4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení! Když čtu některé Vaše řádky je mi smutno, jsem také polda ale chci se Vás zeptat: Myslíte si, že tohle někoho zajímá nebo tomu rozumí? Já myslím, že nikoliv, naše problémy může znát jen ten kdo tímhle marasmem prošel nebo prochází. Ostatní "z venku" si myslí, vzhledem k absurdnosti naší situace jakkoliv přesně vyjádřené, že si vymýšlíte, neboť oficiálně vše funguje a je jedno za jakou cenu. Osobně jsem přesvědčen, že takovéto forum jaké je zde, policii a hlavně řadovým policistům v očích veřejnosti škodí, potože vše o čem tady píšete, v porovnání s oficiálními stanovisky v médiích vyznívá, že lžete (neboť média v této zemi měla vždy pravdu už za bolševíka a přetrvává to dodnes).. Nechápu, proč toto forum ještě nebylo zrušeno, leda že by někdo chtěl "karty" pro příští hru.. Řada lidí se tady prohlašuje za policisty a svými výroky záměrně škodí naší pověsti, je-li ještě nějaká. Není lehko a nebude, proto se ale nebudu snižovat k tomu abych "začal kopat kolem sebe" a jak znám své kolegy, ti také ne.. Proto tvrdím, že je tady řada provokatérů (byť vybočení se najde všude).

A proč si myslíš, že to nikoho nezajímá? Mě to třeba zajímá co se děje! Sleduji jak pan ministr uvádí v život reformy kterými se oháněl! Jsem volič a chci vědět proč nejsou policajti v pohodě! Mají se starat o naši bezpečnost! To se týká i hasičů, vězeňské služby a justiční stráže. Tito lidé jsou tu pro nás 24 hodin každý den! A asi něco není v pořádku, když tu podle Vás ze sebe dělaj kašpary, nemyslíte? No a k tomu, že jste policajt? O tom dosti pochybuji!

smutno je nám asi všem u tohoto s.r.o.,ale tím, že s ebudem dál tvářit, že vše šlape tak jak má a kousat se přitom do pysků jenom proto, aby veřejnost si náhodou nemyslela, co to jsme za splek mi přijde krátkozraké. Čím dřív obyčejný lid si uvědomí, že může nastat situace, že mu nikdo v problému nepřijede pomoci, nebo že ten co nakonec po dlouhé době přijede, bude buď otrávený, nebo ještě hůř neznalý řešení problému, tím lépe pro ně samotné. Již dneska se lidi čílí, že po oznámení čekají hodiny na obvoďáka, aby se jim věnoval, ale již jim nikdo neřekne, že je tam třeba na celý obvod SÁM!! ... a média?? Ta si stejně napíší co chtějí...tak si s tím nedělej hlavu :)) Přijde mi spíše tvůj názor za medvědí službu polici, protože se tváříš, že je všechno OK a přitom stojíš po krk ve sračkách! Pak si nemají lidi myslet, že máme k dispozici všechno jako v TV... Jinak pokud vím, tak dnes je už svobodný přístup k informacím, tak nepřekrucuj skutečnost lakováním na růžovo...

JE VIDĚT, ŽE NEJSI V 3 TARIFNÍ TŘÍDĚ, NEBYL JSI DEGRADOVÁN A NEDOTKNULO SE TĚ SNÍŽENÍ PLATU. TO NEMLUVÍM O VZTAZÍCH NA PRACOVIŠTI.

S kolegy souhlasím, proč neříkat pravdu o stavu jaký je. Lhát a překrucovat pravdu umí naše vedení a já osobně nechci být jako oni a když o tom nebudeme mluvit budeme u veřejnosti za neschopný netáhla.

Jak to jde na prezídku? Nálada v poho 80 tísíc měsíčně a porady o problémech s policisty co spadli s platem? Kolik už takových porad alá dáme si do nosu bylo a vyřešili jste na nich něco? Ne? Tak co tam řešíte a jaké jsou výsledky? Systémové navýšení osobního nebo jaká kouzla z vás vypadnou....

Jsem ve 4 tarifní třídě, byl jsem degradován a dotklo se mě snížení platu a sloužím podstatně dýl než většina z vás.. ale v tomto, co se tady děje nevidím smysl.. až na pár jedinců, svými nářky proti sobě akorát štvete lidi, kteří jsou na tom mnohdy podstatně hůř.. A sloužím na základním útvaru jako řadový. Neznamená, že když nesouhlasím s tím, co se tady děje (je to občas pod Vaši úroveň chlapci), že musím být na funkci či na PP.. ale alespoň sem se zasmál, že sem se konečně dočkal "funkce", kterou sem nikdy nechtěl :-)

otevřít se lidem, komunikovat s nima, radit jim, pomáhat jak jen to jde, jen tak si získáš důvěru. Ne tím, že tu budeš upozorňovat na to, že máme své "špinavé prádlo" řešit uvnitř, za zdmi. Jestli vidíš co se kolem tebe děje, tak se divím, že reaguješ takto. Já vidím, že se po účinnosti zákona, systemizaci a vydání platových tabulek hroutí pořádková a dopravní služba u policie a odchází jeden parťák za druhým. O tom co budou v krizovém stavu při velkém nedostatku lidí nabírat si nedělám iluze..... Jestli na to a spoustu dalších věcí (od pracovního prostředí a vybavenosti pro službu) nechceš reagovat a nechceš změnu, bav se na intranetu, tam ničeho nedocílíš....

Ctěl jsem se zeptat pane ministře na jednu věc. Platím si penzijní připojištění již několik let. V minulém zaměstnání jsem dostával na toto finanční příspěvek (státní - zaměstnavatel). Teď když jsem zaměstnán u PČR tak mi bylo řečeno, že na něho nemám nárok, jelikož nejsem zaměstnán u této firmy déle jak 10 let. A když jsem se zeptal jak je to možné bylo mi odpovězeno, že na toto stát nemá peníze. Nemyslíte si , že je to diskriminace.

Kec, normálně si požádej na mzdovce, a budeš dostávat 200,- Kč

Máš na něj nárok, od nového zákona je to jinak, musíš sloužit minimálně 5 let a spořit si alespoň 200 Kč. Poté ti zaměstnavatel přispěje 100,- Kč. Taky si to budu dělat

podle nového zákona došlo opravdu ke změně, jednak musíš dávat (tuším minimálně 300,-ale nevím to jistě), dostaneš max. 200,-/měs.a ještě musíš jednou za rok (tedy poprvé v roce 2008) doložit, že jsi tyto peníze na penzijní poslal (výpis, potvrzení z fondu aj.). Mělo by to tak být v celé republice, takhle to je v Praze,ale když koukám na systemizaci, tak to bude asi jak si který funkcionář vyloží po "svém".....

Můžete mi prosím poslat podle jakého předpisu by se měl ten příspěvek poskytovat? Já sloužím v Ostravě a pokud vím, tak se to poskytuje z rozpočtu FKSP a pravidla schvaluje její komise....tady jsou podmínky spoření aspoň 300,-Kč a sloužit 10 let :-(

Ve státě, kde chce demonstrovat policie, tak na tom asi bude stát hodně špatně. Páni ministři by se měli nad sebou trochu zamyslet. To se jim na tu práci pak každej vykašle a budou si to dělat sami.

Jistě to bude dobrý signál pro naše parťáky - často naivní 18-19 mladíčky ( vidím co to k nám chodí - ne chlapi, ale odrostlí puberťáci ), kteří tuto policii na nohy postavit při vší vůli nemohou. Měli udělat v zákoně věk alespoň od 21 let, jako to mají empíci. Protože dokud byla vojna, tak většina absolvovala ZVS a přeci jenom přišli trochu jiní lidé, protože ta vojna je alespoň předcvičila na ty podmínky u nás - já osobně jsem zažil 2 roky na Slovensku, poprvé jsem se dostal domů po 10 měsících, celkem 4 krát za celé dva roky. Zažil jsem na vojně zimu s mínus 30 stupni C a k tomu ještě při těchto mrazech, kdy zamrzal i motorový olej v kanystrech a motorová nafta 25 jsme byli v polním ležení při cvičení s tankisty ze Seredě. Kdo z těchto dnešních holobrádků něco takového zažil, chodí samí frajírci, kteří na nás koukají s pocitem, že jsou oni ti praví, co nám ukážou a při tom umějí jen kecat, vychcanost jim přebývá, dělat se jim nechce, stejně to musíme nakonec dodělat my, zkátka je to běs - je to jen můj názor - to co vidím kolem sebe.

ONI JEŠTĚ NEVÍ, ŽE SE JIM TENTO SVINSKÝ ZÁKON VRÁTÍ JAKO BIMERANG.

Justiční stráž je s vámi kluci.Pan genm.Kula si z nás dělá srandu a hraje si na mrtvého brouka ,místo toho any udělal něco pro kluky ve 2 PT.Vždyť nemůžou podle tohohle ani sloužit se zbraní mimo budovu soudu.BRAVO pane Generále.!!!!

Proč by se naše vrchnost o něco starala. Mají teplá místečka a hlavně vydržet až do důchodu. Na spodině nikomu nezáleží. Hlavně se do ničeho nenamočit, 15.30 odejít domů a hlavně ať mne nikdo neotravuje.

Pro nepoučitelné idealisty trocha reality...

... My jsme přišli na ministerstvo vnitra do absolutně nepřátelského prostředí. Přišli jsme připravení, věděli jsme, co máme dělat a dělali jsme to. A bylo to zatraceně těžké, a bude to těžké....


16.11.2006, Langer vlastní mordou.

...snad v tom najdete i Vy svou budoucnost. :-)

Mockrát jsem slyšel od svého vedoucího, že jsem pesimista, když jsem vyjadřoval své názory na služební věci. Já jsem vždy kontroval, že nejsem pesimista, ale pouze realista s tím, že jsem si dávno sundal růžové brýle.

Nejsem mezi idealisty, přesto věřím, že náprava je možná, ale trnitou cestou.

Před lety jsem přišla do dost nepřátelského prostředí. Profesně připravená jsem byla jen zčásti, morálně a lidsky zcela. Na prostředí ale ani trochu. Vím, co mám dělat, a dělám to, často je to zatraceně těžké a někdy takřka nemožné.

Milan

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

napiš si pořádně email adresu, něco Ti pošlu jako zamyšlení k soudnímu přezkumu, cau

Z kluků co zám jsem odvolání posílal sám a odpověď na odvolání jsem tady zveřejnil.Vzor odvolání tady napsal ,,Karel" tak mu chci také poděkovat. Jedu v tom zatím sám. Díky

1,12, 2007 mám odsloužených 9 let. Na vojně jsen byl 5 měsíců. Poradí mi někdo jestli mohu odejít k 30,6, 2008 za podmínek platných k 31,12, 2006 tedy před nabytím účinnosti zákona č,361/03 ? Myslím tím zdali můžu odejít po 10 letech s nárokem na rentu, nebo musím odsloužit 15 let ? Díky

Reforma Policie ČR

Hodláme odstranit existující dvojkolejnost řízení policie. Dva stejné úřady (Policejní prezídium a Ministerstvo vnitra) neznamenají dvojnásobně vyšší bezpečnost, ale pouze dvojnásobnou finanční zátěž. Chceme proto provést redukci a posléze zrušení bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra. Stejně tak chceme zjednodušit a zefektivnit policejní organizační strukturu. Nové krajské správy Policie ČR budou tvořit základní článek policejní činnosti, které (po zrušení okresních ředitelství) budou přímo řídit jednotlivá policejní oddělení v daných teritoriích.

Současně hodláme sloučit dosud existující samostatné útvary policie (zabývající se bojem proti organizovanému zločinu a postihování korupce) v jeden. Redukce administrativního aparátu a změna struktury řízení policie přinese vyšší výkonnost Policie ČR při ochraně práv občanů a současně úsporu a nasměrování finančních prostředků z ministerských kanceláří do přímého výkonu policejní služby.

Víme, že dostatek financí ani nejmodernější technika samy o sobě vyšší bezpečí občanům nezaručí, nebude-li je užívat vysoce kvalifikovaný, dobře vycvičený a motivovaný policista. Proto chceme zvýšit osobní motivaci policistů pro kvalitní výkon služby. Současně tím chceme i posílit jejich odolnost vůči korupci. Hodláme nově koncipovat zásady personální práce, výcviku a vzdělávání policistů. Radikálně změnit chceme systém odměňování policistů. V policejní práci chceme více posílit roli prevence trestné činnosti nebo trestný čin, který se nestal, je pro bezpečí občanů důležitější než sebelepší šetření již spáchaného skutku. Změna systému přidělování finančních prostředků s důrazem na preventivní aktivity povede ke zvýšení zájmu policistů na vyšetřování drobné kriminality, která trápí občany nejvíce. Snížení trestné činnosti chceme dosáhnout umísťováním policejních služeben v problémových místech. Jsme přesvědčeni, že pracovištěm policisty musí být ulice. ...

Ivan Langer 11.6.2000 vlastní mordou.... pánové, já nevím co chcete více vědět... :-)

To byly předvolební sliby, ale skutek utek.

On se ještě Ivan najde.

ha ha ha, motivace u policie bude vypadat tak, že třeba u nás jsme se snažili preventivně působit na pachatele krádeží kabelek v supermarketech tím, že jsme v předvánočním období vykonávali více služeb, kdy došlo ke snížení nápadu TČ a toto se nám obratem vrátilo navrhovaným snížením rizikového příplatku, protože u nás je teď bezpečněji. Pokud si policista chce vydělat, tak musí vyhledávat neznámou trestnou činnost a tímto se zatížit. Bravo pane ministře.

Jak vypadají dnešní nováčci?

Hovořil jsem s jedním kolegou, který zrovna dělá školu v Brně. Dozvěděl jsem se, že karierní řád je jen pro vyvolené i když to slovo karierní by mělo znamenat, že začnu dole a postupem času se propracuji výš a výš. Jenže v Brně studují i čerství policisté, kteří ulici vidí jen když jdou do práce a právě oni jsou zařazení na SKPV. Co z toho plyne? O hlídkařích si myslí, že je to pleps a při tom oní umí *****. Tito lidé mají dělat jméno policii? Dostal placku SKPV na které mu ještě nezaschla barva a už v hospodě každému s ní máva před obličejem se slovy dej si na mě pozor. Takové lidi by měli hned od policie vyhodit. Vážně bych chtěl vidět, jak probíhalo jeho příjmací řízení. "Tati já chci jít k policii. Dobře synku zbal si věci, zítra ti vytisknu papíry o přijetí a můžeš nastoupit".

máš pravdu kolego, k tomu SKPV, přijde mi že v Praze 5-čest vyjímkám-je SKPV jenom úložiště policejních mrtvol, neschopných cokoliv udělat a rozhodnout, říkám čest vyjímkám ale není jich moc, to co tam z oddělení chodí za materiál je běs!! když jsem byl na škole, tak tam taky bylo někoilk lidí kteří šli rovnou na SKPV!!!!!!!!!!!!????????????? kdo se trošku dostal k trestnímu řízení ví že to není to pravé ořechové a že není záležitostí jednoho roku se v tom řádně orientovat

Plný souhlas

To není nic nového. Kdysi jsem byl v kanceláři náborového a na stole jsem viděl rozkaz o přijetí 19 letého stržm. na SKPV. Jak takový člověk může být přínosem pro kriminálku?

V TV jsem se díval, jak zasahovali policisté na Karlovarsku. Opět se potvrdilo, že nejhůře placení policisté dělají tu denní nejnebezpečnější práci. Byla jsem u toho, kyž ten muž na ně autem najížděl. Pak jsem se v TV dozvěděla, že měl zbraň a policisty ohrožoval. Ti ho museli zastavit střelbou. Pak se nedivte manželkám i manželům policistů, že o ně mají strach, když jdou do práce. Policisté držte se!

Děkuji i za kolegy za podporu a za slova uznání.

1. Nemá cenu se přetahovat s hasičema, kdo je víc ohrožený, jen je nezpochybnitelnou pravdou, že na většinu požárů jezdíme na místo i my, neboť jsme vyrozuměni operačním důstojníkem HZS a některé požáry poté šetříme ve spolupráci s vyšetřovatelem HZS.
2. Na druhou stranu u kolika výše uvedených situací ryze policejních je přítomný i ten hasič ? Odpovím není a nikdy přítomen nebude z podstaty věci, takže těžko může hodnotit do jakých rizik chodíme my. Tak se věc má. Konec.

S hasičema se nikdo nepřetahuje, tady jde o společný problém-policii i hasičům vzali peníze dole a dali je těm nahoře a to je lumpárna a sprostárna.