4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pánové, já jen..vzpomeňte si u voleb na to, co a jak tu kdo prováděl...ODS posiluje i se ztopořeným Topolánkem, Íčko provařilo rekreační zařízení, zamotané v kauze Krakatice, spolupráce s Mrázkem, pozemky pod golfovým hřištěm Véska, pozemky kolem obce Vsisko, dům v centru Olomouce...apod.Aquapark v Olomouci za cca 1 000 000 000,- Kč z veřejných peněz, půjčka města Olomouce 1 500 000 000,- v době výrazně snížených daňových příjmů v období krize, splátky odsunuty za 7 let na 25 let, čili odpovědnost za splácení ponese úplně někdo jiný než ten, kdo tam teď sedí, dále prodej Edelmanova paláce p. Barnetovi za 1/3 cenu jeho hodnoty a hodnoty pozemků atd.,atd.- to je naše ODS na všech úrovních. O ČSSD snad nemá cenu ani psát. PO VOLBÁCH DO PS je již dávno narísovaná tzv. Velká koalice ODSČSSD, ať už skrytá nebo otevřeně proklamovaná. BOBOŠÍKOVÁ je už dávno domluvena s Topolánkem i Paroubkem na zisku postu ředitele České televize, takže Suverenita nebude kandidovat, aby nebrala nějaká procenta hlasů ani ODS ani ČSSD. Pokud se podíváte na stranu TOP09, pak je to teprve úsměvná situace. TOP09 disponuje částkou cca 100 000 000,-Kč, i když funguje teprve asi 2 měsíce. Odkud pak ty peníze jsou? Kníže dal ze svého 5 000 000,-, takže to je zanedbatelná částka. Ostatní: 35 000 000,- fi. OMNIPOL, což je vývozce zbraní, 30 000 000,- Karl. becherovka (zprivatizováno tajně přes nastrčené lidi knížetem a Kalouskem) a zbytek pár dalších firem. Co asi bude OMNIPOL od této strany v případě úspěchu ve volbách za své peníze chtít? Jinak ještě pro informaci, vznik TOP09 není nahodilou záležitostí, Kalousek na tom pracoval od dob svého působení na Ministerstvu obrany, možná právě tady je původ plodné spolupráce s OMNIPOLEM (kauzy padáků, pistolí apod.)

... a kde máš jistotu, že "svobodní" pokud se dostanou "ke korytu" nebudou to samé,...takže, je mi líto, ale ani tady nemáš jistotu,.....

A to jako mám blejt krev? Tvoji svobodní mě nezajímají, určitě to bude stejná tlupa lumpů. Ale nemá šanci se dostat do PS, takže jim jde jen o prachy za hlasy, které budou setjně propadlé. Houby!

Jsi opravdu tak najivní a hloupý, nebo jsi za agitaci pro "Nezávislé" dostal nějaký ten penízek. Pamatuj si v naší zemi není nikdo úplně nezávislý, protože každý máme nějakého kamaráda a ten kamarád má taky kamaráda a tak to jde až se to zase dostane k tobě. No a teď mi vysvětli jak je to s tou nezávislostí když každý ví o každém skoro všechno.
PS.
Diskuze tímto směrem na tyto stránky nepatří a mysli si co chceš. Pan poslanec Langer sice již není ministrem vnitra, ale vždy se tady řešili problémy týkající se policie.
Přeji pěkný den.

Pánové,jistotu sice nemám, ale pokud to nezkusím, tak nevím...Pokud jsem zde zmínil kauze Krakatice, tak si myslím, že se o policii jedná...a to dost!

Tak poslouchej XXX,jestli tě ve škole nenaučily číst,tak toto je rubrika,do kterou Ivan Langer nezasahuje

CDStrojvedoucí
Vážený pane, myslím si, že číst tedy rozhodně umím. Občas se dá něco vyčíst i mezi řádky. To ale samozřejmě nic nemění na tom co jsem napsal, protože za tím si stojím. Politické otázky si řešte na jiných stránkách.

Dost už bylo Myrka s Jyrkou a Yvana s Davydem....Zkuste SVOBODNÉ. (www.svobodni.cz)

že by předvolební agitace,... a tady????

pro ma4be
Poslouchej ty ma4be. Takové ptákoviny tady nemají co dělat. Předvolební agitaci si nechej na stránky politických stran, tam se můžeš projevit, ale nezacláněj s tím tady.

Tak hele chlapče nejdříve se nauč se psát a potom sem piš

Na Svobodné ti kašlu. A pozor, pst!, toulá se tu CDStrojvedoucí, známý agent.

Pro Jardu:
Tak hele chlapče asi ti přijedu srovnat ten tvůj úsměv na rtech

Přijeď, CD. Tady je adresa: Praha 1, Malá Strana, Jánský vršek 3. Ptej se tam po Jardovi.

Vždyť toto jsou politické stránky služebníka lidu, předsedu SSM, Íčka Langera.

Ok Jardo,ale měl by sis zopakovat 1.ročník ŽŠ nějak moc ti nejde psaní háčků a čárek.

Handrkujete se tady, ale mě stačí, když se podívám na vytíženost některých policistů. Jsem z malého města z pohraničí(cca 4000) a v okruhu 20 km je několik oddělení OOP a také ICP. Nápad trestné činnosti minimální, ale ten přetlak policistů na toto území neunosný. Chtěl bych pro zajímavost vidět jejich pracovní výsledky. Ano vzniklo to Schengenem. Jen se divím, že u PČR neproběhl audit, který by odhalil přerozdělení sil a prostředků. Proto se jeden z toho může po.... a druhý si válí šunky. Takto by každý soukromník zkrachoval. Jinak k masivním odchodům nedojde, protože doba je zlá! Jen můj názor na věc.

Já jsem zase nedávno slyšel od kolegů z ICP,že na 99% od nového roku přejdou pod okresy

pantáta for Milan

Jen k té problematice cizinecké. Pokud vím, tak policista u ciziny musí částečně zvládat práci na OOP. Bohužel naopak to neplatí. Ptám se proč pracovník na OOP nezná zákon o pobytu cizinců? Když lustruje vozidlo a osoby cizích st. př. může ledacos odhalit? Proto bych viděl reálné a smysluplné, aby došlo k propojení. K početním stavům bych uvedl asi toto. V pohraničí je skutečně více policistů než je zdrávo a sami to přiznávají. Podotýkám, že se to oblastně velmi liší a lituji policisty, co za stejný plat potěj krev! Jak již jsem uvedl dříve, nezávislý audit a snímek pracovního dne s výsledky práce může odhalit oddělení, které se díky Schengenu drží zuby nehty. Je to můj názor na věc a nevadí, že se liší od tvého, od toho je diskuze. Toto téma je pro mě uzavřené. Užívejte léta.

Docela dobrý vtip, že policista na cizině zvládá částečně práci obvoďáka.

Pan Topolánek se svými rodinnými kořeny nemá právo kádrovat a moralizovat. On je totiž z elitní komunistické rodiny. Dědeček pana Topolánka byl zakládajícím členem komunistické strany na Vsetínsku. Tatínek byl vysokým funkcionářem komunistické strany. Sám Mirek Topolánek je absolventem výběrového komunistického vojenského gymnázia. Tam si také zvykl na renumeraci ze státních prostředků. Zdarma obědy, tu zdarma ošacení.

Myslíš rudého kadeta?

Návrh ústavní stížnosti ke služebnímu zákonu, podaný poslanci ČSSD, považuji za nešťastný a nezodpovědný populismus. Ustanovení o 150 bezplatných přesčasových hodinách je součástí právních předpisů upravujících činnost bezpečnostních sborů již od roku 1994. Nejedná se tedy o nic nového.

Součástí Zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se tzv. 150 bezplatných přesčasových hodin stalo v době, kdy ministrem vnitra byl zástupce ČSSD, kdy ČSSD dominovala tehdejší vládě. Dalo by se říci, že ČSSD navrhuje zrušit to, co sama zavedla.

Považuji za důležité dále připomenout, že součástí služebního zákona, který 4 roky po přijetí nabyl účinnosti 1. 1. 2007, je mimo jiné zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně, prodloužení zdravotní dovolené, ukotvení systému výsluh a celá řada dalších důležitých sociálních opatření.

Příslušníkům, kteří pracují v tzv. směnném režimu, je povinnost odpracovat až 150 bezplatných přesčasových hodin kompenzována např. zvýšením základního platového tarifu o deset procent. Návrh ČSSD, bude-li akceptován, povede ke snížení příjmu policistů i hasičů.

Jakkoliv tedy iniciativa ČSSD může působit vstřícně vůči příslušníkům bezpečnostních sborů, v jejím důsledku nenastane nic jiného, než že jim sociální demokraté sníží platy. A to je věc, se kterou nemohu souhlasit.

Nejsi ty náhodou trochu pako? To co jsi zde napsal je opsáno z řečí bývalého ministra vnitra Ivana Langera. Je to jako kdybych slyšel jeho. To co píšeš te totiž totální blbost. Vše si napřed spočítej, koukni do z.č.186 a porovněj to se z.č.361. Sám uvidíš, že jsi napsal hlouposti.

Pro pravdu ve věci
Exministr ( zaplať .... ) Langer se mýlil, neboť těch 150 hodin již bylo od roku 1992 viz., níže. Také je pravdou, že se toho asi dost od roku 1992 změnilo, také je pravdou, že o této možnosti náš funkcionář před 1.1.2007 věděl, také je pravdou, že to bylo chápáno na mimořádnější události a nezažil jsem zneuživání těchto 150 hodin, jako po 1.1.2007 na zcela běžné dopředu plánované akce - kontrola podávání alkoholu mládeži atd. Přes upozornění - právního výkladu z legislativního odboru MV na čerpání těchto 150 hodin, kde bylo jasně sděleno na možnost čerpání 150 hod. tzv. do balíčku, jen v případě náhle vzniklých mimořádných událostí ( podržení polistů v práci v důležitém zájmu ... ) povodně, pohřešované dítě atd... , se to čerpalo naprosto bezpáteřně stylem " držte hubu " Shora to máme posvěcené.
To co se začalo dít po 1.1.2007 u PČR za taktovky pana Langera se dá říci jednoduše - vydrbávání s policisty více než kdy jindy pod roce 1989, konec pohledu, že policista je také člověk a ne stroj. Jinak ostatní Langerova slova jsou matení, polopravdy. I nesměnaři, tedy ti bez 10 % navýšení mají odslouženo do 150 hodin. Směnaři, což je asi polovina policie, měli již několik let před příchodem nového zákona zkrácenou pracovní dobu o 2,5 hodiny. Nový zákon toto tedy přiznal navíc i policistům bez směn, tedy té druhé půlce policie co slouží PO-PÁ a letos má oproti směnařům díky svátkům o 10 dnů volna navíc (svátky PO-PÁ ). Navíc ti co slouží PO-PÁ jsou téměř vykompenzováni oproti směnovým policistům s příplatkem 10 %, vyšší třídou o jeden stupeň, navíc každý rok Vánoce s rodinou včetně ostastních svátků doma s rodinou - kdo to zná, tak ví o čem je řeč. Takže ten Ivan Langer to má celé nějaké pomotané a nebo to dělá schválně ?

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších...

§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Toť pro pravdu věci a i těch u ODS

Realita je však úplně jiná.Vedoucí dstali pokyn šetřit a tak se s těmi deseti procenty za navýšení začali dělat různá kouzla,aby se služba vykonala a nemuselo se za ní toto zaplatit.Těch 150 hodin bylo původně určeno na něco jiného než na zaplácnutí základního výkonu služby,když nebyl naplněn tabulkový stav policistů.Takto vedení využilo tohoto k plnění zákl.výkonu služby.Kdo to tedy dovolil ty hodiny takto zneužít.To se přece stalo za vedení pana LANGRA.

o jakých "kouzlech s 10% mluvíš"? Platová tabulka navýšená o 10% platí pro policisty s 3-směnným a nepřetržitým výkonem služby a netuším, jak by s tímto mohl nějaký vedoucí kouzlit. Jedině tak, že zruší nepřetržitý výkon a budeš chodit jen na ranní, což si nedovedu třeba na OOP či MOP dost dobře představit. A Tvá otázka, kdo dovolil zneužít 150 hodin k "zaplácnutí" běžného výkonu služby? No nejspíš to nepovolil nikdo, ale není-li žalobce, není ani soudce, cos Ty proti zneužití těchto 150 hodin udělal? kde jsi si ztěžoval? Pokud nikde, tak proč si teď ztěžuješ tady, tady "brečíš na špatném hrobě".....

omluva, chybka se vloudila, správně stěžoval, stěžuješ,...

... a zajímavý je, že těch 10 procent za směnnost u nás mají i vedoucí, kteří chodí jen pondělí až pátek na ranní, a aby se neřeklo, sem tam si bouchnou jednu dvě odpolední. A ještě zajímavější je, že ikdyž mají tento příplatek za směnnost, svátky si nadpracovávat nemusejí a mají je státem hrazeny ... to mi hlava opravdu nebere :-(

a co takhle podat podnět k přezkoumání zda je jednání vedoucích "u vás" v pořádku? Tím, že info zveřejníš tady ke změně nedojde, jak je výše uvedeno, "pláčeš na špatném hrobě".

Plně souhlasím s voličem,jen pro upřenění nikde v zákoně není, že se 150 hodin musí odpracovat, je to jen možnost z důvodu potřeb bezpečnostního sboru a nyní, kdy je teměř přeplněno vím, že tento institut není využíván téměř vůbec. A zeptejte se starých policajtů kolik hodin odpracovali a neměli za to nic, tak již nefňukejte a neprovokujte, aby jste nepřišli o mnoho výhod, které máte, věřte, že vím o čem píšu ...

" Definovat " mnoho výhod za a) za b) za c), za d) za f) atd. protože mnoho znamená skutečně hodně - asi tak v desítkách. Reálné zhodnocení je trochu jiné přes některé výhody, ale taky i zápory, které jsou jaksi samozřejmě vždy opomíjeny. Asi tak - pro spravedlivější hodnocení věci.

...jojo matek pravdu " tento institut není využíván téměř vůbec" a proto zítra klušu na noční 12tku i když jsem se vážně těšil na volný víkend :-(

A máš to do fondu nebo do zelených a kolik hodin v zelených máš napsaných na výplatní pásce ? To že se jde u policie do služby dle potřeby a ne dle přání je mi jasné ...

Jistěže do balíčku. A když Výs to zajíma tak do zelenejch "zatím" jen 98 + dnes 12

asi máš pravdu,v mém případě odcházím do civilu a jdu studovat na vysokou školu,kterou mi moji velitelé u pčr studovat nedovolili,tak ti přeji hodně úspěchů a štěstí.

Také Ti přeji hodně štěstí a úspěchů.

žádný vedoucí přeci nemůže nikomu zakázat studovat, jiná věc je studijní volno, v osobním volně si můžeš studovat do zblbnutí....

naprosto souhlasím,policejní akademie dnes již není výběrovka,ale škola známých a mimo státní sektor je ti k ...,a co se týče práce u policie,dnes nechce nikdo dělat i přesto,že je domnělá krize,kromě vyžranejch papalášů nahoře je to odříkání za mizernej peníz

Nemáš zcela pravdu s tím, že to není výběrovka. Skládají se normální přijímací zkoušky jak na bakaláře tak magistra. Na přijímačky na bakaláře jsem se připravoval cca 1/2 roku. Je požadován všeobecný přehled, ale chce se to připravit. Vzali mě na poprvé. Škola je to dost těžká, tedy alespoň si to myslím, protože jinou VŠ jsem nestudoval. Fakt jsem se musel drtit a zájmy, koníčky a hlavně rodina musela jít stranou. Loni jsem se hlásil na Mgr. Test logického myšlení. Na můj obor brali dálkově 80 policistů, přihlášeno bylo cca 600. Nevzali mě. Bylo to velké zklamání, protože jsem se připravoval. Ale přijímací řízení je zcela průhledné a asi i spravedlivé. Co je diskutabilní je odvolací řízení proti nepřijetí. Zde si myslím, že fakt hrajou roli jen známosti. Je to ale pouze můj názor. Vycházím totiž z toho, že ačkoliv já jsem se umístil těsně za stovkou, nevzali mně a přijali člověka, který byl v poslední stovce. Cítil jsem trošku hořkosti, ale říkal jsem si, kdyby ses víc učil a byl v první osmdesátce vzali by tě. Letos jsem se hlásil znovu. Vzali mně, řekl bych s přehledem. Nemám žádnou protekci a nejsem na manažerském postu. Takže z toho vyplývá, že má šanci každý, ale chce to přípravu. Také znám jedince, co se vůbec nepřipravují, jdou to jen zkusit jako sportku a když je nevezmou, tak na školu nadávají a tvrdí, že je to protekční škola. Každopádně je to boj hlavně sám se sebou, přinutit se učit. Co se kvality týče, tak znám člověka, který má Mgr. z akademie a JUDr. z PF UK. Ten člověk tvrdí, že trestní právo se na akademii vyučuje mnouhem více do hloubky než na UK. Ale třeba obchodní právo a občanské zase naopak na UK. Prostě ta škola je nijak zaměřena a tomu odpovídá výuka. A ještě jedna reakce. Myslím, že nemá cenu stále dokolat říkat, že to u policie stojí za nic, jak prací, tak penězi. Trošku se pane kolego totiž změnila doba. Před krizí možná dejme tomu, ale nyní si myslím, že u policie není zase až tak špatně. Hlavně ta jistota zaměstnání a jistota výplaty. A pokud člověk nechce sloužit na ulici a má na to, je třeba doplnit si vzdělání, zrovna třeba na PA a zkoušet výběrová řízení, třeba i mimo okres v krajském městě nebo Praze. Ale zase to chce krapítek sebezapření. Je to prostě boj, protože slimáčků je hodně a kapustičky málo.

Moje ženská chce jít ve 33 letech na policejní akademii.Mám jí to rozmlouvat?Díky za názor.

proč rozmlouvat, proč si studiem nezvětšovat obzor a pokud "na to má" (myšleno hlavu), tak jen dobře, já nemohu jinak než s ní souhlasit. Otázkou je co dělá, zda by pro ni nebyla přínosnější civilní škola, např.právnická fakulta (podobné studium jako na PA).

spíš ať Vám to nerozvrátí manželství :-)

... jo, na to manželství fakt bacha, neznám ženu, která by na policejní škole či akademii byla věrná :-)

pokud chce být žena manželovi nevěrná, tak kvůli tomu nemusí jít studovat na PA, ani na jinou školu.

njn, ale na policejních školách jsou nevěrné i figuríny Anči používáné k simulaci masáže srdce:-))). moc testosteronu a tak málo času.

for dag
Příteli jestli můžu poradit, tak to ženě rozmluv. S školou jako je PA se nemá šanci uplatnit vcelku nikde jen ve státní sféře. Pokud jí to hlava bere, ať jde na práva a pak má šanci se uplatnit ještě navíc i v advokacii a podobně. Co se týká nevěry na PA, tak to je blbost a hloupý kecy. Jestli má žena předpoklady k tomu být nevěrná, tak ji v tom nic nezabrání a jak se říká "můžeš jí na tom držet ruku a nechá si to udělat mezi prsty". Zvaž to ještě řádně, protože ona práce u policie dne není vůbec žádný med.

Práce u některých složek u PČR je taková pohoda, že se ti o tom ani nesní!!!!!!!

Jestli tu kachní prdel uvidím někde cestou do Chorvatska na bilboardu, tak se pobliji a bud u mít zkaženou dovolenou.

už to víte??
p.Salivar je na kandidátce ODS za plzeňský kraj na 4.místě. Není to krásná odměna za služby??? Hasič poslancem. Tak ho koukejte zvolit. Poslal to náhodou hezky do sraček

to si děláš pr*el?

Toho snad nemůže volit ani blonďák

Svět se v prdel obrací, hrůza kam to spěje!