1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Doposavad jsem se snažil na tomto fóru vyjadřovat slušně. Po přečtení tvého příspěvku bych volil následující popis mého psychického stavu: NASRAL SI MĚ
Podle toho co zde píšeš, jsi nejspíš agitátorem policejního prezidia, případně poslanecké sněmovny ČR. Já jsem totiž více jak půlku života prožil v této zemi již za komančů a ti nám, a hlavně našim rodičům neustále tloukly do hlavy, že musíme ještě nějaký ten pátek vydržet a potom už bude líp, protože mílovými kroky doháníme prohnilý západ, ekonomika byla prý dobře nastartovaná a je jen otázkou krátkého času, kdy zde nastane slibovaný ráj na zemi. Jaká byla každodenní realita pro obyčejné lidi a jak to všechno dopadlo víme všichni.
Pak přišla tzv. sametová revoluce, kde bylo jasné, že ze dne na den mávnutím kouzelného proutku opět nenastanou kýžené lepší časy. Jenže ono už je osmnáct let po revoluci a neděje se pořád nic. A opět musím dnes a denně poslouchat kecy o tom jak nám nádherně funguje ekonomika, případně jaké vynikající máme tempo růstu HDP. Přitom však čas nelze zastavit a nějak pomalu začínám zjišťovat, že jsem skoro celý svůj produktivní život prožil v zemi, kde všichni jenom slibují a lžou a nic se neděje. Kdybych alespoň viděl, že nastoupený směr je správný, pak bych zatnul zuby a držel hubu. A slibované světlé zítřky pro moje praprapravnoučata, na ty já jim seru. Zvlášť když o nich slýchám od lidí, kteří bez ohledu na stav této země si tyto světlé zítřky vybudovaly již dnes. Tím mám na mysli naše politiky, poslance, soudce, armádu a jiné profesní skupiny. Když chci kázat vodu, nesmím pít víno.
Již jednou jsem zde uváděl, že nás v první polovině devadesátých let vládnoucí garnitura učila chovat se tržně. Já tak dnes činím. Proto mne vůbec již nezajímají kecy typu, že je naše firma zakotven pevně rozpočtově v ekonomických podmínkách ČR. Mne se každý měsíc při placení pravidelných rodinných výdajů také nikdo neptá, kde na to vezmu. Na jedné straně nám páni politici neustále zdůrazňují nutnost srovnání cen všech komodit dle EU, ale již nikdo zde nechce rovnat také mzdy. S takovou politikou ať jde panstvo do prdele.
Pokud nazýváš pana Kiefera kecálkem, pak totéž si já myslím o tobě, akorát stím rozdílem, že hájíš zájmy někoho úplně jiného než jsme my, obyčejní občané této země.

Realisto, v jednom jsi, soudě z Tvého příspěvku, stejný, jako ti, které kritizuješ. Jen proto, že má aaa jiný názor než Ty, tak Tě na..al. Myslím, že ses na..al sám a je to Tvoje volba. Vrať se v duchu do doby komančů, kdy jsi chodil do školy, a zopakuj si shodu u příčestí minulého. Zapomeneš na zbytečné emoce a nebudeš psát "komanči tlouklY" a "lidi, kteří vybudovalY". Možná se Ti přitom vybaví i vhodnější výrazy než jsou Tvoje vulgarismy, které sem nepatří.

Mylá Lylli, SORRI, ale tady se přýčežtí nebo čeština jako taková opravdu myslím NEŘEŠŠÍ ! ani neznámkuje. Protože za 1. spousta lidí chybuje i VŠ (toť tragika) a 2. v dnešním fofru se objevují češtinářské - gramatické chiby y v různých médyjích. Teď si to prosím přeber a neřešte tady ani ty ani další jiný NEPODSTATNÉ P.......! Udělej si o tom dotyčném obrázek, když chceš (třeba i o mě:-(, ale nehledejte nebo neřeště tady prosím nějaké chyby v češtině. To vypadá, že když už nemáš co jiného napsat, tak aspoň "vytknu dotyčnému ty hrozné hrubky a dostane 2-". Neber to osobně :-)

jsi skvělý, mám z Tebe radost, co kdyby místo těchto oduševnělých řečí a čekání na lepší časy si něco udělal sám, já jsem tento problém řešil před rokem a místo planých hospodských keců jsem si vzal výsluhu a podnikám, mám možnost si stěžovat pouze sám na sebe, doporučuji každému, který si myslí, že má na víc a firma ho nedocení, zkuste to. Hlavně jenom nekecejte. Za rok si popovídáme, co bylo lepší. Přeju Ti hodně štěstí a nezapomeň, žiješ v kapitalismu.

milá Lillinko...
Prosím tě (už si mě na pravidla tě-Tě upozorňovala, že?), trápí ty chyby moc a dělá ti to chytání za slovíčka a peskování dobře? myslím si, že v tobě koluje kantorská krev a prostě ti to nedá...! Pokud máš k naší věci konkrétní návrhy a připomínky, které nám problémy usnadní, pak piš. Ale pokud nemáš psát CO, a líbí se ti jenom to, že zahlédneš svůj krátký příspěvek momentálně O NIČEM na tomto fóru, je to na draka a pak se tedy pokus spojit s admonem, ať v úvodu vyvěsí Pravidla českého pravopisu:-)

Nevím, proč by realista nemohl napsat svůj názor. To, že zažil dobu před revolucí i po ní, jej snad zbavuje práva vyjádřit svoje myšlenky, postřehy, nebojím se říci zkušenosti? Vím, že je to neslušné ptát se, ale kolik je let tobě? Ne, neuváděj číslo. Nehraje to roli.
Realista sem píše už dost dlouho na to, abych mohl konstatovat, že právě jeho názor na celý problém, ale i jeho celkový nadhled, je opravdu vzácný! V tom dobrém samozřejmě.
Já pamatuji dobu tak jako on, a myslíš, že je to důvod kohokoliv automaticky hodit do pytle, protože nemá přeci právo vyjádřit se k jiné době. A to je moooc ŠPATNÉ myšlení.
Neber si to ode mě osobně, neurážím tě, ale začni přemýšlet trošku jinak, reálněji. Díkec a čusík...
P.S.-toto není případ, kdy bych po sobě text četl a hledal v něm "závažná pochybení"...:-)

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

Martine, proč sem ten dotaz dáváš každý den?

každý den ne, jen se mi tady úspěšně daří najít bývalé kolegy, které okradli stejně tak jako Vás, je potřeba se složit na kvalitního právníka, soud bude něco stát, takže díky pane Ivane za tyto stránky

překlopeno z policisty.cz

zpracovatel MOP Praha

Vážený pane ministře,
po třech letech služby jsem se rozhodl opustit ansábl, jenž se honosně nazývá Policie České republiky. Pokud pominu směšný peníz, který stát příslušníkům PČR vydává za mzdu, nacházím stále ještě nejméně deset dobrých důvodů, proč se již nechci účastnit této frašky nebo jak tuto parodii na policii chcete nazývat:
1. Na vedoucích funkcích stále sedí léty prověření kovaní soudruzi.
2. Tito tzv. funkcionáři nemají ani šajna, jak by měl vypadat moderní a fungující policejní sbor.
3. Z důvodu personální krize se k policii dostane kdejaký nazdárek, který by se v civilním sektoru uplatnil leda jako klient Úřadu práce.
4. I u policie stále platí, pokud je někdo tak hloupý a neschopný, že není schopen řádně vykonávat svou funkci, je vykopnut směrem nahoru. (Zajděte se podívat na např. Prezidium, o OŘ raději ani nemluvím.)
5. Zoufalé materiální zabezpečení je znát na každém kroku a Váš Projekt 1000, či jak ho nazýváte, je pouhou fraškou, na které se opět nakapsuje několik podnikavců. Pro názorný příklad nemusím chodit daleko: Na naší služebnu byl dodán nový nábytek. Samozřejmě maximálně nekvalitní, např. stolek pod počítač, kterému nejde vysunovat lišta na umístění klávesnice a je tedy použit jako podložka pod květináč, nepovažuji za dobrou volbu. Mohl bych pokračovat ve výčtu zmetků, ale zmíním se pouze o tom, že když jsem vedoucímu navrhl, že jako zpracovatel bych zřejmě potřeboval počítač, byl jsem odkázán na počítač služební, jenž je využíván asi patnácti lidmi, takže jsem byl donucen v zájmu své profese dovézt si z domova vlastní. Čili s tou modernizací, bych se, být Vámi, zase tolik nechvástal.
6. Společenská prestiž povolání policisty je asi na úrovni čerstvě propuštěného mukla.
7. Policista má pramalé pravomoci při zákroku vůči pachateli přestupku nebo trestného činu a kromě toho každý příslušník se rasantního zákroku bojí, je totiž všeobecně známo, že orgány IMV, resp. soudy dnes věří každému recidivistovi raději než policistovi.
8. Pokud už nastane problém, ten poslední kdo se za policistu postaví, je jeho nadřízený. Nechce si totiž přeci dělat zbytečné problémy, ten filuta.
9. No a Vaše osoba, ta skutečně, pane Langře, důvěru v nás příslušnících PČR nevzbuzuje. Když sleduji s jakými lidmi se stýkáte a pořádáte zábávné večírky, tak mi jde skutečně mráz po zádech, co se s tou naší ubohou zemí děje.
10. A na závěr si přeci jen neodpustím malou zmínku o služebních příjmech. Byl jsem nedávnou podepsat platový výměr a povšiml jsem si platového výměru zástupce vedoucího oddělení. 40.550 Kč - za co to ten člověk, probůh, bere? Za to, že sedí v kanclu odpaluje jednu startku za druhou, hraje na počítači hry a když po něm, nedej Bože, něco chcete, tak neví ani jak se jmenuje?
-Sečteno a podtrženo, Policie ČR je v zuboženém stavu a Vy, pane ministře, to jistě nezachránite, tím jsem si jist. Ale měl bych takový nápad, což takhle 150 přesčasových neplacených hodin v PS Parlamentu ČR? Nebo srážky z platu za špatný zákon? Či snad Parlamnetní inspekci, co Vám bude šlapat na paty, kam se pohnete?

Ano s hodně body se dá jen souhlasit, byť bych to rozhodně nepaušalizoval..Nelze všechny nadřízené házet do jednoho pytle, já osobně mám nadžízené na OOP zejména pak zástupce za chlapa "na svém místě" a jeho práci bych rozhodně dělat nechtěl, zároveň ale nutno dodat, že někteří si tuto práci vysvětlují různě a pak dochází k takovým excesům jaké popisuješ nebo jaké jsou vidět třeba i zde : http://st.blog.cz/b/bodovy-system.blog.cz/obrazky/7224283.jpg - tohle by určitě nemělo zapadnout bez povšimnutí! Osobně bych to odměnil "oscarem" ale blbosti..

Dnes poprvé pročítám tyto stránky a nestačím se divit, kolik
máme odborníků, kteří např jako Ty, všemu rozumí již po třech letech služby, je jen škoda, že jsi nevydržel déle, abys
mohl dělat třeba zástupce vedoucího. Z většiny z Vás čiší jen zášť, závist a mamon. Takové policisty platit s našich daní nepotřebujeme!!!

my také platíme daně!!!!!!!! a možná vyšší než někdo jiný, a naše platy vážený pane jsou s dvakrát zdaněné peníze-tak nemudruj

čau jsem hasič a fakt je to tady super.jsem tady 8 let a to co se tady děje jsem ještě nezažil.jsem ve 3platové třídě,nemám žádnou tlačenku takže tam zůstanu až dokonce kariéry,snížili mi hodnost,ale to mi je jedno,protože za ní nemám ani desetník,osobní hodnocení mám 0kč,ale hlavně ,že se každému zvýšil v podstatě plat,ale já osobně jsem přišel o 1500měsíčně.jinak by se ti nahoře spíš měli zaobírat tím,jestli je normální někomu snížit a nebo když nebudu tak drsný tak nechat stejnou mzdu a zakázat mu podnikat nebo mít další příjem,ale o tom jsem myslel,že ten nový zákon bude,ale jaksi se nepovedlo,že?

Jen u nás byli 3 parťáci, kteří odešli kvůli tomu zákazu, nespadli by totiž o 1500 - 3000,-, ale o cca 18.000 - 25000,-měsíčně, ale to je těm nahoře šum a fuk...lidí je za dveřma dost.... Už jste pánové zákonodárci zrušili možnost podnikat a být v různých dozorčích radách apod. pro sebe?????????

TY PRASATA NAHOŘE TOMU ŘÍKAJÍ KARIÉRNÍ ŘÁD SICE JE JEN PRO NĚKOHO, ALE VE SKUTEČNOSTI JIM VŠICHNI ČASEM UTEČOU A BUDOU TO DĚLAT NA ULICI SAMI.

Nevíte někdo, jak je to s uznáváním VŠ? Slyšel jsem, že postačí mít školu začatou, třeba v prvním semestru a už se to bere jako, že jí člověk má. Zdá se mi to podivné.

Nebere se to tak, ten kdo je na funkci, kde je nezbytné VŠ vzdělání, ji musí dle zákona do určité doby dokončit (přechodné období). Má ale tu nevýhodu, že po tuto dobu je opět zařazen do služebního poměru na dobu určitou a pokud si vzdělání nedokončí, tak může být propuštěn (bude se ale nejspíš přesouvat na tabulku, kde není potřeba vzdělání). Problém je u lidí, kteří nemají vzdělání, musí jej mít a přesto studovat už nechtějí a nebudou. Tam je zákon vlažný a nevím jak ministr chce někoho donutit, aby po prvním roce, kdy nezačne studovat odešel.....když už se chvástal tvrdostí zákona ohledně vzdělání, tak tohle mu ujelo na plné čáře....

Zdravím, počítá se rok vojny k rentě po deseti letech? Slyšel jsem že se to ted zrušilo a nepočítá se to.

Slyšel jsi dobře.....pokud odejdeš podle starého zákona, t.j. do 3 let (přechodné období), tak se počítá....jinak se podle nového zákona nepočítá.

Nám zase nově do platového výměru počítají mateřskou max. 3 roky bez ohledu na počet dětí.

lili a co bys chtěla?

Děkuji všem, kteří reagovali na můj dotaz. Ale věřím, že teď nastnane změna u policie, když nastala změna ve vedení státu, tak věřím že se to zlepší, hold jsem věčný optimista:-)

tak to jsem nepochopil, jestli myslíš změnu na politické scéně a čekáš pozitivní změny pro nás, tak jsi ukrutně mimo mísu a moc nesleduješ dění okolo našeho pseudozákona. Zkus se podívat na předešlé příspěvky, přečti si vyjádření Langra z doby, kdy ještě nebyl na pozici ministra, srovnej s tím, co se děje teď a musí ti být jasné, kam nás chce současná politická garnitura dotlačit. :-(

zase má přijet a nic se nezměnilo...naopak,takže jsem zvědav,jak se bude tvářit.

překlopeno od Hornet

Úryvek z návštěvy a projevu - - -
vystoupil pan Heinz Kiefer, prezident EUROCOP, který konstatoval stav rámci EU a zaměřil se na Českou republiku s konstatováním, že v ČR stále není účinný nový zákon o služebním poměru, technické a sociální zázemí Policie ČR není v dobrém stavu a policisté jsou zde stále druhořadými občany. Vysvětlil, že je nemožné aby hranice EU na jedné straně chránil policista plně technicky vybavený, sociálně, materiálně a právně zajištěný viz většina zemí Západní Evropy a na druhé straně policista bez kvalitního zázemí a s platem nedosahujícím ani 1000 Euro a tedy i velmi snadno korumpovatelný. Upozornil na stanovisko, že pokud se o policistu nepostará dostatečně stát může se něho dobře postarat a to zejména finančně organizovaný zločin

...vždy mě vzrušovaly řeči takovýchto podobných kecálků v naprosto nevýznamných a nevýkonných funkcích, musí si pan diskutující uvědomit, že Policie České republiky je rozpočtově pevně zasazena v ekonomických podmínkách České republiky a není jediná organizace v republice, která by snesla srovnání, nejen platové, s vyspělými zeměmi západní Evropy. Musí si pan diskutující uvědomit, že průměrný plat v této zemi, který dosahuje ekonomickay aktivní jedinec zhruba mezi 6 až 10 lety praxe je kolem 21.tisíc. Policista po této praxi má rozpětí dle funkce mezi 160 až 180 % této průměrné mzdy, což je obvyklé i v zemích západní Evropy. Ani tam policista nebere žádné závratné sumy vzhledem k průměrnému výdělku v zemi, viz Německo. Je tam ale státní penze, která spolu s našetřenými penězi německého policisty je celkem v pohodě. Bezmyšlenkovité pouhé zvyšování platů policistů je k ničemu, výsledek to nepřinese, stačí se podívat na soudce a státní zástupce, Nasypali jim dost výrazně, ale na výsledku jejich práce se to kvalitativně ani kvantitativně příliš neodrazilo a rozhodně se nepotvrdila přímá úměra a zkorumpovanosti. Pouze ve výši. Pokud se ekonomická výkonnost naší země zásadně nezvedne, báchorky diskutujících o zvýšení platů policistů není třeba brát vážně. Nejsme placeni z německého rozpočtu. Větší pozornost než platové otázky by se měly klást na materiální a technické vybavení policie a zejména na vzdělání policistů. To je priorita.

Můžete mi prosím sdělit, kde jste přišel, že policista po 10 letech má 160-180% průměrné mzdy v zemi???????? Zase oblbujete lidi, není to pravda, podívejte se na tabulky a 4stupeň, který odpovídá 9-12 letům praxe a pak se podívejte, kde slouží většina policistů v zemi, určitě ne od 7 TT nahoru......a ani ta nemá 180% průměrné mzdy v zemi. Neposlouchejte Kalouska a mu podobné prosím.....

Hmm moc informovanej nejste! Vaše čísla jsou jen plácnutí do placu, ale neodpovídají pravdě! Jooo když tak zastáváte, že se musí odrážet plat podle toho na co máme, tak proč má armáda takové platy když na to nemáme. Proč tedy nekomentujete požadavky železničářů, učitelů, lékařů? Platy na soudech v parlamentu? Vždyť na to tento stát nemá! Tak by se měli všichni hodit do klidu, držet hubu a počkat až na to bude! Všichni vyjmenovaní poukazují kolik se bere za hranicemi a nikomu to nevadí! Pokud je v tomto státě demokracie, tak mohou i policisté říkat svůj názor! Ale tady se hned poukazuje na to že jsou přeci ozbrojená složka, která se má dobře a která přece nesmí takhle mluvit! Ale může, věřte mi! A dokonce jim to umožňuje Ústava a Listina základních práv a svobod! A ani Vy a ani jejich nadřízení s tím nic neudělají! Jsme občané ČR a máme stejná práva jako všichni naši spoluobčané!!!

Má reakce na váš příspěvek - váš problém je informovanost...ta bohužel u vás není.Doporučuji řádně prostudovat zákon č.361/2003 Sb.A nyní to,co jste napsal:...."a zejména na vzdělání policistů. To je priorita."Jestli budeme mít mnoho vzdělaných policistů s VŠ,na úkor profesionality, tak nevím co na to říct.Z vlastní zkušenosti vím,že vzdělání u policie je vyhovující.P.S. Všude se najde blbec,ač s VŠ nebo základ.vzděláním...ať u PČR nebo v pracovním sektoru,to neovlivníte.Naschle

Běžný plat policisty po 5 letech služby je v EU dvojnásobek průměrné mzdy v dané zemi.

To jsem zvědavej pane Kulo,kdo půjde provádět exekuci a odebírání dětí,když jsme ve 2 PT a se zbraní nemůžeme sloužit mimo budovu soudu????zaco máte ten titul???PHDR

No přece sám Kula, vždyť to nezanechá žádné následky, když odebíráš někomu dítě, nebo se dohaduješ při exekuci s nešťastníkem.....:-((((