Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

DOJDE KE ZRUŠENÍ POLICEJNÍHO PREZÍDIA, ABY BYLO KONEČNĚ NA PLATY ŘADOVÝCH POLICISTŮ. FINANČÍ POLICIE ZRUŠENA, CHYSTÁ SE RUŠENÍ CIZINECKÉ POLICIE TAK SI MYSLÍME, ŽE PREZÍDIUM U LEDU BY BYLO JEDINÉ ŘEŠENÍ JAK PROFINANCOVAT ŘÁDNĚ POLICEJNÍ PRÁCI.

Všechno zrušíme. Nově nastoupivší policisté začnou nejprve pracovat max. na správě. Nejhorší a policisté bez protekce na PP. Postupně se pak svojí pílí propracují přes okres, VO, ZVO až na ochůzkáře. Ti nejlepší pak na hlídkaře, kde již nebudou mít žádné papírování.

Když jsi tak uvědomuji tak řešení dlouhodobé asi politici mají, protože ze skušeností, které mám jde o odstranění hlídkové služby v rámcí PČR. Tato složka zaostává za Měststkou policií ve všech charakterických článcích. Při zadržení pachtelé Mě - POl. vše předávají nám PČR a výsledek je , že my to vše zpracujem včetně obsluhy a oni napíšou jen jediný ÚZ a předají nám to. A to všechno za vyšší plat, včetrně odměn a nižší riziko. To už nemluví o tom, že by spousta měststkých strážníků naši práci u PČR nikdo nedělal - ,,toto mám z vyjádření strážníků při různých zákrocích..,, Už Vím asi zůstane jen Mě-pol. a SKPV- PČR. Ptáte se ják to bude fungovat ? Těžko.Uvidíme.HA HA HA.

Jestli jseš odrazem veškeré hlídkové služby u PČR, tak bych byl opravdu za její zrušení. Způsob vyjadřování a pravopis mluví za vše.

Přesně tak. Plete si pojmy s dojmy.

Já jsem si myslel, že u nás je Městská policie a ne Měststká. Prosím tě, příště raději vůbec nic nepiš a nedělej ostudu ostatním policistům. Ty by si chtěl vyšší plat? Raději běž znova do školy a nauč se pořádně česky. Číst tvoje ÚZ to musí být tedy něco. Teď jsem si udělal obrázek o takovém hlídkaři jako jsi ty. Doufám a věřím, že většina česky umí. Příště až budeš něco psát, tak si to po sobě přečti nebo si to nech zkontrolovat. Strašný pravopis.

Pro XXX: ty by SI měl taky doladit češtin...:-)))

Neví někdo zda se konečně uvažuje o zrušení krajských správ u policie, kde je zbytečně placeno 700-900 kancelářských policistů, kteří by rádi pracovali v přímém výkonu na ulici?

:-))) a jak moc rádi...:-)))

Parťáků si na ulici najdeš rómského původu hodně

MYSLÍME VŠICHNI ÚSPĚŠNOU A PROPAGOVANOU NÁBOROVOU AKCI" NAJDI HLUPÁKA"?

Jakou mám šanci, že když nastoupím k policii, a budu chtít na kriminálku, neskončím jen jako řadový policista??

Máš tlačenku?

velkou... větší než si myslíš.. :-)) nyní se hledá parťák na koně, motorku,loď ... potom se bude hledat volný kůň, pojízdná motorka, loď... vlastně loď máme, jen do ní trochu teče.. :-))

Myslím, že každý, kdo je schopný a ukáže, že umí a hlavně vytrvá tak se na tu kriminálku vždy dostane. Pokud nemáš konexe tak je to otázka spíše roků. Otázka je, jestli je to zrovna to pravé ořechové. Většině lidí, které znám to silně změnilo charakter (hlavně se to dotýká soukromí) a to negativně. Když se totiž každý den musí člověk dohadovat s lumpama a předvádět různé variace, aby z nich něco dostal, tak se to někde musí podepsat. To si málokdo totiž uvědomuje jak tahle práce člověka z dlouhodobého hlediska poškozuje a deformuje. Něco jiného je pak dělat vyšetřovatele, ale to už je zase jiný příběh.

Spousta lidí má zkreslené informace jak to u policie funguje,myslí si ,že to bude jak ve filmu:)jen abys nebyl zklamanej kamaráde...

Já si nemyslim, že by to nebylo jako ve filmu. Akorát došlo k záměně žánrů z akčňáku se stal horror. Záleží tedy v čem chceš hrát.

Máš VŠ vzdělání? Jestli ano, budeš to mít jednodušší, pokud ne, a nemáš hooodně velkou tlačenku, tak to bude trvat roky. Nemůžeš poskočit o více jak 1TT a začínáš na škole ve 2TT (kriminálka je většinou 6 a 7TT a výš), takže hodně trpělivosti. Jestli máš právo, kriminalistiku, kriminologii apod. v malíčku, může ti to jen pomoct, ale uvidíš sám, kde skončíš....Hlavně si nedělej velké naděje....abys nebyl zklamaný....:-(

Romane současná náborová kampaň je jen bouda na lidi ve stylu pohádky " s čerty nejsou žerty " a jak tam verbovali na vojnu : " tady to podepiš, vojna je jen taková legrace " Tedy jestli si tuto pohádku viděl, tak ti to musí být jasné.
1. Tato kampaň ukazuje pouze atraktivnější služby u Policie ČR, kdy páteří policie jsou úplně jiné složky a to předvším základní útvary policie pořádkové služby, dopravní služby, cizinecké policie, pohraniční policie. Na 99,999 % nepočítej s těmi službami na obrázcích a proto tomu říkám klamavá náborová kampaň.
2. Naprosto mylně vzbuzuje pocit, jak si vybereš u Policie ČR to co ti " sedí ". Věř, že je to podobné, jako v civilu. Tam kde je to lepší se jen tak nechytáš, neboť tam podstavy netrpí a tam kde je pakárna a pro lidi záhul, tak odcházejí lidi a občas je tam musí doplnit.
3. Takže pokud by jsi prošel " sítem " výběrového řízení, tak se spolehni, že na 99,999 % se sejdeme nad " tunami popsaných papírů " nervózními oznamovateli, protože oznámení pro administrativní náročnost nestíháme přijímat a tebe by nejspíše v první řadě čekala nepapírová práce někde na hlídkové službě pořádkové služby, což znamená město od města trochu jiný styl výkonu služby, ale s tvojí vysněnou kriminální službou nic společného.
Jako poslední bych ti chtěl říci, že když potkáš na ulici běžné obvoďáky, tak na ně nekoukej, jako na ty méněcené, protože si představ, že takový policista na kriminálce přišel třeba z toho obvodního oddělení a zatímco v uniformě by si se na něj díval, jako na toho " jen " obvoďáka, tak v civilu na kriminálce by si se na něj díval jako na " něco " jiného. Je k pobavení, že spoustě lidí trochu spadne brada, když přijde kriminalista a ani kolikrát neví, že je to policista, který sloužil třeba 10 let na obvodním oddělení a na kriminálce je 2 měsíce. Schopný lidi jsou jak na kriminálce, tak na obvodech, ale holt na kriminálce se dělá jinak tzv. operativně jinak řečeno, na obvodech se z 90 % přijímají oznámení, občas vyslýchají podezřelí a občas zjistí poznatek, tedy především zadokumentování toho co se stalo no a kriminální policie si potom to zadokumentované přečte a vyhodnocuje si způsob spáchání na koho by to mohlo sedět plus v prostředí pachatelů se snaží " něco " vyšťourat, nebo se na základě srovnání zajištěných stop podaří ztotožnit pachatele - tedy poměr práce s pachateli je v obrácených procentech než jak jsem výše uvedl u policisty, který oznámení dosti náročně administrativně zadokumentuje.
4. Tedy počítej :
a) hlídková služba
b) pořádková služba, kde chybí asi nejvíce policistů

V závěru - kriminálka ti nehrozí, kůň ti nehrozí, motorový člun ti nehrozí, samopalčík ti nehrozí a hrozí ti právě ty tuny popsaného papíru, ale já to zatím vydržel dělat 12 let a tak to můžeš jit zkusit také, sice to leze velmi na nervy a je to úmorná a nevděčná práce a budeš takový policejní dělník, ale jak říkám na kriminálce jsou bývalí obvoďáci - i mí kolegové a proč tam nejsem já ? - netlačil jsem se tam.

Takže se rozhodni - toto je realita a ne styl, když ptáčka lapají, pěkně mu spívají - je to nefér.

for: Roman...

Nechci ti brát iluze ještě před tvým rozhodnutím k Policii vůbec jít, ale pokus se ve svém okolí najít nějakého kamaráda, známého, který by měl právě na kriminálce zase on svého známého...ten by ti totiž nejlépe vysvětlil jak to u "operativy" tedy na kriminálce jako takové, funguje. Nepleť si tu práci ale s vyšetřovateli, to je z úplně jiného soudku.
Jinak naprostý souhlas s tím, jak ti to popsal "F1" výše. Já jsem u operativy 9let a tvrdím, že jsem "obvoďák v civilu".
Čus

Můj první den ve službě byl takový, že mě odvezli na obvodní oddělení, dostal jsem 5-ti minutové školení a byl ze mě dozorčí útvaru. Stálá služba byla na výjezdech a já jsem tam byl sám a nechápal co se děje. Samozřejmě, že jsem v té době neměl ještě ani uniformu. Od té doby jsem se nepřestal divit a divím se dodnes. Už je to 15 let.

Neboj, reálnou šanci máš. Je pravdou, že musíš začít dole a propracovat se. Později ale zjistíš, že každá zkušenost se ti bude hodit. Nenech se zastrašit. I na základním útvaru získáš zakladní dovednosti z operativní činnosti. Když budeš dobrej a upozorníš na sebe, na SKPV se dostaneš.

Počítej, že se změníš a ve finále máš soukromí pryč!

Deset let jsem sloužil na vyšetřovačce a posléze na SKPV. A řeknu Ti, že bez práce "obyčejných" obvoďáků, hlídkařů ai dopraváků bychom byli velmi často pěkně nahraní. Samozřejmě záleží na přístupu každého ke každému, ale bez té obrovské hromady práce (vetšinou), kterou před samotným předvedením pachatele odvedly výše jmenované složky, by se vyšetřovačka ani kriminálka mnohdy ani nepohly. Samozřejmě, že nebylo vše vždy ideální, ale jak jsem již napsal, vše je o přístupu.

2 Karel ( 25.01.2007 06:38 ): Co si budeme nalhávat. Mezi SKPV a místními ( obvodními ) odděleními panuje určitá nevraživost. Řešení by dle mého bylo v systémovém řešení, tedy zrušit současné okresy a změnit je na kraje dle současného uspořádání, tedy 14 krajů, ponechat zeštíhlené PP ( pouze metodické vedení a vrcholné velení ) a místo stávajících okresů a obvodů vytvořit v rámco krace několik ( řádově kolem 10 ) větších obvodů. Na těchto obvodech by byly všechny služby, tedy vedení, vyšetřovačka a operativa, dopravka, obvod i hlídková služba. Co by se na tomto obvodu upeklo, to by se také snědlo. Ono by pak rázem skončilo to přehazování horkého bramboru. Specielní pracoviště, třeba SKPV, by byla na kraji. To by se ušetřilo peněz.

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

Kolik ti dali příspěvěk, jestli se tedy můžu zeptat. Mám podobné roky (trochu víc) a tak by mě to zajímalo. Když by jsi to nechtěl psát veřejně můžeš mě to poslat na mail. Dík.

Ahoj kluci. Prosím pošli mi to taky na mail,mám odslouženo 12 let a čekám až mi to vypočítaj. Předem díky.

Lubos

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003

překlopeno-co vy na to??

Praha dne 23. ledna 2007) Od 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 o služebním poměru. Jeho cílem měla být mimo jiné změna v odměňování policistů, včetně navýšení jejích platů.

Současná situace je však úplně opačná - hrozí několika tisícům policistů naopak propad reálných příjmů. Na vině není ani tak nedostatek vyčleněných finančních prostředků, ale spíše chyby učiněné při přerozdělení těchto prostředků. Zatímco u některých policistů dojde k reálnému snížení příjmů, jiní si naopak polepší velmi výrazně. ČSSD nepovažuje tento princip dělení za spravedlivý a to zejména proto, že snížení platů se dotkne především řadových policistů v přímém výkonu služby – tedy policie pořádkové, hlídkové a dalších útvarů.

Vinu na tomto stavu dle našeho názoru nesou jak ministr vnitra, tak policejní prezidium. Důvodem je vydání nařízení vlády se stupnicí základních a zvýšených tarifů, které navíc bylo vydáno v poslední možnou chvíli, tedy 21.12.2006.

Zásadním problémem, který je v přímé spojitosti s příjmy policistů je zařazování do tarifních tříd podle systemizace stanovené policejním prezidiem. Jsme přesvědčeni, že v systemizaci, tedy rozdělení do tříd, musí dojít ke rychlejším a zásadnějším změnám. Za velkou chybu považujeme i fakt, že vnitřní a prováděcí předpisy k zákonu nebyly ze strany policejního prezídia projednány s odborovou organizací.

Místo nalezení systémového řešení s cílem odstranit propady reálných příjmů, vedení Policie problém bagatelizuje a navrhuje ho řešit dorovnáváním propadů osobním příplatkem. To by znamenalo faktické zrušení možnosti hodnotit policisty podle práce a navíc řešení přechodné a dávající policistům další nejistotu ohledně jejich dalšího příjmu.

ČSSD při projednávání ve Výboru pro bezpečnost PČR v listopadu poukazovala na to, že vláda snížila částku určenou na zabezpečení přechodu na systém odměňování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., z 1,5 mld. Kč o 0,5 mld. Kč. Výbor schválil toto navýšení s podporou většiny hlasů – i poslanců ODS. Při projednávání státního rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny ČR však tuto změnu poslanci neodsouhlasili.

Kromě výše uvedených změn v systemizaci vidíme cestu k vyřešení této situace v navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku pro policisty zejména hlídkové a pořádkové policie, a to zejména ve velkých městech, kde je práce v tomto ohledu často rizikovější a náročnější.

ČSSD vyzývá ministra vnitra Ivana Langra a policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby situaci v oblasti odměňování policistů neprodleně řešili systémově, a to po důkladné analýze dopadů nového systému odměňování a po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. ČSSD je připravena podpořit změny zákona tak, aby vedly ke spravedlivějšímu rozdělení zvýšených prostředků mezi všechny policisty s důrazem na policisty v přímém výkonu služby.

JUDr. Jeroným Tejc, předseda Bezpečnostní komise ČSSD

Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra za ČSSD

Souhlasím s tím, aby se zvedl rizikový příplatek, ale podle nápadu a zatíženosti a né podle velikosti města.

Souhlasím s tím, že musíme demonstrovat, jinak si nic nevybojujem. Ten pán co si říká, že je náš ministr a jeho kamarád Kalousek, mimo slibů pro nás nic neudělají.

Je to dvousečné. Když budou policajti dobře pracovat, bude klesat nápad a tím pádem i riziko. Bude to kontraproduktivní.

http://policajti.unas.cz/

Ono ze 40 tis. policistů se vždy najdou i tací, kteří to berou trošku jinak....:))

náhodou, dobrý, než dřímat v autě, to radějí toto, a měli přehled, sami si tohle místo asi nevybrali, takže mají bod

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Vážení diskutující, nedochází Vám, že jde ve skutečnosti o záměrnou likvidaci policie, výkonné, bezpečnostní složky v ČR a její zneschopnění? Prioritní záměr je vybudování Policie jen na oko pro EU, reálné výsledky její práce však budou jen silně imaginární, což můžete pozorovat již nyní. Proto je nový zákon nastaven takto, protože prakticky nepočítá s takovým počtem policistů ve výkonu, neboť nebudou potřeba.