Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Teď jsem četl příspěvek pana ministra a nevím co si mám o tom pomyslet asi jsem trochu mimo v počtech. Ano pane ministře v p R ů M ě R u se platy policistů a hasičů zvedly v průměru. Víte co je to průměr. To je, že jednomu se zvýší plat o určitou částku a když toto navýšení je větší než pokles platu toho druhého tak v p r ů m ě r u u těchto dvou lidí nastane nárust a tak je to i u POLICIE a Hasičů, kde je několik desítek tisíc zaměstnanců. Chápete to?

Pane ministře vždyť Vy víte že to tak není. Tak si z nás nedělejte legraci a postavte se k tomu problému jako chlap. Jak to poznám, v polovině roku to mi vysvětlete, když budu mít každý měsíc stejný plat od 1.1.2007 do 1.12.2007 teď už vím , že na tom lípe nebudu naopak pohorším si. Veškeré příplatky jste novým zákonem zrušili a těch 10% za směnnost to mi ani náhodou starý plat nedorovná.

Těch dvou kolegů se vůbec nechci zastávat. Minimálně jsou tak nezodpovědní, že se v dnešní pohnuté době takhle hloupě chovají a ještě se při tom nechají natočit. To rozhodně naší věci dobrou reklamu nedělá.
Nadruhou stranu však, a tím vůbec nechci obhajovat výše zmíněné kolegy, ti musím k tomuto jevu néco vysvětlit. Za dobu mého působení u PČR jsem byl snad tisíckrát konfrontován se způsobem tzv. plánování denních služeb našich nadřízených. Jejich plánování spočívá v tom, že opíše do plánu služeb stejná stanoviště z předešlého dne, akorát s jinými jmény. V praxi to znamená, že hlídka každý den stojí na stejném stanovišti ( pracuji na oddělení, kde nejsou rajony, ale pevná stanoviště ), tato jsou již dávno tzv. profláklá a ty tam musíš stát jako pitomec a čumět do blba. Nedej bože, když ti přijede funkcionář na kontrolu a zjistí, že jsi z vlastní iniciativy toto stanoviště opustil a šel jsi dělat normální policejní práci ve svém rajoně. Výsledkem je napsání vajádření o neuposlechnutí rozkazu nadřízeného a hrozba následného potrestání. Dokonce jsem slyšel názor, že my dole tu nejsme od toho abychom mysleli, že od toho jsou tu nadřízení. Vždyť oni přece nejlépe ze svých vytopených kanceláří ví, kde jsou nejpalčivější místa v rajonu a kde by občané policisty uvítali. Realita je však jiná a nikomu se zhora to nevadí. Kontroly jezdí pouze na ty dole a ne na práci za kterou je naše " flexibilní " vedení zaslouženě odměňováno. A tito navíc od nového roku dostali hezky přidáno. Způsob jejich myšlení se však nijak nezměnil. Vůbec se pak nedivím, že jsme pro normálního občana jenom ti gauneři, kteří nemají na práci nic jiného, než buzerovat a pokutovat vesměs slušné lidi. Přitom ti praví gauneři se nám akorát škebí do ksichtu, jak jsme na ně krátcí. Věř mi však, že to v drtivé většině není vůle řadových policistů, ale tito jsou k tomu nuceni nadřízenými, které zajímá pouze kolik přineseš pokut a jestli navíc stojíš přesně tam, kde oni určili. Proto se přimlouvám k troše shovívavosti k činnosti řadových poldů, jsou to také jenom lidé a někdy mohou také pochybit.
Věř mi, když musíš na těchto stanovištích, bez hledu na počasí, každý den nesmyslně pochodovat nebo stát, pak ti z toho začne časem strašit na majáku. A nikoho to nezajímá. Na závěr ještě perlička. V jedné nejmenované malé vesničce musíme každý den na přání místního zastupitelstva, část služby trávit tím, že zde chodíme pěškya to proto, abychom byli vidět. To, že to nic nepřináší nikoho nezajímá. V jednadvacátém století, kdy má každý vagabundn auto, my tu jak v padesátých letech děláme obecní slouhy. A tuto naší "efektivní" činnost zaplatí kdo ? Přeci daňový poplatník. A co má být ? Všichni jsou spokojení, takže je vše v nejlepším pořádku. Akorát se pořád nikdo nechce zeptat toho řadového poldy, jaký z toho má pocit. Jeho pocitya názory totiž nikoho nezajímají.

5.1.2007

Vážený pane Zono, jsem přesvědčen, že pokud budu mít příležitost řídit resort vnitra delší dobu, že se změní i Váš pohled na mou osobu. Pokud se budeme bavit o Policii ČR, která Vás zajímá, tak platí, že jsem na ministerstvo přišel s jasnou vizí, jak by měla PČR vypadat a jaké kroky jsou k tomu potřeba. I když čtyři měsíce jsou velmi krátká doba, v této době jsem začal již realizovat některé projekty ke zlepšení pracovních podmínek policistů (např. Projekt 1000 na modernizaci policejních služeben) či zrychlení a zefektivnění práce policie pomocí elektronického trestního řízení a elektronického přestupkového řízení, další kroky jsou připravované. O deseti pilířích reformy Policie ČR jsem mluvil např. na policejním kongresu 28. listopadu. Pokud narážíte na nový služební zákon a obavy z propadu příjmů, zde jsem přesvědčen, že nejpozději v polovině tohoto roku již budete Vy i Vaši kolegové mluvit jinak, neboť v té době už i na výplatních páskách poznáte, že platí má slova, že za rok 2007 budou celoroční příjmy u všech policistů vyšší než v roce 2006. Více viz tato diskuse, sekce Policie,hasiči (zde prosím pište i své příspěvky na toto téma) a má vystoupení v sekci Média. S pozdravem, Ivan Langer.

Pánové chováte se tady jak puberťáci. Tohle když si přečtou civilové, tak si o vás udělají pěkný obrázek. Plno z vás má ještě nudli u nosu, vysvědčení mu kouká z kapsy a už by chtěl desetitisíce.

No, jen aby ses jednou nedočkal, že ti řeknou služ zadarmo, je to státní pocta.

Na tebe tu všichni čekali....

Však nám to je jedno , že nám šáhli na peníze. Další rok opět můžou snížit platy to je vše v pořádku. Za chvíli budeme vydělávat méně peněz než uklízečky.

T.R.O.U.B.O.

Probuď se magore - už není komunismus

Civilové ať si dělají obrázek jaký uznají, já se rozhodně nenechám nikým obelhávat a zotročovat v obavě, "co si pomyslí lidi".

kde sloužíš Ty "dospěláku"?

Tak nevím, jak to mám chápat, dneska jsem si utíral nudli u nosu z toho hnusného zimního počasí postávajíc u nehody, ale maturitní ples jsem si užíval v roce 1984, no asi se budu muset podívat do zrcadla, zda nemám znovu místo vousů jen mladické chlupy.

Policejní honička20.12.2006


Pravá policejní honička



Je to zpátky necelý měsíc, kdy jsem s „malým“ Václavem v 03:00 hod. projížděl z ul. K Sadu do zahrádkářské kolonie. Tady na křižovatce, kde se dá jet rovně ke Kocábovi, dolů k ul. Trojská či nahoru k Malé Skále, stála pod pouličním světlem Škoda Octavia combi, bílé barvy. U přední části vozu, která směřovala k nám, stál nějaký maník a něco u auta dělal. Malý Václav zastavil asi 10 metrů od něj a šel jsem ho prolustrovat. Maník neřekl ani slovo a začal gestikulovat, že nám uvolní cestu, kterou z velké části vozem zabíral. Sedl si do svého auta, kousek couvl, přední část vozu nasměroval dolů z kopce k ul. Trojská a následně začal ujíždět. Tak jsem se nasoukal zpátky do naší rakety a honička začíná.


Jenže z kopce dolů řídil „malý“ Václav, cesta je tam rozbitá a měli jsme handicap co se týká auta. Takže když jsme dojeli k ul. Trojská, byl maník v prachu. Tady jsem měl malý monolog, něco jako, že mě by teda neujel a vyměnili jsme se u volantu. Dóle jsme se trochu motali a pak zase vyrazili zpátky do kopce, kouknout se jestli tam něco nezapomněl. No a když jsme k té křižovatce přijížděli, tak se ten maník přiřítil ze směru od „Kocába“. To jsem považoval za letmý start a dali jsme si repete. Hnali jsme ho po té rozbité cestě k ul. K Sadu poté do ul. Písečná, tady projel červenou a odbočil doprava do ul. Čimická. Cestou mu začali odpadávat plastové části vozu. Nutno podotknout, že „malý“ Václav dával do vysílačky průběh cesty a k tomu musel neustále držet tlačítko VRZu (Varovné a Rozhlasové Zařízení-zkrátka maják na autě), který byl jistě čistě náhodou nefunkční. Poté projel Kobyliské Náměstí do ul. Pod Sídlištěm. Tady odbočil do leva do ul. Vršní. Dále musím podotknou, že vozovka byla mokrá, takže jsem zatáčky bral tak na 80 procent a poměr v autech nesrovnatelný. Potom dojel na křižovatku ulic Vršní a Horňátecká. Tady jsme měli poslední šanci chytit ho, protože nějaká nerovnost na vozovce mu po nárazu otevřela haubnu, takže musel zastavit, vystoupit a zabouchnout ji. Vzhledem k malému zpoždění jsem u něj zastavil, když haupnu zabouchával. Vyndal jsem pistoli s tím, že hodíme řeč. Tak 2-3 vteřiny jsem přemýšlel jestli mu mám poslat roj včel do pneumatik. Zde musím podotknout, že jsem ho nemohl předjet a zablokovat mu cestu, protože tam bylo málo místa. Ale maník byl, musím uznat, celkem mrštný na nic nečekal, skočil do auta a pokračoval ulicí Horňátecká do ul. Ústecká. Pistoli jsem zahodil někam do interiéru vozu, protože jsem potřeboval řadit a jelo se dál. Maník pokračoval okolo Celního úřadu do Zdib. Tady jsem měl už trochu času a tak jsem ho začal megafonem přesvědčovat, že jestli nezastaví tak mu ustřelím hlavu. Jenomže se s námi asi nechtěl bavit a u Staré pošty podjel dálnici a dal se rovně do další vesnice. Zde se k nám přidala jediná policejní hlídka, později jsem se dozvěděl že byla z Ďáblic. Po vysílačce jsem jim řekl, že jestli mají rychlejší auto, tak ať nás předjedou. Takže odbočili do levého pruhu a se svou Fábijí jeli s naší Felicií souběžně asi tak 170 km/h. Před vesnicí nás předjeli, jenže tam dělali nějaké nesmysly a my zase předjeli je. Ve vesnici byla křižovatka, kde se dalo jet doprava nebo doleva. My jsme to strhli vlevo, ale kolegové taky a maníka jsme už neviděli. Kolegům jsem poděkoval za spolupráci a samozřejmě také po otevřeném kanálu peprně Vnitru za naše auta. Ve Mstěticích jsme to otočili a jeli jsme zpátky do té zahrádkářské kolonie. Tady jsme našli kradenou haubnu téže barvy jako byla Octavia a protože zatím nebyl žádný oznamovatel, hodili jsme ji do křoví a jeli na kafe. Druhý den se oznamovatel našel v ul. Přádova. Haubnu zpátky nechtěl s tím, že mu to pojišťovna zaplatí. Takže jsme se mohli zabít úplně zbytečně.





Samozřejmě měla uvedená noční projížďka dohru. Další službu jsme se dozvěděli, že u naší stíhačky prasklo víko převodovky, ale s tím my určitě nemáme nic společného. Potom jsem ještě zjistil, že ten rozbitý knoflík u VRZu, který stojí 57,- Kč se nevyměňuje a tak se musela vyměnit celý ovládací panel za necelých 6 000,- Kč.







pan Václav








P.S. Jestli Ti stojí za to dát na web mojí verzi policejního honičky, tak s tím souhlasím pouze v případě, že bude prezentována v plné verzi, protože všechno je 100 % pravda.

Naprosto normální. Já se ani tomuto nedivím. My jsme v létě nejezdili ani autem meli jsme s klukama samé pěší hlídky a to byly body vzdálené několik km. Prý nebyly peníze na benzín. Tak už jenom čekám, kdy se nám ty auta rozpadnou ani nevím jak pořád mohou procházet techn. kontrolou a asi si z domů donesu koloběžku, abych se tak nenachodil:). Ovšem největší sranda je, když vás v létě několik km od základny potká malé dítě a ptá se vás, kde máte auto jaktože státní policie chodí pěšky, nezbývá než se pousmát a říct že je v garáži pokažené:) toto už další komentář nepotřebuje.

Přimlouvám se za přidání policistům.Zvláště, když musí hrát tenis pouze s plácačkou :) http://policajti.unas.cz/

Zřejmě nejfrekventovajější z místních ulic, ale ani 1 auto jim neprojelo....takže kabrňáci....:-)))

Mají štěstí, že při tom, jak jim odlétl " míček" je nepřejelo žádné auto.... při tom frmolu, jaký tam je :-)

Pokud by zde někdo měl obavu, že po něm bude pátráno za vyjádření svých názorů pak doporučuji připojit se do diskuse přes tyto stránky http://anonymouse.org/cgi-bin/anon-www.cgi/http://www.langer.cz/ public/diskuse.php
pak vaše IP adresa nebude viditelná. Tím však nenavádím k protiprávnímu jednání či nějakým hrubostem.

Chceš to vědět?Záklaďáky teď nahrazují profíci,je s nimi jednáno jako s hadrem.Jezdí se pořád po cvičeních,kde jsi jako bezdomovec.Umýváš se tak možná v potoce,studený žrádlo,které ti kolikrát nedovezou.Žádný výlet jak si to představuješ.Atd......to bych tady psal hodně dlouho.Byl jsem 5 let u 4.BRN-----frajeři-proto vím,že by jste do toho nešli.A tady těch obyčejných rotmistrů je nejvíc.Tak jako u policie.Zaslouží si ty peníze.Bohužel pro vás MO dokázalo prosadit aspoň příspěvek na bydlení.MV dokázalo prosadit akorát ten váš paskvil.U všech těchto složek se ti nahoře mají dobře,ale ti dole se tápou v h....ech.Ať tady napíše nějaký hasič co jejich práce obnáší,co všechno musí umět.Oni nepotřebují ovládat jen pistoli a pár zákonů-určitě ne.Až budeš sříhat někoho uvězněného v autě a pak ho po kouskách dávat do pytle vy chudáčci,tak si uvědomte,že to nemají tak jednoduché jak si myslíte.Toto zase určitě neděláte vy.Nemluvě o dalších věcech.Vy jezdíte k požárům?Jo tak možná řídit dopravu-už vidím jak si dáváte na hubu dýchací přístroj a jdete s nima hledat jestli tam někdo není.Lidi se navíc vždy přikloní k nim,protože oni lidem pomáhají,toho by jste měli využít a né se tady předvádět jací nejste Rambové.Některé příspěvky je tady vyloženě zhazují,proto se jich zastávám....

http://www.policista.estranky.cz/clanky/udalosti/policiste-uhasi li-pozar

Poslední mrvolu jsem měl při službě v prosinci a zraněné kolegy několikrát do měsíce, jsem polda a hasič je můj kolega, jen ty tu zkoušíš nevím proč vrážet mezi nás klíny, ale to se ti nepovede, nemáš na to....

milý čerte s hodností vlka, sloužil jsem v armádě 10 let, to jen na úvod aby bylo jasné že vím o čem píšu- na rozdíl od tebe, nejde "jen o pistoli a pár zákonů", nemá cenu víc psát, přeji Ti jenom, až se probudíš do reality aby Tě to co nejmíň bolelo

A naší práci by zase nechtěl dělat žádný voják z povolání, kdy vím co mluvím, protože s několika bydlím v domě. Zase takovou pakárnu jak tady píšeš v práci nemají a jestli si byl v tak elitním oddílu jak píšeš tak ho nesrovnávej s řadovým policistou sloužícím na obvodě, ale třeba s tím co slouží k Zásahové jednotce nebo Speciální pořádkové jednotce.
A těch pár zákonu jak tady píšeš bych ti chtěl přát vidět. Je vidět, že ani nevíš o čem mluvíš tak se seber dojdi na nejbližší náborové místo a pojď k nám. Nebo si další zbabělec co kritizuje, ale nemá na to.

Pane ministře vsichni se chováte jakoby nic. Vše je vlastně jak má býti. Takže já se od 1.1. 2007 taktéž chovám k ČR, jenž je můj zaměstnavatel. Ubereš mi na výplatě dobře:). Já uberu ČR zaměstnavateliv to co budu moci( nedám za měsíc 20 blokových pokut v dopravě dám jich třeba jen pět). A spočítejte si o kolik přijde tato republika ročně. Udělá - li to každý 20 policista bude z toho pěkná suma o kterou přijde státní pokladna. Takže Vaší zbraní na Vás.