Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Najel jsem náhodou na tyto stránky , ale můžu stoprocentně konstatovat , že KRAB je zralý na psychologa. Bylo mu chudákovi v životě asi hodně ublíženo , tak se to zřejmě snaží vrátit jiným. Je mi Tě líto. Ahoj.

Děkuji ti, že jsi diagnostikoval mé problémy, nebo spíše, že jsi na ně našel řešení. Docela by mne zajímalo, podle čeho tak soudíš.
A jestli mi bylo v životě ublíženo? Možná, někdy, ale rozhodně bych to nechtěl nikomu vracet a už vůbec ne někomu, kdo by s oním ublížením neměl nic společného.
Pokud se na to alespoň trochu cítíš, počkám si na Tvou odpověď. Díky

(ne)vážený pane ministře,
jsem jen pouhý civil, ale jsem manželka policisty-kriminalisty. Jako policistu jsem si ho brala a musím přiznat, že z počátku jsem si na pracovní dobu-kdykoliv a leckdy i výrazně zasahující do našich plánů nemohla zvyknout. Vím, že on miluje(já jeho taky) a poctivě a svědomitě vykonává svou práci– zvykla jsem si a jsem na něj pyšná a hrdá. Před několika lety jsem si naivně myslela, že tuto práci opustí, abychom si pořídili vlastní bydlení (to víte polda, učitelka a 3 děti…)ale tehdy jsem pochopila, že bych mu ublížila.
Je policistou 18 let a vím, že tuto práci vždy dělal srdcem i když někdy nebyla lehká a příjemná (násilná).
Vypracoval se tam, kam chtěl a vysloužil si několik povýšení (dokonce medaili, ale ta se jíst nedá) za dobře odvedenou práci.
Pak jste mu ji v rámci reorganizace vzali. Překousl to – ale bolelo ho to.
Donutili jste ho studovat – nechtěl, ale začal.
Nyní jste mu vzali jste mu hodnost, na kterou byl pyšný.
Nevím dost přesně, co se odehrává ve vašich policejních vodách, ale vím, že je to dost vážné a ten můj polda strašně morálně trpí a je definitivně rozhodnut odejít. Cítím to na atmosféře doma, jak je toto rozhodnutí pro něj těžké, ale vím, že se nemůže a nechce ztotožnit s tím, co se teď děje.
To je vše …– musela jsem to sem napsat, ale Vy, pane ministře, to stejně asi nebudete číst….
Všem ostatním – přeji hezký večer.

Milá paní, řekněte manželovi ať nikam nechodí a počká aspoň na 21 let. Teď mu to skáče po 3% a byla by škoda o to přijít. Chápu, že má pocit, že musí hned odejít, mám ho totiž také.

pro manželku policisty:
Milá paní našeho kolegy. Myslím, že jste trefila hřebíček na hlavičku, a můj ryze osobní názor je ten, že ve mně vzrůstají čím dál větší obavy, že stejná situace jaká je u vás doma, buď už je, nebo ve velice krátké době nastane, v řadě dalších. Alespoň u těch poldů, kteří dokáží přemýšlet hmotně. Buhužel byla u Policie nastolena situace, kdy nějaké vnitřní přesvědčení, odhodlání, láska k práci a potažmo s tím i nějaké demokratické principy v případě křivdy, tak tyto jdou úplně vniveč. Léta neléta, zkušenosti nezkušenosti. I psychologové tvrdí, že změna zaměstnání nebo odchod z něj, je na jednom z čelních míst pomyslné stupnice nejhorších situací, které mohou člověka v životě potkat.
Jenom si přeji, ať těch rodin je co nejméně, ale to pravda asi nebude.
P.S.- v mé rodině panuje situace naprosto stejná, takže vím o čem píši.
S pozdravem a přáním pevných nervů.....

pro Tomáše a Kobru:
myslím, že je pozdě a je rozhodnut to udělat příští týden.
Budu se snažit :-)
Díky za podporu

A ještě jednu věc- nepřemlouvejte ho, nenuťte ho a buďte mu takovou oporou jako jste byla doposud. Jeho rozhodnutí po 18-ti letech z těchto pohnutek odejít od Policie (lehce se dá spočítat že právě v produktivním věku) je pouhým výsledkem nahlas vyjádřeným, kterému ale stopro předcházelo tisíce ANO či NE v jeho hlavě. V té mojí rovněž kriminalistické, se odehrává ten samý proces...
Mějte se hezky a držím palce......:-)))

Pro kolegovu manželku.
Vážně, když jsem se do toho začetl, tak jsem si chvíli myslel, že moje žena kamarádí s internetem, našla tyto stránky a píše. Pak jsem zjistil, že ne, že jen máme /a je nás asi ví/ podobné životy. Já sloužím už 19let a hodnost co mi dali za 4roky starý mord mi vzali a medajli co mi dali chci vrátit. No a pak až ji vrátim, tak na tom budu jako ten váš, půjdu do civilu ale ne z vlastního rozhodnutí.

Dnes jsem zažil šok. Podal jsem si v lednu žádost o propuštění od PČR do "C" k 31.3.2007. VO a ZVO si mně dnes zavolali a sdělil mi, že jim nelíbí, že jsem jeden spis ukončl dle § 159a/2 tr.ř. a tedy jinak, než si oni přáli. Sdělili mi, že se rozmýšlí, zda na mně nepodaji oznámení na IMV, že jsem se dopustil tr. činu maření výkonu veř. činitele s dodatkem, zda jsem si jist jestli dostanu vůbec nějakou rentu a odchodné. Byl jsem zděšen a nevím jak mám sloužit se svatozáří do skončení sl. poměru, aniž bych odešel z holým zadkem a byl závislý buď na rozsudku soudu, nebo na příspěvku z ÚP, než dostanu starobní důchod koncem r. 2007. Hold vedení může proti nám použít cokoliv.

Buď v klidu- blafujou.

Záviděj ti, že jdeš pryč. Je to podobné jak to bylo dříve na vojně, kdy "gumy" záviděli záklaďákům, že jdou do civilu. To víš, oni by asi mohli také, ale ještě asi nemaj ty správný roky. Je smutné, když pomalu každej polda přemýšlí jak a kdy odejde, protože vidí, že to jde vše jenom z kopce.

Prosím Tě, a jak na tom usnesení byla podpisová doložka? Podepsal se na tom Usnesení VO nebo ZVO? Samozřejmě toto rozhodnutí musí, tedy měl by, přezkoumat státní zástupce a pokud to není nějaký lempl, tak SZ si pohlídá odložení podle dvojky-nepřípustnost trestního stíhání je vymezena taxativně. Vlastně odložení podle dvojky je tak neprůstřelné, že můžeš být naprosto v klidu, ale stejně nejenom tobě doporučuji podepisovat jakékoliv rozhodnutí - Vypracovala a Za policejní orgán (VO), potom z formálního hlediska bude za rozhodnutí odpovídat tvůj nadřízený. Jinak pevné nervy a do ničeho se již do konce března nepouštěj.

Měl jsi jim hned vpálit, že jestli se budou takhle chovat ještě chvíli oni, půjdeš na státní zastupitelství a zmíníš se tam o křivém obvinění......:-)))) a jestli se jim ZVO a VO a platy nelíbí, tak můžou stejně rychle skončit, protože mají odpovědnost i za tebe.......:-)))

BTW, že se něco odloží neznamená to, že se jedná o věc rozhodnutou, a tak lze v takovéto věci dále konat. Mohl jsi jim klidně nabídnout, že se bude tedy znovu konat a třeba i stíhat ( na SKPV), za nezměněného skutkového stavu, to by teprve obrátili. Prostě odložením věci nic nezkurvíš, pokud někdo nebude tvrdit, že jsi za to dostal prachy, ale to samozřejmě musí prokázat. Takže, klid a až na Tebe nebo na Vás bude něco zkoušet vedení, tak s nima řádně vyběhněte. :-)

Buď v klidu.
Jestliže jsi ukončil spis dle § 159a/2 tr. řádu, má poškozený právo podat proti tomuto usnesení stížnost. Pak jde spis i s odvoláním na OSZ.
Nevím, jak u Vás, ale u nás bylo zvykem všechny odkládačky posílat na OSZ automaticky.
Trestní oznámení by na tebe mohl podat v případě, že bys něco zfalšoval, ale za Tvůj právní názor, který jsi vyjádřil formou usnesení, Te nikdo trestat nemůže. Naopak, podívej se na znění § 235 tr. zákona. :-DD

Stejná neli horší situace je u hasičů, ne li horší, mnoho pplukovníků co snižují stavy a peníze výjezdovým hasičům. Oni nebudou jezdit na služební cesty Favoritem, protože je to pod jejich úroveň, ale mi můžem jezdit na výjezd se starýma střepama. Když se ozvete tak vám řeknou že před bránou stojí hromada hasičů. Úředníků asi ne, jsou jich totiž plné kanceláře!

Pánové ještě jednou vás vyzývám, než sem něco napíšete, tak si to po sobě překontrolujte. Některé hrubky přímo mlátí do očí. Doporučuji si to nejdříve napsat v nějakém text. editoru s opravami chyb a pak to sem překopírovat. Chápu, že je to v souvislosti s vaší problematikou bagatelní záležitost a okénko do kterého se to píše je malé, ale i tak to trochu vypovídá o úrovni některých diskutujících. Čau.

Pane ministře, jsem dost znechucen příspěvky některých "kolegů", kteří se tady prezentují. Více mi však vadí, když se podobné příspěvky objevují na policejním intranetu, které většina policistů tvoří v pracovní době. Nejsme však všichni stejní. Přeju vám hodně úspěchů ve vaší práci. Hodně policistů za vámi stojí.

Kolego, mluvíš mi z duše.

Uveď svoje postavení a pak se uvidí,proč se Ti to nelíbí.

Je dobře, že máme takové uvědomělé kolegy. Protože kdyby takový nebyli, kdo by potom pracoval, když ostatní píší v pracovní době o svých pracovních problémech na intranetu. Jen tak dál.

Vážený policisto, pravděpodobně asi nejsi můj kolega, když dokážeš vyplodit takovou kravinu, jakou jsi tu předvedl. Chtěl bych vidět na vlastní oči alespoň jednoho policistu, který stojí za ubožákem, který se nestydí nazývat se ministrem vnitra. A už vůbec nechápu, co ti může vadit na příspěvcích kolegů, kteří si tu stěžují (a to zcela OPRÁVNĚNĚ!!!!!!!) na nekalé praktiky vedoucích, kteří nás zastrašují a trestají za podání odvolání vůči nesmyslnému a nespravedlivému zařazení do TT. Nechápu, jak se můžeš podivovat nad tím, že si stěžujeme na špatný zákon, který si nezaslouží označení zákon, ale zmetek.
Ale možná, že existuje snadná odpověď - zřejmě jsi zařazen do vyšší TT než většina z nás (já mám 3) a pobíráš slušné odměny a lezeš někomu do pr....
Doporučuji Ti, abys šel k zrcadlu, dlouze se do něj podíval, plivl na to co tam vidíš a pak si šel dát pár přes hubu.

Tak mi napiš,co pro tebe znamená mnoho policistů.Otec sloužil 35 let a neseděl v teplíčku , ale dělal noční a denní. Znám jeho kolegy pro mě stejdy a neznám nikoho kdo by souhlasil s dosavadním stavem. Zapoměl jsem dodat, že sloužím taky. A můžu ti slíbit, že jsem taky nepotkal nikoho, který by sdílel tvůj názor.

Kolega šopkař se ozval.

moc se omlouvám za překlep chtěl jsem uvést šipkař

V pracovní době je tvoří hlavně policisté jako je ZJ, který sám o několik příspěvků níže píše, že čeká na práci. Kdo by to za 32.000 hrubého nedělal že?

Pro ja13:

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.Jaký navrhujete další postup.Půjdem do toho přes právníka? Můžeš mi poslat bližší informace na e-mail.Děkuji Luboš

Počkej až nám to přijde, zvažujeme právní kroky a hromadnou žalobu, ale chce to zvážit, co bude nejúčinnější.

Myslím, že nejúčinnější budou právní kroky. Ostatní řešení by byla příliš drastická.

Pánové, tak jak se tady sdružují ještě aktivní kolegové, kteří byli zařazeni do tříd 3TT a tak, tak bychom se měli dát dohromady i my, kteří bereme výsluhy a na kterých byl spáchán stejný zločin v podobě retroaktivity zákona. Pokud se s tím nebude nic dělat, za pár let - dříve či později mohou vymyslet nový zákon, který výsluhy zpětně odebere všem.... a to nesmíme dopustit!!!!!!!! SOUHLASÍTE SE MNOU????

xxx

Co je na tom špatnýho, když sloužím 24 a v noci si zdřímnu. Stejně se nic neděje a čekáme až vás budeme tahat z bryndy. :-)))
Ale nereš to, každý má nějakou náplň práce. My za to nemůžeme, že nás nechávají na útvaru ..to je věc někoho jinýho a já jsem celkem spokojenej.

Na tom není nic špatného, jen si zdřímni, když jsi unavenej a hezky spinkej. Však taky, kdyby nějací lumpové řádili, kamarádi tě rádi probudí. Dobrooooou noc.

To co tu píšeš mě docela pobavilo. Skutečnost, že sloužíš 24h ti přeci nedává nejměnší právo ve službě chrápat a ještě se tu tím chlubit. Docela by mě zajímalo, koho chceš tahat z té bryndy, když jsi ve službě ospalý. Určitě máš skvělé a neomylné reflexy a reakce, když jsi čerstvě probuzený a vyslaný do akce.
Já také sloužím 24h, ale v práci nespím a ani nemůžu. Sloužím na lince 158, takže nejen, že neustále musím kroužit ulicemi a potírat, ale navíc musím vyjíždět na každé zavolání operačního. Takže na spánek prostě čas nezbývá a navíc těch 24h se dá vydržet. Takže abych to nějak ukončil: když už v práci chrápeš, tak o tom alespoň drž svá ústa zavřená a nechlub se tím. A nebo se tím klidně chlub, vypovídá to jen o tvé inteligenci!

To mě nenapadlo, ještě to tedy doplním.
Na tom není nic špatného, jen si zdřímni, když jsi unavenej a hezky spinkej. Však taky, kdyby nějací lumpové řádili, kamarádi tě rádi probudí. Vyskočíš z postýlky jako laňka a jedním výstřelem zákrok dokončíš. Tak už doopravdy spinkej. Dobrooooou noc.

Najel jsem náhodou na tyto stránky , ale můžu stoprocentně konstatovat , že KRAB je zralý na psychologa. Bylo mu chudákovi v životě asi hodně ublíženo , tak se to zřejmě snaží vrátit jiným. Je mi Tě líto. Ahoj.

Vážení dobří lidé podívejte se na stránky pana Hrubého,který tady vystupuje pod doménou Jura Brno a má internetový odkaz www.legálnívrazda.cz.
Tento pán je uchylný maniak a měl by zkončit za katrem blázince.Vystavovat fotky z ohledaček a z místa činů je naprostá zvrhlost počítejte s tím že na vás podám trestní oznámení.Jsi obyčejné prase a nevím o co ti jde ty uchyláku jeden všivej.Nakopat tě do palice.

Typoval bych to na maniodepresivní stihomam.

Pane ministře,víte,že v policii pracují policisté,kteří prošli výcvikema školou v policicích západních zemích, prošli zkouškou v Kosovu a pod. . Neměli by tito policisté být více prospěšní Policii ČR a vrátit tak Polici to co do nich Policie vložila. Využít tak jejich znalosti předávané zkušenými západními kolegy.

a můžeš mi říct, k čemu by nám to bylo? Když legislativa západních zemí se s tou naší "banánovou" nedá srovnávat a kdy tento stát svým postojem k policistům jasně dává najevo, že si jich neváží a že nemá zájem aby něco fungovalo?? (pokud se pletu, budu rád když mě někdo vyvede z omylu a napíše proč se pletu..) Znám jednoho a ten byl na třech zahraničních stážích a má dvě vysoké školy a nyní nás zasypává takovými blbostmi, že to je do nebe volající. Jenže se mu dala funkce a tudíž "patent na rozum" a nám obyčejným, nevytrženým z denní praxe, zůstává jen skřípění zůbů.. Obávám se, že se jen snažíš vyzvednout svoji maličkost, tak vpřed! Už se těším jak budu zatýkat "kosovským" způsobem a postupovat s německou taktikou podle českých zákonů.. Olééééé! Co takhle americké rodeo na českých silnicích?