4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Najel jsem náhodou na tyto stránky , ale můžu stoprocentně konstatovat , že KRAB je zralý na psychologa. Bylo mu chudákovi v životě asi hodně ublíženo , tak se to zřejmě snaží vrátit jiným. Je mi Tě líto. Ahoj.

Děkuji ti, že jsi diagnostikoval mé problémy, nebo spíše, že jsi na ně našel řešení. Docela by mne zajímalo, podle čeho tak soudíš.
A jestli mi bylo v životě ublíženo? Možná, někdy, ale rozhodně bych to nechtěl nikomu vracet a už vůbec ne někomu, kdo by s oním ublížením neměl nic společného.
Pokud se na to alespoň trochu cítíš, počkám si na Tvou odpověď. Díky

(ne)vážený pane ministře,
jsem jen pouhý civil, ale jsem manželka policisty-kriminalisty. Jako policistu jsem si ho brala a musím přiznat, že z počátku jsem si na pracovní dobu-kdykoliv a leckdy i výrazně zasahující do našich plánů nemohla zvyknout. Vím, že on miluje(já jeho taky) a poctivě a svědomitě vykonává svou práci– zvykla jsem si a jsem na něj pyšná a hrdá. Před několika lety jsem si naivně myslela, že tuto práci opustí, abychom si pořídili vlastní bydlení (to víte polda, učitelka a 3 děti…)ale tehdy jsem pochopila, že bych mu ublížila.
Je policistou 18 let a vím, že tuto práci vždy dělal srdcem i když někdy nebyla lehká a příjemná (násilná).
Vypracoval se tam, kam chtěl a vysloužil si několik povýšení (dokonce medaili, ale ta se jíst nedá) za dobře odvedenou práci.
Pak jste mu ji v rámci reorganizace vzali. Překousl to – ale bolelo ho to.
Donutili jste ho studovat – nechtěl, ale začal.
Nyní jste mu vzali jste mu hodnost, na kterou byl pyšný.
Nevím dost přesně, co se odehrává ve vašich policejních vodách, ale vím, že je to dost vážné a ten můj polda strašně morálně trpí a je definitivně rozhodnut odejít. Cítím to na atmosféře doma, jak je toto rozhodnutí pro něj těžké, ale vím, že se nemůže a nechce ztotožnit s tím, co se teď děje.
To je vše …– musela jsem to sem napsat, ale Vy, pane ministře, to stejně asi nebudete číst….
Všem ostatním – přeji hezký večer.

Milá paní, řekněte manželovi ať nikam nechodí a počká aspoň na 21 let. Teď mu to skáče po 3% a byla by škoda o to přijít. Chápu, že má pocit, že musí hned odejít, mám ho totiž také.

pro manželku policisty:
Milá paní našeho kolegy. Myslím, že jste trefila hřebíček na hlavičku, a můj ryze osobní názor je ten, že ve mně vzrůstají čím dál větší obavy, že stejná situace jaká je u vás doma, buď už je, nebo ve velice krátké době nastane, v řadě dalších. Alespoň u těch poldů, kteří dokáží přemýšlet hmotně. Buhužel byla u Policie nastolena situace, kdy nějaké vnitřní přesvědčení, odhodlání, láska k práci a potažmo s tím i nějaké demokratické principy v případě křivdy, tak tyto jdou úplně vniveč. Léta neléta, zkušenosti nezkušenosti. I psychologové tvrdí, že změna zaměstnání nebo odchod z něj, je na jednom z čelních míst pomyslné stupnice nejhorších situací, které mohou člověka v životě potkat.
Jenom si přeji, ať těch rodin je co nejméně, ale to pravda asi nebude.
P.S.- v mé rodině panuje situace naprosto stejná, takže vím o čem píši.
S pozdravem a přáním pevných nervů.....

pro Tomáše a Kobru:
myslím, že je pozdě a je rozhodnut to udělat příští týden.
Budu se snažit :-)
Díky za podporu

A ještě jednu věc- nepřemlouvejte ho, nenuťte ho a buďte mu takovou oporou jako jste byla doposud. Jeho rozhodnutí po 18-ti letech z těchto pohnutek odejít od Policie (lehce se dá spočítat že právě v produktivním věku) je pouhým výsledkem nahlas vyjádřeným, kterému ale stopro předcházelo tisíce ANO či NE v jeho hlavě. V té mojí rovněž kriminalistické, se odehrává ten samý proces...
Mějte se hezky a držím palce......:-)))

Pro kolegovu manželku.
Vážně, když jsem se do toho začetl, tak jsem si chvíli myslel, že moje žena kamarádí s internetem, našla tyto stránky a píše. Pak jsem zjistil, že ne, že jen máme /a je nás asi ví/ podobné životy. Já sloužím už 19let a hodnost co mi dali za 4roky starý mord mi vzali a medajli co mi dali chci vrátit. No a pak až ji vrátim, tak na tom budu jako ten váš, půjdu do civilu ale ne z vlastního rozhodnutí.

Dnes jsem zažil šok. Podal jsem si v lednu žádost o propuštění od PČR do "C" k 31.3.2007. VO a ZVO si mně dnes zavolali a sdělil mi, že jim nelíbí, že jsem jeden spis ukončl dle § 159a/2 tr.ř. a tedy jinak, než si oni přáli. Sdělili mi, že se rozmýšlí, zda na mně nepodaji oznámení na IMV, že jsem se dopustil tr. činu maření výkonu veř. činitele s dodatkem, zda jsem si jist jestli dostanu vůbec nějakou rentu a odchodné. Byl jsem zděšen a nevím jak mám sloužit se svatozáří do skončení sl. poměru, aniž bych odešel z holým zadkem a byl závislý buď na rozsudku soudu, nebo na příspěvku z ÚP, než dostanu starobní důchod koncem r. 2007. Hold vedení může proti nám použít cokoliv.

Buď v klidu- blafujou.

Záviděj ti, že jdeš pryč. Je to podobné jak to bylo dříve na vojně, kdy "gumy" záviděli záklaďákům, že jdou do civilu. To víš, oni by asi mohli také, ale ještě asi nemaj ty správný roky. Je smutné, když pomalu každej polda přemýšlí jak a kdy odejde, protože vidí, že to jde vše jenom z kopce.

Prosím Tě, a jak na tom usnesení byla podpisová doložka? Podepsal se na tom Usnesení VO nebo ZVO? Samozřejmě toto rozhodnutí musí, tedy měl by, přezkoumat státní zástupce a pokud to není nějaký lempl, tak SZ si pohlídá odložení podle dvojky-nepřípustnost trestního stíhání je vymezena taxativně. Vlastně odložení podle dvojky je tak neprůstřelné, že můžeš být naprosto v klidu, ale stejně nejenom tobě doporučuji podepisovat jakékoliv rozhodnutí - Vypracovala a Za policejní orgán (VO), potom z formálního hlediska bude za rozhodnutí odpovídat tvůj nadřízený. Jinak pevné nervy a do ničeho se již do konce března nepouštěj.

Měl jsi jim hned vpálit, že jestli se budou takhle chovat ještě chvíli oni, půjdeš na státní zastupitelství a zmíníš se tam o křivém obvinění......:-)))) a jestli se jim ZVO a VO a platy nelíbí, tak můžou stejně rychle skončit, protože mají odpovědnost i za tebe.......:-)))

BTW, že se něco odloží neznamená to, že se jedná o věc rozhodnutou, a tak lze v takovéto věci dále konat. Mohl jsi jim klidně nabídnout, že se bude tedy znovu konat a třeba i stíhat ( na SKPV), za nezměněného skutkového stavu, to by teprve obrátili. Prostě odložením věci nic nezkurvíš, pokud někdo nebude tvrdit, že jsi za to dostal prachy, ale to samozřejmě musí prokázat. Takže, klid a až na Tebe nebo na Vás bude něco zkoušet vedení, tak s nima řádně vyběhněte. :-)

Buď v klidu.
Jestliže jsi ukončil spis dle § 159a/2 tr. řádu, má poškozený právo podat proti tomuto usnesení stížnost. Pak jde spis i s odvoláním na OSZ.
Nevím, jak u Vás, ale u nás bylo zvykem všechny odkládačky posílat na OSZ automaticky.
Trestní oznámení by na tebe mohl podat v případě, že bys něco zfalšoval, ale za Tvůj právní názor, který jsi vyjádřil formou usnesení, Te nikdo trestat nemůže. Naopak, podívej se na znění § 235 tr. zákona. :-DD

Stejná neli horší situace je u hasičů, ne li horší, mnoho pplukovníků co snižují stavy a peníze výjezdovým hasičům. Oni nebudou jezdit na služební cesty Favoritem, protože je to pod jejich úroveň, ale mi můžem jezdit na výjezd se starýma střepama. Když se ozvete tak vám řeknou že před bránou stojí hromada hasičů. Úředníků asi ne, jsou jich totiž plné kanceláře!

Pánové ještě jednou vás vyzývám, než sem něco napíšete, tak si to po sobě překontrolujte. Některé hrubky přímo mlátí do očí. Doporučuji si to nejdříve napsat v nějakém text. editoru s opravami chyb a pak to sem překopírovat. Chápu, že je to v souvislosti s vaší problematikou bagatelní záležitost a okénko do kterého se to píše je malé, ale i tak to trochu vypovídá o úrovni některých diskutujících. Čau.

Pane ministře, jsem dost znechucen příspěvky některých "kolegů", kteří se tady prezentují. Více mi však vadí, když se podobné příspěvky objevují na policejním intranetu, které většina policistů tvoří v pracovní době. Nejsme však všichni stejní. Přeju vám hodně úspěchů ve vaší práci. Hodně policistů za vámi stojí.

Kolego, mluvíš mi z duše.

Uveď svoje postavení a pak se uvidí,proč se Ti to nelíbí.

Je dobře, že máme takové uvědomělé kolegy. Protože kdyby takový nebyli, kdo by potom pracoval, když ostatní píší v pracovní době o svých pracovních problémech na intranetu. Jen tak dál.

Vážený policisto, pravděpodobně asi nejsi můj kolega, když dokážeš vyplodit takovou kravinu, jakou jsi tu předvedl. Chtěl bych vidět na vlastní oči alespoň jednoho policistu, který stojí za ubožákem, který se nestydí nazývat se ministrem vnitra. A už vůbec nechápu, co ti může vadit na příspěvcích kolegů, kteří si tu stěžují (a to zcela OPRÁVNĚNĚ!!!!!!!) na nekalé praktiky vedoucích, kteří nás zastrašují a trestají za podání odvolání vůči nesmyslnému a nespravedlivému zařazení do TT. Nechápu, jak se můžeš podivovat nad tím, že si stěžujeme na špatný zákon, který si nezaslouží označení zákon, ale zmetek.
Ale možná, že existuje snadná odpověď - zřejmě jsi zařazen do vyšší TT než většina z nás (já mám 3) a pobíráš slušné odměny a lezeš někomu do pr....
Doporučuji Ti, abys šel k zrcadlu, dlouze se do něj podíval, plivl na to co tam vidíš a pak si šel dát pár přes hubu.

Tak mi napiš,co pro tebe znamená mnoho policistů.Otec sloužil 35 let a neseděl v teplíčku , ale dělal noční a denní. Znám jeho kolegy pro mě stejdy a neznám nikoho kdo by souhlasil s dosavadním stavem. Zapoměl jsem dodat, že sloužím taky. A můžu ti slíbit, že jsem taky nepotkal nikoho, který by sdílel tvůj názor.

Kolega šopkař se ozval.

moc se omlouvám za překlep chtěl jsem uvést šipkař

V pracovní době je tvoří hlavně policisté jako je ZJ, který sám o několik příspěvků níže píše, že čeká na práci. Kdo by to za 32.000 hrubého nedělal že?

Pro ja13:

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.Jaký navrhujete další postup.Půjdem do toho přes právníka? Můžeš mi poslat bližší informace na e-mail.Děkuji Luboš

Počkej až nám to přijde, zvažujeme právní kroky a hromadnou žalobu, ale chce to zvážit, co bude nejúčinnější.

Myslím, že nejúčinnější budou právní kroky. Ostatní řešení by byla příliš drastická.

Pánové, tak jak se tady sdružují ještě aktivní kolegové, kteří byli zařazeni do tříd 3TT a tak, tak bychom se měli dát dohromady i my, kteří bereme výsluhy a na kterých byl spáchán stejný zločin v podobě retroaktivity zákona. Pokud se s tím nebude nic dělat, za pár let - dříve či později mohou vymyslet nový zákon, který výsluhy zpětně odebere všem.... a to nesmíme dopustit!!!!!!!! SOUHLASÍTE SE MNOU????

xxx

Co je na tom špatnýho, když sloužím 24 a v noci si zdřímnu. Stejně se nic neděje a čekáme až vás budeme tahat z bryndy. :-)))
Ale nereš to, každý má nějakou náplň práce. My za to nemůžeme, že nás nechávají na útvaru ..to je věc někoho jinýho a já jsem celkem spokojenej.

Na tom není nic špatného, jen si zdřímni, když jsi unavenej a hezky spinkej. Však taky, kdyby nějací lumpové řádili, kamarádi tě rádi probudí. Dobrooooou noc.

To co tu píšeš mě docela pobavilo. Skutečnost, že sloužíš 24h ti přeci nedává nejměnší právo ve službě chrápat a ještě se tu tím chlubit. Docela by mě zajímalo, koho chceš tahat z té bryndy, když jsi ve službě ospalý. Určitě máš skvělé a neomylné reflexy a reakce, když jsi čerstvě probuzený a vyslaný do akce.
Já také sloužím 24h, ale v práci nespím a ani nemůžu. Sloužím na lince 158, takže nejen, že neustále musím kroužit ulicemi a potírat, ale navíc musím vyjíždět na každé zavolání operačního. Takže na spánek prostě čas nezbývá a navíc těch 24h se dá vydržet. Takže abych to nějak ukončil: když už v práci chrápeš, tak o tom alespoň drž svá ústa zavřená a nechlub se tím. A nebo se tím klidně chlub, vypovídá to jen o tvé inteligenci!

To mě nenapadlo, ještě to tedy doplním.
Na tom není nic špatného, jen si zdřímni, když jsi unavenej a hezky spinkej. Však taky, kdyby nějací lumpové řádili, kamarádi tě rádi probudí. Vyskočíš z postýlky jako laňka a jedním výstřelem zákrok dokončíš. Tak už doopravdy spinkej. Dobrooooou noc.

Najel jsem náhodou na tyto stránky , ale můžu stoprocentně konstatovat , že KRAB je zralý na psychologa. Bylo mu chudákovi v životě asi hodně ublíženo , tak se to zřejmě snaží vrátit jiným. Je mi Tě líto. Ahoj.

Vážení dobří lidé podívejte se na stránky pana Hrubého,který tady vystupuje pod doménou Jura Brno a má internetový odkaz www.legálnívrazda.cz.
Tento pán je uchylný maniak a měl by zkončit za katrem blázince.Vystavovat fotky z ohledaček a z místa činů je naprostá zvrhlost počítejte s tím že na vás podám trestní oznámení.Jsi obyčejné prase a nevím o co ti jde ty uchyláku jeden všivej.Nakopat tě do palice.

Typoval bych to na maniodepresivní stihomam.

Pane ministře,víte,že v policii pracují policisté,kteří prošli výcvikema školou v policicích západních zemích, prošli zkouškou v Kosovu a pod. . Neměli by tito policisté být více prospěšní Policii ČR a vrátit tak Polici to co do nich Policie vložila. Využít tak jejich znalosti předávané zkušenými západními kolegy.

a můžeš mi říct, k čemu by nám to bylo? Když legislativa západních zemí se s tou naší "banánovou" nedá srovnávat a kdy tento stát svým postojem k policistům jasně dává najevo, že si jich neváží a že nemá zájem aby něco fungovalo?? (pokud se pletu, budu rád když mě někdo vyvede z omylu a napíše proč se pletu..) Znám jednoho a ten byl na třech zahraničních stážích a má dvě vysoké školy a nyní nás zasypává takovými blbostmi, že to je do nebe volající. Jenže se mu dala funkce a tudíž "patent na rozum" a nám obyčejným, nevytrženým z denní praxe, zůstává jen skřípění zůbů.. Obávám se, že se jen snažíš vyzvednout svoji maličkost, tak vpřed! Už se těším jak budu zatýkat "kosovským" způsobem a postupovat s německou taktikou podle českých zákonů.. Olééééé! Co takhle americké rodeo na českých silnicích?