A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Pane ministře, musím reagovat na článek v iDnes, ale myslím si, že za současný stav u Policie můžete právě VY! Pokud by si toto dovolil nějaký manažer v soukromé společnosti a radikálně snížil platy, omezil odměnu nejen za práci v pracovní době, nezaplatil svátky, noc, víkendy, anebo práci navíc v černých hodinách, byl by donucen OKAMŽITĚ ODSTOUPIT!!!! On by nejednal a nehral mrtvého brouka, ale dostal by padáka! Musím Vás, kteří berete ty platy v řádech desítek a více tisíc UPOZORNIT, že my nemáme čas čekat. Hypotéky, leasingy, úvěry, děti na škole, ženy na mateřské, nájem, inkaso, jídlo apod. to vše musíme platit HNED TEĎ!!!, a ne až po jednání?! A vlastně o čem jednání? Aby se pár lidí u koryt odborů mělo lépe a diskutovalo? Nikdo z nich se neráčil obtěžovat a zeptat se nás, řadových policistů na názor. Bohužel je zde praxe, že pokud sponzorujeme tyto naše odbory, jsme za to "trestáni" - jak se říká, na kariérní postup zapomeňte. Co tedy tato organizace má právo mluvit? Rekreace na Hubertu v Luhačovicích atd. jim na to nárok nedávají. Ale dost už o nich, jsme tady my, normální řadoví policisté, se kterými řadový občan přijde do styku vždy, když má nějaké trápení, nebo potřebuje pomoc.
Proto VYZÝVÁM všechny tyto svědomité občany, nebuďte lhostejní k našemu osudu, nebude-li Policie dobře fungovat, bude-li zde vládnout bezpráví a anarchie, v konečném důsledku se to odrazí na Vás, na nás všech.
Páni poslanci, pane prezidente, hodně dlouhou dobu se zde citovalo heslo: "Pravda a láska zvítězí!", bohužel nás jen utvrzujete v tom, že je zde jiné heslo: "Co je doma, to se počítá.". Anebo to o korytě?

28.01.2007 10:57 Michal

Nemáš až tak docela pravdu, manažer firmy, která je zadlužená jako naše republika by dostal padáka, právě kdyby radikálně platy nesnížil. Neboť tato firma by šla ke dnu stejně jako jde naše republika. Problém je spíše v tom, že platy šly dolů pouze u řadových policistů a ne u všech včetně velení. Mimochodem manažér soukromé firmy je placen dle zisků. Pokud firma jede, tak manažer má super příjem, pokud firma krachuje, má ho...

Juro, jak ty můžeš být šéf firmy???? Manažer, který má firmu, která jde do kytek, letí sám a ne jeho lidi, alespoň ve firmě, která svůj účel a cíl nechce ztratit.....protože jestli lidem sníží plat, aniž by ocenil jejich profesionální přístup, tak mu ti schopní utečou, jak se to děje u PČR, pak je tam ten manažer na dvě věci, protože s tím zbytkem už firmu z louže nevytáhne......

for Juro z Brno....
Vy už je tu zase? Včera Vám to nestačilo?.......

Může mi prosím někdo vysvětlit, zda mám při darování plazmy nárok na 24 hodin volna nebo 48 hodin volna?Nějak jsem to z toho nepochopil. Dík

§ 69

(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou.

(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě

PO LOPATĚ: plazma je "filtrována" z krve a zpět s látkou, která krev ředí vrácena zpět do oběhu, takže se to bere stejně jako odběr krve samotné, tedy nezbytně nutnou dobu max.na 24hod.

Nerad bych se mýlil, jsem také dárcem krve, mám dojem, že odběr plazmy se počítá za dva odběry běžné krve, počítá se to tak pro vyhodnocování počtu odběrů při udělování Jánského plakety. Z toho zřejmě plyne i dvojnásobná doba volna na odběr a regeneraci.

Institut odvolání
Zdravím tě kolego z PČR, ohledně odvolání proti rozhodnutí jsem psal svůj názor generálnímu řediteli VSČR genmjr. Kulovi na diskusní fórum VSČR viz. níže.
Vážený pane generální řediteli,
jsem hluboce otřesen a naprosto šokován faktem, že je možné v dnešní demokratické společnosti upírat, resp. rozmlouvat či jinak znemožňovat, příslušníkům Vězeňské služby České republiky jejich právo na odvolání proti “rozhodnutí“ ředitelů vazebních věznic a věznic o zařazení na služební místo, jmenování do služební hodnosti a výši platu. Nechápu jak si vůbec někdo z vrcholného managementu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, včetně Vás samotného a managementu vazebních věznic a věznic může dovolit zaujmout takový negativní právní postoj k institutu odvolání! Takovýto právní anarchismus je naprosto protiprávní a nepřípustný. Cožpak již nežijeme v právním státě? Postupy některých ředitelů vazebních věznic a věznic připomínají doslova totalitní praktiky. Mezi příslušníky je cíleně vytvářena atmosféra strachu. Přijde Vám snad standardní a v souladu s právem aby si ředitelé věznic individuálně pozývali na “kobereček“ své podřízené a tam na ně činili nátlak ve stylu “brain-washing“aby svá odvolání proti rozhodnutí vzali zpět? Tito ředitelé přemlouvají příslušníky k tomu, že podávat odvolání nemá smysl, že chybějí finanční prostředky, že by pak mohlo dojít k redukci osobního ohodnocení, že si finančně většinou pomohli tak proč si stěžují, že by se to mohlo v konečném důsledku obrátit proti nim apod. Vzhledem k nadřízenosti a podřízenosti zainteresovaných subjektů je zřejmé, že příslušníci jsou vůči svým nadřízeným v nevýhodném-nerovném postavení. Málokterý příslušník si pak dovolí jít do názorového střetu se svým ředitelem, neboť má oprávněné obavy o svoji další kariéru u Vězeňské služby České republiky. Ředitel organizační jednotky ani nikdo další nemůže jakkoli ovlivňovat či zpochybňovat právo příslušníků na jejich odvolání proti jeho rozhodnutí. V článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je mj. uvedeno: 1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Chtěl bych dále rovněž připomenout obecná právní pravidla, která nedodržujete a porušujete, tj. především: “Neminem leadere“ (nikomu neškodit – tj. každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného, aby nikomu nezpůsobil újmu) a dále rovněž “Suum cuique tribuere“ (dát každému co jeho jest) a konečně i “Iustitia nemini neganda“ (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena, což znamená, že každý má právo, aby o jeho věci bylo po právu rozhodnuto). Pane generální řediteli, jsem poněkud zklamán postupem ředitelů vazebních věznic a věznic a vrcholného managementu Vězeňské služby České republiky včetně Vás samotného v této věci, neboť jsem přesvědčen, že je to právě Vězeňská služba, kde by se právo a spravedlnost mělo ctít v nejvyšší míře, neboť máme v živé paměti trpkou minulost, ještě zdaleka ne tak dávno minulou. Jestliže požadujete aby příslušníci Vězeňské služby České republiky poctivě, čestně a řádně plnili své služební povinnosti musíte jim jít především Vy sami příkladem, a neuchylovat se k nečestným a protiprávním praktikám ve stylu argumentace “ad baculum“.
S pozdravem příslušník justiční stráže.

vážený kolefo, buď se smíříš s tím, že na nás naše vedení zvysoka se ..., nebo pokud můžeš jdi o dům dále.

Neblázni, máš to hezky napsaný, ale Kula Ti neodpoví. Jsou to většinou jeho fotbaloví kámoši. Jestli nevíš kdo a co je to genmjr. Kula spoj se z někým z Brna, rádi Ti určitě řeknou svůj názor. Můj je : arogantní, sebestředný a poměrně hloupý člověk :o/

Článek z portálu iDNES
Vedení dělá naschvály, lkají nespokojení policisté
Z dnešní iDNES, adresa:
http://zpravy.idnes.cz/vedeni-dela-naschvaly-lkaji-nespokojeni-p oliciste-fsx-/domaci.asp?c=A070126_145544_domaci_ton


28. ledna 2007 8:28
Protesty policistů proti služebnímu zákonu neutichají. Strážci zákona nespokojení s poklesem platů a snížením hodnosti však museli znovu přesunout plánovanou demonstraci. Vedení jim prý dělá naschvály - v původně avizovaný den jim rušilo dovolené či nařizovalo účast na cvičení.
Původně měl být protest před budovou ministerstva vnitra v polovině února. (více zde) Nový termín demonstrace zatím organizátoři z řad policistů tají.
"Začalo docházet k tomu, že vedení na původní termín najednou naplánovalo dopravně bezpečnostní akce či cvičení pořádkových sil. Rušilo také předem dohodnuté dovolené a dělalo jiné schválnosti," odůvodnil iDNES.cz jeden z organizátorů protestů, který z obavy před postihem vystupuje pod jménem Pitbull.

Konání demonstrace se však podle něj už blíží. "Zatím máme slíbenou účast více než tisícovky nespokojených příslušníků bezpečnostních sil, včetně hasičů a příslušníků vězeňské služby a justiční stráže," dodal.

S demonstrací někteří policisté nesouhlasí
Proti demonstraci se však začínají ozývat kritické hlasy i od samotných policistů. Podle nich organizátoři protestů nezastupují většinový názor v policejním sboru.

"Oni zapomínají, jak na demonstraci bude reagovat veřejnost. Mohou si poštvat spoustu lidí, kteří s námi jinak sympatizují. Například stížnosti na plat se jeví v jiném světle, když se srovnají mzdy naše a například učitelů," řekl iDNES.cz jeden z policistů.

Organizátoři nespolupracují, stěžují si odbory
Předseda policejních odborů Milan Štěpánek zdůraznil, že Nezávislý odborový svaz policie tuto demonstraci nepodporuje. Intenzivně však o dopadech služebního zákona jedná jak s ministerstvem vnitra, tak s policisty.

"Musím otevřeně říct, že vůle akceptovat naše připomínky je velká. Už se vytyčily určité cesty, aby se změnila stávající demonstrace," řekl Štěpánek iDNES.cz.

Podotkl, že demonstrace mohou tato jednání naopak narušit. "Když nás někdo osloví, jsme samozřejmě připraveni spolupracovat. Demonstrace je ale poslední možností v případě neúspěchu předchozích kroků. Uspořádání nekoordinované akce může působit proti policii samotné," podotkl šéf odborů.

Dodal, že na poslední schůzku s policisty byli pozvání i organizátoři demonstrace, kteří vystupují pod přezdívkami Pitbull a Hornet. Nepřišel prý ani jeden.

Ministr: Jedná se, demonstrovat není nutné
Ministr vnitra Ivan Langer tvrdí, že problémy policistů zná. "Demonstruje se v okamžiku, kdy se nejedná, ale v tomto případě jednání probíhají. Důležité je ale vědět, kdo a proti čemu demonstruje," řekl iDNES.cz.

Jako ministr prý může nést odpovědnost za nařízení vlády a za zákon mohou poslanci. "Ale za většinu jsou odpovědní služební funkcionáři, kteří rozhodují o platových třídách, kdo má jaké osobní ohodnocení a v jaké je směně."

"Demonstrace je vždy až to poslední, když se nejedná, ale tady se jedná velmi usilovně," dodal Langer.

Je opravdu lepší nedemonstrovat, pokud to pan ministr nedoporučí. Tak to mají všichni zastánci starých pořádků rádi, ikdyž si dnes hrají na moderní manažery. Jen obě defenestrace, které proběhly bez souhlasu vládnoucích, měly úspěch. Občas přemýšlím, zda opět nevyjít s klíči na ulici...

Sleduji kroky odborů, kdy s některými jsem spokojen a jistě bude pravní expertiza některých § ustanovení ku prospěchu zjištění stavu zda je to " vpořádku ". Na druhou stranu jistá dlouhodobá kumulace nespokojenosti v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě stranou zájmu státu viz. vybavení Úřadů práce a úřadoven policie, záměrně píšu úřadoven, neboť to jsou státní úřady kam chodí občané a proč teprve po 17 letech modernizují služebny a celá léta byla policie skutečně jen "popelkou" na posledním místě - rovněž vztahy uvnitř policie, jednání s podřízenými byly trochu někde jinde.

Ono ale s příchodem nového zákona nepřišlo nic co by řadové policisty mělo nadchnout a jít s " novou chutí do toho ". Kdo si rozumně srovná to co bylo do 31.12.2006 a to co je dnem 1.1.2007, tak pro obyčejné policisty se nic k lepšímu nezměnilo a při tom bylo celou dobu propagováno, že se musí vypracovat nová norma - podmínky služby, které budou již v souladu s " novou dobou ". Kde systém spravedlivého ohodnocení ? Fixní směnné příplatky bez rozdílu toho kterého policisty, tedy podle toho kolikrát byl v sobotu a v neděli v práci, zatímco rodina ve volnu dřepí doma a čeká až přijde domů - to je ta mzdová spravedlnost ? Pan Langer neochvějně ukazuje výhody, které nám sdělil na úvodní stránce sekce názory policisté, hasiči a přeci to není pravda :

1. Ti co občas chodili na přesčasy při bezpečnostních opatřeních a vidělali si korun navíc SI JIŽ NIC NEVYDĚLAJÍ
( ODŮVODNĚNO MINISTREM, ŽE MOC PRACUJÍ, ALE 150 PŘESČASŮ ZDARMA NEVADÍ - TO PŘEPRACOVÁNI NEBUDOU )

2. Kratší pracovní týden 37,5 hodiny
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - TI CO DĚLAJÍ NA ULICÍCH VE SMĚNOSTI, TO JIŽ ZAVEDENÉ MĚLI )
3. Rehabiltace v délce 14 dnů
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - REHABILITACE NENÍ NIC NOVÉHO, MĚLI JSME JI V PŘEDEŠLÉM ZÁKONĚ, ALE DOŠLO NAOPAK KE ZPŘÍSNĚNÍ, NEBOŤ JIŽ NESTAČÍ 40 LET VĚKU, ALE JEDINÝ UKAZATEL JE POČET ODSLOUŽENÝCH LETECH, TEDY 15 LET ) já ji již měl dvakrát dle věku a s novým zákonem jsem o ni přišel. Tedy je to pro mě výhoda ?

3. Srovnávat plat učitele a policisty je jako srovnávat hrušky s jablky, jak uvádí pan Ministr Langer a nemyslím tím, že by měli mít učitélé nízký plat. Ale plat policisty byl do konce roku složen " čitelně " - tedy bylo vidět že se skládá z několika přípatků, které učitel nikdy mít nebude, jako srovnání vysokoškolsky vzdělaného učitele a doktora, který slouží noční, soboty a neděle a který má další přípatky.
Pamatuji se, jak jsem kdysi potkal přítele učitele ( znám jej z dětství a hodně o sobě vímě ) a bavil jsem se sním o těch našich povoláních a on mě jen tak mimoděk řekl, že jsem byl vždy veselý člověk a byla se mnou legrace a to již teď nejsem, tak jsme to tak rozebírali a došlo i na mzdovou otázku, kdy jsem zjistil, že on si vydělá asi 2/3 mého platu a tak jsem se sám divil, že je tak špatně placen, jako vysokoškolák, ale - a to je to ale, dokud mě neřekl další podstatnou informaci do debaty, že tyto peníze má za odučitelovaných 80 hodin měsíčně, kdy jsem si rázem spočítal, že kdyby ve svém povolání splnil tu mou hodinovou normu, tak má samozřejmě podstatně více peněz než já - a to bez trávení v práci o sobotách, nedělích svátkách, Vánocích, Silvestrech, nočních atd.

Takže srovnávat je zapotřebí s porovnávatelnými vstupními daty, tedy mých bývalých 4.000,- Kč měsíčně na příplatcích za soboty a neděle, noční, dále příplatek za směnnost ve výši 300,- Kč, dále příplatek za riziko, které postupujeme s kriminálníky, toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty a dalšími našimi klienty, se kterými by jistě učitelé nechtěli mít nic společného - to jsou příplatky, které účitelé s podstaty charakteru práce neměli a mít nebudou a když těchto 7.300,- Kč přidáme k jejich platu, tak již bude vypadat ten jejich plat jinak a stále s méně odučitelovanými hodinami oproti námi odslouženými včetně těch našich " dobrovolných ".

TAKTO JE TŘEBA SROVNÁVAT - TEDY SPRAVEDLIVĚ UVÉST VŠECHNO A NE JEN ČÁST, ČI PODSOUVAT POLOPRAVDY, KTERÉ JSOU UVEDENY MINISTREM LANGREM NA VSTUPNÍ STRANĚ DISKUZE POLICISTÉ HASIČI - ZA TÍM SI STOJÍM MÁM RÁD PRAVDU.

TEDY SE NEDIVÍM, ŽE POLICISTÉ JIŽ CHTĚJÍ NAHLAS ŘÍCI CO JIM VADÍ A ŘADA Z NICH SE JIŽ NESPOKOJÍ S TÍM, ŽE SE S TÍM " SNAD " NĚCO BUDE DĚLAT .

Rád bych řadě lidí upřesnil, že policista si nemůže jiným způsobem zvýšit plat, jelikož při své práci nesmí podnikat, mít jinou výdělečnou činnost (ty kecy o odejmutí příplatku za nepodnikání si nechte, praxe je jiná), nesmí stávkovat (jeko železničáři, lékárníci apod.) a také nesmí být členem politické strany....

Michale, každý policista přece může sedět ve správních radách velký společností prostřednictvím svých manželek. Tak jako poslanci a potom tvrdit, že jste před padesáti lety odstoupili. Nebo přestali podnikat.

Tak si říkám, co kdyby pan Langer, anebo ti kritizovační škarohlídci, co si svoje malé ego ventilují kritizováním policistů /nejen a pouze Policie ČR/, zkusili jaké to je pracovat u této organizace v roli řadového policisty??? To by bylo "spokojeně" rozvedených manželství, zvýšil by se počet infarktů, sebevražd a také u psychoterapeutů by bylo zase plno. A tak si říkám, že to, že mne tato práci baví (nebo spíše bavila) asi nikoho nezajímá, ale je spíše fanatismem... Jeden známý prohlásil: "Nejsem fanatik, abych dělal takovou práci za tak směšné prachy....". Takže co zbývá? Asi změnit názor a bohužel jít o dům dál... Cena rohlíků, chleba, nájmu, elektřiny atd. se zvedá, ale můj plat rapidně klesá!!!!! Pane Langer, to je přímá úměra?

Naprosto nezpochybnitelný názor. Zatímco všem občanům placených státem valorizovali mzdu, tak poprvé v novodobé historii ( po roce 1989 ) si vzali jako rukojmího usporných opatření na paškál policisty, hasiče ( ti nám vyčítají, že svou oblibu ztratili společným zákonem s bezpečnostními složkami ), vězeňskou službu, justiční stráž, celníky atd. a je třeba se ozvat, že nejsme stádo robotů, kteří nepřemýšlejí o své budoucnosti, o svém ocenění za práci, která je na povrch jaksi pro mnohé lidi čitelná jako flákárna dobré peníze a při tom, kdyby viděli pod pokličku, rycle by změnili názor - ale pod pokličku nevidí a jen pokud si zde přečtou pozorně některé příspěvky, které více " odhalují " o čem ta práce je, tak někteří možná uznají, že je to práce na " horké půdě " co se týká balancování mezi nepřekročením zákona na jedné straně a možnosti pomoci občanovi na straně druhé a dále spousta dalších negativ i psychického rázu - zůstávat v rozumném odstupu od neštěstí, se kterým se často člověk setkává a příliš ho nedostávat do sebe, i když je to těžké a člověka to určitým způsobem deformuje. Zkrátka řešit problémy jiných znamená mít pohodu doma v rodině atd. a pokud je doma krize, těžko může chtít někdo, aby takový policista s těmito myšlenkami řešil problémy jiných.
Tedy hození policistů hasičů a jiných kolegů přes palubu nepřispěje ani náhodou ke klidu v jejich rodinách, kde již standartně nesou zátěž této služby a nemůže tedy někdo čekat, že takový příslušník bude tleskat, chodit do práce psychicky připravený řešit různé zátěžové situace.
To je můj názor, že snižováním sociální jistoty, tedy ukazovat, jak to jde ubrat nebo nepřidat nějaký ten peníz policistovi hasičovi a dalším příslušníkům do dalšího roku ( 2007 ) v kontrastu s ostatními občany placenými státem, kterým bylo automaticky přidáno, tak jako ve větších podnikách dle kolektivních smluv se musí " někde " projevit a nadšení a větší obětavost " nikdo čekat nemůže, to bychom museli být " jedličky " a to musím něterým občanům oponovat - jedličky nejsme a onuce také ne.

Tomu se říká průměrné navýšení platu.....

ÚOOZ a IMV také budou demonstrovat?

Co to je za otázku? Jestli si myslíš, že řadovému kriminalistovi na ÚOOZ skočil plat o deset tisíc, tak spadni na zem, polepšili si o 2-3000,-hrubého a to jejich práce (realizace) probíhají jak o víkendech, nocích stejně tak i ve svátek. O 150hod.zdarma se bavit nemusíme, ty jsou i u nich jen s tím rozdílem, že oni (pokud jim to bude vedení započítávat přesně jak má a ne "tohle ano tohle ne"), tak je budou mít splněné už v březnu, protože ti lidi jsou v práci nonstop......

odvolačky
To v Břeclavi se odvolalo 16 mladých Obvoďáků, proti platovým podmínkám, neboť všichni šli s penězama směrem dolů a dopadlo to tak, že si je pozvalo vedení OŘP a to postupně a tak do nich hučeli s argumenty, že pokud to neodvolají budou jim dělat jednu kontrolu zasebou a že k vůli nim nikdo další nedostane osobní a všem je k vůli nim vezmou, až to tito kolegové nevydrželi a vzali odvolání zpět, aby nedělali problémy i druhým. To jak se s nima vedení bavilo maji nahráno na diktafonu a chtějí je použít. Stále se používají staré zastrašovací metody, starých komunistických kádrů, kteří sedí na vedoucích postech všech stupňů vedení.

Mohu se zeptat, jak chtějí policisté bránit občany, když neubrání ani svoje práva?

Když někdo nerespektuje ROVNOST danou správním řádem a právem obecně, jako jednou ze zásad práva, tak se bránit moc nemohou, max. u pana Ombudsmana (i ten má taxativně vymezené pravomoce) nebo stížností u Ústavního soudu prostřednictvím advokáta ČAK, nebo formou veřejného protestu (v případech bezpečnostních složek mimo stávku - viz.Ústava a LZPS), ale trest je i přesto nemine (BOSSING). Rozdíl je v tom, že se bránit chtějí a budou, jestli nesledujete tyto a jiné stránky (jako že jsem vás viděl na všech), tak vám to snad mohlo dojít ne????

Teď jsem poslal těch 158 kaček na to vaše konto. Je jasný, že mě nikdo nezaručí jak s těmi penězmi bude naloženo, ale myslím, že by je měl poslat každý, kdo má aspoň trochu pocit, že by se situace měla zlepšit. Je to asi minimum co každej policajt může udělat. I kdyby to bylo k ničemu, v životě člověk přijde o víc a vůbec v této době.

Správnej názor, poslal jsem 100 ( posílat 20-50 kč to jej již opravdu dosti málo, aby se to pohlo ). Někteří kolegové také poslali a někteří ne. Je to jejich rozhodnutí, pak ale musí vnitřně konstatovat, že je vše v pořádku, že se k nám chovají " korektně ", že jsou fixní směnové příplatky spravedlivé, ačkoli jsou rozdíly v počtu odsloužených příplatkových hodin atd. a zkrátka, že s novým zákonem přišla norma, která je ke všem maximálně spravedlivá. Myšlenka, aby si policista nemohl náhodou vydělat víc než jeho nadřízený, byť by tento policista oproti tomu nadřízenému chodil každý možný přesčas do práce z důvodu momentální potřeby zafinancovat nějakou věc do domácnosti, dovolenou a pod. je splněna dle ideje pana Langera. Již nemusí být žádný nadřízený vystaven pocitu, že tyto přesčasy neodsloužil a také za ně nebyl platově odměněn. Kolega zrovna těmi přesčasy řešil doplacení stavebního spoření v závěru roku. Při výplatě posílám další obolus - novým zákonem jsme zatraceně přišli o více jak o nějakých 100,- Kč

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!