1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Většina majitelů firem nesedí na úřadu práce, že? Moje firma MALBA COLOR, s.r.o. se dá najít na portálu www.justice.cz, tak mě prolustruj. Moje firma neobchoduje, ani s topmým olejem, cigaretama, chlastem, ani s drogama.
Doufám, že víš co znamená color, tak pátrej. Už mě lustrovala benga z Blanska a z Brna. Jo su zločinec, útočím na státní orgány! Nechcu si nechat vraždit moje příbuzné. Jo, zasloužím také trest smrti jako můj brácha!

Jak je možné že v Polsku po 20-ti letech služby má policista v přepočtu rentu 18 tis. Kč a každý rok odsloužený se mu počítá jako rok a půl na důchod. Jinde v EVROPĚ to je podobné. Proč je v ČR jeden velkej nepořádek, zvaný bordel, proč neplatí zákony pro všechny, proč když je Polsko ve stejnejch sr.... jako my a toto jim funguje, proč je v Polsku "pan policajt" a ne jako u nás hnusnej fízl !!!! Že by to bylo tím, že věří více v boha???????????

Protože Česká republika hospodaří jinak než Polsko a policie má zřejmě prestiž. U nás je na vedlejší koleji a dobrá akorát pro média a politický boj.

přečtěte si příspěvek od Milana, protože je to pravda a co se už konečně zamyslet nad právem v ČR. Zrušit renty a samozřejmě s tím doživotní poslaneckou imunitu!!!!!!! Moc se těším, až MV projede další soudní spor a to třeba u EVROPSKÉHO SOUDU, je nás dost na boj ve vysoké trávě!!!!!!!!!!!!!!!!

Už jsem to panu ministrovi zkopíroval do sekce PolicieČR, hasiči

(kobra, 27. 01. 2007 11:15)

Nikdy a nikde jsem policii lásku nevyznával. Přátelství k policii, to je zase silné slovo. Seš další pomatenej policajt. Opakuji pro Tebe a to naposledy! Nejsu autor stránek www.policista. cz, ani autor policista.com. Moje webovky jsou jen a pouze legalnivrazda.cz a na mích stránkách nejste jmenovanej ani jeden z Vás, ani se tyto stránky netýkají Vaší demonstrace. Klidně si demonstrujte. Já bych na Vašem místě počkal do jara. Venku je kosa.

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Nakopat tě do palice

27.01.2007 10:55 civil

V jaké hodnosti odešels od poliocie do civilu? Pokud to není tajemství, tak se pochlub.

27.01.2007 10:37 Krab

Máš pravdu, že nemůžu ovlivnit koho z mejch daní kdo zaplatí. Ty bejt na mím výplatním listu, tak jdu raději za cikorkama na pracák. O Těch idiotech se mírni, Já nepracuju u policie. Ty patříš na stránky www.policista.com. Už na mne nereaguj. Seš přece policajt a kdo je víc.

Dostalo se k mým uším, že kolegové z Moravy jsou zastrašováni důsledky přítomnosti na demonstraci. Kluci a holky nenechte se zastrašit pokut s tím nic neuděláme nyní tak už asi nikdy.
Velká Moravo nenech se zastrašit a přijeď do Prahy. Z podobných akcí jako byly Zasedání NATO, Zasedání MMF, Czech Tec- Tachov, vím, že kuráže máte dost a umíte za ten provaz pořádně zabrat. Zatím Čau a zdravím všechny Moraváky.

Tak jsem si ve volné chvíli přečetl pár příspěvků a když jsem četl příspěvek od ABCD a jemu podobným, tak mi to nedá a musím zareagovat. Ukáži všem civilistům druhou stránku policie, aby jenom neviděli, že policista jenom měří rychlost, rozdává pokuty a sedí v kanceláři. Budu psát ze života policisty, který má po 20 letech něco za sebou, aby si lidé udělali obrázek co policie také dělá. Možná, že se některým udělá nevolno, ale taková je dnešní realita. Zkuste si představit, jak vstupujete do bytu a zde uvidíte otrávenou celou rodinu plynem, jak přijedete k dopravní nehodě, kde ve vozidle jsou všichni mrtví včetně dětí, jak chodíte po kolejích a sbíráte kousky lidského těla, jak vstoupíte do bytu, kde je člověk s uříznutou hlavou, jak jste v bytě 3 hodiny s mrtvolou, která je v rozkladu a druhý den čtete ze zprávy z patologie, že ten člověk měl otevřenou tuberu a vy půl roku chodíte na vyšetření a bojíte se jestli jste se náhodou nenakazili, jestli jste pak ještě nenakazli svoji manželku, svoje děti. Vstoupíte do objektu, kde jsou nějaké neznámé látky a druhý den uvidíte, jak v objektu jsou chemici v maskách a říkají vám, že tam byly velice jedovaté látky životu nebezpečné a vy si pak uvědomíte, že jste tam před tím chodil mezi těmito látkami a zase čekáte jestli jste se něčím nenakazil. Jak večer přijdete domů a nemůžete usnout, protože jste byl na mrtvém dítěti, na oběšeném 16 letém chlapci, na znásilněné dívce. Prožíváte neštěstí s lidmi, které je postihlo. V práci uvidíte jak váš kolega se psychicky zhroutil a jen si řeknete "tak jestli mě tohle taky potká a stojí mě to vůbec za to pracovat u policie?". Jak jste v Praze na MMF a stojíte s pořádkovou jednotkou (100 policistů) proti rozvášněnému 2000 davu mladých lidí, jak na vás začnou házet zápalné lahve, dlažební kostky. Jak vidíte svého kolegu, který padá k zemi po úderu dlažební kostkou, jak kolega je v plamenech a kříčí, že potřebuje uhasit, jak křičíte, že to musíme vydržet a nesmíme zklamat a čekáte až přijde nějaká posila a každá minuta trvá nekonečné hodiny. Jak vidíte kolegu, jak na něj dopadla lahev s vápnem a on kříčí, že vůbec nic nevidí. Tímto jsem vám chtěl ukázat také druhou stránku života policisty. Někdy si zkuste zjistit jaký je průměrný věk úmrtí u jednotlivých profesí, jako je úředník, lékař, učitel, prodavačka, herec, dělník v továrně, policista. Možná se budete divit, ale na jednom z prvních míst je policista, průměrný věk úmrtí 56 roků, takže plno policistů si ani důchodu neužije a někteří se ho ani nedožijou. Jestli ale závidíte policistům jejich renty, jejich pro vás vysoké platy, tak si to pojďte vyzkoušet, každý z vás má tu možnost. Uvidíme, jak se vám to bude líbit, jak dlouho vydržíte u policie, jak budete vysvětlovat manželce a dětem, že vám zrušili dovolenou, že o víkendu musíte do práce, i když jste měl mít volno, že musíte za každého počasí jet k dopravní nehodě, řešit různé případy a to bych mohl pokračovat dál a dál. Takže pro ty co pořád jen kritizujou policii a něco pořád jenom závidí pojďte si to vyzkoušet.

Dobře napsané. Ještě bych napsal, že následky na policistovi zanechá i povinnost někomu oznámit, že se jeho partner/ka se kterým žil 30 let již nevrátí domů. Kolikrát se při takovém oznámení chce brečet i mě, jak vidím tu bezmoc těchto lidí, kteří během chvilky přišli o jediný smysl svého života (partner/ka).

Pro Milana.
Mám pocit, že ten příspěvek je natolik pravdivý, že by mohl zaujmout někoho od filmu aby k němu udělal filmový klip a nebo našeho pana ministra a policejního prezidenta a ani bych ne nezlobil /snad ani ty ne Milane/, kdyby ho nazvali "Hledám parťáka". Možná bych tam přidal pár záběrů z pitevního sálu, kam často jako policisti chodíme a kde v těch průměrných 56 letech končíme.

U této nevděčné práce Vám asistují také hasiči, zdravotníci, funebráci atd. Mají Také takové podmínky jako policie? Já to nevím, pouze se ptám.

Pro kyssise. Ten příspěvek je opravdu pravdivý na vlastní kůži prožitý. A co se týče záběrů z pitevního sálu, jak píšeš, k tomu jsem se raději ani nedostal. Ono vidět tělíčko malého človíčka na pitevním stole, kde skončil z důvodu, že ho matka utýrala k smrti nebo vidět na pitevním stole krásnou, mladou dívku, která se stala obětí sexuálního maniaka to opravdu už není o co stát to mi věřte. A co se týče příspěvku Jury Brna, tak to je bez komentáře, je vidět, že opravdu neví nic o policejní práci. Jdu se uklidnit s rodinkou do krásné zasněžené přírody a zítra ráno v neděli jdu opět do práce na 24 hodinovou směnu a nevím co mě v práci potká, na jaký případ pojedu, jestli se domu vůbec vrátím, jestli se něčím nenakazím, ale člověk na to nesmí myslet, to by tu práci nemohl dělat a někdo ji přece musí dělat. Chtěl jsem jenom otevřít oči těm všem co policii jenom kritizují a vidí na ní jenom všechno to špatné. Policisté jsou také jenom lidi, mají své rodiny, své problémy a za vás nasazují i svůj život, když je to nutné. A jak jsem již napsal, každý má možnost si to jít vyzkoušet. Jinak sloužím u policie 20 roků. Nějaký rok na hlídkové, pár roků na obvodě a v současné době několik roků na krim. technice, takže vím o čem mluvím, to mi věřte. Není to vůbec lehká práce, jak se někteří domnívají. Ono psychická práce je kolikrát horší než fyzická práce.

Pro Milana.
Vůbec, ani na chvilku jsem nepochyboval o tom, že nevíš o čem píšeš. Pokud to tak vyznělo, omlouvám se, nejsem dobrý pisatel. Zážitky jako ty ale mám po 19 letech u policie a 14 na kriminálce, na násilí, na obyčejným okresním městě. Proto jsem chtěl jen říci, tedy napsat, že vím o čem píšeš, hezky píšeš. Proto ten příměr ke zfilmování. Vůbec ne, že bych se chtěl posmívat. Ještě před pár lety jsem se v práci pořád smál, doma taky. Poslední dobou mi to nejde ani v práci ,ani už doma, myslím to usmívat se. Asi jsem na palici, že tu ještě jsem a nenašel jsem si něco jiného. PS: asi se začnu dívat kolem sebe. Ahoj v Praze.

Děkuji všem policistům za jejich tvrdou praci... Věřte že se najdou lidi co si vás moc važi. Jsem jednim z nich a děkuji.

27.01.2007 10:00 Krab
To oslovení "idiote" je přímo na úrovni policisty, oceňuji Tvé zdvořilé chování, pan ministr z Tebe musí mít radost. Díky takovejm jako Ty potom ostatním policistům snižují platy. Vy policisté jste zvyklí, že se Vás všichni bojí a mají před Váma respekt, ale ten si musíte zasloužit. Pokud někdo neskáče dle Vašeho pískání, tak je "idiot, debil, psychopat, úchyl...." To vše se dá vyčíst z těchto Vašich odpovědí. O těch danních bych polemizoval. Ve Vašem případě je to pouze přelívání lovů z jedné škatule do druhé. Lidi platí daně z vydělaných peněz, ale Vy platíte daně z našich daní. Tak bych ocenil za ty naše daně slušné jednání, neboť platím já Tebe a ne Ty mě. Pokud budeš platit Ty mě, tak budu držet hubu. Přísloví - náš zákazník, náš pán. To je soukrmí sektor, to neznáš, že?

Vážený pane, o několik řádků dole jsem Vám učinil právní radu. Ačkoliv jsem původně uvedl, že nebudu požadovat náhradu, bohužel dnes se to dozvěděl vedoucí mé kanceláře a přikázal mě od vás částku za konzultaci požadovat. Vzhledem k tomu Vás žádám, aby jste zaslal 1.000,-Kč na uvedené bankovní spojení :94-4366360287/0100. Příslušnou částku zašlete prosím ve lhůtě 7 dnů, jinak bude po této době vymáhána právní cestou. Děkuji s pozdravem a hezký den.

.

Vážený idiote,
máš naprostou pravdu, pan ministr ze mne má radost, stejně jako z tisíců mých kolegů, kterým snížil platy a hodnosti, aby ušetřil.
Ohledně těch daní - velmi pochybuji, že zrovna peníze od tebe jsou na mou výplatu, spíše bych to tipoval na výplatu dávek pro nějakého nepracujícícho dvacetiletého roma v invalidním důchodu. A pokud jen vzdáleně tušíš, co je to daňová politika, tak už se konečně prober a na to co se děje s tvými daněmi, si stěžuj u zákonodárců - opakuji podruhé, teď už ti to snad dojde!!
Omlouvám se, el už na tvé výplody nebudu reagovat, kolegové, kteří na to přišli již dříve, mají naprostou pravdu. Můžu tě jen litovat.

Policii nemám rád, ale co tady píšeš, to jsou pěkný sračky. Tvýho bratra "zabili" omylem! Měl jsi to být určitě TY. A nebo si to udělal sám, protože já mít takovýho bráchu, tak to ukončím už dávno.
PS: nerudni a vypovídej se. Všechny nás to děěěsně zajímá.

Vždyť ty se taky bojíš, ty chudinko. Proto si tady vyléváš zlost. A přestaň drkotat zuby a pískat jak papiňák.
PS: Hlavu vzhůru a do nich:-)chuďátko malintý-to "t" je tam úmyslně:-)

Obraťte se na patřičné odvolací orgány a nás tím tady neotravujte. Stejně Vám to tady asi nikdo nevyřeší. Nejspíše stejně chcete jen prudit, tak to můžete dělat na těch Vašich stránkách, kde je to zalito splašky od různých individuí. Tady si akorád zakládáte na malér. Až si to přečtou kolegové, kteří s případem Vašeho bratra mají cokoli společného, podají na Vás trestní oznámení pro pomluvu za to, jak se o nich vyjadřujete a s největší pravděpodobností toto vyhrají.

kobra
Právě to je omyl. Já jsem doňovej poplatník a mám právo dle zákona vědět co se děje s mejma lovama, za co platím daně. To se nevztahuje pouze na policii, ale také na parlament, senát, vládu a spoustu dalších. To, že tomu tak není je pouze důkaz, že zde pokračuje totáč, to že tento stát 18 let po sametu nadále ovládá KSČ. Působíš na mě jako namachrovanej a arogantní policajt. Škoda, že občané nerozhodují koho konkrétně ze st. správy zaplatí a koho ne.

Vážený idiote,
kecy typu "Platím daně na vaše platy" opravdu miluji. Jestli máš v té své vygumované palici také něco jiného, než jen nasr..., jistě si uvědomíš, že ty daně platíme i my policisté. A pokud se Ti nelíbí, jakým způsobem jsou výnosy z daní přerozdělovány, stěžuj si u našich zákonodárců, zde brečíš úplně zbytečně!!!

Na rozdíl od naších zákonodárcu si dokáži policisté na ulici na sebe vydělat. Není problém za měsíc na pokutách vydělat přes 20 000,-Kč a není to tak, že někomu dávám pokutu za prošlou lékarničku nebo za světla. Těch 20 000,-Kč vydělám jen na lidech, kteří si to opravdu zaslouží a kterým třeba červená na semaforu nic neříká. Vždy mě potom nadzdvihne, když mi někdo řekne, že mě platí ze svých daní. Mě určitě ne, já si na sebe dokážu vydělat. Jediní kdo berou daně občanů a nejsou za nima vidět výsledky je policejní prezídium o kterém si myslím, že je tu zbytečné. Jinak s názorem, že máš právo vědět co se děje s penězma daňových poplatníků, plně souhlasím, ale myslím si, že kdyby jsme to věděli co s těma penězma naši zákonodárci dělají, tak by jsme v ČR nezůstali ani minutu.

.