte, alebo znižujete kritériá a robíte nábor. Pán minister povedal, že nie je možné nenaplniť policajný zbor v čase takej vysokej nezamestnanosti. Odborné útvary argumentovali, že je problém naplniť stanovené kritériá zo strany uchádzačov. Ak sa napriek tomu darí prijímať nových policajtov, odpoveď je jasná: museli sa znížiť požiadavky. Ale ak znížite požiadavky, musí sa to prejaviť v nižšej kvalite policajného zboru, to sa odrazí v kvalite jeho činnosti.

Takže znižovanie nenaplnenosti policajného zboru má takéto negatívne dôsledky?
- A ešte ďalšie. Už nám neodchádzajú len policajti, ktorí dosiahli nárok na výsluhový dôchodok, ale odchádzajú šikovní ľudia aj bez dôchodku, pretože tu nevidia žiadnu osobnú perspektívu. A to je zasa len na škodu občanov.

Aké boli doteraz vzťahy medzi ministrom a policajným odborovým zväzom?
- Rokovali sme. S každým doterajším ministrom, aj s pánom Palkom sme sa vždy usilovali komunikovať a spoločne hľadať riešenia problémov, ktoré sme nastoľovali, resp. ktoré vznikali v policajnom zbore. Lenže teraz sme pritlačení k múru, pretože názory o nerovnakom postavení vojakov a policajtov neboli ani len zohľadnené. Odpoveďou pána ministra bolo, že jeho vojaci nezaujímajú, jeho zaujímajú policajti. Iba preto sme museli zvoliť razantnejšie formy, aby sme urpozornili, že ten návrh nie je dobrý.

A neberiete ani jeho argument, že finančne je terajší stav udržateľný?
- Ak by to aj bola pravda, potom nech politici otvorene voličom povedia, že majú iné priority a neostávajú peniaze na ich bezpečnosť a boj s kriminalitou. Lenže ja som technik a mám rozhodne bližšie k číslam než k paragrafom. A vždy som sa držal zásady: nekritizuj, ak nemáš lepší návrh. Takže my sme aj v tomto smere predložili návrhy, ale ak zostanú bez pozitívnej odozvy, za to už my nemôžeme.

Je terajšia atmosféra medzi policajtmi len výsledkom návrhu na okresanie ich sociálnych istôt, alebo je to aj reakcia na neprofesionálne vedenie rezortu?
- Je prirodzené, že politik, ktorý neprešiel policajnou praxou, ju nemôže detailne ovládať. Ale to ani netreba. Mal by len definovať strategické ciele a cesty k ich naplneniu. A vytvoriť takpovediac politické podmienky. Rozhodne by nemal riadiť policajný zbor a už vôbec nie operatívne v konkrétnych prípadoch. Ak sa pustí touto cestou, je to chyba.

Môžete potvrdiť, že predstavitelia EUROCOP-u prídu tento víkend na Slovensko?
- Môžem potvrdiť, že nás prídu podporiť na manifestáciu, môžem potvrdiť, že tu budú mať mimoriadne zasadanie, ktoré bude celé otvorené aj pre novinárov, a dokonca prezidenta európskej odborovej centrály policajtov prijme aj pán minister Palko. Keď sme do Bruselu poslali oficiálny preklad rozhovoru ministra v denníku Sme, spôsobilo to tam šok. Neverili, že toto je možné v členskej krajine EÚ.

Prečo ste sa rozhodli zorganizovať po dvoch mesiacoch ďalšiu demonštráciu?
- Teraz už ide o postavenie odborov, ide o to, aby sme si vydobili, čo nám patrí na základe zákona, a nevieme už inak konať, aby bol konečne zákon rešpektovaný. To je dosť závažná otázka vymožiteľnosti zákona v demokratickej spoločnosti. Nechápem, že špičkový politik nemá ani minimálne právne vedomie, že nedokáže rešpektovať ústavu, zákony, medzinárodné dohovory. Prekvapuje ma aj postup prokuratúry, na ktorú som sa obrátil pre porušenie zákona zo strany ministerstva vnútra, a ona môj podnet postúpila práve ministerstvu na riešenie. Bol by som nerád, keby som musel konštatovať, že na Slovensku je politika už znovu nadradená právu.

Aké sú reakcie radových policajtov na razantnejšie kroky vedenia odborového zväzu?
- Vedenie nerozhoduje, iba vykonáva rozhodnutia. Najvyšším orgánom medzi zjazdami je rada predsedov základných organizácií, ktorú tvorí asi 80 ľudí. Oni rozhodli o konaní druhého protestného zhromaždenia. Keďže ma minister obvinil, že klamem policajtov, požiadal som radu o vyjadrenie dôvery a dostal som jednomyseľnú dôveru.

A čo hovoríte na vyjadrenie, že ste klamstvom o platoch policajtov vylákali 2 000 ľudí na námestie pred úrad vlády?
- Policajtov som vylákal klamstvom o ich platoch? A čo sú oni sprostí alebo nevedia čítať svoje výplatné pásky? Veď je to nezmysel. Policajti sú nahnevaní a nespokojní, ale aj zastrašovaní, aby si nedovolili takto otvorene protestovať.

Máte takéto informácie z okresov?
- Nepotreboval by som ani informácie z okresov. Odcitujem vám jednu vetu z vyjadrenia ministra pre denník Sme: Jasne som im dal najavo, že to, ako sa niektorí správali, je porušením etického kódexu policajta, že ide o politizáciu Policajného zboru a že to v žiadnom prípade nepripustím. Keby sa také niečo opakovalo, policajti by boli prepustení. To je jeho vyjadrenie po prvom protestnom zhromaždení. Je to podľa vás vyhrážanie sa?

Podľa mňa je.
- A pod takýmto tlakom teraz pracujeme. Pritom náš etický kódex vychádza z európskeho, v ktorom je priamo uvedené, že sa vzťahu k služobnej činnosti policajta. Inak požívajú ústavné práva ako ostatní ľudia. Viete, ja to beriem tak, že každý človek sa môže pomýliť. O veľkosti človeka však potom svedčí, či si dokáže priznať chybu, alebo tvrdohlavo zortváva na svojom omyle.

S hosťom Slova sa zhováral Braňo Ondruš
  23.01.2007 00:50 dennis cleanis <ZV130@volny.cz>
 
Z toho si myslím, že vyplývají dva jasné základní požadavky pro demonstraci a to dorovnání platů a srovnání podmínek s podmínkami vojáků. Btw. Zde je vidět, jak mají pracovat odbory. Co bude muset MV provést, aby se ty naše probraly?
  23.01.2007 11:01 F1
 
Četl jsem výsledek z aktivu NOSP ze dne 18.1. a ta věta o právní expertize na problematická ustanovení je snad cestou k řešení včetně i těch jiných zjištěných nedostatků, ale musí být tlak policistů na NOSP, aby se v tom " něco " dělalo.
Fixně určené příplatky nemohou býti spravedlivé. Někdo chodí na noční každou chvíli, včetně SO+NE, svátků a někdo občas a za to je stejné ohodnocení ? Vždyť to je jako když někdo složí 4 fůry uhlí a někdo složí jen 2 fůry uhlí a oba dostanou paušálně - stejně ? Vždyť je to nesmysl, to není spravedlivý systém odměňování. Jediný spravedlivý systém je, že za každou hodinu jsem platově ohodnocen včetně přesčasů. Buď jsem v práci a nebo jsem doma. V práci za mzdu - doma ( mimo hotovosti ) za nic, je to přeci jednoduché a nechápu, že to poslanci " výkvět národa " nepochopili.
  22.01.2007 22:37 Výzva pro všechny!!!
 
Chtěl bych vyzvat organizátory odporu proti nesmyslnému zákonu, aby po již proběhlé poradě vytvořili leták s prohlášením a požadavky, který by jsme mohli vyvěsit na všech služebnách všech sborů a sjednotit tak veškerou sílu odporu za tyto požadavky. Pouze v jednotě je síla a jednotu tvoří jasné a stručné cílé s kterými se může seznámit každý!!!
I ta hrstka hluchých a slepých v parlamentu musí uslyšet silný hlas svých voličů.
  23.01.2007 20:48 i popelář má víc
 
Odcházím sbohem policie, tady lepší zítřky nikdy nebudou a za ministrů Kalouska a Langera vůbec ne.
  22.01.2007 20:31 tojebuřt
 
Vážení! Pravdou zůstává, že chcete-li vnést mezi někoho nevraživost, strčte mezi ně problém peněz.. O ničem jiném se tady skoro ani nepíše a já se divím, co se tady občas objevuje za příspěvky (byť je tady hodně provokatérů, kteří chtějí policii svým vyjadřováním škodit). Jsem pořád na ulici, už třetí desítku let, zde jsem začal a i skončím, s penězma jsem na tom stejně jako Vy a co nadělám? Já nepreferuji moji výplatu a osobně bych snášel současnost líp, kdyby mi přerozdělení peněz (byť půjdu dolů) pomohlo v mé práci. Kdyby se za peníze mě a ostatním kolegům odejmuté, objevilo víc policistů v ulicích a já mohl pořádně dělat svoji práci a ne pořád řešit dilema, co je důležité, co musím udělat, co mohu opomenout, co nemohu udělat protože není tak důležité a není čas, co musím přehlídnout abych se vůbec dostal na místo činu apod.. Kdybych za peníze o které jsem chudší dostal vybavení, které by udělalo moji službu lepší, pohodovější, míň stresu.. Abych nelítal ve službě jako honící pes, nervozní z toho co vše jsem měl udělat a co jsem nestihl, co jsem ve stresu opomněl, co jsem musel přehlídnout, jinak bych se domů nedostal atd.. Osobně nepreferuji v problémech policie svůj plat, ale zlepšení neudržitelných podmínek pro které je stávající plat velmi ubohý. Za ušetřené peníze na nás, "nakupte" průžný menegment, který nás nebude zasypávat "klacky" pod nohy, které nám službu podstatně zhoršují (nevhodně nastavený EKIS, 1000 nepřehledných nařízení a předpisů nebo třeba jen zákaz pracovních uniforem a čepic s nápisem policie,protože nemají znak atd..téma na několik stran) ale bude nám efektivně pomáhat. Takže když nemůžete nám zaplatit, zlepšete nám podmínky ve službě - to je také řešení, které se ve finále odrazí nejen ve spokojenosti policistů, ale i občanů a potažmo k narovnání platových podmínek. Platíte-li míň, snižte naše pracovní zatížení je to taky řešení.

to čert s hodností vlka: Sloužím na malém obvodě s nápadem malého okresního města, všude kde jsou hasiči či zdravotníci, jsme většinou i my. V té vychřici jsme tahali lidi z větví stejně jako kluci hasičský..Akorát stím rozdílem, že oni slušně vybavení a my v "krajkách" a s holou hlavou.. Byla to moje volba ale neučinit tak, styděl bych se i před sebou.. Nikdy nehodnoť riziko práce podle velikosti města, či profese apod..Taky jsem byl v Praze, tam se ale k nebezpečnějšímu případu většinou sjelo na první zásah tolik policistů, že se mohl člověk na posily spolehnout.. U nás mi přijedou pomoct tak nejdřív za půl hodiny( kdy už je pozdě) a musím se spolehnout sám na sebe a svýho kolegu..Co je horší? Sloužil sem i na Okresním městě s velkým nápadem, po čase sem přešel na vesnický obvod "si odpočinout" jak říkáš, to sem si ale myslel jen do doby, než sem šel pro jednu ženu do baráku, kde ji chlap a později i mě, ohrožoval nožem.. Nic nelze paušalizovat a strkat do krabiček - hovoří z tebe neznalost, nebo zřejmě zaujatost. A vojáci? Pokud tohle dáváš na roveň nám a myslíš vážně, pak není o čem řeč..
  22.01.2007 20:33 tojebuřt
 
omlopuvám se za ten překlep.. vichřici..
  22.01.2007 20:39 aaa
 
Tojebuřte, konečně věcný příspěvek, máš můj obdiv. Nato, že sloužíš 30 let u PČR, jsem rád, že nejsi stejný pesimista, jako ti kritičtí mladoši bez zkušeností u PČR. Ti co nejvíce kritizují, tak takto činí za nějakým účelem. Až dozrají a budou ve Tvé kůži a ve Tvých letech, tak všichni změní názor na svět a budou hledat jiné priority, než jsou peníze.
  22.01.2007 23:07 ...
 
tojebuřt
Víš jak to chodí, prošel si všemi variantami. Ale něco ti nedocvaklo :-))). V PH se ti na MČ sjedou posily. Na venkově máš jen kolegu, ale to přece není tvoje chyba. Ty jsi placený za to, že svoji práci uděláš důkladně, ne za to, že zvládneš VŠECHNO jakž, takž. Neřeš problémy příslušející managementu. Zavolej občas operačnímu, že nestíháte, ať to řeší tím, že zavolá NĚKOHO !!! Ať se starají jiní. Vždyť jsi jen pěšák, kterému dají každou chybu sežrat. Ať se stará ten, kdo je za to placen.
  23.01.2007 10:18 Polda <Policeman158@sezna.cz>
 
Kolega napsal holý fakt, kdy asi nevíš jak to chodí na malých obvodech. Slouží tam většinou jedna dvojčlenná hlídka, která musí řešit většinou vše, kdy jí maximálně na pomoc pošle operační psovoda, kdy tento opravdu jak píše kolega dorazí tak za půl hodiny, protože lítá po celém okrese. A víš co je obvyklá věta operačního, jsi přece policajt tak to nějak vyřeš a někteří k tomu přidali poznámku nebo jdi raději do pekárny. Taková je realita.
  23.01.2007 10:45 F1
 
Personální zabezpečení pro řešení konliktních situací se samozřejmě liší místo od místa.

Pamatuji se, jak na naše menší město, kde se toho děje až přespříliš a v nápadu jsme za Prahou už " za rohem ", tak přišel kolega před tím sloužící v Praze, navyklý při zákrocích dostatečného personálního servisu, kdy se na místo sjede několik vozidel PMJ a dostatečná lidská síla je zárukou, že se konflikt zvládne - i když je nakonec banální a odjíždí se za posměšných připomínek - " takových policjatů, to se bojej nebo co ".
Když jel u nás na první zákrok a mělo se jednat o takový středně vážný zákrok, tak se zeptal, kdo tam ještě pojede a kolik hlídek tam budeme mít. Já jsem mu pobaveně odpověděl ( protože jsem si uvědomil, že byl v Praze zvyklý na něco jiného na pomoc jiných hlídek - což je vždy dobré ), že my a ať již s nikým nepočítá, že je to ve stylu " vabank " a pokud to nezvládneme, tak jsme v hajzlu, neboť časový dojezd hlídky z vedlejšího města nám již nepomůže. Když tedy zjistil realitu - rozdíl Prahy a zde, tak se s tím velice těžce smiřoval, že do zákroků bude chodit již v tom " našem stylu ". Za rok z našeho oddělení odešel zpět Praha.
  22.01.2007 20:15 milan <ukv@centrum.cz>
 
Milan

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb
  22.01.2007 22:25 Junek
 
V tomto případě dochází k chybnému výkladu § 225 odst.1 zákona č.361/2003 Sb., neboť uvedené znění citovaného paragrafu má pouze deklaratorní charakter, nemající však žádný vliv na vlastní změnu již přiznaných podmínek vyplácení příspěvku za službu, počínaje splátkou od měsíce ledna 2007. Uvidíme kde je pravda, ale je tam hóóódně rozporů a bude to zajímavé a poučné.
  22.01.2007 18:10 čert z hodností vlka
 
Všichni tady píšete jak to máte u policie moc těžké!Kolik z vás bylo někde v opravdovém průseru?Moc vás není,max Praha a větší města.U nás policajti tak akorát chrápou a hledají tak možná ztracené slepice.Promiňte za mé rožčílení.Hasiči jsou v druhé rizikové skupině...A PROČ????Neshazuji vaši práci.Je potřebná jako každá jiná.Jste všichni živeni z lidského neštěstí.Hasiči umírají a kdo má být v první rizikové skupině jsou hlavně právě oni.Je to nehorázný bordel a výsměch.Tito lidé to dělají ze svého srdce.Proto čest jejich památce!Píšete jen o sobě,nadáváte na AČR,ale 90 procent z vás by službu jako voják z povolání nedokázala.Jste zhýčkáni a proč k té armrmádě nejdete.Jen si závidíte mezi sebou.Samozřejmě stát se k vám nezachoval dobře,ale neumíte táhnout všechny složky za jeden provaz!!!A to je vás spousta co jste zadarmo drazí!!!!
  22.01.2007 18:50 kobra
 
for:čert s hodností vlka....
Myslím si, že nemá cenu ti vyvracet tvůj osobní fixní názor, který by má slova zřejmě nijak nezměnila. Jen pro dokreslení.
Kdyby sis přečet pár dní (týdnů) zpět, dočteš se tu, že diskuse se tady vede i s dalšími složkami (včetně hasičů, VS,JS).
Stejně jako u hasičů, na zásahy nejezdí rovněž všichni. Tak jako u poldů. Určitě by ti to někdo z nich potvrdil. To stejné je u Policie.
Nebydlím sice v Praze ani větším městě,jen v menším okresním, ale "své"si zažiješ i tady.
Na AČR nikdo nenadává,jenom se srovnávají podmínky jedné a druhé složky,proč to někde jde a jinde ani náhodou.
A rozdíl to je!!,to mi věř...Vojsku jsem dal hodně let a přesto jsem odešel. Hraní si na cosi jsem radši vyměnil za konkrétní poslání. Stejně jako hasič. Máme totiž stejného p. ministra. takže tam nasměruj svoje dotazy k rizikům a zařazení!
No a nakonec mi nedá, abych ti trochu nevyčetl to, že napřed je podle tebe naše práce potřebná....,na druhé jsme zadarmo drazí atd... Napřed si tedy ujasni jestli nás chceš podpořit, nebo nám nadávat a urážet!
Lidi totiž trápí např. i ty ztracené slepice. Někdy i daleko větší voloviny. Ale právě pro tyto lidi tu policie i hasiči jsou, nemyslíš? Čus
  22.01.2007 19:05 3platová třída
 
Čertíku nech toho, tady opravdu dochází na lámání chleba. S těmi hasiči s tebou souhlasím, prostě přidali peníze jenom někomu a těm dole nas...........
  22.01.2007 20:00 Polda <Policeman158@sezna.cz>
 
Budu Vám oponovat, že nejvíc mrtvých při výkonu povolání má Policie ČR až pak kolegové hasiči. To pro upřesnění a když mi to nevěříte tak si přesný počet můžete zjistit. K armádě chtělo jít mnoho mých kolegů, ale jejich náborář jim řekl, že mají s MV dohodu, že nebudou přetahovat policajty. A když to máme v práci takové super tak si to k nám jděte vyzkoušet stačí jedna šichta a budete mluvit jinak.
  22.01.2007 21:53 chci sve prachy
 
jsem hasič, a musím souhlasit s klukama cajtskýma. Přesně jak to píšou. Umřelo jich víc... Ale zase souhlasím s Tebou že rozsahem prací a tím nebezpečím patříme do jiného rizika. Hurá na Prahu!!!!
  23.01.2007 00:18 F1
 
For - " Čert s hodností vlka "

1. zadrželi jsi někdy osobu, která měla připravenou nabitou pistoli pod polštářem - na koho asi ? ( víš co to je stres ? )
2. prohledávali jsi někdy okolí nalezeného vozidla od kterého do okolního porostu bezprostředně utekl pachatel s odcizenou pistolí ČZ 75 ? (víš co to je za stres ? )
3. Prohledávali jsi někdy starý dům s mnoha místnostmi a komůrkami, kde jsem našel po vlezení 1 patrem zavražděnou ženu a čekal jsem, že se na mě někde vyřítí nějakej magor ? ( víš co to je za stres ? )
4. Byl si nepočítaně poslán do bytu, kde došlo k nějaké drsnější šarvátce mezi manžely s krví po zemi a s „ uvítáním „ roztřesené zakrvácené ženy v obličeji, která ti hlásí, že ji zmlátil manžel a má u sebe asi nůž a sedí v vedle v pokoji ?
5. Jel si nepočítaně za nějakým podezřelým ujíždějícím vozidlem v dobré víře, že si děláš svou práci a zadržíš krypla co někomu odcizil auto, ale také s vědomím, že když poškodíš služební vozidlo, že se potom na tebe sesypou, aby si uhradil způsobenou škodu na služebním vozidle ?
6. Chtěl tě někdy srazit řidič - opilec, když jsi ho stavěl ?
7. Stál si někdy proti noži, který drží takový již letitý slušně omalovaný pachatel ?
8. A další a další situace, které nemám čas ti tady popisovat a nejlepší je tyto situace zažít. Kterých ale již bylo dost a dost a při kterých jsem se popravdě i potil ve stresu - jsou ale i jiné nepříjemné situace.
9. Byl jsi někdy sdělit chlapovi po dvou infaktech, že jeho syn spáchal sebevraždu, kdy i jeho druhý syn před lety rovněž spáchal sebevraždu.
10. Byl jsi někdy takhlen kolem 22.00 hod. sdělit ženě, že již nepřijde její manžel na kterého čeká až přijde z práce a on již nikdy nepřijde, protože ho srazilo auto a tahlen žena, která tomu nechce věřit si klekne, chytne tě okolo nohou a prosí tě ať řekneš, že to není pravda.

Víš ty chytráku, čím my procházíme ?, nehledě na úmornou administrativní práci s výslechama, pachatelů, toxikomanů nakažených žloutenkou, výslechama dobitých lidí, nálezů mrtvol ve hnilobném rozkladu a jiných sakra nepříjemných věcí, kterými se zabýváme a chtě nechtě si to ukládáme do hlavy a vracíme se potom k rodinám, kdy stejně o tom ještě i v domácím prostředí přemýšlíme než z toho prožitku „ odvětráme “.

Nekecej tady hlouposti, protože, kterýkoliv oznamovatel, který přede mnou sedí a měl by možnost vidět, čím vším jsem prošel, tak by mu nezbývalo nic jiného než se mi hluboce poklonit a říci : „ klobouk dolů za tu Vaši práci ve společnosti, už vím co dělá takový řadový policista v přímém výkonu a již nikdy na Vás nebudu nadávat “.

Ale každý civil je při své naivní nevědomosti o výše uvedených věcech chytrý jako ty - či vy ?
A jako poslední zde uvedu, že každý řadový občan by nám měl za tuhle hnusnou a psychicky vyčerpávající práci děkovat. Někdo ji musí dělat a my jsme se rozhodnuli, že ji za ty “ ostatní “ půjdeme dělat a držet to alespoň, říkám alespoň v tom dnešním stavu, protože věz, že těch parchantů zlodějskech, psychopatů a pod. je taková spousta - a my jich většinu z našeho pracovního okolí známe, že by se řadový občan moc a moc divil.
  23.01.2007 00:29 F1
 
23.01.2007 00:28 F1

1. Nemá cenu se přetahovat s hasičema, kdo je víc ohrožený, jen je nezpochybnitelnou pravdou, že na většinu požárů jezdíme na místo i my, neboť jsme vyrozuměni operačním důstojníkem HZS a některé požáry poté šetříme ve spolupráci s vyšetřovatelem HZS.
2. Na druhou stranu u kolika výše uvedených situací ryze policejních je přítomný i ten hasič ? Odpovím není a nikdy přítomen nebude z podstaty věci, takže těžko může hodnotit do jakých rizik chodíme my. Tak se věc má. Konec.
  23.01.2007 00:44 F1
 
23.01.2007 00:43 F1

Jen pro upřesnění. Práci vojáka z povolání by tedy zvládalo jen u 10% policistů. Chtěl bych tedy vědět, co je tam tak obtížného, co bych třeba já nezvládal. Na vojně jsem byl 2 roky a zvládal jsem ji naprosto bez problémů a řídit náklaďák u spojovací roty bych dneska zvládal stejně jako kdysi - nezlob se ale ty jseš evidentně naivní mlaďoch.

Dobrou noc
  23.01.2007 12:42 erv
 
čert je další provokatér
  23.01.2007 19:43 čert s hodností vlka
 
Pánové!Já chápu,že to máte těžké.Píšete co všechno jste chudáčci prožili....a kolik z vás toto zažilo????Joo každý.Není to zase tak hustý jak píšete.Tímto jsem chtěl napsat nesouhlas,že hasiči jsou ve druhé rizikové skupině.Co vy víte o jejich práci????NIC!Vidíte jen POLICII.Mějte třeba 150tisíc měsíčně,zasloužíte si to.Ale hasiči také.Jenže vy by jste mohli každé ráno stát před zrcadlem a zpívat si písničku JÁ JÁ JÁ JENOM JÁ!!!Nejsem žádný provokatér,beru to z trošku lidštější stránky než vy!I u hasičů se najdou lidi zadarmo drazí,ale ne ve výjezdu!A to že jsi byl na vojně 2 roky?Jo ale jako obyčejný základák,ne jak profík-frajere.Věř mi vím o tom víc než si myslíšAť vám přidají-souhlasím,ale začněte držet při sobě-četl jsem si diskuze staršího data a je mi z vás některých na blití!!!Toť vše!!!
  23.01.2007 20:54 Bez tváře
 
Je mi z vás smutno. Tohle tady v tomto foru nikdo nechtěl. Každá práce má svoje. Jde o to, že u ozbrojených zborů je práce psychicky velmi náročná, hlavně pro kluky kteří jsou v přímém zásahu. Ti nejsou totiž psychicky ničeni jen složitou a náročnou prací, ale bohužel i terorem naší vrchností. De nám o to mít dobré zázemí, být dobře ohodnocen, mít radost ze své práce a cítit oporu od našich funkcionářů. Pokud budu cítit, že jsem v práci poslední hovno a bude mi to dávat najevo i nadřízený, pak je to špatně. Takhle je to u nás u VSČR. Tam je odsouzený vždy na prvním místě. A o tohle nám jde. Tak se tady prosím nehádejte. Držme při sobě.
  23.01.2007 22:33 F1
 
For čert s hodností vlka :

Nic ve zlém, nemám zájem někoho napadat, jen mám rád pravdu a spravedlnost. Jen bych se tě zeptal při tvých znalostech vojenského prostředí na tuto jednoduchou otázku :
1. Jaký je rozdíl mezi řidičem prostředku spojovací techniky v dnešní době, tedy řidiče vojáka profesionála a kdysi tuto funkci vykonávanou vojákem zakladní vojenské služby. Nemyslím vůbec specializované útvary, které jsou vysílány do zahraničí. Můžeš mě na to odpovědět. Kolegové od nás bydlí v domech společně s profesionálními vojáky, víme od nich své a samozřejmě se občas pracovně s touto profesí člověk potká a zeptá se jakže je to náročné být profesionálním vojákem na standartním místě.
Jenom pro ilustraci. Kdysi jsem se bavil o služebních věcech se známým celníkem, kdy jsem mu líčil jak to pracovně u nás chodí, jak nestíháme sepisovat oznámení, jak člověk ve volnu dodělává spisy a celkově je furt ve stresu z řešení samé špíny ve společnosti, tak mě na to řekl, že se diví, že to vůbec dělám a že by se na to tedy v tomhle stylu vykašlal. Jsou lidé, kteří ale mají názor jiný - bohužel, ale je to neznalostí věci nic jiného a s tím se nedá nic dělat, pokud není policie prezentována na veřejnosti také tím co dělá pro lidi a ne jenom, kolik vybrala pokut, kde se nějakej policajtskej debil vyflákal v autě s alkoholem a pod. Ono je lepší ukazovat jak se 150 zdravotníků vrátilo z Iráku a jak všichni do jednoho dostali za zdravotní práci medajli. U policie by již muselo tak nejméne 10 % policistů dostat medajli za " neohroženost " při zákroku proti ozbrojenému pachateli a pod. U nás se to ale bere jako samozřejmé a nikdo se to ani nedozví, jako ty nevíš o některých situcích, které jsem nahoře pro příklad uvedl a nejsou vymyšlené. Takové situace by ti ale byla schopna zde uvést řada policistů - jsem standart, nic víc. Hlavně mě odpověz na tu otázku čerte s těmi vojáky profesionály.
  22.01.2007 18:08 polda
 
Když to vidím co se děje tak si říkám, že je policie nemocná. Nebo je to vrak na dně moře? Synonym by se dalo najít více. Není přeci normální, aby kluci co slouží "za 14 dní tejden", ale i ostatní déle sloužící neustále přemýšleli a počítali, kdy a za kolik odejdou. To přece dřív nebylo, policajt věděl, že se poctivě dopracuje důchodu a pak půjde na zasloužený odpočinek a dále nebylo o čem uvažovat. Stačí se podívat na první republiku jakou mělo četnictvo úctu a uznání celé společnosti. Dnes je z důvodu dlouhodobé politiky státu většina příslušníků u policie z důvodu zajištění obživy a nic víc, smutné. Policie a potažmo příslušníci se stali cílem všech, kteří mají sami problémy se zákonem, nebo se z jakýchkoliv jiných důvodů snaží odvést pozornost od skutečných problémů. To vše za vydatné podpory politiků a veřejnosti, která si jaksi neuvědomuje, že jsme zde pro ně. Sloužím prakticky od revoluce a sleduji, že se nálada (hlavně v přímo výkonné složce) stále pomalu a postupně zhoršuje a není to jen o novém zákoně, platí to celkově o celém obrazu policie. Nový zákon vše jen podtrhl. Chtěl bych napsat něco pozitivního, ale bohužel mě jaksi nic nenapadá. Jen věřím, že se vše v dobré obrátí, člověk přeci musí věřit ne?
  22.01.2007 19:02 361 jen pro někoho
 
Souhlasím nějak vyprchal všechen elán a radost chodit do práce. Já viděl prosincovou pásku a dělalo se mi zle. Hledám si práci, ale tady na jihu toho moc není. Tahle složka nemá budoucnost.
  22.01.2007 23:25 F1
 
Naprosto souhlasím. Sloužím 12 let a ještě tak před 3-4 roky jsem vůbec nepřemýšlel o nějakém útěku od policie a měl jsem za to, že ta situace u policie se vstupem do EU bude zlepšovat, jak vybavením, přehledností právních norem, zjednodušením administrativy, celkovám zlepšením podmínek služby, sociálním zázemím a pod., kdy dneska je to již tak v hazlu a jsem z toho dění u policie, které na nás dopadá, jak kladivo, tak zhnusen, že jsem totálně ztratil důvěru ve svou špinavou práci, kterou nikdo nedokáže z těch vychcaných politiků docenit a žijou z plácání pozádech od amerikánů za vojenskou pomoc v Iráku, Afganistánu a pod., ale jinak o nějaké domácí policii, která to vůbec nemá lehké s těmi spousty drbanů, ani pomalu neví a jak to vypadá, tak si na ni vzpomenou, když si potřebují nalézt nějakého pitomce co bude držet hubu, když potřebujou ušetřit a někomu sebrat zasloužené " služné ". Proto jsem s kolegy na na konto protest peníze s rizikem zneužitelnosti poslal, protože má trpělivost s tímhle zacházením mě již došla. Nejsme žádní vocasové a těch krizových situací a různých problémů, co řešíme ve společnosti za té hromady administrativy z nás dělá skupinu lidí - víc než schopných, přestože naivní civilové " zaručeně ví své " - to jsou ale jen laciní hlupáci.
  23.01.2007 00:43 F1
 
Jen pro upřesnění. Práci vojáka z povolání by tedy zvládalo jen u 10% policistů. Chtěl bych tedy vědět, co je tam tak obtížného, co bych třeba já nezvládal. Na vojně jsem byl 2 roky a zvládal jsem ji naprosto bez problémů a řídit náklaďák u spojovací roty bych dneska zvládal stejně jako kdysi - nezlob se ale ty jseš evidentně naivní mlaďoch.

Dobrou noc
  22.01.2007 16:28 PP
 
KDY BUDE ZRUŠENÉ POLICEJNÍ PREZIDIUM? JE TO INSTITUCE , KTERÁ NEMÁ V EU OBDOBY.
  22.01.2007 16:27 Karel
 
Jeden z kolegů mně upozornil, že v mém vzoru odvolání proti valorizaci výsluhového příspevku je chyba:

.....službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:


Má zde být:

Proti tomuto ROZHODNUTÍ podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť: .....


Je to druhý odstavec shora.

Všem se moc omlouvám, chybička se vloudí. Ale v celkovém kontextu tohoto odvolání to zase taková velká chyba není. ( Doufám )
  22.01.2007 18:23 Darek <scpendolino@seznam.cz>
 
Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.
  22.01.2007 16:22 na odchodu
 
Já se ptám, kam směrujete tento resort-do sraček? Nevidím nic pozitivního co by přinesl nový zákon pro kluky na ulici?
Snad jedině bič, který jste tak vehementně prosazoval, ale bohužel bez cukru. Hledám si práci i když tuhle jsem dělal hodně rád.