4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vystoupení Ivana Langera k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (sněmovní tisk 1002) - prvé čtení

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1. července 2005

Výrazně se posiluje v této novele role odborových organizací, neboť výše platu se bude odvíjet od tripartitních jednáních. Jsem člověk, který neřadí odbory mezi instituce svého srdce, nicméně respektuje to, že existují, respektuje to, že v některých oblastech skutečně reprezentují výraznou část zaměstnanců, ale nedomnívám se, že by jejich vliv měl být nepřiměřený.

Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.

Snižuje se maximální výměra odchodného z osminásobku na šestinásobek a maximální výsluha na 50 procent. Toto oceňuji, protože to byla jedna z příčin toho, že účinnost zákona byla odložena.


Už jsem zde hovořil o snížení počtu 300 neplacených přesčasových hodin. Myslím si, že snížení na 150 hodin a zachování desetiprocentního navýšení tarifů - pro toto rozhodnutí chybí jakékoli opodstatnění. V praxi totiž povede opět k jednomu jedinému výsledku, a to je prohloubení platových nerovností mezi určitými kategoriemi příslušníků bezpečnostních sborů. Opět to povede k tomu - když to hodně zjednoduším - že podřízený díky čárkovému systému dostane ve svém důsledku vyšší plat než jeho nadřízení - služební funkcionář, který nepracuje ve směnném provozu, ale od kterého se důvodně očekává, že je v práci prakticky 24 hodin, neboť nese odpovědnost za své podřízené.


Přiznám se, že mi skutečně připadá nelogický stav, kdy podřízený má díky špatně nastavenému systému odnášet si domů vyšší plat než jeho nadřízený. Myslím, že to není dobré a že to vůbec není proti objemu a kvalitě práce toho podřízeného, ale je to o tom, jestli zákon bude obsahovat principy kariérního řádu, principy pozitivní motivace, či nikoli.

Obrázek si udělejte sami....

To jsou kecy, které nemají hlavu ani patu a logiku už vůbec ne.
Argumenty jak za komančů.

Tady je přesně vidět, že až čas vždy ukáže, kde je pravda, resp. kdo pravdu vůbec nemá.

Dobrý den pane ministře. Po dlouhých peripetiích a letech odpracovaných u PČR mě bylo dopřáno té cti studovat na Policejní akademii v Praze v prezenční formě studia. K mému údivu jsem zde zjistil, že Policie umožňuje v některých případech studovat osobám, které mnohdy ani neabsolvovali základní odbornou přípravu (ZOP) a byli přijaty do služebního poměru s přímým nástupem do školy. (Na vrátnici se prokáží slovy "služební průkaz nemám, protože se tiskne"!) Myslíte si, že je normální umožnit někomu, kdo ani v nejmenším neprokázal své schopnosti práce u Policie, aby si zde studoval za policejní plat jen z důvodu, že má dobré konexe nebo třeba tatínka kdesi policejního ředitele? V kontextu s civilními studenty, kteří zde také studují a v případě, že nemají dobrou podporu rodiny musí chodit po brigádách a obrazně dřou bídu, je to skutečně velmi nemorální. Myslím, že právě u Policie jako důležité výkonné složce státu by měla být nastavena taková pravidla, která případy neoprávněného zvýhodňování nepřipustí.

A ještě něco - je mi dost jedno, co si myslí civilové, stejně jako komukoli z nich je jedno, co si my myslíme o nich. My tu bojujem za sebe. Když stávkují lékaři nebo učitelé, taky neřeší, co si o nich myslí hasiči nebo uklízečky.

volná místa???? (noname, 23. 01. 2007 23:37)
Tak jsem si chtěl jako policista v novém roce polepšit, abych byl na stejném platě a uživil rodinu pokud možno stejně jako v r. 2006, ale nevím na čem jsem. Ještě dneska ráno kolem 08:00 h jsem se koukal na web MV na odkaz „Obsazování služebních míst podle zákona č. 361/2003 Sb.“ K nabídce bylo v té době ještě kolem 2500 volných míst, z toho bylo asi 2400 volných míst pro nově příchozí policisty, ostatní pro VS a HZS. V 23:00 hodin jsem na to koukal znova, a zjistil jsem, že pro policisty je volných pouze 455 míst, pro hasiče jen 2 místa a pro vězeňskou službu celkem 11 míst. Neudělali někde soudruzi z NDR chybu? Nebo neukradl (neodcizil) někdo do té doby volná tabulková místa?

Pro toho, kdo má možnost tento dotaz (nebo výlev, jak kdo chce) dát na stránky našeho pana MV, prosím o tuto laskavost. Děkuji. A omlouvám se adminovi, že jsem to zkopíroval i sem, kdyby to někdo neviděl v jiné části diskuze, ale myslím, že to stojí na tomto webu za zmíňku. Zasvěcení si udělají úsudek sami.

Dívala jsem se tam včera a teď před chvílí a nic se nezměnilo - je tam všechno.

4 Lilly: omlouvám za za ukvapený názor do diskuze a ještě jednou se všem osloveným omlouvám. Omylem jsem (v rozčilení?) kliknul na jinou (spodní) záložku na webu MV. V té původní, na kterou jsem ráno koukal, je opravdu všech 2304 volných míst pro nováčky u policie.

Na hlavní stránce jsem se dočetl o modernizaci služeben.... :-))))).
Jsem řadový policista a vybavení je mizerné, pracuji v centru města a na hlídkové máme skvělé PC s taktem 200Mhz ze kterého se mnohdy nedá nic vytisknout :-) a nábytek? rozbité židle na kterých se už stalo několik úrazů, bohužel se vždy dotyčná židle odložila ke zdi a po nápravě ani stopy (zase o jednu židli míň) :-))....však to znáte, musím se už jen smát :-)))

JÁ SE TOMU JIŽ TAKÉ SMĚJI, ALE TAK NĚJAK DIVNĚ, JAKO NAHOŘE IVAN. KDYŽ PROSTĚ CHCI TAK, JEN ROZŠÍŘÍM KOUTKY JAKO IVAN, ALE DOBŘE NA DUŠI MĚ NENÍ.

4 Paluk:
Ty asi nevíš, kdo to byl "Potěmkin"!!!
Je smutné, že v na obyčejných OOP nebo OŘ, kam má veřejnost přístup, jsou místa, která by jsi si splet jako nezúčastněná osoba s každou kanceláří obyčejného městského nebo jakéhokoli státního úřadu asi tak před pěti lety. Ale kdyby nedejbože oznamovatel přišel do šaten, umývárny a dalších místností, tak by asi tomu nevěřil, jako nevěří ti, kdo v téhle organizaci nejsou ve služebním poměru, a nezažili to, co obyčejný četník.

for noname14:
Bohužel vím o čem mluvíš...s tím zázemím máš pravdu, u nás je to stejné :-((...několik let poslouchám že se to zlepší...a pořád nic :-(

http://st.blog.cz/b/bodovy-system.blog.cz/obrazky/7224283.jpg dělám u firmy 28 let ale takového blba jsem potkal snad jen dvakrát... neptejte se kdy, je to čerstvé.. to kilo, co jsem poslal je málo...

Teď jsem se na to díval, tak to je síla...když to nejde po zlém, tak to půjde nátlakem...a pak buďte spokojení :-)))

to je na zvracení !!!!!!

Tam bych tedy chtěl dělat hlídkaře. Nu což. Za ty prachy? :-(

Poručíme větru, poručíme dešti, poručíme počet přestupců, poručíme počet předvedených, poručíme počet kontrolovaných - to je pěkné, konečně to myslí někdo s policií dobře.

- Pamatuji si na dobu příliš nedávnou, kdy jsme poctivě sloužili noční směny a náš velitel pokud neměl ráno na stole papírky s kontrolovanými osobami, tak ihned bylo zle a prostě jsme u něj nesloužili. Taková noční v pondělí, kdy bylo ve městě mrtvo byla jak zlej sen, protože my jsme se " honili " nočním městem jen abychom napsali na papírek nějakou tu kontrolu osoby a nechtěli jsme si připadat, jak buzeranti co otravujou slušné lidi, tak jsme se snažili " ulovit nějaké ty delikventy, aby to mělo nějakou hodnotu ta kontrola. Ale ejhle ani tihle parchanti nebyli k mání a ta jsme nakonec jako buzeranti z kontrolovali a napasali na papírek manželé co šli z návštěvy a nějakého strojvedoucího, který šel v noci na nádraží a my měli hned lepší pocit, že pro svého velitele máme ten " jeho " důkaz policejní práce. Takových nočních nebylo samozřejmě tolik a jinak jiné práce dost. Ale vždy si vzpomenu, jak mě bylo vnitřně trapně, že " obtěžujeme " slušné lidi jenom aby šef byl spokojený s " policejní činností ". Sice jeho slovy " jsme dost dobří na to, abychom si sami určili a měli čich na lidi slušné a neslušné a sami zhodnotili stav věci, ale bez noční kontroly a stanoveného počtu kontrol osob se nedalo diskutovat.

A tento děčínský model je skutečně krásný - Made i China

Tento požadovaný styl práce by si snad měl prohlédnout i pan Ministr vnitra, jistě by se mu líbil - ta nařízená šroubkárna - výrobna přestupků a jiných událostí - ještě jednou skvělé a rád jsem si to prohlédnul - motivuje mě to také poslat další peníze na konto. Já flákač nejsem, ale tohle je příliš.

Jak to chtěl ministr, sloužit a neobtěžovat? Už si tu jeho vizi nepamatuji, tohle je zářný příklad, jak to vypadat nemá....:-(((

No to je blb, to se nevidí, asi nikdy neslyšel o kontraproduktivitě. Teď ji zřejmě zažije in natura. Ten ÚZ tam jistě v klídku sepíšou, případně si udělají formulář a budou jej křížkovat. Ten jejich snížený plat je fixní, takže čeho dosáhne ? ( To je jen řečnická otázka )

KLUCI UDĚLALI TO CO MĚLI - DALI TO DO MÉDIÍ A Z VEDOUCÍHO JE NÁRODNÍ DEBIL

ano, tohle je bohužel realita některých oop.. DOPORUČUJI PŘEČÍST VŠEM UCHAZEČŮM O MÍSTO U POLICIE - zejména v Děčíně, ABY VĚDĚLI DO ČEHO LEZOU.. blbost nezná hranic, ale v tomto případě překonala zemská měřítka..

no vida (taky, 23. 01. 2007 21:30)
Praha dne 23. ledna 2007) Od 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 o služebním poměru. Jeho cílem měla být mimo jiné změna v odměňování policistů, včetně navýšení jejích platů.
Současná situace je však úplně opačná - hrozí několika tisícům policistů naopak propad reálných příjmů. Na vině není ani tak nedostatek vyčleněných finančních prostředků, ale spíše chyby učiněné při přerozdělení těchto prostředků. Zatímco u některých policistů dojde k reálnému snížení příjmů, jiní si naopak polepší velmi výrazně. ČSSD nepovažuje tento princip dělení za spravedlivý a to zejména proto, že snížení platů se dotkne především řadových policistů v přímém výkonu služby – tedy policie pořádkové, hlídkové a dalších útvarů.
Vinu na tomto stavu dle našeho názoru nesou jak ministr vnitra, tak policejní prezidium. Důvodem je vydání nařízení vlády se stupnicí základních a zvýšených tarifů, které navíc bylo vydáno v poslední možnou chvíli, tedy 21.12.2006.
Zásadním problémem, který je v přímé spojitosti s příjmy policistů je zařazování do tarifních tříd podle systemizace stanovené policejním prezidiem. Jsme přesvědčeni, že v systemizaci, tedy rozdělení do tříd, musí dojít ke rychlejším a zásadnějším změnám. Za velkou chybu považujeme i fakt, že vnitřní a prováděcí předpisy k zákonu nebyly ze strany policejního prezídia projednány s odborovou organizací.
Místo nalezení systémového řešení s cílem odstranit propady reálných příjmů, vedení Policie problém bagatelizuje a navrhuje ho řešit dorovnáváním propadů osobním příplatkem. To by znamenalo faktické zrušení možnosti hodnotit policisty podle práce a navíc řešení přechodné a dávající policistům další nejistotu ohledně jejich dalšího příjmu.
ČSSD při projednávání ve Výboru pro bezpečnost PČR v listopadu poukazovala na to, že vláda snížila částku určenou na zabezpečení přechodu na systém odměňování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., z 1,5 mld. Kč o 0,5 mld. Kč. Výbor schválil toto navýšení s podporou většiny hlasů – i poslanců ODS. Při projednávání státního rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny ČR však tuto změnu poslanci neodsouhlasili.
Kromě výše uvedených změn v systemizaci vidíme cestu k vyřešení této situace v navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku pro policisty zejména hlídkové a pořádkové policie, a to zejména ve velkých městech, kde je práce v tomto ohledu často rizikovější a náročnější.
ČSSD vyzývá ministra vnitra Ivana Langra a policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby situaci v oblasti odměňování policistů neprodleně řešili systémově, a to po důkladné analýze dopadů nového systému odměňování a po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. ČSSD je připravena podpořit změny zákona tak, aby vedly ke spravedlivějšímu rozdělení zvýšených prostředků mezi všechny policisty s důrazem na policisty v přímém výkonu služby.
JUDr. Jeroným Tejc, předseda Bezpečnostní komise ČSSD
Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra za ČSSD

Konečně se Vás někdo chce zastat Vy ubrečení kolegové. Ta samá situace by nastala, kdyby byli u koryta socani.

Co to žvaníš? Ty jsi spokojený? Máš k práci podmínky, všechno u vás funguje jak má? Kdo tu brečí, my jsme na ulici denně a na brek tam není čas, když jsi jednou nohou v kriminále a druho na hřbitově a za to chci být ohodnocený a chci mít pro práci motivaci, jestli to nechápeš tak si nalískej a běž spát.....

Spát půjdu, až to uznám za vhodné, to nech na mně. Mne akorát štve, jak tady tragicky většina z vás neustále brečí. Vždyť si civilové o nás udělají obrázek.

A co jsi čekal po těch tabulkách? Kdo byl zodpovědný a zajistil si hypotéku pro rodinu s tím, že mu plat nespadne když má nadprůměrné výsledky, tak padl na hubu a bude rád za zvýšenou mateřskou.....čekání od 15.do 15.....jestli takhle má vypadat pan policista, tak potěš.....

Jestli jsi šel s platem dolů, tak ti mohu sdělit, že já také. Počkejme, zda Ivan L. dostane svým slibům, že žádný z policistů nepůjde s platem dolů (v průměru za celý rok), pak se ukáže jaký je charakter a jak to myslel. Nářků bylo již dost a podívej se, co proběhlo ve zprávách na Primě. Je to ostuda. Už nebrečte a začneme řádně pracovat, abychom to Ivanovi nepokazili. Raději se do této diskuse nebudu zapojovat a tyto příspěvky číst, mám potom špatnou náladu.

No vidíš a já mám špatnou náladu z toho, co vidím kolem sebe, ať jde o podmínky k práci, odcházející desítky, spíš už stovky parťáků, ze všech stran vyhrožování místo věcné diskuze a komunikace ze strany vedení apod.....tam je problém, ne na diskuzi tady....

Ono se může stát že za rok po Ivanovi neštěkne pes. N ebo se dozvíš, že to tak nemyslel. Ale firma tady bude dál ...

pro eso: Hlavně drž ústa a krok, abys to nekazil Ivanovi. Možná bys mu na nás ubrečené mohl jít žalovat.

For eso :

Jediná ostuda je, že se musí policisté již veřejně bránit, aby s nami nezacházeli už jak s kusem hadru, kdy tohle jednání není ojedinělé a podívej se zpet dole, jak slovenským policistům chtějí odebírat sociální motivační programy, které maji ale stejné s vojáky a najednou je chtějí odebrat - ale vtip je v tom, že jen policistům - doprčic, ty nejseš v riziku při své práci, ty si neměl mockrát strach, když si šel do problematického zákroku ( podezřelý měl mít střelnou zbraň nebo nůž a pod., ty nemáš obecně spoustu pracovních policejních problému stresu apod. Připadáš mě jak onehdy kolegové z jedné policejní fary, kteří byli při demonstraci skínů na našem oddělení a jen čekali až se budě něco dít. Když ale viděli ten šrumec u nás, tedy ten blázinec a abslolutně nestíhaná oznámení, tedy náš každodenní policejní chlebíček, tak se jen projevili, že by na našem oddělení nechtěli sloužit ani za Boha.
Pokud jsi takový polda pohodář - spokojený se svým okolím - s pracovními podmínkami - se snížením platu - buď spokojený, já chci aby se mnou nevydupávali a za starého zákona jsem byl určitě spokojenější než nyní.
A pokud jsi najivka a to jistě jseš, protože si přečti proslovy našeho pana ministra v roce 2006 či v roce 2005 a srovnej to s dnešní dobou. Pro tvoji informaci celou dobu se mluvilo, že na platy je přislíbena částka 1,5 miliardy, která byla propočítána jako potřebná na dostatečné profinancování platů, dle nového zákona. To že schválila vláda ODS za zvednuté ruky našeho ministra částku jen 1,0 mld. s důsledky o kterých se nyní obecně ví, ale nikdo to samozřejmě nechce moc pitvat a řeší se to stylem " něco s tím uděláme " Přečti si na NOSP, jak se žonglovalo s naším novým zákonem a proč z toho vylezl ten paskvil. Nebuď líny a práve čti a čti a dozvíš se jistě víc než jak to lacině odsoudíš, pokud nejsi teplomístečkář.

Když to vezmu podle karet, tak už vím odkud fouká a jsem doma pane "ESO"

Pane Langer, mohl by jste, prosím Vás, odpovědět na výše uvedený příspěvek tak, aby odpověď byla k dispozici všem účastníkům dizkuze.
Děkuji F.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

CHTĚL BYCH SI NĚKDE DODĚLAT VOŠ A ZÍSKAT TITUL DIS ABYCH SE UDRŽEL ZUBY NEHTY NA STARÉM MÍSTĚ . Tak nějak asi budou vypadat praktiky nového zákona. Ŕíká se tomu Peterův princip...což je obsazování pozic nekompetentními lidmi. Titanic začíná nabírat hodně vody a lidí opouštějí pomalu loď.

a čekal jsi snad, že dají na funkce lidi s vysokoškolským vzděláním?????? Haha až naprší a uschne...kariérní řád :-)))

Já se těším, až všichni u PČR budou mít VŠ. To budou všichni spokojení s odvedenou práci PČR a všichni budou chtít dělat někomu vedoucího, fakt se na to těším.

když pan vůdce Paroubek řekl, že pokud nebudou ve vládě, budete je zavírat, myslíte , že je to jen strach před pravdou , která výjde najevo a oni konečně nebudou tahat za nitky moci a nebudou nic ovlivňovat. POTEFENA HUSA NEVÍC KEJHÁ .