Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Doposavad jsem se snažil na tomto fóru vyjadřovat slušně. Po přečtení tvého příspěvku bych volil následující popis mého psychického stavu: NASRAL SI MĚ
Podle toho co zde píšeš, jsi nejspíš agitátorem policejního prezidia, případně poslanecké sněmovny ČR. Já jsem totiž více jak půlku života prožil v této zemi již za komančů a ti nám, a hlavně našim rodičům neustále tloukly do hlavy, že musíme ještě nějaký ten pátek vydržet a potom už bude líp, protože mílovými kroky doháníme prohnilý západ, ekonomika byla prý dobře nastartovaná a je jen otázkou krátkého času, kdy zde nastane slibovaný ráj na zemi. Jaká byla každodenní realita pro obyčejné lidi a jak to všechno dopadlo víme všichni.
Pak přišla tzv. sametová revoluce, kde bylo jasné, že ze dne na den mávnutím kouzelného proutku opět nenastanou kýžené lepší časy. Jenže ono už je osmnáct let po revoluci a neděje se pořád nic. A opět musím dnes a denně poslouchat kecy o tom jak nám nádherně funguje ekonomika, případně jaké vynikající máme tempo růstu HDP. Přitom však čas nelze zastavit a nějak pomalu začínám zjišťovat, že jsem skoro celý svůj produktivní život prožil v zemi, kde všichni jenom slibují a lžou a nic se neděje. Kdybych alespoň viděl, že nastoupený směr je správný, pak bych zatnul zuby a držel hubu. A slibované světlé zítřky pro moje praprapravnoučata, na ty já jim seru. Zvlášť když o nich slýchám od lidí, kteří bez ohledu na stav této země si tyto světlé zítřky vybudovaly již dnes. Tím mám na mysli naše politiky, poslance, soudce, armádu a jiné profesní skupiny. Když chci kázat vodu, nesmím pít víno.
Již jednou jsem zde uváděl, že nás v první polovině devadesátých let vládnoucí garnitura učila chovat se tržně. Já tak dnes činím. Proto mne vůbec již nezajímají kecy typu, že je naše firma zakotven pevně rozpočtově v ekonomických podmínkách ČR. Mne se každý měsíc při placení pravidelných rodinných výdajů také nikdo neptá, kde na to vezmu. Na jedné straně nám páni politici neustále zdůrazňují nutnost srovnání cen všech komodit dle EU, ale již nikdo zde nechce rovnat také mzdy. S takovou politikou ať jde panstvo do prdele.
Pokud nazýváš pana Kiefera kecálkem, pak totéž si já myslím o tobě, akorát stím rozdílem, že hájíš zájmy někoho úplně jiného než jsme my, obyčejní občané této země.

Realisto, v jednom jsi, soudě z Tvého příspěvku, stejný, jako ti, které kritizuješ. Jen proto, že má aaa jiný názor než Ty, tak Tě na..al. Myslím, že ses na..al sám a je to Tvoje volba. Vrať se v duchu do doby komančů, kdy jsi chodil do školy, a zopakuj si shodu u příčestí minulého. Zapomeneš na zbytečné emoce a nebudeš psát "komanči tlouklY" a "lidi, kteří vybudovalY". Možná se Ti přitom vybaví i vhodnější výrazy než jsou Tvoje vulgarismy, které sem nepatří.

Mylá Lylli, SORRI, ale tady se přýčežtí nebo čeština jako taková opravdu myslím NEŘEŠŠÍ ! ani neznámkuje. Protože za 1. spousta lidí chybuje i VŠ (toť tragika) a 2. v dnešním fofru se objevují češtinářské - gramatické chiby y v různých médyjích. Teď si to prosím přeber a neřešte tady ani ty ani další jiný NEPODSTATNÉ P.......! Udělej si o tom dotyčném obrázek, když chceš (třeba i o mě:-(, ale nehledejte nebo neřeště tady prosím nějaké chyby v češtině. To vypadá, že když už nemáš co jiného napsat, tak aspoň "vytknu dotyčnému ty hrozné hrubky a dostane 2-". Neber to osobně :-)

jsi skvělý, mám z Tebe radost, co kdyby místo těchto oduševnělých řečí a čekání na lepší časy si něco udělal sám, já jsem tento problém řešil před rokem a místo planých hospodských keců jsem si vzal výsluhu a podnikám, mám možnost si stěžovat pouze sám na sebe, doporučuji každému, který si myslí, že má na víc a firma ho nedocení, zkuste to. Hlavně jenom nekecejte. Za rok si popovídáme, co bylo lepší. Přeju Ti hodně štěstí a nezapomeň, žiješ v kapitalismu.

milá Lillinko...
Prosím tě (už si mě na pravidla tě-Tě upozorňovala, že?), trápí ty chyby moc a dělá ti to chytání za slovíčka a peskování dobře? myslím si, že v tobě koluje kantorská krev a prostě ti to nedá...! Pokud máš k naší věci konkrétní návrhy a připomínky, které nám problémy usnadní, pak piš. Ale pokud nemáš psát CO, a líbí se ti jenom to, že zahlédneš svůj krátký příspěvek momentálně O NIČEM na tomto fóru, je to na draka a pak se tedy pokus spojit s admonem, ať v úvodu vyvěsí Pravidla českého pravopisu:-)

Nevím, proč by realista nemohl napsat svůj názor. To, že zažil dobu před revolucí i po ní, jej snad zbavuje práva vyjádřit svoje myšlenky, postřehy, nebojím se říci zkušenosti? Vím, že je to neslušné ptát se, ale kolik je let tobě? Ne, neuváděj číslo. Nehraje to roli.
Realista sem píše už dost dlouho na to, abych mohl konstatovat, že právě jeho názor na celý problém, ale i jeho celkový nadhled, je opravdu vzácný! V tom dobrém samozřejmě.
Já pamatuji dobu tak jako on, a myslíš, že je to důvod kohokoliv automaticky hodit do pytle, protože nemá přeci právo vyjádřit se k jiné době. A to je moooc ŠPATNÉ myšlení.
Neber si to ode mě osobně, neurážím tě, ale začni přemýšlet trošku jinak, reálněji. Díkec a čusík...
P.S.-toto není případ, kdy bych po sobě text četl a hledal v něm "závažná pochybení"...:-)

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

Martine, proč sem ten dotaz dáváš každý den?

každý den ne, jen se mi tady úspěšně daří najít bývalé kolegy, které okradli stejně tak jako Vás, je potřeba se složit na kvalitního právníka, soud bude něco stát, takže díky pane Ivane za tyto stránky

překlopeno z policisty.cz

zpracovatel MOP Praha

Vážený pane ministře,
po třech letech služby jsem se rozhodl opustit ansábl, jenž se honosně nazývá Policie České republiky. Pokud pominu směšný peníz, který stát příslušníkům PČR vydává za mzdu, nacházím stále ještě nejméně deset dobrých důvodů, proč se již nechci účastnit této frašky nebo jak tuto parodii na policii chcete nazývat:
1. Na vedoucích funkcích stále sedí léty prověření kovaní soudruzi.
2. Tito tzv. funkcionáři nemají ani šajna, jak by měl vypadat moderní a fungující policejní sbor.
3. Z důvodu personální krize se k policii dostane kdejaký nazdárek, který by se v civilním sektoru uplatnil leda jako klient Úřadu práce.
4. I u policie stále platí, pokud je někdo tak hloupý a neschopný, že není schopen řádně vykonávat svou funkci, je vykopnut směrem nahoru. (Zajděte se podívat na např. Prezidium, o OŘ raději ani nemluvím.)
5. Zoufalé materiální zabezpečení je znát na každém kroku a Váš Projekt 1000, či jak ho nazýváte, je pouhou fraškou, na které se opět nakapsuje několik podnikavců. Pro názorný příklad nemusím chodit daleko: Na naší služebnu byl dodán nový nábytek. Samozřejmě maximálně nekvalitní, např. stolek pod počítač, kterému nejde vysunovat lišta na umístění klávesnice a je tedy použit jako podložka pod květináč, nepovažuji za dobrou volbu. Mohl bych pokračovat ve výčtu zmetků, ale zmíním se pouze o tom, že když jsem vedoucímu navrhl, že jako zpracovatel bych zřejmě potřeboval počítač, byl jsem odkázán na počítač služební, jenž je využíván asi patnácti lidmi, takže jsem byl donucen v zájmu své profese dovézt si z domova vlastní. Čili s tou modernizací, bych se, být Vámi, zase tolik nechvástal.
6. Společenská prestiž povolání policisty je asi na úrovni čerstvě propuštěného mukla.
7. Policista má pramalé pravomoci při zákroku vůči pachateli přestupku nebo trestného činu a kromě toho každý příslušník se rasantního zákroku bojí, je totiž všeobecně známo, že orgány IMV, resp. soudy dnes věří každému recidivistovi raději než policistovi.
8. Pokud už nastane problém, ten poslední kdo se za policistu postaví, je jeho nadřízený. Nechce si totiž přeci dělat zbytečné problémy, ten filuta.
9. No a Vaše osoba, ta skutečně, pane Langře, důvěru v nás příslušnících PČR nevzbuzuje. Když sleduji s jakými lidmi se stýkáte a pořádáte zábávné večírky, tak mi jde skutečně mráz po zádech, co se s tou naší ubohou zemí děje.
10. A na závěr si přeci jen neodpustím malou zmínku o služebních příjmech. Byl jsem nedávnou podepsat platový výměr a povšiml jsem si platového výměru zástupce vedoucího oddělení. 40.550 Kč - za co to ten člověk, probůh, bere? Za to, že sedí v kanclu odpaluje jednu startku za druhou, hraje na počítači hry a když po něm, nedej Bože, něco chcete, tak neví ani jak se jmenuje?
-Sečteno a podtrženo, Policie ČR je v zuboženém stavu a Vy, pane ministře, to jistě nezachránite, tím jsem si jist. Ale měl bych takový nápad, což takhle 150 přesčasových neplacených hodin v PS Parlamentu ČR? Nebo srážky z platu za špatný zákon? Či snad Parlamnetní inspekci, co Vám bude šlapat na paty, kam se pohnete?

Ano s hodně body se dá jen souhlasit, byť bych to rozhodně nepaušalizoval..Nelze všechny nadřízené házet do jednoho pytle, já osobně mám nadžízené na OOP zejména pak zástupce za chlapa "na svém místě" a jeho práci bych rozhodně dělat nechtěl, zároveň ale nutno dodat, že někteří si tuto práci vysvětlují různě a pak dochází k takovým excesům jaké popisuješ nebo jaké jsou vidět třeba i zde : http://st.blog.cz/b/bodovy-system.blog.cz/obrazky/7224283.jpg - tohle by určitě nemělo zapadnout bez povšimnutí! Osobně bych to odměnil "oscarem" ale blbosti..

Dnes poprvé pročítám tyto stránky a nestačím se divit, kolik
máme odborníků, kteří např jako Ty, všemu rozumí již po třech letech služby, je jen škoda, že jsi nevydržel déle, abys
mohl dělat třeba zástupce vedoucího. Z většiny z Vás čiší jen zášť, závist a mamon. Takové policisty platit s našich daní nepotřebujeme!!!

my také platíme daně!!!!!!!! a možná vyšší než někdo jiný, a naše platy vážený pane jsou s dvakrát zdaněné peníze-tak nemudruj

čau jsem hasič a fakt je to tady super.jsem tady 8 let a to co se tady děje jsem ještě nezažil.jsem ve 3platové třídě,nemám žádnou tlačenku takže tam zůstanu až dokonce kariéry,snížili mi hodnost,ale to mi je jedno,protože za ní nemám ani desetník,osobní hodnocení mám 0kč,ale hlavně ,že se každému zvýšil v podstatě plat,ale já osobně jsem přišel o 1500měsíčně.jinak by se ti nahoře spíš měli zaobírat tím,jestli je normální někomu snížit a nebo když nebudu tak drsný tak nechat stejnou mzdu a zakázat mu podnikat nebo mít další příjem,ale o tom jsem myslel,že ten nový zákon bude,ale jaksi se nepovedlo,že?

Jen u nás byli 3 parťáci, kteří odešli kvůli tomu zákazu, nespadli by totiž o 1500 - 3000,-, ale o cca 18.000 - 25000,-měsíčně, ale to je těm nahoře šum a fuk...lidí je za dveřma dost.... Už jste pánové zákonodárci zrušili možnost podnikat a být v různých dozorčích radách apod. pro sebe?????????

TY PRASATA NAHOŘE TOMU ŘÍKAJÍ KARIÉRNÍ ŘÁD SICE JE JEN PRO NĚKOHO, ALE VE SKUTEČNOSTI JIM VŠICHNI ČASEM UTEČOU A BUDOU TO DĚLAT NA ULICI SAMI.

Nevíte někdo, jak je to s uznáváním VŠ? Slyšel jsem, že postačí mít školu začatou, třeba v prvním semestru a už se to bere jako, že jí člověk má. Zdá se mi to podivné.

Nebere se to tak, ten kdo je na funkci, kde je nezbytné VŠ vzdělání, ji musí dle zákona do určité doby dokončit (přechodné období). Má ale tu nevýhodu, že po tuto dobu je opět zařazen do služebního poměru na dobu určitou a pokud si vzdělání nedokončí, tak může být propuštěn (bude se ale nejspíš přesouvat na tabulku, kde není potřeba vzdělání). Problém je u lidí, kteří nemají vzdělání, musí jej mít a přesto studovat už nechtějí a nebudou. Tam je zákon vlažný a nevím jak ministr chce někoho donutit, aby po prvním roce, kdy nezačne studovat odešel.....když už se chvástal tvrdostí zákona ohledně vzdělání, tak tohle mu ujelo na plné čáře....

Zdravím, počítá se rok vojny k rentě po deseti letech? Slyšel jsem že se to ted zrušilo a nepočítá se to.

Slyšel jsi dobře.....pokud odejdeš podle starého zákona, t.j. do 3 let (přechodné období), tak se počítá....jinak se podle nového zákona nepočítá.

Nám zase nově do platového výměru počítají mateřskou max. 3 roky bez ohledu na počet dětí.

lili a co bys chtěla?

Děkuji všem, kteří reagovali na můj dotaz. Ale věřím, že teď nastnane změna u policie, když nastala změna ve vedení státu, tak věřím že se to zlepší, hold jsem věčný optimista:-)

tak to jsem nepochopil, jestli myslíš změnu na politické scéně a čekáš pozitivní změny pro nás, tak jsi ukrutně mimo mísu a moc nesleduješ dění okolo našeho pseudozákona. Zkus se podívat na předešlé příspěvky, přečti si vyjádření Langra z doby, kdy ještě nebyl na pozici ministra, srovnej s tím, co se děje teď a musí ti být jasné, kam nás chce současná politická garnitura dotlačit. :-(

zase má přijet a nic se nezměnilo...naopak,takže jsem zvědav,jak se bude tvářit.

překlopeno od Hornet

Úryvek z návštěvy a projevu - - -
vystoupil pan Heinz Kiefer, prezident EUROCOP, který konstatoval stav rámci EU a zaměřil se na Českou republiku s konstatováním, že v ČR stále není účinný nový zákon o služebním poměru, technické a sociální zázemí Policie ČR není v dobrém stavu a policisté jsou zde stále druhořadými občany. Vysvětlil, že je nemožné aby hranice EU na jedné straně chránil policista plně technicky vybavený, sociálně, materiálně a právně zajištěný viz většina zemí Západní Evropy a na druhé straně policista bez kvalitního zázemí a s platem nedosahujícím ani 1000 Euro a tedy i velmi snadno korumpovatelný. Upozornil na stanovisko, že pokud se o policistu nepostará dostatečně stát může se něho dobře postarat a to zejména finančně organizovaný zločin

...vždy mě vzrušovaly řeči takovýchto podobných kecálků v naprosto nevýznamných a nevýkonných funkcích, musí si pan diskutující uvědomit, že Policie České republiky je rozpočtově pevně zasazena v ekonomických podmínkách České republiky a není jediná organizace v republice, která by snesla srovnání, nejen platové, s vyspělými zeměmi západní Evropy. Musí si pan diskutující uvědomit, že průměrný plat v této zemi, který dosahuje ekonomickay aktivní jedinec zhruba mezi 6 až 10 lety praxe je kolem 21.tisíc. Policista po této praxi má rozpětí dle funkce mezi 160 až 180 % této průměrné mzdy, což je obvyklé i v zemích západní Evropy. Ani tam policista nebere žádné závratné sumy vzhledem k průměrnému výdělku v zemi, viz Německo. Je tam ale státní penze, která spolu s našetřenými penězi německého policisty je celkem v pohodě. Bezmyšlenkovité pouhé zvyšování platů policistů je k ničemu, výsledek to nepřinese, stačí se podívat na soudce a státní zástupce, Nasypali jim dost výrazně, ale na výsledku jejich práce se to kvalitativně ani kvantitativně příliš neodrazilo a rozhodně se nepotvrdila přímá úměra a zkorumpovanosti. Pouze ve výši. Pokud se ekonomická výkonnost naší země zásadně nezvedne, báchorky diskutujících o zvýšení platů policistů není třeba brát vážně. Nejsme placeni z německého rozpočtu. Větší pozornost než platové otázky by se měly klást na materiální a technické vybavení policie a zejména na vzdělání policistů. To je priorita.

Můžete mi prosím sdělit, kde jste přišel, že policista po 10 letech má 160-180% průměrné mzdy v zemi???????? Zase oblbujete lidi, není to pravda, podívejte se na tabulky a 4stupeň, který odpovídá 9-12 letům praxe a pak se podívejte, kde slouží většina policistů v zemi, určitě ne od 7 TT nahoru......a ani ta nemá 180% průměrné mzdy v zemi. Neposlouchejte Kalouska a mu podobné prosím.....

Hmm moc informovanej nejste! Vaše čísla jsou jen plácnutí do placu, ale neodpovídají pravdě! Jooo když tak zastáváte, že se musí odrážet plat podle toho na co máme, tak proč má armáda takové platy když na to nemáme. Proč tedy nekomentujete požadavky železničářů, učitelů, lékařů? Platy na soudech v parlamentu? Vždyť na to tento stát nemá! Tak by se měli všichni hodit do klidu, držet hubu a počkat až na to bude! Všichni vyjmenovaní poukazují kolik se bere za hranicemi a nikomu to nevadí! Pokud je v tomto státě demokracie, tak mohou i policisté říkat svůj názor! Ale tady se hned poukazuje na to že jsou přeci ozbrojená složka, která se má dobře a která přece nesmí takhle mluvit! Ale může, věřte mi! A dokonce jim to umožňuje Ústava a Listina základních práv a svobod! A ani Vy a ani jejich nadřízení s tím nic neudělají! Jsme občané ČR a máme stejná práva jako všichni naši spoluobčané!!!

Má reakce na váš příspěvek - váš problém je informovanost...ta bohužel u vás není.Doporučuji řádně prostudovat zákon č.361/2003 Sb.A nyní to,co jste napsal:...."a zejména na vzdělání policistů. To je priorita."Jestli budeme mít mnoho vzdělaných policistů s VŠ,na úkor profesionality, tak nevím co na to říct.Z vlastní zkušenosti vím,že vzdělání u policie je vyhovující.P.S. Všude se najde blbec,ač s VŠ nebo základ.vzděláním...ať u PČR nebo v pracovním sektoru,to neovlivníte.Naschle

Běžný plat policisty po 5 letech služby je v EU dvojnásobek průměrné mzdy v dané zemi.

To jsem zvědavej pane Kulo,kdo půjde provádět exekuci a odebírání dětí,když jsme ve 2 PT a se zbraní nemůžeme sloužit mimo budovu soudu????zaco máte ten titul???PHDR

No přece sám Kula, vždyť to nezanechá žádné následky, když odebíráš někomu dítě, nebo se dohaduješ při exekuci s nešťastníkem.....:-((((