Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vystoupení Ivana Langera k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (sněmovní tisk 1002) - prvé čtení

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1. července 2005

Výrazně se posiluje v této novele role odborových organizací, neboť výše platu se bude odvíjet od tripartitních jednáních. Jsem člověk, který neřadí odbory mezi instituce svého srdce, nicméně respektuje to, že existují, respektuje to, že v některých oblastech skutečně reprezentují výraznou část zaměstnanců, ale nedomnívám se, že by jejich vliv měl být nepřiměřený.

Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.

Snižuje se maximální výměra odchodného z osminásobku na šestinásobek a maximální výsluha na 50 procent. Toto oceňuji, protože to byla jedna z příčin toho, že účinnost zákona byla odložena.


Už jsem zde hovořil o snížení počtu 300 neplacených přesčasových hodin. Myslím si, že snížení na 150 hodin a zachování desetiprocentního navýšení tarifů - pro toto rozhodnutí chybí jakékoli opodstatnění. V praxi totiž povede opět k jednomu jedinému výsledku, a to je prohloubení platových nerovností mezi určitými kategoriemi příslušníků bezpečnostních sborů. Opět to povede k tomu - když to hodně zjednoduším - že podřízený díky čárkovému systému dostane ve svém důsledku vyšší plat než jeho nadřízení - služební funkcionář, který nepracuje ve směnném provozu, ale od kterého se důvodně očekává, že je v práci prakticky 24 hodin, neboť nese odpovědnost za své podřízené.


Přiznám se, že mi skutečně připadá nelogický stav, kdy podřízený má díky špatně nastavenému systému odnášet si domů vyšší plat než jeho nadřízený. Myslím, že to není dobré a že to vůbec není proti objemu a kvalitě práce toho podřízeného, ale je to o tom, jestli zákon bude obsahovat principy kariérního řádu, principy pozitivní motivace, či nikoli.

Obrázek si udělejte sami....

To jsou kecy, které nemají hlavu ani patu a logiku už vůbec ne.
Argumenty jak za komančů.

Tady je přesně vidět, že až čas vždy ukáže, kde je pravda, resp. kdo pravdu vůbec nemá.

Dobrý den pane ministře. Po dlouhých peripetiích a letech odpracovaných u PČR mě bylo dopřáno té cti studovat na Policejní akademii v Praze v prezenční formě studia. K mému údivu jsem zde zjistil, že Policie umožňuje v některých případech studovat osobám, které mnohdy ani neabsolvovali základní odbornou přípravu (ZOP) a byli přijaty do služebního poměru s přímým nástupem do školy. (Na vrátnici se prokáží slovy "služební průkaz nemám, protože se tiskne"!) Myslíte si, že je normální umožnit někomu, kdo ani v nejmenším neprokázal své schopnosti práce u Policie, aby si zde studoval za policejní plat jen z důvodu, že má dobré konexe nebo třeba tatínka kdesi policejního ředitele? V kontextu s civilními studenty, kteří zde také studují a v případě, že nemají dobrou podporu rodiny musí chodit po brigádách a obrazně dřou bídu, je to skutečně velmi nemorální. Myslím, že právě u Policie jako důležité výkonné složce státu by měla být nastavena taková pravidla, která případy neoprávněného zvýhodňování nepřipustí.

A ještě něco - je mi dost jedno, co si myslí civilové, stejně jako komukoli z nich je jedno, co si my myslíme o nich. My tu bojujem za sebe. Když stávkují lékaři nebo učitelé, taky neřeší, co si o nich myslí hasiči nebo uklízečky.

volná místa???? (noname, 23. 01. 2007 23:37)
Tak jsem si chtěl jako policista v novém roce polepšit, abych byl na stejném platě a uživil rodinu pokud možno stejně jako v r. 2006, ale nevím na čem jsem. Ještě dneska ráno kolem 08:00 h jsem se koukal na web MV na odkaz „Obsazování služebních míst podle zákona č. 361/2003 Sb.“ K nabídce bylo v té době ještě kolem 2500 volných míst, z toho bylo asi 2400 volných míst pro nově příchozí policisty, ostatní pro VS a HZS. V 23:00 hodin jsem na to koukal znova, a zjistil jsem, že pro policisty je volných pouze 455 míst, pro hasiče jen 2 místa a pro vězeňskou službu celkem 11 míst. Neudělali někde soudruzi z NDR chybu? Nebo neukradl (neodcizil) někdo do té doby volná tabulková místa?

Pro toho, kdo má možnost tento dotaz (nebo výlev, jak kdo chce) dát na stránky našeho pana MV, prosím o tuto laskavost. Děkuji. A omlouvám se adminovi, že jsem to zkopíroval i sem, kdyby to někdo neviděl v jiné části diskuze, ale myslím, že to stojí na tomto webu za zmíňku. Zasvěcení si udělají úsudek sami.

Dívala jsem se tam včera a teď před chvílí a nic se nezměnilo - je tam všechno.

4 Lilly: omlouvám za za ukvapený názor do diskuze a ještě jednou se všem osloveným omlouvám. Omylem jsem (v rozčilení?) kliknul na jinou (spodní) záložku na webu MV. V té původní, na kterou jsem ráno koukal, je opravdu všech 2304 volných míst pro nováčky u policie.

Na hlavní stránce jsem se dočetl o modernizaci služeben.... :-))))).
Jsem řadový policista a vybavení je mizerné, pracuji v centru města a na hlídkové máme skvělé PC s taktem 200Mhz ze kterého se mnohdy nedá nic vytisknout :-) a nábytek? rozbité židle na kterých se už stalo několik úrazů, bohužel se vždy dotyčná židle odložila ke zdi a po nápravě ani stopy (zase o jednu židli míň) :-))....však to znáte, musím se už jen smát :-)))

JÁ SE TOMU JIŽ TAKÉ SMĚJI, ALE TAK NĚJAK DIVNĚ, JAKO NAHOŘE IVAN. KDYŽ PROSTĚ CHCI TAK, JEN ROZŠÍŘÍM KOUTKY JAKO IVAN, ALE DOBŘE NA DUŠI MĚ NENÍ.

4 Paluk:
Ty asi nevíš, kdo to byl "Potěmkin"!!!
Je smutné, že v na obyčejných OOP nebo OŘ, kam má veřejnost přístup, jsou místa, která by jsi si splet jako nezúčastněná osoba s každou kanceláří obyčejného městského nebo jakéhokoli státního úřadu asi tak před pěti lety. Ale kdyby nedejbože oznamovatel přišel do šaten, umývárny a dalších místností, tak by asi tomu nevěřil, jako nevěří ti, kdo v téhle organizaci nejsou ve služebním poměru, a nezažili to, co obyčejný četník.

for noname14:
Bohužel vím o čem mluvíš...s tím zázemím máš pravdu, u nás je to stejné :-((...několik let poslouchám že se to zlepší...a pořád nic :-(

http://st.blog.cz/b/bodovy-system.blog.cz/obrazky/7224283.jpg dělám u firmy 28 let ale takového blba jsem potkal snad jen dvakrát... neptejte se kdy, je to čerstvé.. to kilo, co jsem poslal je málo...

Teď jsem se na to díval, tak to je síla...když to nejde po zlém, tak to půjde nátlakem...a pak buďte spokojení :-)))

to je na zvracení !!!!!!

Tam bych tedy chtěl dělat hlídkaře. Nu což. Za ty prachy? :-(

Poručíme větru, poručíme dešti, poručíme počet přestupců, poručíme počet předvedených, poručíme počet kontrolovaných - to je pěkné, konečně to myslí někdo s policií dobře.

- Pamatuji si na dobu příliš nedávnou, kdy jsme poctivě sloužili noční směny a náš velitel pokud neměl ráno na stole papírky s kontrolovanými osobami, tak ihned bylo zle a prostě jsme u něj nesloužili. Taková noční v pondělí, kdy bylo ve městě mrtvo byla jak zlej sen, protože my jsme se " honili " nočním městem jen abychom napsali na papírek nějakou tu kontrolu osoby a nechtěli jsme si připadat, jak buzeranti co otravujou slušné lidi, tak jsme se snažili " ulovit nějaké ty delikventy, aby to mělo nějakou hodnotu ta kontrola. Ale ejhle ani tihle parchanti nebyli k mání a ta jsme nakonec jako buzeranti z kontrolovali a napasali na papírek manželé co šli z návštěvy a nějakého strojvedoucího, který šel v noci na nádraží a my měli hned lepší pocit, že pro svého velitele máme ten " jeho " důkaz policejní práce. Takových nočních nebylo samozřejmě tolik a jinak jiné práce dost. Ale vždy si vzpomenu, jak mě bylo vnitřně trapně, že " obtěžujeme " slušné lidi jenom aby šef byl spokojený s " policejní činností ". Sice jeho slovy " jsme dost dobří na to, abychom si sami určili a měli čich na lidi slušné a neslušné a sami zhodnotili stav věci, ale bez noční kontroly a stanoveného počtu kontrol osob se nedalo diskutovat.

A tento děčínský model je skutečně krásný - Made i China

Tento požadovaný styl práce by si snad měl prohlédnout i pan Ministr vnitra, jistě by se mu líbil - ta nařízená šroubkárna - výrobna přestupků a jiných událostí - ještě jednou skvělé a rád jsem si to prohlédnul - motivuje mě to také poslat další peníze na konto. Já flákač nejsem, ale tohle je příliš.

Jak to chtěl ministr, sloužit a neobtěžovat? Už si tu jeho vizi nepamatuji, tohle je zářný příklad, jak to vypadat nemá....:-(((

No to je blb, to se nevidí, asi nikdy neslyšel o kontraproduktivitě. Teď ji zřejmě zažije in natura. Ten ÚZ tam jistě v klídku sepíšou, případně si udělají formulář a budou jej křížkovat. Ten jejich snížený plat je fixní, takže čeho dosáhne ? ( To je jen řečnická otázka )

KLUCI UDĚLALI TO CO MĚLI - DALI TO DO MÉDIÍ A Z VEDOUCÍHO JE NÁRODNÍ DEBIL

ano, tohle je bohužel realita některých oop.. DOPORUČUJI PŘEČÍST VŠEM UCHAZEČŮM O MÍSTO U POLICIE - zejména v Děčíně, ABY VĚDĚLI DO ČEHO LEZOU.. blbost nezná hranic, ale v tomto případě překonala zemská měřítka..

no vida (taky, 23. 01. 2007 21:30)
Praha dne 23. ledna 2007) Od 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 o služebním poměru. Jeho cílem měla být mimo jiné změna v odměňování policistů, včetně navýšení jejích platů.
Současná situace je však úplně opačná - hrozí několika tisícům policistů naopak propad reálných příjmů. Na vině není ani tak nedostatek vyčleněných finančních prostředků, ale spíše chyby učiněné při přerozdělení těchto prostředků. Zatímco u některých policistů dojde k reálnému snížení příjmů, jiní si naopak polepší velmi výrazně. ČSSD nepovažuje tento princip dělení za spravedlivý a to zejména proto, že snížení platů se dotkne především řadových policistů v přímém výkonu služby – tedy policie pořádkové, hlídkové a dalších útvarů.
Vinu na tomto stavu dle našeho názoru nesou jak ministr vnitra, tak policejní prezidium. Důvodem je vydání nařízení vlády se stupnicí základních a zvýšených tarifů, které navíc bylo vydáno v poslední možnou chvíli, tedy 21.12.2006.
Zásadním problémem, který je v přímé spojitosti s příjmy policistů je zařazování do tarifních tříd podle systemizace stanovené policejním prezidiem. Jsme přesvědčeni, že v systemizaci, tedy rozdělení do tříd, musí dojít ke rychlejším a zásadnějším změnám. Za velkou chybu považujeme i fakt, že vnitřní a prováděcí předpisy k zákonu nebyly ze strany policejního prezídia projednány s odborovou organizací.
Místo nalezení systémového řešení s cílem odstranit propady reálných příjmů, vedení Policie problém bagatelizuje a navrhuje ho řešit dorovnáváním propadů osobním příplatkem. To by znamenalo faktické zrušení možnosti hodnotit policisty podle práce a navíc řešení přechodné a dávající policistům další nejistotu ohledně jejich dalšího příjmu.
ČSSD při projednávání ve Výboru pro bezpečnost PČR v listopadu poukazovala na to, že vláda snížila částku určenou na zabezpečení přechodu na systém odměňování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., z 1,5 mld. Kč o 0,5 mld. Kč. Výbor schválil toto navýšení s podporou většiny hlasů – i poslanců ODS. Při projednávání státního rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny ČR však tuto změnu poslanci neodsouhlasili.
Kromě výše uvedených změn v systemizaci vidíme cestu k vyřešení této situace v navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku pro policisty zejména hlídkové a pořádkové policie, a to zejména ve velkých městech, kde je práce v tomto ohledu často rizikovější a náročnější.
ČSSD vyzývá ministra vnitra Ivana Langra a policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby situaci v oblasti odměňování policistů neprodleně řešili systémově, a to po důkladné analýze dopadů nového systému odměňování a po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. ČSSD je připravena podpořit změny zákona tak, aby vedly ke spravedlivějšímu rozdělení zvýšených prostředků mezi všechny policisty s důrazem na policisty v přímém výkonu služby.
JUDr. Jeroným Tejc, předseda Bezpečnostní komise ČSSD
Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra za ČSSD

Konečně se Vás někdo chce zastat Vy ubrečení kolegové. Ta samá situace by nastala, kdyby byli u koryta socani.

Co to žvaníš? Ty jsi spokojený? Máš k práci podmínky, všechno u vás funguje jak má? Kdo tu brečí, my jsme na ulici denně a na brek tam není čas, když jsi jednou nohou v kriminále a druho na hřbitově a za to chci být ohodnocený a chci mít pro práci motivaci, jestli to nechápeš tak si nalískej a běž spát.....

Spát půjdu, až to uznám za vhodné, to nech na mně. Mne akorát štve, jak tady tragicky většina z vás neustále brečí. Vždyť si civilové o nás udělají obrázek.

A co jsi čekal po těch tabulkách? Kdo byl zodpovědný a zajistil si hypotéku pro rodinu s tím, že mu plat nespadne když má nadprůměrné výsledky, tak padl na hubu a bude rád za zvýšenou mateřskou.....čekání od 15.do 15.....jestli takhle má vypadat pan policista, tak potěš.....

Jestli jsi šel s platem dolů, tak ti mohu sdělit, že já také. Počkejme, zda Ivan L. dostane svým slibům, že žádný z policistů nepůjde s platem dolů (v průměru za celý rok), pak se ukáže jaký je charakter a jak to myslel. Nářků bylo již dost a podívej se, co proběhlo ve zprávách na Primě. Je to ostuda. Už nebrečte a začneme řádně pracovat, abychom to Ivanovi nepokazili. Raději se do této diskuse nebudu zapojovat a tyto příspěvky číst, mám potom špatnou náladu.

No vidíš a já mám špatnou náladu z toho, co vidím kolem sebe, ať jde o podmínky k práci, odcházející desítky, spíš už stovky parťáků, ze všech stran vyhrožování místo věcné diskuze a komunikace ze strany vedení apod.....tam je problém, ne na diskuzi tady....

Ono se může stát že za rok po Ivanovi neštěkne pes. N ebo se dozvíš, že to tak nemyslel. Ale firma tady bude dál ...

pro eso: Hlavně drž ústa a krok, abys to nekazil Ivanovi. Možná bys mu na nás ubrečené mohl jít žalovat.

For eso :

Jediná ostuda je, že se musí policisté již veřejně bránit, aby s nami nezacházeli už jak s kusem hadru, kdy tohle jednání není ojedinělé a podívej se zpet dole, jak slovenským policistům chtějí odebírat sociální motivační programy, které maji ale stejné s vojáky a najednou je chtějí odebrat - ale vtip je v tom, že jen policistům - doprčic, ty nejseš v riziku při své práci, ty si neměl mockrát strach, když si šel do problematického zákroku ( podezřelý měl mít střelnou zbraň nebo nůž a pod., ty nemáš obecně spoustu pracovních policejních problému stresu apod. Připadáš mě jak onehdy kolegové z jedné policejní fary, kteří byli při demonstraci skínů na našem oddělení a jen čekali až se budě něco dít. Když ale viděli ten šrumec u nás, tedy ten blázinec a abslolutně nestíhaná oznámení, tedy náš každodenní policejní chlebíček, tak se jen projevili, že by na našem oddělení nechtěli sloužit ani za Boha.
Pokud jsi takový polda pohodář - spokojený se svým okolím - s pracovními podmínkami - se snížením platu - buď spokojený, já chci aby se mnou nevydupávali a za starého zákona jsem byl určitě spokojenější než nyní.
A pokud jsi najivka a to jistě jseš, protože si přečti proslovy našeho pana ministra v roce 2006 či v roce 2005 a srovnej to s dnešní dobou. Pro tvoji informaci celou dobu se mluvilo, že na platy je přislíbena částka 1,5 miliardy, která byla propočítána jako potřebná na dostatečné profinancování platů, dle nového zákona. To že schválila vláda ODS za zvednuté ruky našeho ministra částku jen 1,0 mld. s důsledky o kterých se nyní obecně ví, ale nikdo to samozřejmě nechce moc pitvat a řeší se to stylem " něco s tím uděláme " Přečti si na NOSP, jak se žonglovalo s naším novým zákonem a proč z toho vylezl ten paskvil. Nebuď líny a práve čti a čti a dozvíš se jistě víc než jak to lacině odsoudíš, pokud nejsi teplomístečkář.

Když to vezmu podle karet, tak už vím odkud fouká a jsem doma pane "ESO"

Pane Langer, mohl by jste, prosím Vás, odpovědět na výše uvedený příspěvek tak, aby odpověď byla k dispozici všem účastníkům dizkuze.
Děkuji F.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

CHTĚL BYCH SI NĚKDE DODĚLAT VOŠ A ZÍSKAT TITUL DIS ABYCH SE UDRŽEL ZUBY NEHTY NA STARÉM MÍSTĚ . Tak nějak asi budou vypadat praktiky nového zákona. Ŕíká se tomu Peterův princip...což je obsazování pozic nekompetentními lidmi. Titanic začíná nabírat hodně vody a lidí opouštějí pomalu loď.

a čekal jsi snad, že dají na funkce lidi s vysokoškolským vzděláním?????? Haha až naprší a uschne...kariérní řád :-)))

Já se těším, až všichni u PČR budou mít VŠ. To budou všichni spokojení s odvedenou práci PČR a všichni budou chtít dělat někomu vedoucího, fakt se na to těším.

když pan vůdce Paroubek řekl, že pokud nebudou ve vládě, budete je zavírat, myslíte , že je to jen strach před pravdou , která výjde najevo a oni konečně nebudou tahat za nitky moci a nebudou nic ovlivňovat. POTEFENA HUSA NEVÍC KEJHÁ .