Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Většina majitelů firem nesedí na úřadu práce, že? Moje firma MALBA COLOR, s.r.o. se dá najít na portálu www.justice.cz, tak mě prolustruj. Moje firma neobchoduje, ani s topmým olejem, cigaretama, chlastem, ani s drogama.
Doufám, že víš co znamená color, tak pátrej. Už mě lustrovala benga z Blanska a z Brna. Jo su zločinec, útočím na státní orgány! Nechcu si nechat vraždit moje příbuzné. Jo, zasloužím také trest smrti jako můj brácha!

Jak je možné že v Polsku po 20-ti letech služby má policista v přepočtu rentu 18 tis. Kč a každý rok odsloužený se mu počítá jako rok a půl na důchod. Jinde v EVROPĚ to je podobné. Proč je v ČR jeden velkej nepořádek, zvaný bordel, proč neplatí zákony pro všechny, proč když je Polsko ve stejnejch sr.... jako my a toto jim funguje, proč je v Polsku "pan policajt" a ne jako u nás hnusnej fízl !!!! Že by to bylo tím, že věří více v boha???????????

Protože Česká republika hospodaří jinak než Polsko a policie má zřejmě prestiž. U nás je na vedlejší koleji a dobrá akorát pro média a politický boj.

přečtěte si příspěvek od Milana, protože je to pravda a co se už konečně zamyslet nad právem v ČR. Zrušit renty a samozřejmě s tím doživotní poslaneckou imunitu!!!!!!! Moc se těším, až MV projede další soudní spor a to třeba u EVROPSKÉHO SOUDU, je nás dost na boj ve vysoké trávě!!!!!!!!!!!!!!!!

Už jsem to panu ministrovi zkopíroval do sekce PolicieČR, hasiči

(kobra, 27. 01. 2007 11:15)

Nikdy a nikde jsem policii lásku nevyznával. Přátelství k policii, to je zase silné slovo. Seš další pomatenej policajt. Opakuji pro Tebe a to naposledy! Nejsu autor stránek www.policista. cz, ani autor policista.com. Moje webovky jsou jen a pouze legalnivrazda.cz a na mích stránkách nejste jmenovanej ani jeden z Vás, ani se tyto stránky netýkají Vaší demonstrace. Klidně si demonstrujte. Já bych na Vašem místě počkal do jara. Venku je kosa.

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Nakopat tě do palice

27.01.2007 10:55 civil

V jaké hodnosti odešels od poliocie do civilu? Pokud to není tajemství, tak se pochlub.

27.01.2007 10:37 Krab

Máš pravdu, že nemůžu ovlivnit koho z mejch daní kdo zaplatí. Ty bejt na mím výplatním listu, tak jdu raději za cikorkama na pracák. O Těch idiotech se mírni, Já nepracuju u policie. Ty patříš na stránky www.policista.com. Už na mne nereaguj. Seš přece policajt a kdo je víc.

Dostalo se k mým uším, že kolegové z Moravy jsou zastrašováni důsledky přítomnosti na demonstraci. Kluci a holky nenechte se zastrašit pokut s tím nic neuděláme nyní tak už asi nikdy.
Velká Moravo nenech se zastrašit a přijeď do Prahy. Z podobných akcí jako byly Zasedání NATO, Zasedání MMF, Czech Tec- Tachov, vím, že kuráže máte dost a umíte za ten provaz pořádně zabrat. Zatím Čau a zdravím všechny Moraváky.

Tak jsem si ve volné chvíli přečetl pár příspěvků a když jsem četl příspěvek od ABCD a jemu podobným, tak mi to nedá a musím zareagovat. Ukáži všem civilistům druhou stránku policie, aby jenom neviděli, že policista jenom měří rychlost, rozdává pokuty a sedí v kanceláři. Budu psát ze života policisty, který má po 20 letech něco za sebou, aby si lidé udělali obrázek co policie také dělá. Možná, že se některým udělá nevolno, ale taková je dnešní realita. Zkuste si představit, jak vstupujete do bytu a zde uvidíte otrávenou celou rodinu plynem, jak přijedete k dopravní nehodě, kde ve vozidle jsou všichni mrtví včetně dětí, jak chodíte po kolejích a sbíráte kousky lidského těla, jak vstoupíte do bytu, kde je člověk s uříznutou hlavou, jak jste v bytě 3 hodiny s mrtvolou, která je v rozkladu a druhý den čtete ze zprávy z patologie, že ten člověk měl otevřenou tuberu a vy půl roku chodíte na vyšetření a bojíte se jestli jste se náhodou nenakazili, jestli jste pak ještě nenakazli svoji manželku, svoje děti. Vstoupíte do objektu, kde jsou nějaké neznámé látky a druhý den uvidíte, jak v objektu jsou chemici v maskách a říkají vám, že tam byly velice jedovaté látky životu nebezpečné a vy si pak uvědomíte, že jste tam před tím chodil mezi těmito látkami a zase čekáte jestli jste se něčím nenakazil. Jak večer přijdete domů a nemůžete usnout, protože jste byl na mrtvém dítěti, na oběšeném 16 letém chlapci, na znásilněné dívce. Prožíváte neštěstí s lidmi, které je postihlo. V práci uvidíte jak váš kolega se psychicky zhroutil a jen si řeknete "tak jestli mě tohle taky potká a stojí mě to vůbec za to pracovat u policie?". Jak jste v Praze na MMF a stojíte s pořádkovou jednotkou (100 policistů) proti rozvášněnému 2000 davu mladých lidí, jak na vás začnou házet zápalné lahve, dlažební kostky. Jak vidíte svého kolegu, který padá k zemi po úderu dlažební kostkou, jak kolega je v plamenech a kříčí, že potřebuje uhasit, jak křičíte, že to musíme vydržet a nesmíme zklamat a čekáte až přijde nějaká posila a každá minuta trvá nekonečné hodiny. Jak vidíte kolegu, jak na něj dopadla lahev s vápnem a on kříčí, že vůbec nic nevidí. Tímto jsem vám chtěl ukázat také druhou stránku života policisty. Někdy si zkuste zjistit jaký je průměrný věk úmrtí u jednotlivých profesí, jako je úředník, lékař, učitel, prodavačka, herec, dělník v továrně, policista. Možná se budete divit, ale na jednom z prvních míst je policista, průměrný věk úmrtí 56 roků, takže plno policistů si ani důchodu neužije a někteří se ho ani nedožijou. Jestli ale závidíte policistům jejich renty, jejich pro vás vysoké platy, tak si to pojďte vyzkoušet, každý z vás má tu možnost. Uvidíme, jak se vám to bude líbit, jak dlouho vydržíte u policie, jak budete vysvětlovat manželce a dětem, že vám zrušili dovolenou, že o víkendu musíte do práce, i když jste měl mít volno, že musíte za každého počasí jet k dopravní nehodě, řešit různé případy a to bych mohl pokračovat dál a dál. Takže pro ty co pořád jen kritizujou policii a něco pořád jenom závidí pojďte si to vyzkoušet.

Dobře napsané. Ještě bych napsal, že následky na policistovi zanechá i povinnost někomu oznámit, že se jeho partner/ka se kterým žil 30 let již nevrátí domů. Kolikrát se při takovém oznámení chce brečet i mě, jak vidím tu bezmoc těchto lidí, kteří během chvilky přišli o jediný smysl svého života (partner/ka).

Pro Milana.
Mám pocit, že ten příspěvek je natolik pravdivý, že by mohl zaujmout někoho od filmu aby k němu udělal filmový klip a nebo našeho pana ministra a policejního prezidenta a ani bych ne nezlobil /snad ani ty ne Milane/, kdyby ho nazvali "Hledám parťáka". Možná bych tam přidal pár záběrů z pitevního sálu, kam často jako policisti chodíme a kde v těch průměrných 56 letech končíme.

U této nevděčné práce Vám asistují také hasiči, zdravotníci, funebráci atd. Mají Také takové podmínky jako policie? Já to nevím, pouze se ptám.

Pro kyssise. Ten příspěvek je opravdu pravdivý na vlastní kůži prožitý. A co se týče záběrů z pitevního sálu, jak píšeš, k tomu jsem se raději ani nedostal. Ono vidět tělíčko malého človíčka na pitevním stole, kde skončil z důvodu, že ho matka utýrala k smrti nebo vidět na pitevním stole krásnou, mladou dívku, která se stala obětí sexuálního maniaka to opravdu už není o co stát to mi věřte. A co se týče příspěvku Jury Brna, tak to je bez komentáře, je vidět, že opravdu neví nic o policejní práci. Jdu se uklidnit s rodinkou do krásné zasněžené přírody a zítra ráno v neděli jdu opět do práce na 24 hodinovou směnu a nevím co mě v práci potká, na jaký případ pojedu, jestli se domu vůbec vrátím, jestli se něčím nenakazím, ale člověk na to nesmí myslet, to by tu práci nemohl dělat a někdo ji přece musí dělat. Chtěl jsem jenom otevřít oči těm všem co policii jenom kritizují a vidí na ní jenom všechno to špatné. Policisté jsou také jenom lidi, mají své rodiny, své problémy a za vás nasazují i svůj život, když je to nutné. A jak jsem již napsal, každý má možnost si to jít vyzkoušet. Jinak sloužím u policie 20 roků. Nějaký rok na hlídkové, pár roků na obvodě a v současné době několik roků na krim. technice, takže vím o čem mluvím, to mi věřte. Není to vůbec lehká práce, jak se někteří domnívají. Ono psychická práce je kolikrát horší než fyzická práce.

Pro Milana.
Vůbec, ani na chvilku jsem nepochyboval o tom, že nevíš o čem píšeš. Pokud to tak vyznělo, omlouvám se, nejsem dobrý pisatel. Zážitky jako ty ale mám po 19 letech u policie a 14 na kriminálce, na násilí, na obyčejným okresním městě. Proto jsem chtěl jen říci, tedy napsat, že vím o čem píšeš, hezky píšeš. Proto ten příměr ke zfilmování. Vůbec ne, že bych se chtěl posmívat. Ještě před pár lety jsem se v práci pořád smál, doma taky. Poslední dobou mi to nejde ani v práci ,ani už doma, myslím to usmívat se. Asi jsem na palici, že tu ještě jsem a nenašel jsem si něco jiného. PS: asi se začnu dívat kolem sebe. Ahoj v Praze.

Děkuji všem policistům za jejich tvrdou praci... Věřte že se najdou lidi co si vás moc važi. Jsem jednim z nich a děkuji.

27.01.2007 10:00 Krab
To oslovení "idiote" je přímo na úrovni policisty, oceňuji Tvé zdvořilé chování, pan ministr z Tebe musí mít radost. Díky takovejm jako Ty potom ostatním policistům snižují platy. Vy policisté jste zvyklí, že se Vás všichni bojí a mají před Váma respekt, ale ten si musíte zasloužit. Pokud někdo neskáče dle Vašeho pískání, tak je "idiot, debil, psychopat, úchyl...." To vše se dá vyčíst z těchto Vašich odpovědí. O těch danních bych polemizoval. Ve Vašem případě je to pouze přelívání lovů z jedné škatule do druhé. Lidi platí daně z vydělaných peněz, ale Vy platíte daně z našich daní. Tak bych ocenil za ty naše daně slušné jednání, neboť platím já Tebe a ne Ty mě. Pokud budeš platit Ty mě, tak budu držet hubu. Přísloví - náš zákazník, náš pán. To je soukrmí sektor, to neznáš, že?

Vážený pane, o několik řádků dole jsem Vám učinil právní radu. Ačkoliv jsem původně uvedl, že nebudu požadovat náhradu, bohužel dnes se to dozvěděl vedoucí mé kanceláře a přikázal mě od vás částku za konzultaci požadovat. Vzhledem k tomu Vás žádám, aby jste zaslal 1.000,-Kč na uvedené bankovní spojení :94-4366360287/0100. Příslušnou částku zašlete prosím ve lhůtě 7 dnů, jinak bude po této době vymáhána právní cestou. Děkuji s pozdravem a hezký den.

.

Vážený idiote,
máš naprostou pravdu, pan ministr ze mne má radost, stejně jako z tisíců mých kolegů, kterým snížil platy a hodnosti, aby ušetřil.
Ohledně těch daní - velmi pochybuji, že zrovna peníze od tebe jsou na mou výplatu, spíše bych to tipoval na výplatu dávek pro nějakého nepracujícícho dvacetiletého roma v invalidním důchodu. A pokud jen vzdáleně tušíš, co je to daňová politika, tak už se konečně prober a na to co se děje s tvými daněmi, si stěžuj u zákonodárců - opakuji podruhé, teď už ti to snad dojde!!
Omlouvám se, el už na tvé výplody nebudu reagovat, kolegové, kteří na to přišli již dříve, mají naprostou pravdu. Můžu tě jen litovat.

Policii nemám rád, ale co tady píšeš, to jsou pěkný sračky. Tvýho bratra "zabili" omylem! Měl jsi to být určitě TY. A nebo si to udělal sám, protože já mít takovýho bráchu, tak to ukončím už dávno.
PS: nerudni a vypovídej se. Všechny nás to děěěsně zajímá.

Vždyť ty se taky bojíš, ty chudinko. Proto si tady vyléváš zlost. A přestaň drkotat zuby a pískat jak papiňák.
PS: Hlavu vzhůru a do nich:-)chuďátko malintý-to "t" je tam úmyslně:-)

Obraťte se na patřičné odvolací orgány a nás tím tady neotravujte. Stejně Vám to tady asi nikdo nevyřeší. Nejspíše stejně chcete jen prudit, tak to můžete dělat na těch Vašich stránkách, kde je to zalito splašky od různých individuí. Tady si akorád zakládáte na malér. Až si to přečtou kolegové, kteří s případem Vašeho bratra mají cokoli společného, podají na Vás trestní oznámení pro pomluvu za to, jak se o nich vyjadřujete a s největší pravděpodobností toto vyhrají.

kobra
Právě to je omyl. Já jsem doňovej poplatník a mám právo dle zákona vědět co se děje s mejma lovama, za co platím daně. To se nevztahuje pouze na policii, ale také na parlament, senát, vládu a spoustu dalších. To, že tomu tak není je pouze důkaz, že zde pokračuje totáč, to že tento stát 18 let po sametu nadále ovládá KSČ. Působíš na mě jako namachrovanej a arogantní policajt. Škoda, že občané nerozhodují koho konkrétně ze st. správy zaplatí a koho ne.

Vážený idiote,
kecy typu "Platím daně na vaše platy" opravdu miluji. Jestli máš v té své vygumované palici také něco jiného, než jen nasr..., jistě si uvědomíš, že ty daně platíme i my policisté. A pokud se Ti nelíbí, jakým způsobem jsou výnosy z daní přerozdělovány, stěžuj si u našich zákonodárců, zde brečíš úplně zbytečně!!!

Na rozdíl od naších zákonodárcu si dokáži policisté na ulici na sebe vydělat. Není problém za měsíc na pokutách vydělat přes 20 000,-Kč a není to tak, že někomu dávám pokutu za prošlou lékarničku nebo za světla. Těch 20 000,-Kč vydělám jen na lidech, kteří si to opravdu zaslouží a kterým třeba červená na semaforu nic neříká. Vždy mě potom nadzdvihne, když mi někdo řekne, že mě platí ze svých daní. Mě určitě ne, já si na sebe dokážu vydělat. Jediní kdo berou daně občanů a nejsou za nima vidět výsledky je policejní prezídium o kterém si myslím, že je tu zbytečné. Jinak s názorem, že máš právo vědět co se děje s penězma daňových poplatníků, plně souhlasím, ale myslím si, že kdyby jsme to věděli co s těma penězma naši zákonodárci dělají, tak by jsme v ČR nezůstali ani minutu.

.