Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

ty jsi asi taky u policie,akorát jseš dosti zakomplexovanej případ,asi ti je přes 50 a tvoje poslední štace je ta pčr,kde dělám ti psát nebudu,nemám důvod,a nikdo mne neprotlačil,jenom něco umím a chce se mi pracovat,krásný den.

Tak co hrdinové, už se nikomu nechce do civilu? To bylo před rokem řečí a teď mlčíte a zase držíte huby. Jenom kecy.

tak já jsem asi výjimka,nedávno jsem odešel do civilu,mám skvělou práci,která mne baví a vydělám více než u pčr,ale co mne hřeje u srdíčka je kráááásná rentička.přeji krásný a úsměvný den.

Ne, ne, kamaráde, jsou kolegové v přípravách na odchod, i přes současnou krizi, vím o několika. Za sebe osobně mohu prohlásit, že čekám, jak dopadnou na podzim volby do PS. Vyhraje-li totiž ODS, je velmi pravděpodobné, že by se vrátil do křesla MV Ivan Langer, což je pro mne persona non gratta, a já pravděpodobně odejdu do civilu. Nemohl bych se smířit s tím, že by byl ministrem právě ten člověk, který dovedl policii tam, kde je nyní. Tímto netvrdím, že pokud vyhraje ČSSD, že to bude pro policii lepší, mě se jedná čistě jen o jeho osobu. Jsem srdcař, a vadí mi, že se Íčko snažil více policii rozložit, než stabilizovat. Jsem přesvědčen, že on za své činy bude jednou pykat, až se prokáže............ nechme tomu čas. Předvolební kampaň bude špinavá, o tom jsem přesvědčen, a doufám, že se dostane i na Ivana a jeho mafiánské praktiky.

osobně mnoho mladých,co se chystají a mají 10 let,ono v 28,nebo 30 letech se chytnou všude!!!

reakce na leli je žvanil korunovanej, napiš kde děláš a kdo tě protlačil

Drž klapačku nebo přes ní dostaneš!!

jsem v c tři měsíce, dělám na Úřadu městské části (v Praze), mám slušnou rentu (po deseti letech+rok vojny) a jsem spokojen sám jsem zvědav jestli budou lidé odcházet nebo ne (přece jen je krize a ta práce u P ČR je silně návyková, a kdo rád mění džob cv nejisté době, že?) - nicméně, chtěl jste znát někoho, kdo nyní odešel a kde dělá - tak tady to máte (a taky jsem se nemohl rozhoupat

Jo, pěknou dovolenou a už se z ní "íčko" nevracej!

http://zlutaraketa.cz/21,military-ranger-day.html

To je mazec, zase si tu jeden člověk píše sám se sebou...

Nepovídej,fakt jo?A nejseš to ty?

mrkni na diskuzi UBS a třeba názory pantáty, kus pravdy!!!!

ICP musí v nejbližší době rozprášit, taková netáhla se moc nevidí.

přesně tak, pravda. Směr Praha a šup........

Vazeni pratele...
Jen ten kdo zil delsi dobu v zahranici...a nejlepe ne v tom ovlivnenem Nemci,snadno pochopi,kam nas modri
zavedli. Ta vlajecka Velke Britanie v pravo nahore,panu Langerovi z narceni rasove nenavisti nepomuze... Je k bliti,jak dnes smer evrope,ukazuje Amerikou po valce zachranene Nemecko(zamerne,jak se ukazalo).
Ano ano...,aby jste se po schvaleni Lisabonu Ti z vas co ziji v pohranici jeste nedivili.
Hezky den vsem

Co takhle malá anketa o tři nejhorší ministry vnitra od listopadu 1989, kdy z mého pohledu se jedná o tyto :
1. místo Ivan Langer
2. místo Jan Ruml
3. místo Stanislav Gross

1. Lubomír Štrougal
2. Jaromír Obzina
3. Josef Jung

nejspíš neumíš číst, nebo jsi tak zaslepen nenávistí, že Ti uniklo, že ti tři po roce 1989 na MV neseděli.

Od Voliče ODS mě taková tupá neznalost ani snad nepřekvapí.

Vy dva, Vy jste ale vůbec, ale vůbec nic nepochopili, proberte se.

pantáta for Milan

Milane ano, děláte dobré věci pro ostatní, co se vezou, ale toto je bohužel normální v této společnosti. Jinak mám určitý nezaujatý pohled daňového poplatníka a vážím si každého pracovníka bezp. složek, který dělá svoji práci tak jak má, ale nezlobte se na mě, když nám schází někde doplnění stavu a jinde jezdí tzv. na výlety sl. vozidlem a netrvrďme si, že ne - je to k zamyšlení. Jenom nezávyslý audit odhalí nepravosti a přerozdělí to, co jiný neumí a nebo nechce vidět. A to nemluvím o sedících policistech v kancelářích. Na úřadech s rozšířenou působností nemají úředníci takovou mzdu jako oni. Musí být ve sl. poměru? Ale to je spíše otázka na ministra vnitra pana Pecinu. Jinak vše dobré a hlavně to zdraví.

Už se prober z tý opice ?