4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

DOJDE KE ZRUŠENÍ POLICEJNÍHO PREZÍDIA, ABY BYLO KONEČNĚ NA PLATY ŘADOVÝCH POLICISTŮ. FINANČÍ POLICIE ZRUŠENA, CHYSTÁ SE RUŠENÍ CIZINECKÉ POLICIE TAK SI MYSLÍME, ŽE PREZÍDIUM U LEDU BY BYLO JEDINÉ ŘEŠENÍ JAK PROFINANCOVAT ŘÁDNĚ POLICEJNÍ PRÁCI.

Všechno zrušíme. Nově nastoupivší policisté začnou nejprve pracovat max. na správě. Nejhorší a policisté bez protekce na PP. Postupně se pak svojí pílí propracují přes okres, VO, ZVO až na ochůzkáře. Ti nejlepší pak na hlídkaře, kde již nebudou mít žádné papírování.

Když jsi tak uvědomuji tak řešení dlouhodobé asi politici mají, protože ze skušeností, které mám jde o odstranění hlídkové služby v rámcí PČR. Tato složka zaostává za Měststkou policií ve všech charakterických článcích. Při zadržení pachtelé Mě - POl. vše předávají nám PČR a výsledek je , že my to vše zpracujem včetně obsluhy a oni napíšou jen jediný ÚZ a předají nám to. A to všechno za vyšší plat, včetrně odměn a nižší riziko. To už nemluví o tom, že by spousta měststkých strážníků naši práci u PČR nikdo nedělal - ,,toto mám z vyjádření strážníků při různých zákrocích..,, Už Vím asi zůstane jen Mě-pol. a SKPV- PČR. Ptáte se ják to bude fungovat ? Těžko.Uvidíme.HA HA HA.

Jestli jseš odrazem veškeré hlídkové služby u PČR, tak bych byl opravdu za její zrušení. Způsob vyjadřování a pravopis mluví za vše.

Přesně tak. Plete si pojmy s dojmy.

Já jsem si myslel, že u nás je Městská policie a ne Měststká. Prosím tě, příště raději vůbec nic nepiš a nedělej ostudu ostatním policistům. Ty by si chtěl vyšší plat? Raději běž znova do školy a nauč se pořádně česky. Číst tvoje ÚZ to musí být tedy něco. Teď jsem si udělal obrázek o takovém hlídkaři jako jsi ty. Doufám a věřím, že většina česky umí. Příště až budeš něco psát, tak si to po sobě přečti nebo si to nech zkontrolovat. Strašný pravopis.

Pro XXX: ty by SI měl taky doladit češtin...:-)))

Neví někdo zda se konečně uvažuje o zrušení krajských správ u policie, kde je zbytečně placeno 700-900 kancelářských policistů, kteří by rádi pracovali v přímém výkonu na ulici?

:-))) a jak moc rádi...:-)))

Parťáků si na ulici najdeš rómského původu hodně

MYSLÍME VŠICHNI ÚSPĚŠNOU A PROPAGOVANOU NÁBOROVOU AKCI" NAJDI HLUPÁKA"?

Jakou mám šanci, že když nastoupím k policii, a budu chtít na kriminálku, neskončím jen jako řadový policista??

Máš tlačenku?

velkou... větší než si myslíš.. :-)) nyní se hledá parťák na koně, motorku,loď ... potom se bude hledat volný kůň, pojízdná motorka, loď... vlastně loď máme, jen do ní trochu teče.. :-))

Myslím, že každý, kdo je schopný a ukáže, že umí a hlavně vytrvá tak se na tu kriminálku vždy dostane. Pokud nemáš konexe tak je to otázka spíše roků. Otázka je, jestli je to zrovna to pravé ořechové. Většině lidí, které znám to silně změnilo charakter (hlavně se to dotýká soukromí) a to negativně. Když se totiž každý den musí člověk dohadovat s lumpama a předvádět různé variace, aby z nich něco dostal, tak se to někde musí podepsat. To si málokdo totiž uvědomuje jak tahle práce člověka z dlouhodobého hlediska poškozuje a deformuje. Něco jiného je pak dělat vyšetřovatele, ale to už je zase jiný příběh.

Spousta lidí má zkreslené informace jak to u policie funguje,myslí si ,že to bude jak ve filmu:)jen abys nebyl zklamanej kamaráde...

Já si nemyslim, že by to nebylo jako ve filmu. Akorát došlo k záměně žánrů z akčňáku se stal horror. Záleží tedy v čem chceš hrát.

Máš VŠ vzdělání? Jestli ano, budeš to mít jednodušší, pokud ne, a nemáš hooodně velkou tlačenku, tak to bude trvat roky. Nemůžeš poskočit o více jak 1TT a začínáš na škole ve 2TT (kriminálka je většinou 6 a 7TT a výš), takže hodně trpělivosti. Jestli máš právo, kriminalistiku, kriminologii apod. v malíčku, může ti to jen pomoct, ale uvidíš sám, kde skončíš....Hlavně si nedělej velké naděje....abys nebyl zklamaný....:-(

Romane současná náborová kampaň je jen bouda na lidi ve stylu pohádky " s čerty nejsou žerty " a jak tam verbovali na vojnu : " tady to podepiš, vojna je jen taková legrace " Tedy jestli si tuto pohádku viděl, tak ti to musí být jasné.
1. Tato kampaň ukazuje pouze atraktivnější služby u Policie ČR, kdy páteří policie jsou úplně jiné složky a to předvším základní útvary policie pořádkové služby, dopravní služby, cizinecké policie, pohraniční policie. Na 99,999 % nepočítej s těmi službami na obrázcích a proto tomu říkám klamavá náborová kampaň.
2. Naprosto mylně vzbuzuje pocit, jak si vybereš u Policie ČR to co ti " sedí ". Věř, že je to podobné, jako v civilu. Tam kde je to lepší se jen tak nechytáš, neboť tam podstavy netrpí a tam kde je pakárna a pro lidi záhul, tak odcházejí lidi a občas je tam musí doplnit.
3. Takže pokud by jsi prošel " sítem " výběrového řízení, tak se spolehni, že na 99,999 % se sejdeme nad " tunami popsaných papírů " nervózními oznamovateli, protože oznámení pro administrativní náročnost nestíháme přijímat a tebe by nejspíše v první řadě čekala nepapírová práce někde na hlídkové službě pořádkové služby, což znamená město od města trochu jiný styl výkonu služby, ale s tvojí vysněnou kriminální službou nic společného.
Jako poslední bych ti chtěl říci, že když potkáš na ulici běžné obvoďáky, tak na ně nekoukej, jako na ty méněcené, protože si představ, že takový policista na kriminálce přišel třeba z toho obvodního oddělení a zatímco v uniformě by si se na něj díval, jako na toho " jen " obvoďáka, tak v civilu na kriminálce by si se na něj díval jako na " něco " jiného. Je k pobavení, že spoustě lidí trochu spadne brada, když přijde kriminalista a ani kolikrát neví, že je to policista, který sloužil třeba 10 let na obvodním oddělení a na kriminálce je 2 měsíce. Schopný lidi jsou jak na kriminálce, tak na obvodech, ale holt na kriminálce se dělá jinak tzv. operativně jinak řečeno, na obvodech se z 90 % přijímají oznámení, občas vyslýchají podezřelí a občas zjistí poznatek, tedy především zadokumentování toho co se stalo no a kriminální policie si potom to zadokumentované přečte a vyhodnocuje si způsob spáchání na koho by to mohlo sedět plus v prostředí pachatelů se snaží " něco " vyšťourat, nebo se na základě srovnání zajištěných stop podaří ztotožnit pachatele - tedy poměr práce s pachateli je v obrácených procentech než jak jsem výše uvedl u policisty, který oznámení dosti náročně administrativně zadokumentuje.
4. Tedy počítej :
a) hlídková služba
b) pořádková služba, kde chybí asi nejvíce policistů

V závěru - kriminálka ti nehrozí, kůň ti nehrozí, motorový člun ti nehrozí, samopalčík ti nehrozí a hrozí ti právě ty tuny popsaného papíru, ale já to zatím vydržel dělat 12 let a tak to můžeš jit zkusit také, sice to leze velmi na nervy a je to úmorná a nevděčná práce a budeš takový policejní dělník, ale jak říkám na kriminálce jsou bývalí obvoďáci - i mí kolegové a proč tam nejsem já ? - netlačil jsem se tam.

Takže se rozhodni - toto je realita a ne styl, když ptáčka lapají, pěkně mu spívají - je to nefér.

for: Roman...

Nechci ti brát iluze ještě před tvým rozhodnutím k Policii vůbec jít, ale pokus se ve svém okolí najít nějakého kamaráda, známého, který by měl právě na kriminálce zase on svého známého...ten by ti totiž nejlépe vysvětlil jak to u "operativy" tedy na kriminálce jako takové, funguje. Nepleť si tu práci ale s vyšetřovateli, to je z úplně jiného soudku.
Jinak naprostý souhlas s tím, jak ti to popsal "F1" výše. Já jsem u operativy 9let a tvrdím, že jsem "obvoďák v civilu".
Čus

Můj první den ve službě byl takový, že mě odvezli na obvodní oddělení, dostal jsem 5-ti minutové školení a byl ze mě dozorčí útvaru. Stálá služba byla na výjezdech a já jsem tam byl sám a nechápal co se děje. Samozřejmě, že jsem v té době neměl ještě ani uniformu. Od té doby jsem se nepřestal divit a divím se dodnes. Už je to 15 let.

Neboj, reálnou šanci máš. Je pravdou, že musíš začít dole a propracovat se. Později ale zjistíš, že každá zkušenost se ti bude hodit. Nenech se zastrašit. I na základním útvaru získáš zakladní dovednosti z operativní činnosti. Když budeš dobrej a upozorníš na sebe, na SKPV se dostaneš.

Počítej, že se změníš a ve finále máš soukromí pryč!

Deset let jsem sloužil na vyšetřovačce a posléze na SKPV. A řeknu Ti, že bez práce "obyčejných" obvoďáků, hlídkařů ai dopraváků bychom byli velmi často pěkně nahraní. Samozřejmě záleží na přístupu každého ke každému, ale bez té obrovské hromady práce (vetšinou), kterou před samotným předvedením pachatele odvedly výše jmenované složky, by se vyšetřovačka ani kriminálka mnohdy ani nepohly. Samozřejmě, že nebylo vše vždy ideální, ale jak jsem již napsal, vše je o přístupu.

2 Karel ( 25.01.2007 06:38 ): Co si budeme nalhávat. Mezi SKPV a místními ( obvodními ) odděleními panuje určitá nevraživost. Řešení by dle mého bylo v systémovém řešení, tedy zrušit současné okresy a změnit je na kraje dle současného uspořádání, tedy 14 krajů, ponechat zeštíhlené PP ( pouze metodické vedení a vrcholné velení ) a místo stávajících okresů a obvodů vytvořit v rámco krace několik ( řádově kolem 10 ) větších obvodů. Na těchto obvodech by byly všechny služby, tedy vedení, vyšetřovačka a operativa, dopravka, obvod i hlídková služba. Co by se na tomto obvodu upeklo, to by se také snědlo. Ono by pak rázem skončilo to přehazování horkého bramboru. Specielní pracoviště, třeba SKPV, by byla na kraji. To by se ušetřilo peněz.

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

Kolik ti dali příspěvěk, jestli se tedy můžu zeptat. Mám podobné roky (trochu víc) a tak by mě to zajímalo. Když by jsi to nechtěl psát veřejně můžeš mě to poslat na mail. Dík.

Ahoj kluci. Prosím pošli mi to taky na mail,mám odslouženo 12 let a čekám až mi to vypočítaj. Předem díky.

Lubos

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003

překlopeno-co vy na to??

Praha dne 23. ledna 2007) Od 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 o služebním poměru. Jeho cílem měla být mimo jiné změna v odměňování policistů, včetně navýšení jejích platů.

Současná situace je však úplně opačná - hrozí několika tisícům policistů naopak propad reálných příjmů. Na vině není ani tak nedostatek vyčleněných finančních prostředků, ale spíše chyby učiněné při přerozdělení těchto prostředků. Zatímco u některých policistů dojde k reálnému snížení příjmů, jiní si naopak polepší velmi výrazně. ČSSD nepovažuje tento princip dělení za spravedlivý a to zejména proto, že snížení platů se dotkne především řadových policistů v přímém výkonu služby – tedy policie pořádkové, hlídkové a dalších útvarů.

Vinu na tomto stavu dle našeho názoru nesou jak ministr vnitra, tak policejní prezidium. Důvodem je vydání nařízení vlády se stupnicí základních a zvýšených tarifů, které navíc bylo vydáno v poslední možnou chvíli, tedy 21.12.2006.

Zásadním problémem, který je v přímé spojitosti s příjmy policistů je zařazování do tarifních tříd podle systemizace stanovené policejním prezidiem. Jsme přesvědčeni, že v systemizaci, tedy rozdělení do tříd, musí dojít ke rychlejším a zásadnějším změnám. Za velkou chybu považujeme i fakt, že vnitřní a prováděcí předpisy k zákonu nebyly ze strany policejního prezídia projednány s odborovou organizací.

Místo nalezení systémového řešení s cílem odstranit propady reálných příjmů, vedení Policie problém bagatelizuje a navrhuje ho řešit dorovnáváním propadů osobním příplatkem. To by znamenalo faktické zrušení možnosti hodnotit policisty podle práce a navíc řešení přechodné a dávající policistům další nejistotu ohledně jejich dalšího příjmu.

ČSSD při projednávání ve Výboru pro bezpečnost PČR v listopadu poukazovala na to, že vláda snížila částku určenou na zabezpečení přechodu na systém odměňování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., z 1,5 mld. Kč o 0,5 mld. Kč. Výbor schválil toto navýšení s podporou většiny hlasů – i poslanců ODS. Při projednávání státního rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny ČR však tuto změnu poslanci neodsouhlasili.

Kromě výše uvedených změn v systemizaci vidíme cestu k vyřešení této situace v navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku pro policisty zejména hlídkové a pořádkové policie, a to zejména ve velkých městech, kde je práce v tomto ohledu často rizikovější a náročnější.

ČSSD vyzývá ministra vnitra Ivana Langra a policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby situaci v oblasti odměňování policistů neprodleně řešili systémově, a to po důkladné analýze dopadů nového systému odměňování a po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. ČSSD je připravena podpořit změny zákona tak, aby vedly ke spravedlivějšímu rozdělení zvýšených prostředků mezi všechny policisty s důrazem na policisty v přímém výkonu služby.

JUDr. Jeroným Tejc, předseda Bezpečnostní komise ČSSD

Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra za ČSSD

Souhlasím s tím, aby se zvedl rizikový příplatek, ale podle nápadu a zatíženosti a né podle velikosti města.

Souhlasím s tím, že musíme demonstrovat, jinak si nic nevybojujem. Ten pán co si říká, že je náš ministr a jeho kamarád Kalousek, mimo slibů pro nás nic neudělají.

Je to dvousečné. Když budou policajti dobře pracovat, bude klesat nápad a tím pádem i riziko. Bude to kontraproduktivní.

http://policajti.unas.cz/

Ono ze 40 tis. policistů se vždy najdou i tací, kteří to berou trošku jinak....:))

náhodou, dobrý, než dřímat v autě, to radějí toto, a měli přehled, sami si tohle místo asi nevybrali, takže mají bod

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Vážení diskutující, nedochází Vám, že jde ve skutečnosti o záměrnou likvidaci policie, výkonné, bezpečnostní složky v ČR a její zneschopnění? Prioritní záměr je vybudování Policie jen na oko pro EU, reálné výsledky její práce však budou jen silně imaginární, což můžete pozorovat již nyní. Proto je nový zákon nastaven takto, protože prakticky nepočítá s takovým počtem policistů ve výkonu, neboť nebudou potřeba.