Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  28.01.2007 10:57 Michal
 
Pane ministře, musím reagovat na článek v iDnes, ale myslím si, že za současný stav u Policie můžete právě VY! Pokud by si toto dovolil nějaký manažer v soukromé společnosti a radikálně snížil platy, omezil odměnu nejen za práci v pracovní době, nezaplatil svátky, noc, víkendy, anebo práci navíc v černých hodinách, byl by donucen OKAMŽITĚ ODSTOUPIT!!!! On by nejednal a nehral mrtvého brouka, ale dostal by padáka! Musím Vás, kteří berete ty platy v řádech desítek a více tisíc UPOZORNIT, že my nemáme čas čekat. Hypotéky, leasingy, úvěry, děti na škole, ženy na mateřské, nájem, inkaso, jídlo apod. to vše musíme platit HNED TEĎ!!!, a ne až po jednání?! A vlastně o čem jednání? Aby se pár lidí u koryt odborů mělo lépe a diskutovalo? Nikdo z nich se neráčil obtěžovat a zeptat se nás, řadových policistů na názor. Bohužel je zde praxe, že pokud sponzorujeme tyto naše odbory, jsme za to "trestáni" - jak se říká, na kariérní postup zapomeňte. Co tedy tato organizace má právo mluvit? Rekreace na Hubertu v Luhačovicích atd. jim na to nárok nedávají. Ale dost už o nich, jsme tady my, normální řadoví policisté, se kterými řadový občan přijde do styku vždy, když má nějaké trápení, nebo potřebuje pomoc.
Proto VYZÝVÁM všechny tyto svědomité občany, nebuďte lhostejní k našemu osudu, nebude-li Policie dobře fungovat, bude-li zde vládnout bezpráví a anarchie, v konečném důsledku se to odrazí na Vás, na nás všech.
Páni poslanci, pane prezidente, hodně dlouhou dobu se zde citovalo heslo: "Pravda a láska zvítězí!", bohužel nás jen utvrzujete v tom, že je zde jiné heslo: "Co je doma, to se počítá.". Anebo to o korytě?
  28.01.2007 11:22 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
28.01.2007 10:57 Michal

Nemáš až tak docela pravdu, manažer firmy, která je zadlužená jako naše republika by dostal padáka, právě kdyby radikálně platy nesnížil. Neboť tato firma by šla ke dnu stejně jako jde naše republika. Problém je spíše v tom, že platy šly dolů pouze u řadových policistů a ne u všech včetně velení. Mimochodem manažér soukromé firmy je placen dle zisků. Pokud firma jede, tak manažer má super příjem, pokud firma krachuje, má ho...
  28.01.2007 12:58 afafh
 
Juro, jak ty můžeš být šéf firmy???? Manažer, který má firmu, která jde do kytek, letí sám a ne jeho lidi, alespoň ve firmě, která svůj účel a cíl nechce ztratit.....protože jestli lidem sníží plat, aniž by ocenil jejich profesionální přístup, tak mu ti schopní utečou, jak se to děje u PČR, pak je tam ten manažer na dvě věci, protože s tím zbytkem už firmu z louže nevytáhne......
  28.01.2007 15:31 to su zase já....
 
for Juro z Brno....
Vy už je tu zase? Včera Vám to nestačilo?.......
  28.01.2007 10:55 Ol..
 
Může mi prosím někdo vysvětlit, zda mám při darování plazmy nárok na 24 hodin volna nebo 48 hodin volna?Nějak jsem to z toho nepochopil. Dík

§ 69

(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou.

(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě
  28.01.2007 13:01 .
 
PO LOPATĚ: plazma je "filtrována" z krve a zpět s látkou, která krev ředí vrácena zpět do oběhu, takže se to bere stejně jako odběr krve samotné, tedy nezbytně nutnou dobu max.na 24hod.
  28.01.2007 14:25 ---
 
Nerad bych se mýlil, jsem také dárcem krve, mám dojem, že odběr plazmy se počítá za dva odběry běžné krve, počítá se to tak pro vyhodnocování počtu odběrů při udělování Jánského plakety. Z toho zřejmě plyne i dvojnásobná doba volna na odběr a regeneraci.
  28.01.2007 10:41 Institut odvolání
 
Institut odvolání
Zdravím tě kolego z PČR, ohledně odvolání proti rozhodnutí jsem psal svůj názor generálnímu řediteli VSČR genmjr. Kulovi na diskusní fórum VSČR viz. níže.
Vážený pane generální řediteli,
jsem hluboce otřesen a naprosto šokován faktem, že je možné v dnešní demokratické společnosti upírat, resp. rozmlouvat či jinak znemožňovat, příslušníkům Vězeňské služby České republiky jejich právo na odvolání proti “rozhodnutí“ ředitelů vazebních věznic a věznic o zařazení na služební místo, jmenování do služební hodnosti a výši platu. Nechápu jak si vůbec někdo z vrcholného managementu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, včetně Vás samotného a managementu vazebních věznic a věznic může dovolit zaujmout takový negativní právní postoj k institutu odvolání! Takovýto právní anarchismus je naprosto protiprávní a nepřípustný. Cožpak již nežijeme v právním státě? Postupy některých ředitelů vazebních věznic a věznic připomínají doslova totalitní praktiky. Mezi příslušníky je cíleně vytvářena atmosféra strachu. Přijde Vám snad standardní a v souladu s právem aby si ředitelé věznic individuálně pozývali na “kobereček“ své podřízené a tam na ně činili nátlak ve stylu “brain-washing“aby svá odvolání proti rozhodnutí vzali zpět? Tito ředitelé přemlouvají příslušníky k tomu, že podávat odvolání nemá smysl, že chybějí finanční prostředky, že by pak mohlo dojít k redukci osobního ohodnocení, že si finančně většinou pomohli tak proč si stěžují, že by se to mohlo v konečném důsledku obrátit proti nim apod. Vzhledem k nadřízenosti a podřízenosti zainteresovaných subjektů je zřejmé, že příslušníci jsou vůči svým nadřízeným v nevýhodném-nerovném postavení. Málokterý příslušník si pak dovolí jít do názorového střetu se svým ředitelem, neboť má oprávněné obavy o svoji další kariéru u Vězeňské služby České republiky. Ředitel organizační jednotky ani nikdo další nemůže jakkoli ovlivňovat či zpochybňovat právo příslušníků na jejich odvolání proti jeho rozhodnutí. V článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je mj. uvedeno: 1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Chtěl bych dále rovněž připomenout obecná právní pravidla, která nedodržujete a porušujete, tj. především: “Neminem leadere“ (nikomu neškodit – tj. každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného, aby nikomu nezpůsobil újmu) a dále rovněž “Suum cuique tribuere“ (dát každému co jeho jest) a konečně i “Iustitia nemini neganda“ (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena, což znamená, že každý má právo, aby o jeho věci bylo po právu rozhodnuto). Pane generální řediteli, jsem poněkud zklamán postupem ředitelů vazebních věznic a věznic a vrcholného managementu Vězeňské služby České republiky včetně Vás samotného v této věci, neboť jsem přesvědčen, že je to právě Vězeňská služba, kde by se právo a spravedlnost mělo ctít v nejvyšší míře, neboť máme v živé paměti trpkou minulost, ještě zdaleka ne tak dávno minulou. Jestliže požadujete aby příslušníci Vězeňské služby České republiky poctivě, čestně a řádně plnili své služební povinnosti musíte jim jít především Vy sami příkladem, a neuchylovat se k nečestným a protiprávním praktikám ve stylu argumentace “ad baculum“.
S pozdravem příslušník justiční stráže.
  28.01.2007 11:51 taky VS
 
vážený kolefo, buď se smíříš s tím, že na nás naše vedení zvysoka se ..., nebo pokud můžeš jdi o dům dále.
  28.01.2007 12:04 pete
 
Neblázni, máš to hezky napsaný, ale Kula Ti neodpoví. Jsou to většinou jeho fotbaloví kámoši. Jestli nevíš kdo a co je to genmjr. Kula spoj se z někým z Brna, rádi Ti určitě řeknou svůj názor. Můj je : arogantní, sebestředný a poměrně hloupý člověk :o/
  28.01.2007 09:54 Článek z portálu iDNES
 
Článek z portálu iDNES
Vedení dělá naschvály, lkají nespokojení policisté
Z dnešní iDNES, adresa:
http://zpravy.idnes.cz/vedeni-dela-naschvaly-lkaji-nespokojeni-p oliciste-fsx-/domaci.asp?c=A070126_145544_domaci_ton


28. ledna 2007 8:28
Protesty policistů proti služebnímu zákonu neutichají. Strážci zákona nespokojení s poklesem platů a snížením hodnosti však museli znovu přesunout plánovanou demonstraci. Vedení jim prý dělá naschvály - v původně avizovaný den jim rušilo dovolené či nařizovalo účast na cvičení.
Původně měl být protest před budovou ministerstva vnitra v polovině února. (více zde) Nový termín demonstrace zatím organizátoři z řad policistů tají.
"Začalo docházet k tomu, že vedení na původní termín najednou naplánovalo dopravně bezpečnostní akce či cvičení pořádkových sil. Rušilo také předem dohodnuté dovolené a dělalo jiné schválnosti," odůvodnil iDNES.cz jeden z organizátorů protestů, který z obavy před postihem vystupuje pod jménem Pitbull.

Konání demonstrace se však podle něj už blíží. "Zatím máme slíbenou účast více než tisícovky nespokojených příslušníků bezpečnostních sil, včetně hasičů a příslušníků vězeňské služby a justiční stráže," dodal.

S demonstrací někteří policisté nesouhlasí
Proti demonstraci se však začínají ozývat kritické hlasy i od samotných policistů. Podle nich organizátoři protestů nezastupují většinový názor v policejním sboru.

"Oni zapomínají, jak na demonstraci bude reagovat veřejnost. Mohou si poštvat spoustu lidí, kteří s námi jinak sympatizují. Například stížnosti na plat se jeví v jiném světle, když se srovnají mzdy naše a například učitelů," řekl iDNES.cz jeden z policistů.

Organizátoři nespolupracují, stěžují si odbory
Předseda policejních odborů Milan Štěpánek zdůraznil, že Nezávislý odborový svaz policie tuto demonstraci nepodporuje. Intenzivně však o dopadech služebního zákona jedná jak s ministerstvem vnitra, tak s policisty.

"Musím otevřeně říct, že vůle akceptovat naše připomínky je velká. Už se vytyčily určité cesty, aby se změnila stávající demonstrace," řekl Štěpánek iDNES.cz.

Podotkl, že demonstrace mohou tato jednání naopak narušit. "Když nás někdo osloví, jsme samozřejmě připraveni spolupracovat. Demonstrace je ale poslední možností v případě neúspěchu předchozích kroků. Uspořádání nekoordinované akce může působit proti policii samotné," podotkl šéf odborů.

Dodal, že na poslední schůzku s policisty byli pozvání i organizátoři demonstrace, kteří vystupují pod přezdívkami Pitbull a Hornet. Nepřišel prý ani jeden.

Ministr: Jedná se, demonstrovat není nutné
Ministr vnitra Ivan Langer tvrdí, že problémy policistů zná. "Demonstruje se v okamžiku, kdy se nejedná, ale v tomto případě jednání probíhají. Důležité je ale vědět, kdo a proti čemu demonstruje," řekl iDNES.cz.

Jako ministr prý může nést odpovědnost za nařízení vlády a za zákon mohou poslanci. "Ale za většinu jsou odpovědní služební funkcionáři, kteří rozhodují o platových třídách, kdo má jaké osobní ohodnocení a v jaké je směně."

"Demonstrace je vždy až to poslední, když se nejedná, ale tady se jedná velmi usilovně," dodal Langer.
  28.01.2007 10:07 Jarda civil
 
Je opravdu lepší nedemonstrovat, pokud to pan ministr nedoporučí. Tak to mají všichni zastánci starých pořádků rádi, ikdyž si dnes hrají na moderní manažery. Jen obě defenestrace, které proběhly bez souhlasu vládnoucích, měly úspěch. Občas přemýšlím, zda opět nevyjít s klíči na ulici...
  28.01.2007 12:18 c1
 
Sleduji kroky odborů, kdy s některými jsem spokojen a jistě bude pravní expertiza některých § ustanovení ku prospěchu zjištění stavu zda je to " vpořádku ". Na druhou stranu jistá dlouhodobá kumulace nespokojenosti v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě stranou zájmu státu viz. vybavení Úřadů práce a úřadoven policie, záměrně píšu úřadoven, neboť to jsou státní úřady kam chodí občané a proč teprve po 17 letech modernizují služebny a celá léta byla policie skutečně jen "popelkou" na posledním místě - rovněž vztahy uvnitř policie, jednání s podřízenými byly trochu někde jinde.

Ono ale s příchodem nového zákona nepřišlo nic co by řadové policisty mělo nadchnout a jít s " novou chutí do toho ". Kdo si rozumně srovná to co bylo do 31.12.2006 a to co je dnem 1.1.2007, tak pro obyčejné policisty se nic k lepšímu nezměnilo a při tom bylo celou dobu propagováno, že se musí vypracovat nová norma - podmínky služby, které budou již v souladu s " novou dobou ". Kde systém spravedlivého ohodnocení ? Fixní směnné příplatky bez rozdílu toho kterého policisty, tedy podle toho kolikrát byl v sobotu a v neděli v práci, zatímco rodina ve volnu dřepí doma a čeká až přijde domů - to je ta mzdová spravedlnost ? Pan Langer neochvějně ukazuje výhody, které nám sdělil na úvodní stránce sekce názory policisté, hasiči a přeci to není pravda :

1. Ti co občas chodili na přesčasy při bezpečnostních opatřeních a vidělali si korun navíc SI JIŽ NIC NEVYDĚLAJÍ
( ODŮVODNĚNO MINISTREM, ŽE MOC PRACUJÍ, ALE 150 PŘESČASŮ ZDARMA NEVADÍ - TO PŘEPRACOVÁNI NEBUDOU )

2. Kratší pracovní týden 37,5 hodiny
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - TI CO DĚLAJÍ NA ULICÍCH VE SMĚNOSTI, TO JIŽ ZAVEDENÉ MĚLI )
3. Rehabiltace v délce 14 dnů
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - REHABILITACE NENÍ NIC NOVÉHO, MĚLI JSME JI V PŘEDEŠLÉM ZÁKONĚ, ALE DOŠLO NAOPAK KE ZPŘÍSNĚNÍ, NEBOŤ JIŽ NESTAČÍ 40 LET VĚKU, ALE JEDINÝ UKAZATEL JE POČET ODSLOUŽENÝCH LETECH, TEDY 15 LET ) já ji již měl dvakrát dle věku a s novým zákonem jsem o ni přišel. Tedy je to pro mě výhoda ?

3. Srovnávat plat učitele a policisty je jako srovnávat hrušky s jablky, jak uvádí pan Ministr Langer a nemyslím tím, že by měli mít učitélé nízký plat. Ale plat policisty byl do konce roku složen " čitelně " - tedy bylo vidět že se skládá z několika přípatků, které učitel nikdy mít nebude, jako srovnání vysokoškolsky vzdělaného učitele a doktora, který slouží noční, soboty a neděle a který má další přípatky.
Pamatuji se, jak jsem kdysi potkal přítele učitele ( znám jej z dětství a hodně o sobě vímě ) a bavil jsem se sním o těch našich povoláních a on mě jen tak mimoděk řekl, že jsem byl vždy veselý člověk a byla se mnou legrace a to již teď nejsem, tak jsme to tak rozebírali a došlo i na mzdovou otázku, kdy jsem zjistil, že on si vydělá asi 2/3 mého platu a tak jsem se sám divil, že je tak špatně placen, jako vysokoškolák, ale - a to je to ale, dokud mě neřekl další podstatnou informaci do debaty, že tyto peníze má za odučitelovaných 80 hodin měsíčně, kdy jsem si rázem spočítal, že kdyby ve svém povolání splnil tu mou hodinovou normu, tak má samozřejmě podstatně více peněz než já - a to bez trávení v práci o sobotách, nedělích svátkách, Vánocích, Silvestrech, nočních atd.

Takže srovnávat je zapotřebí s porovnávatelnými vstupními daty, tedy mých bývalých 4.000,- Kč měsíčně na příplatcích za soboty a neděle, noční, dále příplatek za směnnost ve výši 300,- Kč, dále příplatek za riziko, které postupujeme s kriminálníky, toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty a dalšími našimi klienty, se kterými by jistě učitelé nechtěli mít nic společného - to jsou příplatky, které účitelé s podstaty charakteru práce neměli a mít nebudou a když těchto 7.300,- Kč přidáme k jejich platu, tak již bude vypadat ten jejich plat jinak a stále s méně odučitelovanými hodinami oproti námi odslouženými včetně těch našich " dobrovolných ".

TAKTO JE TŘEBA SROVNÁVAT - TEDY SPRAVEDLIVĚ UVÉST VŠECHNO A NE JEN ČÁST, ČI PODSOUVAT POLOPRAVDY, KTERÉ JSOU UVEDENY MINISTREM LANGREM NA VSTUPNÍ STRANĚ DISKUZE POLICISTÉ HASIČI - ZA TÍM SI STOJÍM MÁM RÁD PRAVDU.

TEDY SE NEDIVÍM, ŽE POLICISTÉ JIŽ CHTĚJÍ NAHLAS ŘÍCI CO JIM VADÍ A ŘADA Z NICH SE JIŽ NESPOKOJÍ S TÍM, ŽE SE S TÍM " SNAD " NĚCO BUDE DĚLAT .
  28.01.2007 09:40 Michal
 
Rád bych řadě lidí upřesnil, že policista si nemůže jiným způsobem zvýšit plat, jelikož při své práci nesmí podnikat, mít jinou výdělečnou činnost (ty kecy o odejmutí příplatku za nepodnikání si nechte, praxe je jiná), nesmí stávkovat (jeko železničáři, lékárníci apod.) a také nesmí být členem politické strany....
  28.01.2007 10:16 Jarda civil
 
Michale, každý policista přece může sedět ve správních radách velký společností prostřednictvím svých manželek. Tak jako poslanci a potom tvrdit, že jste před padesáti lety odstoupili. Nebo přestali podnikat.
  28.01.2007 08:15 Michal
 
Tak si říkám, co kdyby pan Langer, anebo ti kritizovační škarohlídci, co si svoje malé ego ventilují kritizováním policistů /nejen a pouze Policie ČR/, zkusili jaké to je pracovat u této organizace v roli řadového policisty??? To by bylo "spokojeně" rozvedených manželství, zvýšil by se počet infarktů, sebevražd a také u psychoterapeutů by bylo zase plno. A tak si říkám, že to, že mne tato práci baví (nebo spíše bavila) asi nikoho nezajímá, ale je spíše fanatismem... Jeden známý prohlásil: "Nejsem fanatik, abych dělal takovou práci za tak směšné prachy....". Takže co zbývá? Asi změnit názor a bohužel jít o dům dál... Cena rohlíků, chleba, nájmu, elektřiny atd. se zvedá, ale můj plat rapidně klesá!!!!! Pane Langer, to je přímá úměra?
  28.01.2007 08:53 C1
 
Naprosto nezpochybnitelný názor. Zatímco všem občanům placených státem valorizovali mzdu, tak poprvé v novodobé historii ( po roce 1989 ) si vzali jako rukojmího usporných opatření na paškál policisty, hasiče ( ti nám vyčítají, že svou oblibu ztratili společným zákonem s bezpečnostními složkami ), vězeňskou službu, justiční stráž, celníky atd. a je třeba se ozvat, že nejsme stádo robotů, kteří nepřemýšlejí o své budoucnosti, o svém ocenění za práci, která je na povrch jaksi pro mnohé lidi čitelná jako flákárna dobré peníze a při tom, kdyby viděli pod pokličku, rycle by změnili názor - ale pod pokličku nevidí a jen pokud si zde přečtou pozorně některé příspěvky, které více " odhalují " o čem ta práce je, tak někteří možná uznají, že je to práce na " horké půdě " co se týká balancování mezi nepřekročením zákona na jedné straně a možnosti pomoci občanovi na straně druhé a dále spousta dalších negativ i psychického rázu - zůstávat v rozumném odstupu od neštěstí, se kterým se často člověk setkává a příliš ho nedostávat do sebe, i když je to těžké a člověka to určitým způsobem deformuje. Zkrátka řešit problémy jiných znamená mít pohodu doma v rodině atd. a pokud je doma krize, těžko může chtít někdo, aby takový policista s těmito myšlenkami řešil problémy jiných.
Tedy hození policistů hasičů a jiných kolegů přes palubu nepřispěje ani náhodou ke klidu v jejich rodinách, kde již standartně nesou zátěž této služby a nemůže tedy někdo čekat, že takový příslušník bude tleskat, chodit do práce psychicky připravený řešit různé zátěžové situace.
To je můj názor, že snižováním sociální jistoty, tedy ukazovat, jak to jde ubrat nebo nepřidat nějaký ten peníz policistovi hasičovi a dalším příslušníkům do dalšího roku ( 2007 ) v kontrastu s ostatními občany placenými státem, kterým bylo automaticky přidáno, tak jako ve větších podnikách dle kolektivních smluv se musí " někde " projevit a nadšení a větší obětavost " nikdo čekat nemůže, to bychom museli být " jedličky " a to musím něterým občanům oponovat - jedličky nejsme a onuce také ne.
  28.01.2007 13:24 .
 
Tomu se říká průměrné navýšení platu.....
  28.01.2007 01:11 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
ÚOOZ a IMV také budou demonstrovat?
  28.01.2007 13:30 .
 
Co to je za otázku? Jestli si myslíš, že řadovému kriminalistovi na ÚOOZ skočil plat o deset tisíc, tak spadni na zem, polepšili si o 2-3000,-hrubého a to jejich práce (realizace) probíhají jak o víkendech, nocích stejně tak i ve svátek. O 150hod.zdarma se bavit nemusíme, ty jsou i u nich jen s tím rozdílem, že oni (pokud jim to bude vedení započítávat přesně jak má a ne "tohle ano tohle ne"), tak je budou mít splněné už v březnu, protože ti lidi jsou v práci nonstop......
  28.01.2007 00:49 Vladimír
 
odvolačky
To v Břeclavi se odvolalo 16 mladých Obvoďáků, proti platovým podmínkám, neboť všichni šli s penězama směrem dolů a dopadlo to tak, že si je pozvalo vedení OŘP a to postupně a tak do nich hučeli s argumenty, že pokud to neodvolají budou jim dělat jednu kontrolu zasebou a že k vůli nim nikdo další nedostane osobní a všem je k vůli nim vezmou, až to tito kolegové nevydrželi a vzali odvolání zpět, aby nedělali problémy i druhým. To jak se s nima vedení bavilo maji nahráno na diktafonu a chtějí je použít. Stále se používají staré zastrašovací metody, starých komunistických kádrů, kteří sedí na vedoucích postech všech stupňů vedení.
  28.01.2007 01:02 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
Mohu se zeptat, jak chtějí policisté bránit občany, když neubrání ani svoje práva?
  28.01.2007 13:34 .
 
Když někdo nerespektuje ROVNOST danou správním řádem a právem obecně, jako jednou ze zásad práva, tak se bránit moc nemohou, max. u pana Ombudsmana (i ten má taxativně vymezené pravomoce) nebo stížností u Ústavního soudu prostřednictvím advokáta ČAK, nebo formou veřejného protestu (v případech bezpečnostních složek mimo stávku - viz.Ústava a LZPS), ale trest je i přesto nemine (BOSSING). Rozdíl je v tom, že se bránit chtějí a budou, jestli nesledujete tyto a jiné stránky (jako že jsem vás viděl na všech), tak vám to snad mohlo dojít ne????
  28.01.2007 00:01 Roman
 
Teď jsem poslal těch 158 kaček na to vaše konto. Je jasný, že mě nikdo nezaručí jak s těmi penězmi bude naloženo, ale myslím, že by je měl poslat každý, kdo má aspoň trochu pocit, že by se situace měla zlepšit. Je to asi minimum co každej policajt může udělat. I kdyby to bylo k ničemu, v životě člověk přijde o víc a vůbec v této době.
  28.01.2007 00:37 C1
 
Správnej názor, poslal jsem 100 ( posílat 20-50 kč to jej již opravdu dosti málo, aby se to pohlo ). Někteří kolegové také poslali a někteří ne. Je to jejich rozhodnutí, pak ale musí vnitřně konstatovat, že je vše v pořádku, že se k nám chovají " korektně ", že jsou fixní směnové příplatky spravedlivé, ačkoli jsou rozdíly v počtu odsloužených příplatkových hodin atd. a zkrátka, že s novým zákonem přišla norma, která je ke všem maximálně spravedlivá. Myšlenka, aby si policista nemohl náhodou vydělat víc než jeho nadřízený, byť by tento policista oproti tomu nadřízenému chodil každý možný přesčas do práce z důvodu momentální potřeby zafinancovat nějakou věc do domácnosti, dovolenou a pod. je splněna dle ideje pana Langera. Již nemusí být žádný nadřízený vystaven pocitu, že tyto přesčasy neodsloužil a také za ně nebyl platově odměněn. Kolega zrovna těmi přesčasy řešil doplacení stavebního spoření v závěru roku. Při výplatě posílám další obolus - novým zákonem jsme zatraceně přišli o více jak o nějakých 100,- Kč
  27.01.2007 23:59 pitbull-Iniciativa <jan.pitbull@seznam.cz>
 
www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!