4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

ke dni 22. 01. 2007 je stav účtu 20.108,- Kč.
účet č. 164758766/0600, Hornet01@seznam.

Tak porad nebrecte, a jdete do ulic. By me zajimalo, koho proti Vam poslou :-)

Proč by měli někoho posílat, čekáš nějakou krev, pusť si na videu Texaský masakr. Je to jen vyjádření svobodného nesouhlasu a to, že krupicová kaše již přetekla.

No to moc není, kde jste všichni?

Souhlas - to moc není a na právníka potřebujeme tak 100.000 -150.000,- Kč vypracování žaloby plus další úkony, které budou následovat, právníci levní nejsou a nevím o žádném, který by miloval policii, aby to dělal z přesvědčení, ale já jsem poslal 100,- Kč společně s dalšími 3 kolegy a klidně pošlu znovu, ale posílat nějakých 20-50,- Kč to je skutečně už o ničem, právo je drahé a za tyto peníze se práva domoci můžem jen ztěží. Každý kdo to myslí dobře, tak pošle rovnou 100,- Kč a kdo to ještě neučinil, tak na něj apeluji, že tou 100,- Kč nikdo z nás nezchudne, již jsme s novým zákonem přišli o více.

Proč demonstrovali slovenští policisté ? no protože s nimi chtěli zamést a znevýhodnit oproti vojákům - to co zde v ČR trvá již 7 let a ještě to zhoršili - zde pro zajímavost jak se perou slovenské odbory s nespravedlností :


Aj policajti sú zastrašovaní....
21.01.2007


Milan Litva, predseda Odborového zväzu polície

Väčšina ľudí donedávna ani nevedela, že aj policajti majú svoj odborový zväz. A možno ho poriadne necítili ani mnohí policajti. Teraz sa však dostali pod tlak, ktorý už viac nie sú ochotní znášať. Historicky prvý verejný protest policajtov vzbudil pozornosť, a najmä následná histerická reakcia ministra vnútra Vladimíra Palka otvorila problémy, na ktoré pôvodne nemysleli ani odborári. Ich prirodzenou reakciou je druhý protestný míting, ktorý sa uskutoční 3. decembra opäť v Bratislave na Námestí slobody.


Povedzte nám najskôr, prečo vôbec došlo k októbrovému protestu policajtov pred úradom vlády. Doteraz bolo úplné ticho a zrazu, z ničoho nič, demonštrácia policajtov. Na niečo také rozhodne nie sme zvyknutí. Policajti bývajú na druhej strane pomyselnej barikády pri demonštráciách.
- Prečo hovoríte z ničoho nič? Náš protest nevznikol z večera do rána, bolo to vyvrcholenie istého sporu, ktorý dozrieval dlhší čas.

Ale doteraz na Slovensku takáto manifestácia policajtov nebola.
- To je pravda, nebola.

Takže čo predchádzalo tomu nezvyčajne otvorenému protestu?
- Náš protest sa nezačal zhromaždením, to bolo len vyvrcholenie dlhšie trvajúceho sporu. Samozrejme, pán minister nám vyčítal, že sme
zhromaždenie zorganizovali na 25. októbra, keď sa mu podarilo na vláde dohodnúť tie veľmi dobré výsledky.

Teda prečo?
- Spúšťacím mechanizmom bolo predloženie novely Zákona č. 328/2002 o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov do parlamentu.

To bol poslanecký návrh?
- Nie, vládny. 25. októbra sa uskutočnilo prvé čítanie novely v Národnej rade. A my sme už v tej chvíli nemali v rukách žiadny iný nástroj, ako naozaj dôrazne upozorniť na naše pripomienky a výhrady k tomuto zákonu.

Kým sa však vládny návrh zákona dostane do parlamentu, prebieha pomerne dlhé pripomienkové konanie. Nezúčastnili ste sa na
ňom?
- Samozrejme, my sme už dlhší čas vedeli o tejto novele, ale vo chvíli, keď sa zákon dostal do parlamentu, sme vyčerpali všetky možnosti, ako dosiahnuť jeho zmenu. Dovtedy sme ho pripomienkovali, upozorňovali sme na jeho chyby z nášho pohľadu, vysvetľovali sme svoje postoje, argumentovali sme. Ale nič zásadné sme nedosiahli. Takže iná možnosť ako neprehliadnuteľne upozorniť na náš nesúhlas sme v polovici októbra už nemali.

Čo vám na zákone tak veľmi prekáža?
- Prekáža nám, že policajtov dostáva do nerovného postavenia s vojakmi a vytvára aj vnútornú diskrimináciu v policajnom zbore.

V čom to spočíva?
- V roku 2002 bol schválený zákon, ktorý zjednocoval podmienky pre policajtov a vojakov
v oblasti sociálneho zabezpečenia. Táto novela ich vojakom ponecháva, ale policajtom sa podmienky pritvrdzujú, takže dochádza k redukcii nášho sociálneho zabezpečenia.

Prečo si myslíte, že to nie je správne?
- Pretože naša služba určite nie je ľahšia než služba v armáde, dokonca by som povedal, že je to naopak. Zjednodušene povedané, my sme nasadzovaní do boja s kriminalitou alebo do jej prevencie každý deň, vojaci sa na boj „len“ pripravujú.

A čo tí, ktorí naozaj bojujú?
- Kde?

V zahraničných misiách.
- Po prvé, títo vojaci dostávajú extra peniaze okrem svojho normálneho platu a platia im aj zákonom stanovené sociálne výhody. Nehovoriac o výške príplatkov za účasť na zahraničných misiách. To sa už vôbec nedá porovnať s nami. A po druhé, povedzme si na rovinu, čo ľudí trápi viac. Či ich vlastná každodenná bezpečnosť na ulici alebo úspech amerického útoku na Iraku. Nechcem špekulovať o tomto politickom rozhodnutí, ale dnes nepochybujem, že vláda týmto krokom naštartovala čosi, čo si mnoho ľudí ani neuvedomuje, a tí, ktorí vedia, o čo naozaj ide, to povedať nechcú.

Vráťme sa k redukcii sociálneho zabezpečenia policajtov. Priblížte nám jej podstatu.
- Podľa teraz platného zákona vzniká policajtovi po odslúžení piatich rokov nárok na odchodné vo výške jedného mesačného platu a tento nárok sa zvyšuje s pribúdajúcimi rokmi, rovnako je to u vojakov.

Odchodné, to je jednorazová dávka?
- Áno. Je to jeden plat navyše pri odchode zo služby.

A ako to mení novela?
- Policajtom sa doba na vznik nároku na odchodné zvyšuje na 10 rokov, ale vojakom nie. Po odslúžení 15 rokov máme zasa nárok na výsluhový dôchodok. Jeho výška je 30 percent platu za odslúžené obdobie, pomerne sa zvyšuje do doby 30 odslúžených rokov, za touto hranicou sa už výška výsluhového dôchodku nemení. Novela zavádza iba pre policajtov, nie pre vojakov, ďalšiu podmienku, a to dovŕšenie 50 rokov fyzického veku.

A čo ak odíde po vyše 15 odslúžených rokoch ešte pred päťdesiatkou?
- Výsluhový dôchodok sa mu začne vyplácať až po dovŕšení päťdesiatky. Argumentom sú 35-roční „policajní dôchodcovia“. Ale treba si uvedomiť, že väčšinu tejto doby odslúži väčšina policajtov na ulici. Je to 15 a viac rokov na ulici za nie vysoký plat a služba v rôznych poveternostných podmienkach zanechá na človeku stopy. Fyzické i psychické. A myslím si, že policajta by mal človek robiť, kým sa na to cíti. Keď v tom pokračuje, aj keď jeho sily a schopnosti slabnú, automaticky sa začne vyhýbať rizikovým situáciám, čo je v neprospech občanov, ktorých máme chrániť. A zasa musím porovnať: kto je opotrebovaný po 15 rokoch služby viac, policajt alebo vojak? Nepoznám vojaka, ktorý by 15 rokov bojoval, čím sa nechcem dotknúť náležitostí vojakov, ale chcem brániť naše.

Kto vlastne vláde navrhol túto novelu?
- Minister vnútra Vladimír Palko.

To je dosť zvláštne, lebo ministri sa zväčša usilujú získať výhody pre svoj rezort. Čím to zdôvodnil?
- Tvrdí, že je to jeho spôsob stabilizácie policajného zboru. Ale ja by som to nazval násilnou stabilizáciou, zatiaľ čo vojaci zvolili cestu zvyšovania lukratívnosti služby v armáde.

Vy si stabilizáciu predstavujete ako?
- Podobne ako v prípade vojakov. Tí napríklad majú od roku 2002 príspevok na bývanie, policajti nie. Navrhovali sme ho, argumentovali a vedenie ministerstva sa s tým stotožnilo ako s dobrým nápadom. Príspevok však dodnes nemáme, lebo nie sú peniaze. Takže je tu rozpor medzi ministrovými deklaráciami a praxou. Pre armádu peniaze sú, pre policajtov nie sú.

Hovorili ste, že váš odborový zväz návrh novely pripomienkoval. Takže minister poznal vaše návrhy?
- Samozrejme, že ich poznal, veď sme okrem iného absolvovali aj osobnú diskusiu na túto tému.

Aká bola jeho reakcia?
- Zotrval na svojich názoroch a predstavách.

A ako je to vlastne s tými platmi, o ktorých ste sa sporili s ministerstvom a ktoré boli vlastne oficiálnym dôvodom na vaše preloženie?
- Od prvého septembra začínajú vojaci s nástupným platom 15 380 korún. Policajt v prvom roku služby, hoci má ešte obmedzené možnosti zakročovania, ale je používaný aj v konkrétnych akciách, napríklad v Trebišove, má 8 600 korún. Hovorím o hrubom plate. Zdá sa vám to ako premrštená suma?

Nie, navyše ak z týchto peňazí treba živiť rodinu, zabezpečiť jej bývanie a podobne.
- Vojakovi patrí k spomínanej mzde aj riešenie bývania, rieši sa stravovanie, stabilizačný príspevok vo výške 12-tisíc korún ročne. V žiadnej z členských krajín Európskej únie – a to sme členmi EUROCOP-u od roku 1992 – nemajú policajti nižšie platy ako vojaci.

Ale vedenie ministerstva vnútra tvrdí niečo iné.
- Viem.

Ako je to možné?
- Buď je to neznalosť alebo zámerná dezinformácia, akoby si nedokázali preveriť skutočnosť, a ak použili informácie, ktoré sú ďaleko od pravdy, tak si myslím, že sú to dezinformácie. Čo však považujem za oveľa dôležitejšie, je fakt, že pre vojakov sú určené jasné, hoci možno prísne pravidlá kariérneho postupu. Inými slovami, vojak presne vie, za akých podmienok bude v akom čase stúpať na rebríčku.

V policajnom zbore také čosi neexistuje?
- Nie, hoci už dlhší čas požadujeme, aby boli transparentne určené pravidlá pre kariérny postup policajta. A ešte jeden dôležitý moment, možno najzávažnejší: o kariérnom postupe vojakov sa nielen že rozhoduje podľa presne stanovených pravidiel, ale ešte aj v komisiách. Nerozhoduje podľa vlastnej vôle jediný človek.

Chodíme tak trochu okolo horúcej kaše, tak povedzte na rovinu, ako to vyzerá u policajtov, čím si vlastne môžu byť z hľadiska kariéry istí?
- Vrátim sa k tej novele zákona č. 328/2002. Doteraz ak minister policajta prepustil na „éčko“ (paragraf 192, ods. 1 písm. 5 Zák. č. 73/1998 Z. z.), čiže okamžite za zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy, prepustený prišiel o odchodné. Podľa novely by v takom prípade policajti mali prísť aj o výsluhový dôchodok a nárok na jeho poberanie im vznikne až v 62. roku veku.

Ale ako nástroj boja proti korupcii či zneužívaniu postavenia policajta je takáto prísnosť namieste, nie?
- Lenže nikde nie sú bližšie stanovené pravidlá pre posudzovanie toho, či išlo, respektíve v akom prípade ide o zvlášť hrubé porušenie povinností či prísahy. Takže si myslím, že tu ide o veľmi subjektívne hodnotenie a je to v tejto chvíli úžasný bič v rukách jediného človeka, o ktorého schopnosti sebareflexie sa máte možnosť presviedčať aj vy, novinári. Povedal by som to takto: treba aj v policajnom zbore zabezpečiť demokratické pomery.

Majú teda podľa vás policajti plné právo na takýto spôsob protestu?
- V demokratickej spoločnosti o tom pochybovať nemožno.

Nie sú takéto vyjadrenia práve tým politikárčením, z ktorého vás obviňuje minister vnútra Vladimír Palko?
- Nie, pretože my v skutočnosti nezasahujeme do politiky, nemáme tendenciu vymieňať politikov, ako je nám to často vkladané do úst. Ale nikto mi nemôže brániť, aby som opustil svoje presvedčenie, že každý človek a tobôž každý politik platený z daní občanov by mal mať takú moc, akú dokáže zvládnuť. Ak v štandardných západných demokraciách politik nezvláda svoju moc, znamená to jeho odchod z funkcie, často jeho definitívny odchod z politiky. U nás by sme mali voliť model zodpovedajúci Slovensku.

To je aký?
- Taký, aby každý politik mal moc primeranú svojim schopnostiam a spôsobom myslenia, najmä pokiaľ ide o akceptovanie základných demokratických pravidiel a metód riadenia štátu.

Nech už to je politikárčenie alebo nie, je to veľmi zaujímavý a inšpiratívny pohľad, ale viete aj bližšie vysvetliť, v čom by mala spočívať tá primeraná moc?
- Ale ja nehovorím vo všeobecnosti. Mám teraz na mysli pomery v rezorte vnútra.

Veď v poriadku, tak to povedzte na pomery rezortu vnútra.
Tá primeraná moc by mala v prípade ministra vnútra spočívať v tom, aby nemohol priamo ovplyvňovať prácu policajného zboru.

A ako by to podľa vás malo vyzerať?
- Ministrov priamy a prvý podriadený vo vzťahu k policajnému zboru je jeho prezident. Ak je minister nespokojný s prácou alebo s čímkoľvek v policajnom zbore, tak by to mal riešiť prostredníctvom jeho prezidenta. Veď tento človek má zasa svojich priamych podriadených, ktorých si vyberá, trebárs aj po konzultácii s ministrom a títo podriadení môžu ministrove výhrady zasa nepriamo tlmočiť o riadiacu úroveň nižšie až po úsek, na ktorom sa stala alebo na ktorom sa deje chyba. A napokon, buď ten konkrétny policajt urobil chybu a treba zabezpečiť nápravu, alebo sa po objektívnom prešetrení urobí iný záver.

Nemáte obavu o objektívnosť prípadného vnútorného prešetrenia?
- Nemám, ak zasa bude musieť aj vnútorná kontrola postupovať podľa jasných a najmä transparetných pravidiel. Potom ju všetci budeme môcť nepriamo kontrolovať, sledovať jej postup a výsledky. Veď to je predsa neudržateľné, aby sa chyby konkrétneho človeka alebo konkrétnych ľudí riešili plošnými opatreniami. Alebo sa celá vrchná časť hierarchie zboru hrá na mŕtveho chrobáka, akoby sa nič nestalo, a o všetkom, o každom policajtovi priamo rozhoduje samotný minister. Však dobre, len potom nepotrebujeme celú tú riadiacu hierarchiu a nech celý policajný zbor priamo riadi minister sám.

Veď to dnes občas aj tak vyzerá. A dokonca by som povedal, že v personálnej oblasti to je skoro pravidlo.
- Skutočne to tak niekedy vyzerá, preto si myslíme, že policajt má byť poctivý, čestný a rovný, ale pre toto musí mať aj vytvorené riadne podmienky zo strany zamestnávateľa a teraz nehovorím ani tak o sociálnom programe, ako o jasných pravidlách hry. Treba využívať také inštitúty ako pozbavenie výkonu služby v prípade, že je policajt podozrivý z trestnej činnosti, napokon, ak je dôvodné podozrenie, že by to pre riadne vyšetrenie nestačilo, je možné na policajta uvaliť vyšetrovaciu väzbu a to všetko naňho môže doľahnúť ešte tvrdšie, než na bežného občana, lebo tu napokon máme trestný čin zneužívanie právomocí verejného činiteľa.

Myslíte si, že tieto nástroje stačia na to, aby bol v policajnom zbore poriadok?
- Myslím si, že sú to jednoznačné a demokratické nástroje, ktoré možno využívať efektívne. Ak tu niekomu chýbajú také, nazval by som ich, kráľovské nástroje, možnosť takpovediac zoťať hlavu, komu ju zoťať chcem bez pravidiel, tak to je už čosi iné. V marci 2004 sme za podpory poslancov NR SR, ktorých presvedčili naše argumenty presadili do zákona o štátnej službe v paragrafe 192 odsek 5, podľa ktorého ministerstvo vnútra musí vydať všeobecný predpis, ktorý bude presne definovať, čo je to zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy. Do dnešného dňa to minister nesplnil.

Viete, prečo to neurobil?
- Jeho stanovisko je také, že to sa vlastne ani nedá všeobecne definovať, to sa musí posudzovať prípad po prípade. Neviem si predstaviť, že by u nás trestné právo fungovalo na princípe, že sudca bude sám posudzovať porušenie zákona prípad po prípade podľa vlastného uváženia bez existencie všeobecne platného trestného zákona. Lenže dnes takéto niečo naozaj funguje v policajnom zbore. Myslím si, že toto je potrebné urýchlene zmeniť, ale problém nie je v tom, že by si minister tento nedostatok neuvedomoval, že by o ňom nevedel. On ho jednoducho ignoruje.

Porovnávali ste Slovensko so zahraničím, pokiaľ ide o platové podmienky vojakov a policajtov? Je v týchto krajinách riešená aj otázka kariérneho postupu?
- Samozrejme, že áno, a ten postup je, nazval by som to, objektivizovaný, čiže nezávisí len od subjektívnej vole jedného človeka. Príkladom môže byť Rakúsko, Veľká Británia, Francúzsko.

A ako je to s prijímaním do policajného zboru? Robí sa dosť pre to, aby sa stavy naplnili? Stále sa hovorí o chýbajúcich policajtoch.
- To je ďalší problém a opäť súvisí s motiváciou. Pozrite sa, tento problém môžete riešiť dvoma spôsobmi: buď policajnú službu zatraktívnite a potom si vyberáte, alebo znižujete kritériá a robíte nábor. Pán minister povedal, že nie je možné nenaplniť policajný zbor v čase takej vysokej nezamestnanosti. Odborné útvary argumentovali, že je problém naplniť stanovené kritériá zo strany uchádzačov. Ak sa napriek tomu darí prijímať nových policajtov, odpoveď je jasná: museli sa znížiť požiadavky. Ale ak znížite požiadavky, musí sa to prejaviť v nižšej kvalite policajného zboru, to sa odrazí v kvalite jeho činnosti.

Takže znižovanie nenaplnenosti policajného zboru má takéto negatívne dôsledky?
- A ešte ďalšie. Už nám neodchádzajú len policajti, ktorí dosiahli nárok na výsluhový dôchodok, ale odchádzajú šikovní ľudia aj bez dôchodku, pretože tu nevidia žiadnu osobnú perspektívu. A to je zasa len na škodu občanov.

Aké boli doteraz vzťahy medzi ministrom a policajným odborovým zväzom?
- Rokovali sme. S každým doterajším ministrom, aj s pánom Palkom sme sa vždy usilovali komunikovať a spoločne hľadať riešenia problémov, ktoré sme nastoľovali, resp. ktoré vznikali v policajnom zbore. Lenže teraz sme pritlačení k múru, pretože názory o nerovnakom postavení vojakov a policajtov neboli ani len zohľadnené. Odpoveďou pána ministra bolo, že jeho vojaci nezaujímajú, jeho zaujímajú policajti. Iba preto sme museli zvoliť razantnejšie formy, aby sme urpozornili, že ten návrh nie je dobrý.

A neberiete ani jeho argument, že finančne je terajší stav udržateľný?
- Ak by to aj bola pravda, potom nech politici otvorene voličom povedia, že majú iné priority a neostávajú peniaze na ich bezpečnosť a boj s kriminalitou. Lenže ja som technik a mám rozhodne bližšie k číslam než k paragrafom. A vždy som sa držal zásady: nekritizuj, ak nemáš lepší návrh. Takže my sme aj v tomto smere predložili návrhy, ale ak zostanú bez pozitívnej odozvy, za to už my nemôžeme.

Je terajšia atmosféra medzi policajtmi len výsledkom návrhu na okresanie ich sociálnych istôt, alebo je to aj reakcia na neprofesionálne vedenie rezortu?
- Je prirodzené, že politik, ktorý neprešiel policajnou praxou, ju nemôže detailne ovládať. Ale to ani netreba. Mal by len definovať strategické ciele a cesty k ich naplneniu. A vytvoriť takpovediac politické podmienky. Rozhodne by nemal riadiť policajný zbor a už vôbec nie operatívne v konkrétnych prípadoch. Ak sa pustí touto cestou, je to chyba.

Môžete potvrdiť, že predstavitelia EUROCOP-u prídu tento víkend na Slovensko?
- Môžem potvrdiť, že nás prídu podporiť na manifestáciu, môžem potvrdiť, že tu budú mať mimoriadne zasadanie, ktoré bude celé otvorené aj pre novinárov, a dokonca prezidenta európskej odborovej centrály policajtov prijme aj pán minister Palko. Keď sme do Bruselu poslali oficiálny preklad rozhovoru ministra v denníku Sme, spôsobilo to tam šok. Neverili, že toto je možné v členskej krajine EÚ.

Prečo ste sa rozhodli zorganizovať po dvoch mesiacoch ďalšiu demonštráciu?
- Teraz už ide o postavenie odborov, ide o to, aby sme si vydobili, čo nám patrí na základe zákona, a nevieme už inak konať, aby bol konečne zákon rešpektovaný. To je dosť závažná otázka vymožiteľnosti zákona v demokratickej spoločnosti. Nechápem, že špičkový politik nemá ani minimálne právne vedomie, že nedokáže rešpektovať ústavu, zákony, medzinárodné dohovory. Prekvapuje ma aj postup prokuratúry, na ktorú som sa obrátil pre porušenie zákona zo strany ministerstva vnútra, a ona môj podnet postúpila práve ministerstvu na riešenie. Bol by som nerád, keby som musel konštatovať, že na Slovensku je politika už znovu nadradená právu.

Aké sú reakcie radových policajtov na razantnejšie kroky vedenia odborového zväzu?
- Vedenie nerozhoduje, iba vykonáva rozhodnutia. Najvyšším orgánom medzi zjazdami je rada predsedov základných organizácií, ktorú tvorí asi 80 ľudí. Oni rozhodli o konaní druhého protestného zhromaždenia. Keďže ma minister obvinil, že klamem policajtov, požiadal som radu o vyjadrenie dôvery a dostal som jednomyseľnú dôveru.

A čo hovoríte na vyjadrenie, že ste klamstvom o platoch policajtov vylákali 2 000 ľudí na námestie pred úrad vlády?
- Policajtov som vylákal klamstvom o ich platoch? A čo sú oni sprostí alebo nevedia čítať svoje výplatné pásky? Veď je to nezmysel. Policajti sú nahnevaní a nespokojní, ale aj zastrašovaní, aby si nedovolili takto otvorene protestovať.

Máte takéto informácie z okresov?
- Nepotreboval by som ani informácie z okresov. Odcitujem vám jednu vetu z vyjadrenia ministra pre denník Sme: Jasne som im dal najavo, že to, ako sa niektorí správali, je porušením etického kódexu policajta, že ide o politizáciu Policajného zboru a že to v žiadnom prípade nepripustím. Keby sa také niečo opakovalo, policajti by boli prepustení. To je jeho vyjadrenie po prvom protestnom zhromaždení. Je to podľa vás vyhrážanie sa?

Podľa mňa je.
- A pod takýmto tlakom teraz pracujeme. Pritom náš etický kódex vychádza z európskeho, v ktorom je priamo uvedené, že sa vzťahu k služobnej činnosti policajta. Inak požívajú ústavné práva ako ostatní ľudia. Viete, ja to beriem tak, že každý človek sa môže pomýliť. O veľkosti človeka však potom svedčí, či si dokáže priznať chybu, alebo tvrdohlavo zortváva na svojom omyle.

S hosťom Slova sa zhováral Braňo Ondruš

Z toho si myslím, že vyplývají dva jasné základní požadavky pro demonstraci a to dorovnání platů a srovnání podmínek s podmínkami vojáků. Btw. Zde je vidět, jak mají pracovat odbory. Co bude muset MV provést, aby se ty naše probraly?

Četl jsem výsledek z aktivu NOSP ze dne 18.1. a ta věta o právní expertize na problematická ustanovení je snad cestou k řešení včetně i těch jiných zjištěných nedostatků, ale musí být tlak policistů na NOSP, aby se v tom " něco " dělalo.
Fixně určené příplatky nemohou býti spravedlivé. Někdo chodí na noční každou chvíli, včetně SO+NE, svátků a někdo občas a za to je stejné ohodnocení ? Vždyť to je jako když někdo složí 4 fůry uhlí a někdo složí jen 2 fůry uhlí a oba dostanou paušálně - stejně ? Vždyť je to nesmysl, to není spravedlivý systém odměňování. Jediný spravedlivý systém je, že za každou hodinu jsem platově ohodnocen včetně přesčasů. Buď jsem v práci a nebo jsem doma. V práci za mzdu - doma ( mimo hotovosti ) za nic, je to přeci jednoduché a nechápu, že to poslanci " výkvět národa " nepochopili.

Chtěl bych vyzvat organizátory odporu proti nesmyslnému zákonu, aby po již proběhlé poradě vytvořili leták s prohlášením a požadavky, který by jsme mohli vyvěsit na všech služebnách všech sborů a sjednotit tak veškerou sílu odporu za tyto požadavky. Pouze v jednotě je síla a jednotu tvoří jasné a stručné cílé s kterými se může seznámit každý!!!
I ta hrstka hluchých a slepých v parlamentu musí uslyšet silný hlas svých voličů.

Odcházím sbohem policie, tady lepší zítřky nikdy nebudou a za ministrů Kalouska a Langera vůbec ne.

Vážení! Pravdou zůstává, že chcete-li vnést mezi někoho nevraživost, strčte mezi ně problém peněz.. O ničem jiném se tady skoro ani nepíše a já se divím, co se tady občas objevuje za příspěvky (byť je tady hodně provokatérů, kteří chtějí policii svým vyjadřováním škodit). Jsem pořád na ulici, už třetí desítku let, zde jsem začal a i skončím, s penězma jsem na tom stejně jako Vy a co nadělám? Já nepreferuji moji výplatu a osobně bych snášel současnost líp, kdyby mi přerozdělení peněz (byť půjdu dolů) pomohlo v mé práci. Kdyby se za peníze mě a ostatním kolegům odejmuté, objevilo víc policistů v ulicích a já mohl pořádně dělat svoji práci a ne pořád řešit dilema, co je důležité, co musím udělat, co mohu opomenout, co nemohu udělat protože není tak důležité a není čas, co musím přehlídnout abych se vůbec dostal na místo činu apod.. Kdybych za peníze o které jsem chudší dostal vybavení, které by udělalo moji službu lepší, pohodovější, míň stresu.. Abych nelítal ve službě jako honící pes, nervozní z toho co vše jsem měl udělat a co jsem nestihl, co jsem ve stresu opomněl, co jsem musel přehlídnout, jinak bych se domů nedostal atd.. Osobně nepreferuji v problémech policie svůj plat, ale zlepšení neudržitelných podmínek pro které je stávající plat velmi ubohý. Za ušetřené peníze na nás, "nakupte" průžný menegment, který nás nebude zasypávat "klacky" pod nohy, které nám službu podstatně zhoršují (nevhodně nastavený EKIS, 1000 nepřehledných nařízení a předpisů nebo třeba jen zákaz pracovních uniforem a čepic s nápisem policie,protože nemají znak atd..téma na několik stran) ale bude nám efektivně pomáhat. Takže když nemůžete nám zaplatit, zlepšete nám podmínky ve službě - to je také řešení, které se ve finále odrazí nejen ve spokojenosti policistů, ale i občanů a potažmo k narovnání platových podmínek. Platíte-li míň, snižte naše pracovní zatížení je to taky řešení.

to čert s hodností vlka: Sloužím na malém obvodě s nápadem malého okresního města, všude kde jsou hasiči či zdravotníci, jsme většinou i my. V té vychřici jsme tahali lidi z větví stejně jako kluci hasičský..Akorát stím rozdílem, že oni slušně vybavení a my v "krajkách" a s holou hlavou.. Byla to moje volba ale neučinit tak, styděl bych se i před sebou.. Nikdy nehodnoť riziko práce podle velikosti města, či profese apod..Taky jsem byl v Praze, tam se ale k nebezpečnějšímu případu většinou sjelo na první zásah tolik policistů, že se mohl člověk na posily spolehnout.. U nás mi přijedou pomoct tak nejdřív za půl hodiny( kdy už je pozdě) a musím se spolehnout sám na sebe a svýho kolegu..Co je horší? Sloužil sem i na Okresním městě s velkým nápadem, po čase sem přešel na vesnický obvod "si odpočinout" jak říkáš, to sem si ale myslel jen do doby, než sem šel pro jednu ženu do baráku, kde ji chlap a později i mě, ohrožoval nožem.. Nic nelze paušalizovat a strkat do krabiček - hovoří z tebe neznalost, nebo zřejmě zaujatost. A vojáci? Pokud tohle dáváš na roveň nám a myslíš vážně, pak není o čem řeč..

omlopuvám se za ten překlep.. vichřici..

Tojebuřte, konečně věcný příspěvek, máš můj obdiv. Nato, že sloužíš 30 let u PČR, jsem rád, že nejsi stejný pesimista, jako ti kritičtí mladoši bez zkušeností u PČR. Ti co nejvíce kritizují, tak takto činí za nějakým účelem. Až dozrají a budou ve Tvé kůži a ve Tvých letech, tak všichni změní názor na svět a budou hledat jiné priority, než jsou peníze.

tojebuřt
Víš jak to chodí, prošel si všemi variantami. Ale něco ti nedocvaklo :-))). V PH se ti na MČ sjedou posily. Na venkově máš jen kolegu, ale to přece není tvoje chyba. Ty jsi placený za to, že svoji práci uděláš důkladně, ne za to, že zvládneš VŠECHNO jakž, takž. Neřeš problémy příslušející managementu. Zavolej občas operačnímu, že nestíháte, ať to řeší tím, že zavolá NĚKOHO !!! Ať se starají jiní. Vždyť jsi jen pěšák, kterému dají každou chybu sežrat. Ať se stará ten, kdo je za to placen.

Kolega napsal holý fakt, kdy asi nevíš jak to chodí na malých obvodech. Slouží tam většinou jedna dvojčlenná hlídka, která musí řešit většinou vše, kdy jí maximálně na pomoc pošle operační psovoda, kdy tento opravdu jak píše kolega dorazí tak za půl hodiny, protože lítá po celém okrese. A víš co je obvyklá věta operačního, jsi přece policajt tak to nějak vyřeš a někteří k tomu přidali poznámku nebo jdi raději do pekárny. Taková je realita.

Personální zabezpečení pro řešení konliktních situací se samozřejmě liší místo od místa.

Pamatuji se, jak na naše menší město, kde se toho děje až přespříliš a v nápadu jsme za Prahou už " za rohem ", tak přišel kolega před tím sloužící v Praze, navyklý při zákrocích dostatečného personálního servisu, kdy se na místo sjede několik vozidel PMJ a dostatečná lidská síla je zárukou, že se konflikt zvládne - i když je nakonec banální a odjíždí se za posměšných připomínek - " takových policjatů, to se bojej nebo co ".
Když jel u nás na první zákrok a mělo se jednat o takový středně vážný zákrok, tak se zeptal, kdo tam ještě pojede a kolik hlídek tam budeme mít. Já jsem mu pobaveně odpověděl ( protože jsem si uvědomil, že byl v Praze zvyklý na něco jiného na pomoc jiných hlídek - což je vždy dobré ), že my a ať již s nikým nepočítá, že je to ve stylu " vabank " a pokud to nezvládneme, tak jsme v hajzlu, neboť časový dojezd hlídky z vedlejšího města nám již nepomůže. Když tedy zjistil realitu - rozdíl Prahy a zde, tak se s tím velice těžce smiřoval, že do zákroků bude chodit již v tom " našem stylu ". Za rok z našeho oddělení odešel zpět Praha.

Milan

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb

V tomto případě dochází k chybnému výkladu § 225 odst.1 zákona č.361/2003 Sb., neboť uvedené znění citovaného paragrafu má pouze deklaratorní charakter, nemající však žádný vliv na vlastní změnu již přiznaných podmínek vyplácení příspěvku za službu, počínaje splátkou od měsíce ledna 2007. Uvidíme kde je pravda, ale je tam hóóódně rozporů a bude to zajímavé a poučné.

Všichni tady píšete jak to máte u policie moc těžké!Kolik z vás bylo někde v opravdovém průseru?Moc vás není,max Praha a větší města.U nás policajti tak akorát chrápou a hledají tak možná ztracené slepice.Promiňte za mé rožčílení.Hasiči jsou v druhé rizikové skupině...A PROČ????Neshazuji vaši práci.Je potřebná jako každá jiná.Jste všichni živeni z lidského neštěstí.Hasiči umírají a kdo má být v první rizikové skupině jsou hlavně právě oni.Je to nehorázný bordel a výsměch.Tito lidé to dělají ze svého srdce.Proto čest jejich památce!Píšete jen o sobě,nadáváte na AČR,ale 90 procent z vás by službu jako voják z povolání nedokázala.Jste zhýčkáni a proč k té armrmádě nejdete.Jen si závidíte mezi sebou.Samozřejmě stát se k vám nezachoval dobře,ale neumíte táhnout všechny složky za jeden provaz!!!A to je vás spousta co jste zadarmo drazí!!!!

for:čert s hodností vlka....
Myslím si, že nemá cenu ti vyvracet tvůj osobní fixní názor, který by má slova zřejmě nijak nezměnila. Jen pro dokreslení.
Kdyby sis přečet pár dní (týdnů) zpět, dočteš se tu, že diskuse se tady vede i s dalšími složkami (včetně hasičů, VS,JS).
Stejně jako u hasičů, na zásahy nejezdí rovněž všichni. Tak jako u poldů. Určitě by ti to někdo z nich potvrdil. To stejné je u Policie.
Nebydlím sice v Praze ani větším městě,jen v menším okresním, ale "své"si zažiješ i tady.
Na AČR nikdo nenadává,jenom se srovnávají podmínky jedné a druhé složky,proč to někde jde a jinde ani náhodou.
A rozdíl to je!!,to mi věř...Vojsku jsem dal hodně let a přesto jsem odešel. Hraní si na cosi jsem radši vyměnil za konkrétní poslání. Stejně jako hasič. Máme totiž stejného p. ministra. takže tam nasměruj svoje dotazy k rizikům a zařazení!
No a nakonec mi nedá, abych ti trochu nevyčetl to, že napřed je podle tebe naše práce potřebná....,na druhé jsme zadarmo drazí atd... Napřed si tedy ujasni jestli nás chceš podpořit, nebo nám nadávat a urážet!
Lidi totiž trápí např. i ty ztracené slepice. Někdy i daleko větší voloviny. Ale právě pro tyto lidi tu policie i hasiči jsou, nemyslíš? Čus

Čertíku nech toho, tady opravdu dochází na lámání chleba. S těmi hasiči s tebou souhlasím, prostě přidali peníze jenom někomu a těm dole nas...........

Budu Vám oponovat, že nejvíc mrtvých při výkonu povolání má Policie ČR až pak kolegové hasiči. To pro upřesnění a když mi to nevěříte tak si přesný počet můžete zjistit. K armádě chtělo jít mnoho mých kolegů, ale jejich náborář jim řekl, že mají s MV dohodu, že nebudou přetahovat policajty. A když to máme v práci takové super tak si to k nám jděte vyzkoušet stačí jedna šichta a budete mluvit jinak.

jsem hasič, a musím souhlasit s klukama cajtskýma. Přesně jak to píšou. Umřelo jich víc... Ale zase souhlasím s Tebou že rozsahem prací a tím nebezpečím patříme do jiného rizika. Hurá na Prahu!!!!

For - " Čert s hodností vlka "

1. zadrželi jsi někdy osobu, která měla připravenou nabitou pistoli pod polštářem - na koho asi ? ( víš co to je stres ? )
2. prohledávali jsi někdy okolí nalezeného vozidla od kterého do okolního porostu bezprostředně utekl pachatel s odcizenou pistolí ČZ 75 ? (víš co to je za stres ? )
3. Prohledávali jsi někdy starý dům s mnoha místnostmi a komůrkami, kde jsem našel po vlezení 1 patrem zavražděnou ženu a čekal jsem, že se na mě někde vyřítí nějakej magor ? ( víš co to je za stres ? )
4. Byl si nepočítaně poslán do bytu, kde došlo k nějaké drsnější šarvátce mezi manžely s krví po zemi a s „ uvítáním „ roztřesené zakrvácené ženy v obličeji, která ti hlásí, že ji zmlátil manžel a má u sebe asi nůž a sedí v vedle v pokoji ?
5. Jel si nepočítaně za nějakým podezřelým ujíždějícím vozidlem v dobré víře, že si děláš svou práci a zadržíš krypla co někomu odcizil auto, ale také s vědomím, že když poškodíš služební vozidlo, že se potom na tebe sesypou, aby si uhradil způsobenou škodu na služebním vozidle ?
6. Chtěl tě někdy srazit řidič - opilec, když jsi ho stavěl ?
7. Stál si někdy proti noži, který drží takový již letitý slušně omalovaný pachatel ?
8. A další a další situace, které nemám čas ti tady popisovat a nejlepší je tyto situace zažít. Kterých ale již bylo dost a dost a při kterých jsem se popravdě i potil ve stresu - jsou ale i jiné nepříjemné situace.
9. Byl jsi někdy sdělit chlapovi po dvou infaktech, že jeho syn spáchal sebevraždu, kdy i jeho druhý syn před lety rovněž spáchal sebevraždu.
10. Byl jsi někdy takhlen kolem 22.00 hod. sdělit ženě, že již nepřijde její manžel na kterého čeká až přijde z práce a on již nikdy nepřijde, protože ho srazilo auto a tahlen žena, která tomu nechce věřit si klekne, chytne tě okolo nohou a prosí tě ať řekneš, že to není pravda.

Víš ty chytráku, čím my procházíme ?, nehledě na úmornou administrativní práci s výslechama, pachatelů, toxikomanů nakažených žloutenkou, výslechama dobitých lidí, nálezů mrtvol ve hnilobném rozkladu a jiných sakra nepříjemných věcí, kterými se zabýváme a chtě nechtě si to ukládáme do hlavy a vracíme se potom k rodinám, kdy stejně o tom ještě i v domácím prostředí přemýšlíme než z toho prožitku „ odvětráme “.

Nekecej tady hlouposti, protože, kterýkoliv oznamovatel, který přede mnou sedí a měl by možnost vidět, čím vším jsem prošel, tak by mu nezbývalo nic jiného než se mi hluboce poklonit a říci : „ klobouk dolů za tu Vaši práci ve společnosti, už vím co dělá takový řadový policista v přímém výkonu a již nikdy na Vás nebudu nadávat “.

Ale každý civil je při své naivní nevědomosti o výše uvedených věcech chytrý jako ty - či vy ?
A jako poslední zde uvedu, že každý řadový občan by nám měl za tuhle hnusnou a psychicky vyčerpávající práci děkovat. Někdo ji musí dělat a my jsme se rozhodnuli, že ji za ty “ ostatní “ půjdeme dělat a držet to alespoň, říkám alespoň v tom dnešním stavu, protože věz, že těch parchantů zlodějskech, psychopatů a pod. je taková spousta - a my jich většinu z našeho pracovního okolí známe, že by se řadový občan moc a moc divil.

23.01.2007 00:28 F1

1. Nemá cenu se přetahovat s hasičema, kdo je víc ohrožený, jen je nezpochybnitelnou pravdou, že na většinu požárů jezdíme na místo i my, neboť jsme vyrozuměni operačním důstojníkem HZS a některé požáry poté šetříme ve spolupráci s vyšetřovatelem HZS.
2. Na druhou stranu u kolika výše uvedených situací ryze policejních je přítomný i ten hasič ? Odpovím není a nikdy přítomen nebude z podstaty věci, takže těžko může hodnotit do jakých rizik chodíme my. Tak se věc má. Konec.

23.01.2007 00:43 F1

Jen pro upřesnění. Práci vojáka z povolání by tedy zvládalo jen u 10% policistů. Chtěl bych tedy vědět, co je tam tak obtížného, co bych třeba já nezvládal. Na vojně jsem byl 2 roky a zvládal jsem ji naprosto bez problémů a řídit náklaďák u spojovací roty bych dneska zvládal stejně jako kdysi - nezlob se ale ty jseš evidentně naivní mlaďoch.

Dobrou noc

čert je další provokatér

Pánové!Já chápu,že to máte těžké.Píšete co všechno jste chudáčci prožili....a kolik z vás toto zažilo????Joo každý.Není to zase tak hustý jak píšete.Tímto jsem chtěl napsat nesouhlas,že hasiči jsou ve druhé rizikové skupině.Co vy víte o jejich práci????NIC!Vidíte jen POLICII.Mějte třeba 150tisíc měsíčně,zasloužíte si to.Ale hasiči také.Jenže vy by jste mohli každé ráno stát před zrcadlem a zpívat si písničku JÁ JÁ JÁ JENOM JÁ!!!Nejsem žádný provokatér,beru to z trošku lidštější stránky než vy!I u hasičů se najdou lidi zadarmo drazí,ale ne ve výjezdu!A to že jsi byl na vojně 2 roky?Jo ale jako obyčejný základák,ne jak profík-frajere.Věř mi vím o tom víc než si myslíšAť vám přidají-souhlasím,ale začněte držet při sobě-četl jsem si diskuze staršího data a je mi z vás některých na blití!!!Toť vše!!!

Je mi z vás smutno. Tohle tady v tomto foru nikdo nechtěl. Každá práce má svoje. Jde o to, že u ozbrojených zborů je práce psychicky velmi náročná, hlavně pro kluky kteří jsou v přímém zásahu. Ti nejsou totiž psychicky ničeni jen složitou a náročnou prací, ale bohužel i terorem naší vrchností. De nám o to mít dobré zázemí, být dobře ohodnocen, mít radost ze své práce a cítit oporu od našich funkcionářů. Pokud budu cítit, že jsem v práci poslední hovno a bude mi to dávat najevo i nadřízený, pak je to špatně. Takhle je to u nás u VSČR. Tam je odsouzený vždy na prvním místě. A o tohle nám jde. Tak se tady prosím nehádejte. Držme při sobě.

For čert s hodností vlka :

Nic ve zlém, nemám zájem někoho napadat, jen mám rád pravdu a spravedlnost. Jen bych se tě zeptal při tvých znalostech vojenského prostředí na tuto jednoduchou otázku :
1. Jaký je rozdíl mezi řidičem prostředku spojovací techniky v dnešní době, tedy řidiče vojáka profesionála a kdysi tuto funkci vykonávanou vojákem zakladní vojenské služby. Nemyslím vůbec specializované útvary, které jsou vysílány do zahraničí. Můžeš mě na to odpovědět. Kolegové od nás bydlí v domech společně s profesionálními vojáky, víme od nich své a samozřejmě se občas pracovně s touto profesí člověk potká a zeptá se jakže je to náročné být profesionálním vojákem na standartním místě.
Jenom pro ilustraci. Kdysi jsem se bavil o služebních věcech se známým celníkem, kdy jsem mu líčil jak to pracovně u nás chodí, jak nestíháme sepisovat oznámení, jak člověk ve volnu dodělává spisy a celkově je furt ve stresu z řešení samé špíny ve společnosti, tak mě na to řekl, že se diví, že to vůbec dělám a že by se na to tedy v tomhle stylu vykašlal. Jsou lidé, kteří ale mají názor jiný - bohužel, ale je to neznalostí věci nic jiného a s tím se nedá nic dělat, pokud není policie prezentována na veřejnosti také tím co dělá pro lidi a ne jenom, kolik vybrala pokut, kde se nějakej policajtskej debil vyflákal v autě s alkoholem a pod. Ono je lepší ukazovat jak se 150 zdravotníků vrátilo z Iráku a jak všichni do jednoho dostali za zdravotní práci medajli. U policie by již muselo tak nejméne 10 % policistů dostat medajli za " neohroženost " při zákroku proti ozbrojenému pachateli a pod. U nás se to ale bere jako samozřejmé a nikdo se to ani nedozví, jako ty nevíš o některých situcích, které jsem nahoře pro příklad uvedl a nejsou vymyšlené. Takové situace by ti ale byla schopna zde uvést řada policistů - jsem standart, nic víc. Hlavně mě odpověz na tu otázku čerte s těmi vojáky profesionály.

Když to vidím co se děje tak si říkám, že je policie nemocná. Nebo je to vrak na dně moře? Synonym by se dalo najít více. Není přeci normální, aby kluci co slouží "za 14 dní tejden", ale i ostatní déle sloužící neustále přemýšleli a počítali, kdy a za kolik odejdou. To přece dřív nebylo, policajt věděl, že se poctivě dopracuje důchodu a pak půjde na zasloužený odpočinek a dále nebylo o čem uvažovat. Stačí se podívat na první republiku jakou mělo četnictvo úctu a uznání celé společnosti. Dnes je z důvodu dlouhodobé politiky státu většina příslušníků u policie z důvodu zajištění obživy a nic víc, smutné. Policie a potažmo příslušníci se stali cílem všech, kteří mají sami problémy se zákonem, nebo se z jakýchkoliv jiných důvodů snaží odvést pozornost od skutečných problémů. To vše za vydatné podpory politiků a veřejnosti, která si jaksi neuvědomuje, že jsme zde pro ně. Sloužím prakticky od revoluce a sleduji, že se nálada (hlavně v přímo výkonné složce) stále pomalu a postupně zhoršuje a není to jen o novém zákoně, platí to celkově o celém obrazu policie. Nový zákon vše jen podtrhl. Chtěl bych napsat něco pozitivního, ale bohužel mě jaksi nic nenapadá. Jen věřím, že se vše v dobré obrátí, člověk přeci musí věřit ne?

Souhlasím nějak vyprchal všechen elán a radost chodit do práce. Já viděl prosincovou pásku a dělalo se mi zle. Hledám si práci, ale tady na jihu toho moc není. Tahle složka nemá budoucnost.

Naprosto souhlasím. Sloužím 12 let a ještě tak před 3-4 roky jsem vůbec nepřemýšlel o nějakém útěku od policie a měl jsem za to, že ta situace u policie se vstupem do EU bude zlepšovat, jak vybavením, přehledností právních norem, zjednodušením administrativy, celkovám zlepšením podmínek služby, sociálním zázemím a pod., kdy dneska je to již tak v hazlu a jsem z toho dění u policie, které na nás dopadá, jak kladivo, tak zhnusen, že jsem totálně ztratil důvěru ve svou špinavou práci, kterou nikdo nedokáže z těch vychcaných politiků docenit a žijou z plácání pozádech od amerikánů za vojenskou pomoc v Iráku, Afganistánu a pod., ale jinak o nějaké domácí policii, která to vůbec nemá lehké s těmi spousty drbanů, ani pomalu neví a jak to vypadá, tak si na ni vzpomenou, když si potřebují nalézt nějakého pitomce co bude držet hubu, když potřebujou ušetřit a někomu sebrat zasloužené " služné ". Proto jsem s kolegy na na konto protest peníze s rizikem zneužitelnosti poslal, protože má trpělivost s tímhle zacházením mě již došla. Nejsme žádní vocasové a těch krizových situací a různých problémů, co řešíme ve společnosti za té hromady administrativy z nás dělá skupinu lidí - víc než schopných, přestože naivní civilové " zaručeně ví své " - to jsou ale jen laciní hlupáci.

Jen pro upřesnění. Práci vojáka z povolání by tedy zvládalo jen u 10% policistů. Chtěl bych tedy vědět, co je tam tak obtížného, co bych třeba já nezvládal. Na vojně jsem byl 2 roky a zvládal jsem ji naprosto bez problémů a řídit náklaďák u spojovací roty bych dneska zvládal stejně jako kdysi - nezlob se ale ty jseš evidentně naivní mlaďoch.

Dobrou noc

KDY BUDE ZRUŠENÉ POLICEJNÍ PREZIDIUM? JE TO INSTITUCE , KTERÁ NEMÁ V EU OBDOBY.

Jeden z kolegů mně upozornil, že v mém vzoru odvolání proti valorizaci výsluhového příspevku je chyba:

.....službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:


Má zde být:

Proti tomuto ROZHODNUTÍ podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť: .....


Je to druhý odstavec shora.

Všem se moc omlouvám, chybička se vloudí. Ale v celkovém kontextu tohoto odvolání to zase taková velká chyba není. ( Doufám )

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Já se ptám, kam směrujete tento resort-do sraček? Nevidím nic pozitivního co by přinesl nový zákon pro kluky na ulici?
Snad jedině bič, který jste tak vehementně prosazoval, ale bohužel bez cukru. Hledám si práci i když tuhle jsem dělal hodně rád.