4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Většina majitelů firem nesedí na úřadu práce, že? Moje firma MALBA COLOR, s.r.o. se dá najít na portálu www.justice.cz, tak mě prolustruj. Moje firma neobchoduje, ani s topmým olejem, cigaretama, chlastem, ani s drogama.
Doufám, že víš co znamená color, tak pátrej. Už mě lustrovala benga z Blanska a z Brna. Jo su zločinec, útočím na státní orgány! Nechcu si nechat vraždit moje příbuzné. Jo, zasloužím také trest smrti jako můj brácha!

Jak je možné že v Polsku po 20-ti letech služby má policista v přepočtu rentu 18 tis. Kč a každý rok odsloužený se mu počítá jako rok a půl na důchod. Jinde v EVROPĚ to je podobné. Proč je v ČR jeden velkej nepořádek, zvaný bordel, proč neplatí zákony pro všechny, proč když je Polsko ve stejnejch sr.... jako my a toto jim funguje, proč je v Polsku "pan policajt" a ne jako u nás hnusnej fízl !!!! Že by to bylo tím, že věří více v boha???????????

Protože Česká republika hospodaří jinak než Polsko a policie má zřejmě prestiž. U nás je na vedlejší koleji a dobrá akorát pro média a politický boj.

přečtěte si příspěvek od Milana, protože je to pravda a co se už konečně zamyslet nad právem v ČR. Zrušit renty a samozřejmě s tím doživotní poslaneckou imunitu!!!!!!! Moc se těším, až MV projede další soudní spor a to třeba u EVROPSKÉHO SOUDU, je nás dost na boj ve vysoké trávě!!!!!!!!!!!!!!!!

Už jsem to panu ministrovi zkopíroval do sekce PolicieČR, hasiči

(kobra, 27. 01. 2007 11:15)

Nikdy a nikde jsem policii lásku nevyznával. Přátelství k policii, to je zase silné slovo. Seš další pomatenej policajt. Opakuji pro Tebe a to naposledy! Nejsu autor stránek www.policista. cz, ani autor policista.com. Moje webovky jsou jen a pouze legalnivrazda.cz a na mích stránkách nejste jmenovanej ani jeden z Vás, ani se tyto stránky netýkají Vaší demonstrace. Klidně si demonstrujte. Já bych na Vašem místě počkal do jara. Venku je kosa.

Vážený panu Juro z Brna možná by nebylo marné abyste prokázal jakým způsobem ty daně platíte. Aby to náhodou nebylo tak, že pouze pobíráte sociální dávky a honíte machra. Lidé, kteří platí daně poctivě se tím nikde nechvástají. Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste zřejmě nějaký alkoholika nebo feťák, který hlásá anarchii. A zda opravdu chcete vědět kam Vaše daně jdou jestli však nějaké platíte máte zákonné právo si to zjistit. Neznalost zákona neomlouvá.

Nakopat tě do palice

27.01.2007 10:55 civil

V jaké hodnosti odešels od poliocie do civilu? Pokud to není tajemství, tak se pochlub.

27.01.2007 10:37 Krab

Máš pravdu, že nemůžu ovlivnit koho z mejch daní kdo zaplatí. Ty bejt na mím výplatním listu, tak jdu raději za cikorkama na pracák. O Těch idiotech se mírni, Já nepracuju u policie. Ty patříš na stránky www.policista.com. Už na mne nereaguj. Seš přece policajt a kdo je víc.

Dostalo se k mým uším, že kolegové z Moravy jsou zastrašováni důsledky přítomnosti na demonstraci. Kluci a holky nenechte se zastrašit pokut s tím nic neuděláme nyní tak už asi nikdy.
Velká Moravo nenech se zastrašit a přijeď do Prahy. Z podobných akcí jako byly Zasedání NATO, Zasedání MMF, Czech Tec- Tachov, vím, že kuráže máte dost a umíte za ten provaz pořádně zabrat. Zatím Čau a zdravím všechny Moraváky.

Tak jsem si ve volné chvíli přečetl pár příspěvků a když jsem četl příspěvek od ABCD a jemu podobným, tak mi to nedá a musím zareagovat. Ukáži všem civilistům druhou stránku policie, aby jenom neviděli, že policista jenom měří rychlost, rozdává pokuty a sedí v kanceláři. Budu psát ze života policisty, který má po 20 letech něco za sebou, aby si lidé udělali obrázek co policie také dělá. Možná, že se některým udělá nevolno, ale taková je dnešní realita. Zkuste si představit, jak vstupujete do bytu a zde uvidíte otrávenou celou rodinu plynem, jak přijedete k dopravní nehodě, kde ve vozidle jsou všichni mrtví včetně dětí, jak chodíte po kolejích a sbíráte kousky lidského těla, jak vstoupíte do bytu, kde je člověk s uříznutou hlavou, jak jste v bytě 3 hodiny s mrtvolou, která je v rozkladu a druhý den čtete ze zprávy z patologie, že ten člověk měl otevřenou tuberu a vy půl roku chodíte na vyšetření a bojíte se jestli jste se náhodou nenakazili, jestli jste pak ještě nenakazli svoji manželku, svoje děti. Vstoupíte do objektu, kde jsou nějaké neznámé látky a druhý den uvidíte, jak v objektu jsou chemici v maskách a říkají vám, že tam byly velice jedovaté látky životu nebezpečné a vy si pak uvědomíte, že jste tam před tím chodil mezi těmito látkami a zase čekáte jestli jste se něčím nenakazil. Jak večer přijdete domů a nemůžete usnout, protože jste byl na mrtvém dítěti, na oběšeném 16 letém chlapci, na znásilněné dívce. Prožíváte neštěstí s lidmi, které je postihlo. V práci uvidíte jak váš kolega se psychicky zhroutil a jen si řeknete "tak jestli mě tohle taky potká a stojí mě to vůbec za to pracovat u policie?". Jak jste v Praze na MMF a stojíte s pořádkovou jednotkou (100 policistů) proti rozvášněnému 2000 davu mladých lidí, jak na vás začnou házet zápalné lahve, dlažební kostky. Jak vidíte svého kolegu, který padá k zemi po úderu dlažební kostkou, jak kolega je v plamenech a kříčí, že potřebuje uhasit, jak křičíte, že to musíme vydržet a nesmíme zklamat a čekáte až přijde nějaká posila a každá minuta trvá nekonečné hodiny. Jak vidíte kolegu, jak na něj dopadla lahev s vápnem a on kříčí, že vůbec nic nevidí. Tímto jsem vám chtěl ukázat také druhou stránku života policisty. Někdy si zkuste zjistit jaký je průměrný věk úmrtí u jednotlivých profesí, jako je úředník, lékař, učitel, prodavačka, herec, dělník v továrně, policista. Možná se budete divit, ale na jednom z prvních míst je policista, průměrný věk úmrtí 56 roků, takže plno policistů si ani důchodu neužije a někteří se ho ani nedožijou. Jestli ale závidíte policistům jejich renty, jejich pro vás vysoké platy, tak si to pojďte vyzkoušet, každý z vás má tu možnost. Uvidíme, jak se vám to bude líbit, jak dlouho vydržíte u policie, jak budete vysvětlovat manželce a dětem, že vám zrušili dovolenou, že o víkendu musíte do práce, i když jste měl mít volno, že musíte za každého počasí jet k dopravní nehodě, řešit různé případy a to bych mohl pokračovat dál a dál. Takže pro ty co pořád jen kritizujou policii a něco pořád jenom závidí pojďte si to vyzkoušet.

Dobře napsané. Ještě bych napsal, že následky na policistovi zanechá i povinnost někomu oznámit, že se jeho partner/ka se kterým žil 30 let již nevrátí domů. Kolikrát se při takovém oznámení chce brečet i mě, jak vidím tu bezmoc těchto lidí, kteří během chvilky přišli o jediný smysl svého života (partner/ka).

Pro Milana.
Mám pocit, že ten příspěvek je natolik pravdivý, že by mohl zaujmout někoho od filmu aby k němu udělal filmový klip a nebo našeho pana ministra a policejního prezidenta a ani bych ne nezlobil /snad ani ty ne Milane/, kdyby ho nazvali "Hledám parťáka". Možná bych tam přidal pár záběrů z pitevního sálu, kam často jako policisti chodíme a kde v těch průměrných 56 letech končíme.

U této nevděčné práce Vám asistují také hasiči, zdravotníci, funebráci atd. Mají Také takové podmínky jako policie? Já to nevím, pouze se ptám.

Pro kyssise. Ten příspěvek je opravdu pravdivý na vlastní kůži prožitý. A co se týče záběrů z pitevního sálu, jak píšeš, k tomu jsem se raději ani nedostal. Ono vidět tělíčko malého človíčka na pitevním stole, kde skončil z důvodu, že ho matka utýrala k smrti nebo vidět na pitevním stole krásnou, mladou dívku, která se stala obětí sexuálního maniaka to opravdu už není o co stát to mi věřte. A co se týče příspěvku Jury Brna, tak to je bez komentáře, je vidět, že opravdu neví nic o policejní práci. Jdu se uklidnit s rodinkou do krásné zasněžené přírody a zítra ráno v neděli jdu opět do práce na 24 hodinovou směnu a nevím co mě v práci potká, na jaký případ pojedu, jestli se domu vůbec vrátím, jestli se něčím nenakazím, ale člověk na to nesmí myslet, to by tu práci nemohl dělat a někdo ji přece musí dělat. Chtěl jsem jenom otevřít oči těm všem co policii jenom kritizují a vidí na ní jenom všechno to špatné. Policisté jsou také jenom lidi, mají své rodiny, své problémy a za vás nasazují i svůj život, když je to nutné. A jak jsem již napsal, každý má možnost si to jít vyzkoušet. Jinak sloužím u policie 20 roků. Nějaký rok na hlídkové, pár roků na obvodě a v současné době několik roků na krim. technice, takže vím o čem mluvím, to mi věřte. Není to vůbec lehká práce, jak se někteří domnívají. Ono psychická práce je kolikrát horší než fyzická práce.

Pro Milana.
Vůbec, ani na chvilku jsem nepochyboval o tom, že nevíš o čem píšeš. Pokud to tak vyznělo, omlouvám se, nejsem dobrý pisatel. Zážitky jako ty ale mám po 19 letech u policie a 14 na kriminálce, na násilí, na obyčejným okresním městě. Proto jsem chtěl jen říci, tedy napsat, že vím o čem píšeš, hezky píšeš. Proto ten příměr ke zfilmování. Vůbec ne, že bych se chtěl posmívat. Ještě před pár lety jsem se v práci pořád smál, doma taky. Poslední dobou mi to nejde ani v práci ,ani už doma, myslím to usmívat se. Asi jsem na palici, že tu ještě jsem a nenašel jsem si něco jiného. PS: asi se začnu dívat kolem sebe. Ahoj v Praze.

Děkuji všem policistům za jejich tvrdou praci... Věřte že se najdou lidi co si vás moc važi. Jsem jednim z nich a děkuji.

27.01.2007 10:00 Krab
To oslovení "idiote" je přímo na úrovni policisty, oceňuji Tvé zdvořilé chování, pan ministr z Tebe musí mít radost. Díky takovejm jako Ty potom ostatním policistům snižují platy. Vy policisté jste zvyklí, že se Vás všichni bojí a mají před Váma respekt, ale ten si musíte zasloužit. Pokud někdo neskáče dle Vašeho pískání, tak je "idiot, debil, psychopat, úchyl...." To vše se dá vyčíst z těchto Vašich odpovědí. O těch danních bych polemizoval. Ve Vašem případě je to pouze přelívání lovů z jedné škatule do druhé. Lidi platí daně z vydělaných peněz, ale Vy platíte daně z našich daní. Tak bych ocenil za ty naše daně slušné jednání, neboť platím já Tebe a ne Ty mě. Pokud budeš platit Ty mě, tak budu držet hubu. Přísloví - náš zákazník, náš pán. To je soukrmí sektor, to neznáš, že?

Vážený pane, o několik řádků dole jsem Vám učinil právní radu. Ačkoliv jsem původně uvedl, že nebudu požadovat náhradu, bohužel dnes se to dozvěděl vedoucí mé kanceláře a přikázal mě od vás částku za konzultaci požadovat. Vzhledem k tomu Vás žádám, aby jste zaslal 1.000,-Kč na uvedené bankovní spojení :94-4366360287/0100. Příslušnou částku zašlete prosím ve lhůtě 7 dnů, jinak bude po této době vymáhána právní cestou. Děkuji s pozdravem a hezký den.

.

Vážený idiote,
máš naprostou pravdu, pan ministr ze mne má radost, stejně jako z tisíců mých kolegů, kterým snížil platy a hodnosti, aby ušetřil.
Ohledně těch daní - velmi pochybuji, že zrovna peníze od tebe jsou na mou výplatu, spíše bych to tipoval na výplatu dávek pro nějakého nepracujícícho dvacetiletého roma v invalidním důchodu. A pokud jen vzdáleně tušíš, co je to daňová politika, tak už se konečně prober a na to co se děje s tvými daněmi, si stěžuj u zákonodárců - opakuji podruhé, teď už ti to snad dojde!!
Omlouvám se, el už na tvé výplody nebudu reagovat, kolegové, kteří na to přišli již dříve, mají naprostou pravdu. Můžu tě jen litovat.

Policii nemám rád, ale co tady píšeš, to jsou pěkný sračky. Tvýho bratra "zabili" omylem! Měl jsi to být určitě TY. A nebo si to udělal sám, protože já mít takovýho bráchu, tak to ukončím už dávno.
PS: nerudni a vypovídej se. Všechny nás to děěěsně zajímá.

Vždyť ty se taky bojíš, ty chudinko. Proto si tady vyléváš zlost. A přestaň drkotat zuby a pískat jak papiňák.
PS: Hlavu vzhůru a do nich:-)chuďátko malintý-to "t" je tam úmyslně:-)

Obraťte se na patřičné odvolací orgány a nás tím tady neotravujte. Stejně Vám to tady asi nikdo nevyřeší. Nejspíše stejně chcete jen prudit, tak to můžete dělat na těch Vašich stránkách, kde je to zalito splašky od různých individuí. Tady si akorád zakládáte na malér. Až si to přečtou kolegové, kteří s případem Vašeho bratra mají cokoli společného, podají na Vás trestní oznámení pro pomluvu za to, jak se o nich vyjadřujete a s největší pravděpodobností toto vyhrají.

kobra
Právě to je omyl. Já jsem doňovej poplatník a mám právo dle zákona vědět co se děje s mejma lovama, za co platím daně. To se nevztahuje pouze na policii, ale také na parlament, senát, vládu a spoustu dalších. To, že tomu tak není je pouze důkaz, že zde pokračuje totáč, to že tento stát 18 let po sametu nadále ovládá KSČ. Působíš na mě jako namachrovanej a arogantní policajt. Škoda, že občané nerozhodují koho konkrétně ze st. správy zaplatí a koho ne.

Vážený idiote,
kecy typu "Platím daně na vaše platy" opravdu miluji. Jestli máš v té své vygumované palici také něco jiného, než jen nasr..., jistě si uvědomíš, že ty daně platíme i my policisté. A pokud se Ti nelíbí, jakým způsobem jsou výnosy z daní přerozdělovány, stěžuj si u našich zákonodárců, zde brečíš úplně zbytečně!!!

Na rozdíl od naších zákonodárcu si dokáži policisté na ulici na sebe vydělat. Není problém za měsíc na pokutách vydělat přes 20 000,-Kč a není to tak, že někomu dávám pokutu za prošlou lékarničku nebo za světla. Těch 20 000,-Kč vydělám jen na lidech, kteří si to opravdu zaslouží a kterým třeba červená na semaforu nic neříká. Vždy mě potom nadzdvihne, když mi někdo řekne, že mě platí ze svých daní. Mě určitě ne, já si na sebe dokážu vydělat. Jediní kdo berou daně občanů a nejsou za nima vidět výsledky je policejní prezídium o kterém si myslím, že je tu zbytečné. Jinak s názorem, že máš právo vědět co se děje s penězma daňových poplatníků, plně souhlasím, ale myslím si, že kdyby jsme to věděli co s těma penězma naši zákonodárci dělají, tak by jsme v ČR nezůstali ani minutu.

.