Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Teď jsem četl příspěvek pana ministra a nevím co si mám o tom pomyslet asi jsem trochu mimo v počtech. Ano pane ministře v p R ů M ě R u se platy policistů a hasičů zvedly v průměru. Víte co je to průměr. To je, že jednomu se zvýší plat o určitou částku a když toto navýšení je větší než pokles platu toho druhého tak v p r ů m ě r u u těchto dvou lidí nastane nárust a tak je to i u POLICIE a Hasičů, kde je několik desítek tisíc zaměstnanců. Chápete to?

Pane ministře vždyť Vy víte že to tak není. Tak si z nás nedělejte legraci a postavte se k tomu problému jako chlap. Jak to poznám, v polovině roku to mi vysvětlete, když budu mít každý měsíc stejný plat od 1.1.2007 do 1.12.2007 teď už vím , že na tom lípe nebudu naopak pohorším si. Veškeré příplatky jste novým zákonem zrušili a těch 10% za směnnost to mi ani náhodou starý plat nedorovná.

Těch dvou kolegů se vůbec nechci zastávat. Minimálně jsou tak nezodpovědní, že se v dnešní pohnuté době takhle hloupě chovají a ještě se při tom nechají natočit. To rozhodně naší věci dobrou reklamu nedělá.
Nadruhou stranu však, a tím vůbec nechci obhajovat výše zmíněné kolegy, ti musím k tomuto jevu néco vysvětlit. Za dobu mého působení u PČR jsem byl snad tisíckrát konfrontován se způsobem tzv. plánování denních služeb našich nadřízených. Jejich plánování spočívá v tom, že opíše do plánu služeb stejná stanoviště z předešlého dne, akorát s jinými jmény. V praxi to znamená, že hlídka každý den stojí na stejném stanovišti ( pracuji na oddělení, kde nejsou rajony, ale pevná stanoviště ), tato jsou již dávno tzv. profláklá a ty tam musíš stát jako pitomec a čumět do blba. Nedej bože, když ti přijede funkcionář na kontrolu a zjistí, že jsi z vlastní iniciativy toto stanoviště opustil a šel jsi dělat normální policejní práci ve svém rajoně. Výsledkem je napsání vajádření o neuposlechnutí rozkazu nadřízeného a hrozba následného potrestání. Dokonce jsem slyšel názor, že my dole tu nejsme od toho abychom mysleli, že od toho jsou tu nadřízení. Vždyť oni přece nejlépe ze svých vytopených kanceláří ví, kde jsou nejpalčivější místa v rajonu a kde by občané policisty uvítali. Realita je však jiná a nikomu se zhora to nevadí. Kontroly jezdí pouze na ty dole a ne na práci za kterou je naše " flexibilní " vedení zaslouženě odměňováno. A tito navíc od nového roku dostali hezky přidáno. Způsob jejich myšlení se však nijak nezměnil. Vůbec se pak nedivím, že jsme pro normálního občana jenom ti gauneři, kteří nemají na práci nic jiného, než buzerovat a pokutovat vesměs slušné lidi. Přitom ti praví gauneři se nám akorát škebí do ksichtu, jak jsme na ně krátcí. Věř mi však, že to v drtivé většině není vůle řadových policistů, ale tito jsou k tomu nuceni nadřízenými, které zajímá pouze kolik přineseš pokut a jestli navíc stojíš přesně tam, kde oni určili. Proto se přimlouvám k troše shovívavosti k činnosti řadových poldů, jsou to také jenom lidé a někdy mohou také pochybit.
Věř mi, když musíš na těchto stanovištích, bez hledu na počasí, každý den nesmyslně pochodovat nebo stát, pak ti z toho začne časem strašit na majáku. A nikoho to nezajímá. Na závěr ještě perlička. V jedné nejmenované malé vesničce musíme každý den na přání místního zastupitelstva, část služby trávit tím, že zde chodíme pěškya to proto, abychom byli vidět. To, že to nic nepřináší nikoho nezajímá. V jednadvacátém století, kdy má každý vagabundn auto, my tu jak v padesátých letech děláme obecní slouhy. A tuto naší "efektivní" činnost zaplatí kdo ? Přeci daňový poplatník. A co má být ? Všichni jsou spokojení, takže je vše v nejlepším pořádku. Akorát se pořád nikdo nechce zeptat toho řadového poldy, jaký z toho má pocit. Jeho pocitya názory totiž nikoho nezajímají.

5.1.2007

Vážený pane Zono, jsem přesvědčen, že pokud budu mít příležitost řídit resort vnitra delší dobu, že se změní i Váš pohled na mou osobu. Pokud se budeme bavit o Policii ČR, která Vás zajímá, tak platí, že jsem na ministerstvo přišel s jasnou vizí, jak by měla PČR vypadat a jaké kroky jsou k tomu potřeba. I když čtyři měsíce jsou velmi krátká doba, v této době jsem začal již realizovat některé projekty ke zlepšení pracovních podmínek policistů (např. Projekt 1000 na modernizaci policejních služeben) či zrychlení a zefektivnění práce policie pomocí elektronického trestního řízení a elektronického přestupkového řízení, další kroky jsou připravované. O deseti pilířích reformy Policie ČR jsem mluvil např. na policejním kongresu 28. listopadu. Pokud narážíte na nový služební zákon a obavy z propadu příjmů, zde jsem přesvědčen, že nejpozději v polovině tohoto roku již budete Vy i Vaši kolegové mluvit jinak, neboť v té době už i na výplatních páskách poznáte, že platí má slova, že za rok 2007 budou celoroční příjmy u všech policistů vyšší než v roce 2006. Více viz tato diskuse, sekce Policie,hasiči (zde prosím pište i své příspěvky na toto téma) a má vystoupení v sekci Média. S pozdravem, Ivan Langer.

Pánové chováte se tady jak puberťáci. Tohle když si přečtou civilové, tak si o vás udělají pěkný obrázek. Plno z vás má ještě nudli u nosu, vysvědčení mu kouká z kapsy a už by chtěl desetitisíce.

No, jen aby ses jednou nedočkal, že ti řeknou služ zadarmo, je to státní pocta.

Na tebe tu všichni čekali....

Však nám to je jedno , že nám šáhli na peníze. Další rok opět můžou snížit platy to je vše v pořádku. Za chvíli budeme vydělávat méně peněz než uklízečky.

T.R.O.U.B.O.

Probuď se magore - už není komunismus

Civilové ať si dělají obrázek jaký uznají, já se rozhodně nenechám nikým obelhávat a zotročovat v obavě, "co si pomyslí lidi".

kde sloužíš Ty "dospěláku"?

Tak nevím, jak to mám chápat, dneska jsem si utíral nudli u nosu z toho hnusného zimního počasí postávajíc u nehody, ale maturitní ples jsem si užíval v roce 1984, no asi se budu muset podívat do zrcadla, zda nemám znovu místo vousů jen mladické chlupy.

Policejní honička20.12.2006


Pravá policejní honička



Je to zpátky necelý měsíc, kdy jsem s „malým“ Václavem v 03:00 hod. projížděl z ul. K Sadu do zahrádkářské kolonie. Tady na křižovatce, kde se dá jet rovně ke Kocábovi, dolů k ul. Trojská či nahoru k Malé Skále, stála pod pouličním světlem Škoda Octavia combi, bílé barvy. U přední části vozu, která směřovala k nám, stál nějaký maník a něco u auta dělal. Malý Václav zastavil asi 10 metrů od něj a šel jsem ho prolustrovat. Maník neřekl ani slovo a začal gestikulovat, že nám uvolní cestu, kterou z velké části vozem zabíral. Sedl si do svého auta, kousek couvl, přední část vozu nasměroval dolů z kopce k ul. Trojská a následně začal ujíždět. Tak jsem se nasoukal zpátky do naší rakety a honička začíná.


Jenže z kopce dolů řídil „malý“ Václav, cesta je tam rozbitá a měli jsme handicap co se týká auta. Takže když jsme dojeli k ul. Trojská, byl maník v prachu. Tady jsem měl malý monolog, něco jako, že mě by teda neujel a vyměnili jsme se u volantu. Dóle jsme se trochu motali a pak zase vyrazili zpátky do kopce, kouknout se jestli tam něco nezapomněl. No a když jsme k té křižovatce přijížděli, tak se ten maník přiřítil ze směru od „Kocába“. To jsem považoval za letmý start a dali jsme si repete. Hnali jsme ho po té rozbité cestě k ul. K Sadu poté do ul. Písečná, tady projel červenou a odbočil doprava do ul. Čimická. Cestou mu začali odpadávat plastové části vozu. Nutno podotknout, že „malý“ Václav dával do vysílačky průběh cesty a k tomu musel neustále držet tlačítko VRZu (Varovné a Rozhlasové Zařízení-zkrátka maják na autě), který byl jistě čistě náhodou nefunkční. Poté projel Kobyliské Náměstí do ul. Pod Sídlištěm. Tady odbočil do leva do ul. Vršní. Dále musím podotknou, že vozovka byla mokrá, takže jsem zatáčky bral tak na 80 procent a poměr v autech nesrovnatelný. Potom dojel na křižovatku ulic Vršní a Horňátecká. Tady jsme měli poslední šanci chytit ho, protože nějaká nerovnost na vozovce mu po nárazu otevřela haubnu, takže musel zastavit, vystoupit a zabouchnout ji. Vzhledem k malému zpoždění jsem u něj zastavil, když haupnu zabouchával. Vyndal jsem pistoli s tím, že hodíme řeč. Tak 2-3 vteřiny jsem přemýšlel jestli mu mám poslat roj včel do pneumatik. Zde musím podotknout, že jsem ho nemohl předjet a zablokovat mu cestu, protože tam bylo málo místa. Ale maník byl, musím uznat, celkem mrštný na nic nečekal, skočil do auta a pokračoval ulicí Horňátecká do ul. Ústecká. Pistoli jsem zahodil někam do interiéru vozu, protože jsem potřeboval řadit a jelo se dál. Maník pokračoval okolo Celního úřadu do Zdib. Tady jsem měl už trochu času a tak jsem ho začal megafonem přesvědčovat, že jestli nezastaví tak mu ustřelím hlavu. Jenomže se s námi asi nechtěl bavit a u Staré pošty podjel dálnici a dal se rovně do další vesnice. Zde se k nám přidala jediná policejní hlídka, později jsem se dozvěděl že byla z Ďáblic. Po vysílačce jsem jim řekl, že jestli mají rychlejší auto, tak ať nás předjedou. Takže odbočili do levého pruhu a se svou Fábijí jeli s naší Felicií souběžně asi tak 170 km/h. Před vesnicí nás předjeli, jenže tam dělali nějaké nesmysly a my zase předjeli je. Ve vesnici byla křižovatka, kde se dalo jet doprava nebo doleva. My jsme to strhli vlevo, ale kolegové taky a maníka jsme už neviděli. Kolegům jsem poděkoval za spolupráci a samozřejmě také po otevřeném kanálu peprně Vnitru za naše auta. Ve Mstěticích jsme to otočili a jeli jsme zpátky do té zahrádkářské kolonie. Tady jsme našli kradenou haubnu téže barvy jako byla Octavia a protože zatím nebyl žádný oznamovatel, hodili jsme ji do křoví a jeli na kafe. Druhý den se oznamovatel našel v ul. Přádova. Haubnu zpátky nechtěl s tím, že mu to pojišťovna zaplatí. Takže jsme se mohli zabít úplně zbytečně.





Samozřejmě měla uvedená noční projížďka dohru. Další službu jsme se dozvěděli, že u naší stíhačky prasklo víko převodovky, ale s tím my určitě nemáme nic společného. Potom jsem ještě zjistil, že ten rozbitý knoflík u VRZu, který stojí 57,- Kč se nevyměňuje a tak se musela vyměnit celý ovládací panel za necelých 6 000,- Kč.







pan Václav








P.S. Jestli Ti stojí za to dát na web mojí verzi policejního honičky, tak s tím souhlasím pouze v případě, že bude prezentována v plné verzi, protože všechno je 100 % pravda.

Naprosto normální. Já se ani tomuto nedivím. My jsme v létě nejezdili ani autem meli jsme s klukama samé pěší hlídky a to byly body vzdálené několik km. Prý nebyly peníze na benzín. Tak už jenom čekám, kdy se nám ty auta rozpadnou ani nevím jak pořád mohou procházet techn. kontrolou a asi si z domů donesu koloběžku, abych se tak nenachodil:). Ovšem největší sranda je, když vás v létě několik km od základny potká malé dítě a ptá se vás, kde máte auto jaktože státní policie chodí pěšky, nezbývá než se pousmát a říct že je v garáži pokažené:) toto už další komentář nepotřebuje.

Přimlouvám se za přidání policistům.Zvláště, když musí hrát tenis pouze s plácačkou :) http://policajti.unas.cz/

Zřejmě nejfrekventovajější z místních ulic, ale ani 1 auto jim neprojelo....takže kabrňáci....:-)))

Mají štěstí, že při tom, jak jim odlétl " míček" je nepřejelo žádné auto.... při tom frmolu, jaký tam je :-)

Pokud by zde někdo měl obavu, že po něm bude pátráno za vyjádření svých názorů pak doporučuji připojit se do diskuse přes tyto stránky http://anonymouse.org/cgi-bin/anon-www.cgi/http://www.langer.cz/ public/diskuse.php
pak vaše IP adresa nebude viditelná. Tím však nenavádím k protiprávnímu jednání či nějakým hrubostem.

Chceš to vědět?Záklaďáky teď nahrazují profíci,je s nimi jednáno jako s hadrem.Jezdí se pořád po cvičeních,kde jsi jako bezdomovec.Umýváš se tak možná v potoce,studený žrádlo,které ti kolikrát nedovezou.Žádný výlet jak si to představuješ.Atd......to bych tady psal hodně dlouho.Byl jsem 5 let u 4.BRN-----frajeři-proto vím,že by jste do toho nešli.A tady těch obyčejných rotmistrů je nejvíc.Tak jako u policie.Zaslouží si ty peníze.Bohužel pro vás MO dokázalo prosadit aspoň příspěvek na bydlení.MV dokázalo prosadit akorát ten váš paskvil.U všech těchto složek se ti nahoře mají dobře,ale ti dole se tápou v h....ech.Ať tady napíše nějaký hasič co jejich práce obnáší,co všechno musí umět.Oni nepotřebují ovládat jen pistoli a pár zákonů-určitě ne.Až budeš sříhat někoho uvězněného v autě a pak ho po kouskách dávat do pytle vy chudáčci,tak si uvědomte,že to nemají tak jednoduché jak si myslíte.Toto zase určitě neděláte vy.Nemluvě o dalších věcech.Vy jezdíte k požárům?Jo tak možná řídit dopravu-už vidím jak si dáváte na hubu dýchací přístroj a jdete s nima hledat jestli tam někdo není.Lidi se navíc vždy přikloní k nim,protože oni lidem pomáhají,toho by jste měli využít a né se tady předvádět jací nejste Rambové.Některé příspěvky je tady vyloženě zhazují,proto se jich zastávám....

http://www.policista.estranky.cz/clanky/udalosti/policiste-uhasi li-pozar

Poslední mrvolu jsem měl při službě v prosinci a zraněné kolegy několikrát do měsíce, jsem polda a hasič je můj kolega, jen ty tu zkoušíš nevím proč vrážet mezi nás klíny, ale to se ti nepovede, nemáš na to....

milý čerte s hodností vlka, sloužil jsem v armádě 10 let, to jen na úvod aby bylo jasné že vím o čem píšu- na rozdíl od tebe, nejde "jen o pistoli a pár zákonů", nemá cenu víc psát, přeji Ti jenom, až se probudíš do reality aby Tě to co nejmíň bolelo

A naší práci by zase nechtěl dělat žádný voják z povolání, kdy vím co mluvím, protože s několika bydlím v domě. Zase takovou pakárnu jak tady píšeš v práci nemají a jestli si byl v tak elitním oddílu jak píšeš tak ho nesrovnávej s řadovým policistou sloužícím na obvodě, ale třeba s tím co slouží k Zásahové jednotce nebo Speciální pořádkové jednotce.
A těch pár zákonu jak tady píšeš bych ti chtěl přát vidět. Je vidět, že ani nevíš o čem mluvíš tak se seber dojdi na nejbližší náborové místo a pojď k nám. Nebo si další zbabělec co kritizuje, ale nemá na to.

Pane ministře vsichni se chováte jakoby nic. Vše je vlastně jak má býti. Takže já se od 1.1. 2007 taktéž chovám k ČR, jenž je můj zaměstnavatel. Ubereš mi na výplatě dobře:). Já uberu ČR zaměstnavateliv to co budu moci( nedám za měsíc 20 blokových pokut v dopravě dám jich třeba jen pět). A spočítejte si o kolik přijde tato republika ročně. Udělá - li to každý 20 policista bude z toho pěkná suma o kterou přijde státní pokladna. Takže Vaší zbraní na Vás.