Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  28.01.2007 10:57 Michal
 
Pane ministře, musím reagovat na článek v iDnes, ale myslím si, že za současný stav u Policie můžete právě VY! Pokud by si toto dovolil nějaký manažer v soukromé společnosti a radikálně snížil platy, omezil odměnu nejen za práci v pracovní době, nezaplatil svátky, noc, víkendy, anebo práci navíc v černých hodinách, byl by donucen OKAMŽITĚ ODSTOUPIT!!!! On by nejednal a nehral mrtvého brouka, ale dostal by padáka! Musím Vás, kteří berete ty platy v řádech desítek a více tisíc UPOZORNIT, že my nemáme čas čekat. Hypotéky, leasingy, úvěry, děti na škole, ženy na mateřské, nájem, inkaso, jídlo apod. to vše musíme platit HNED TEĎ!!!, a ne až po jednání?! A vlastně o čem jednání? Aby se pár lidí u koryt odborů mělo lépe a diskutovalo? Nikdo z nich se neráčil obtěžovat a zeptat se nás, řadových policistů na názor. Bohužel je zde praxe, že pokud sponzorujeme tyto naše odbory, jsme za to "trestáni" - jak se říká, na kariérní postup zapomeňte. Co tedy tato organizace má právo mluvit? Rekreace na Hubertu v Luhačovicích atd. jim na to nárok nedávají. Ale dost už o nich, jsme tady my, normální řadoví policisté, se kterými řadový občan přijde do styku vždy, když má nějaké trápení, nebo potřebuje pomoc.
Proto VYZÝVÁM všechny tyto svědomité občany, nebuďte lhostejní k našemu osudu, nebude-li Policie dobře fungovat, bude-li zde vládnout bezpráví a anarchie, v konečném důsledku se to odrazí na Vás, na nás všech.
Páni poslanci, pane prezidente, hodně dlouhou dobu se zde citovalo heslo: "Pravda a láska zvítězí!", bohužel nás jen utvrzujete v tom, že je zde jiné heslo: "Co je doma, to se počítá.". Anebo to o korytě?
  28.01.2007 11:22 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
28.01.2007 10:57 Michal

Nemáš až tak docela pravdu, manažer firmy, která je zadlužená jako naše republika by dostal padáka, právě kdyby radikálně platy nesnížil. Neboť tato firma by šla ke dnu stejně jako jde naše republika. Problém je spíše v tom, že platy šly dolů pouze u řadových policistů a ne u všech včetně velení. Mimochodem manažér soukromé firmy je placen dle zisků. Pokud firma jede, tak manažer má super příjem, pokud firma krachuje, má ho...
  28.01.2007 12:58 afafh
 
Juro, jak ty můžeš být šéf firmy???? Manažer, který má firmu, která jde do kytek, letí sám a ne jeho lidi, alespoň ve firmě, která svůj účel a cíl nechce ztratit.....protože jestli lidem sníží plat, aniž by ocenil jejich profesionální přístup, tak mu ti schopní utečou, jak se to děje u PČR, pak je tam ten manažer na dvě věci, protože s tím zbytkem už firmu z louže nevytáhne......
  28.01.2007 15:31 to su zase já....
 
for Juro z Brno....
Vy už je tu zase? Včera Vám to nestačilo?.......
  28.01.2007 10:55 Ol..
 
Může mi prosím někdo vysvětlit, zda mám při darování plazmy nárok na 24 hodin volna nebo 48 hodin volna?Nějak jsem to z toho nepochopil. Dík

§ 69

(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou.

(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě
  28.01.2007 13:01 .
 
PO LOPATĚ: plazma je "filtrována" z krve a zpět s látkou, která krev ředí vrácena zpět do oběhu, takže se to bere stejně jako odběr krve samotné, tedy nezbytně nutnou dobu max.na 24hod.
  28.01.2007 14:25 ---
 
Nerad bych se mýlil, jsem také dárcem krve, mám dojem, že odběr plazmy se počítá za dva odběry běžné krve, počítá se to tak pro vyhodnocování počtu odběrů při udělování Jánského plakety. Z toho zřejmě plyne i dvojnásobná doba volna na odběr a regeneraci.
  28.01.2007 10:41 Institut odvolání
 
Institut odvolání
Zdravím tě kolego z PČR, ohledně odvolání proti rozhodnutí jsem psal svůj názor generálnímu řediteli VSČR genmjr. Kulovi na diskusní fórum VSČR viz. níže.
Vážený pane generální řediteli,
jsem hluboce otřesen a naprosto šokován faktem, že je možné v dnešní demokratické společnosti upírat, resp. rozmlouvat či jinak znemožňovat, příslušníkům Vězeňské služby České republiky jejich právo na odvolání proti “rozhodnutí“ ředitelů vazebních věznic a věznic o zařazení na služební místo, jmenování do služební hodnosti a výši platu. Nechápu jak si vůbec někdo z vrcholného managementu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, včetně Vás samotného a managementu vazebních věznic a věznic může dovolit zaujmout takový negativní právní postoj k institutu odvolání! Takovýto právní anarchismus je naprosto protiprávní a nepřípustný. Cožpak již nežijeme v právním státě? Postupy některých ředitelů vazebních věznic a věznic připomínají doslova totalitní praktiky. Mezi příslušníky je cíleně vytvářena atmosféra strachu. Přijde Vám snad standardní a v souladu s právem aby si ředitelé věznic individuálně pozývali na “kobereček“ své podřízené a tam na ně činili nátlak ve stylu “brain-washing“aby svá odvolání proti rozhodnutí vzali zpět? Tito ředitelé přemlouvají příslušníky k tomu, že podávat odvolání nemá smysl, že chybějí finanční prostředky, že by pak mohlo dojít k redukci osobního ohodnocení, že si finančně většinou pomohli tak proč si stěžují, že by se to mohlo v konečném důsledku obrátit proti nim apod. Vzhledem k nadřízenosti a podřízenosti zainteresovaných subjektů je zřejmé, že příslušníci jsou vůči svým nadřízeným v nevýhodném-nerovném postavení. Málokterý příslušník si pak dovolí jít do názorového střetu se svým ředitelem, neboť má oprávněné obavy o svoji další kariéru u Vězeňské služby České republiky. Ředitel organizační jednotky ani nikdo další nemůže jakkoli ovlivňovat či zpochybňovat právo příslušníků na jejich odvolání proti jeho rozhodnutí. V článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je mj. uvedeno: 1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Chtěl bych dále rovněž připomenout obecná právní pravidla, která nedodržujete a porušujete, tj. především: “Neminem leadere“ (nikomu neškodit – tj. každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného, aby nikomu nezpůsobil újmu) a dále rovněž “Suum cuique tribuere“ (dát každému co jeho jest) a konečně i “Iustitia nemini neganda“ (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena, což znamená, že každý má právo, aby o jeho věci bylo po právu rozhodnuto). Pane generální řediteli, jsem poněkud zklamán postupem ředitelů vazebních věznic a věznic a vrcholného managementu Vězeňské služby České republiky včetně Vás samotného v této věci, neboť jsem přesvědčen, že je to právě Vězeňská služba, kde by se právo a spravedlnost mělo ctít v nejvyšší míře, neboť máme v živé paměti trpkou minulost, ještě zdaleka ne tak dávno minulou. Jestliže požadujete aby příslušníci Vězeňské služby České republiky poctivě, čestně a řádně plnili své služební povinnosti musíte jim jít především Vy sami příkladem, a neuchylovat se k nečestným a protiprávním praktikám ve stylu argumentace “ad baculum“.
S pozdravem příslušník justiční stráže.
  28.01.2007 11:51 taky VS
 
vážený kolefo, buď se smíříš s tím, že na nás naše vedení zvysoka se ..., nebo pokud můžeš jdi o dům dále.
  28.01.2007 12:04 pete
 
Neblázni, máš to hezky napsaný, ale Kula Ti neodpoví. Jsou to většinou jeho fotbaloví kámoši. Jestli nevíš kdo a co je to genmjr. Kula spoj se z někým z Brna, rádi Ti určitě řeknou svůj názor. Můj je : arogantní, sebestředný a poměrně hloupý člověk :o/
  28.01.2007 09:54 Článek z portálu iDNES
 
Článek z portálu iDNES
Vedení dělá naschvály, lkají nespokojení policisté
Z dnešní iDNES, adresa:
http://zpravy.idnes.cz/vedeni-dela-naschvaly-lkaji-nespokojeni-p oliciste-fsx-/domaci.asp?c=A070126_145544_domaci_ton


28. ledna 2007 8:28
Protesty policistů proti služebnímu zákonu neutichají. Strážci zákona nespokojení s poklesem platů a snížením hodnosti však museli znovu přesunout plánovanou demonstraci. Vedení jim prý dělá naschvály - v původně avizovaný den jim rušilo dovolené či nařizovalo účast na cvičení.
Původně měl být protest před budovou ministerstva vnitra v polovině února. (více zde) Nový termín demonstrace zatím organizátoři z řad policistů tají.
"Začalo docházet k tomu, že vedení na původní termín najednou naplánovalo dopravně bezpečnostní akce či cvičení pořádkových sil. Rušilo také předem dohodnuté dovolené a dělalo jiné schválnosti," odůvodnil iDNES.cz jeden z organizátorů protestů, který z obavy před postihem vystupuje pod jménem Pitbull.

Konání demonstrace se však podle něj už blíží. "Zatím máme slíbenou účast více než tisícovky nespokojených příslušníků bezpečnostních sil, včetně hasičů a příslušníků vězeňské služby a justiční stráže," dodal.

S demonstrací někteří policisté nesouhlasí
Proti demonstraci se však začínají ozývat kritické hlasy i od samotných policistů. Podle nich organizátoři protestů nezastupují většinový názor v policejním sboru.

"Oni zapomínají, jak na demonstraci bude reagovat veřejnost. Mohou si poštvat spoustu lidí, kteří s námi jinak sympatizují. Například stížnosti na plat se jeví v jiném světle, když se srovnají mzdy naše a například učitelů," řekl iDNES.cz jeden z policistů.

Organizátoři nespolupracují, stěžují si odbory
Předseda policejních odborů Milan Štěpánek zdůraznil, že Nezávislý odborový svaz policie tuto demonstraci nepodporuje. Intenzivně však o dopadech služebního zákona jedná jak s ministerstvem vnitra, tak s policisty.

"Musím otevřeně říct, že vůle akceptovat naše připomínky je velká. Už se vytyčily určité cesty, aby se změnila stávající demonstrace," řekl Štěpánek iDNES.cz.

Podotkl, že demonstrace mohou tato jednání naopak narušit. "Když nás někdo osloví, jsme samozřejmě připraveni spolupracovat. Demonstrace je ale poslední možností v případě neúspěchu předchozích kroků. Uspořádání nekoordinované akce může působit proti policii samotné," podotkl šéf odborů.

Dodal, že na poslední schůzku s policisty byli pozvání i organizátoři demonstrace, kteří vystupují pod přezdívkami Pitbull a Hornet. Nepřišel prý ani jeden.

Ministr: Jedná se, demonstrovat není nutné
Ministr vnitra Ivan Langer tvrdí, že problémy policistů zná. "Demonstruje se v okamžiku, kdy se nejedná, ale v tomto případě jednání probíhají. Důležité je ale vědět, kdo a proti čemu demonstruje," řekl iDNES.cz.

Jako ministr prý může nést odpovědnost za nařízení vlády a za zákon mohou poslanci. "Ale za většinu jsou odpovědní služební funkcionáři, kteří rozhodují o platových třídách, kdo má jaké osobní ohodnocení a v jaké je směně."

"Demonstrace je vždy až to poslední, když se nejedná, ale tady se jedná velmi usilovně," dodal Langer.
  28.01.2007 10:07 Jarda civil
 
Je opravdu lepší nedemonstrovat, pokud to pan ministr nedoporučí. Tak to mají všichni zastánci starých pořádků rádi, ikdyž si dnes hrají na moderní manažery. Jen obě defenestrace, které proběhly bez souhlasu vládnoucích, měly úspěch. Občas přemýšlím, zda opět nevyjít s klíči na ulici...
  28.01.2007 12:18 c1
 
Sleduji kroky odborů, kdy s některými jsem spokojen a jistě bude pravní expertiza některých § ustanovení ku prospěchu zjištění stavu zda je to " vpořádku ". Na druhou stranu jistá dlouhodobá kumulace nespokojenosti v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě stranou zájmu státu viz. vybavení Úřadů práce a úřadoven policie, záměrně píšu úřadoven, neboť to jsou státní úřady kam chodí občané a proč teprve po 17 letech modernizují služebny a celá léta byla policie skutečně jen "popelkou" na posledním místě - rovněž vztahy uvnitř policie, jednání s podřízenými byly trochu někde jinde.

Ono ale s příchodem nového zákona nepřišlo nic co by řadové policisty mělo nadchnout a jít s " novou chutí do toho ". Kdo si rozumně srovná to co bylo do 31.12.2006 a to co je dnem 1.1.2007, tak pro obyčejné policisty se nic k lepšímu nezměnilo a při tom bylo celou dobu propagováno, že se musí vypracovat nová norma - podmínky služby, které budou již v souladu s " novou dobou ". Kde systém spravedlivého ohodnocení ? Fixní směnné příplatky bez rozdílu toho kterého policisty, tedy podle toho kolikrát byl v sobotu a v neděli v práci, zatímco rodina ve volnu dřepí doma a čeká až přijde domů - to je ta mzdová spravedlnost ? Pan Langer neochvějně ukazuje výhody, které nám sdělil na úvodní stránce sekce názory policisté, hasiči a přeci to není pravda :

1. Ti co občas chodili na přesčasy při bezpečnostních opatřeních a vidělali si korun navíc SI JIŽ NIC NEVYDĚLAJÍ
( ODŮVODNĚNO MINISTREM, ŽE MOC PRACUJÍ, ALE 150 PŘESČASŮ ZDARMA NEVADÍ - TO PŘEPRACOVÁNI NEBUDOU )

2. Kratší pracovní týden 37,5 hodiny
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - TI CO DĚLAJÍ NA ULICÍCH VE SMĚNOSTI, TO JIŽ ZAVEDENÉ MĚLI )
3. Rehabiltace v délce 14 dnů
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - REHABILITACE NENÍ NIC NOVÉHO, MĚLI JSME JI V PŘEDEŠLÉM ZÁKONĚ, ALE DOŠLO NAOPAK KE ZPŘÍSNĚNÍ, NEBOŤ JIŽ NESTAČÍ 40 LET VĚKU, ALE JEDINÝ UKAZATEL JE POČET ODSLOUŽENÝCH LETECH, TEDY 15 LET ) já ji již měl dvakrát dle věku a s novým zákonem jsem o ni přišel. Tedy je to pro mě výhoda ?

3. Srovnávat plat učitele a policisty je jako srovnávat hrušky s jablky, jak uvádí pan Ministr Langer a nemyslím tím, že by měli mít učitélé nízký plat. Ale plat policisty byl do konce roku složen " čitelně " - tedy bylo vidět že se skládá z několika přípatků, které učitel nikdy mít nebude, jako srovnání vysokoškolsky vzdělaného učitele a doktora, který slouží noční, soboty a neděle a který má další přípatky.
Pamatuji se, jak jsem kdysi potkal přítele učitele ( znám jej z dětství a hodně o sobě vímě ) a bavil jsem se sním o těch našich povoláních a on mě jen tak mimoděk řekl, že jsem byl vždy veselý člověk a byla se mnou legrace a to již teď nejsem, tak jsme to tak rozebírali a došlo i na mzdovou otázku, kdy jsem zjistil, že on si vydělá asi 2/3 mého platu a tak jsem se sám divil, že je tak špatně placen, jako vysokoškolák, ale - a to je to ale, dokud mě neřekl další podstatnou informaci do debaty, že tyto peníze má za odučitelovaných 80 hodin měsíčně, kdy jsem si rázem spočítal, že kdyby ve svém povolání splnil tu mou hodinovou normu, tak má samozřejmě podstatně více peněz než já - a to bez trávení v práci o sobotách, nedělích svátkách, Vánocích, Silvestrech, nočních atd.

Takže srovnávat je zapotřebí s porovnávatelnými vstupními daty, tedy mých bývalých 4.000,- Kč měsíčně na příplatcích za soboty a neděle, noční, dále příplatek za směnnost ve výši 300,- Kč, dále příplatek za riziko, které postupujeme s kriminálníky, toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty a dalšími našimi klienty, se kterými by jistě učitelé nechtěli mít nic společného - to jsou příplatky, které účitelé s podstaty charakteru práce neměli a mít nebudou a když těchto 7.300,- Kč přidáme k jejich platu, tak již bude vypadat ten jejich plat jinak a stále s méně odučitelovanými hodinami oproti námi odslouženými včetně těch našich " dobrovolných ".

TAKTO JE TŘEBA SROVNÁVAT - TEDY SPRAVEDLIVĚ UVÉST VŠECHNO A NE JEN ČÁST, ČI PODSOUVAT POLOPRAVDY, KTERÉ JSOU UVEDENY MINISTREM LANGREM NA VSTUPNÍ STRANĚ DISKUZE POLICISTÉ HASIČI - ZA TÍM SI STOJÍM MÁM RÁD PRAVDU.

TEDY SE NEDIVÍM, ŽE POLICISTÉ JIŽ CHTĚJÍ NAHLAS ŘÍCI CO JIM VADÍ A ŘADA Z NICH SE JIŽ NESPOKOJÍ S TÍM, ŽE SE S TÍM " SNAD " NĚCO BUDE DĚLAT .
  28.01.2007 09:40 Michal
 
Rád bych řadě lidí upřesnil, že policista si nemůže jiným způsobem zvýšit plat, jelikož při své práci nesmí podnikat, mít jinou výdělečnou činnost (ty kecy o odejmutí příplatku za nepodnikání si nechte, praxe je jiná), nesmí stávkovat (jeko železničáři, lékárníci apod.) a také nesmí být členem politické strany....
  28.01.2007 10:16 Jarda civil
 
Michale, každý policista přece může sedět ve správních radách velký společností prostřednictvím svých manželek. Tak jako poslanci a potom tvrdit, že jste před padesáti lety odstoupili. Nebo přestali podnikat.
  28.01.2007 08:15 Michal
 
Tak si říkám, co kdyby pan Langer, anebo ti kritizovační škarohlídci, co si svoje malé ego ventilují kritizováním policistů /nejen a pouze Policie ČR/, zkusili jaké to je pracovat u této organizace v roli řadového policisty??? To by bylo "spokojeně" rozvedených manželství, zvýšil by se počet infarktů, sebevražd a také u psychoterapeutů by bylo zase plno. A tak si říkám, že to, že mne tato práci baví (nebo spíše bavila) asi nikoho nezajímá, ale je spíše fanatismem... Jeden známý prohlásil: "Nejsem fanatik, abych dělal takovou práci za tak směšné prachy....". Takže co zbývá? Asi změnit názor a bohužel jít o dům dál... Cena rohlíků, chleba, nájmu, elektřiny atd. se zvedá, ale můj plat rapidně klesá!!!!! Pane Langer, to je přímá úměra?
  28.01.2007 08:53 C1
 
Naprosto nezpochybnitelný názor. Zatímco všem občanům placených státem valorizovali mzdu, tak poprvé v novodobé historii ( po roce 1989 ) si vzali jako rukojmího usporných opatření na paškál policisty, hasiče ( ti nám vyčítají, že svou oblibu ztratili společným zákonem s bezpečnostními složkami ), vězeňskou službu, justiční stráž, celníky atd. a je třeba se ozvat, že nejsme stádo robotů, kteří nepřemýšlejí o své budoucnosti, o svém ocenění za práci, která je na povrch jaksi pro mnohé lidi čitelná jako flákárna dobré peníze a při tom, kdyby viděli pod pokličku, rycle by změnili názor - ale pod pokličku nevidí a jen pokud si zde přečtou pozorně některé příspěvky, které více " odhalují " o čem ta práce je, tak někteří možná uznají, že je to práce na " horké půdě " co se týká balancování mezi nepřekročením zákona na jedné straně a možnosti pomoci občanovi na straně druhé a dále spousta dalších negativ i psychického rázu - zůstávat v rozumném odstupu od neštěstí, se kterým se často člověk setkává a příliš ho nedostávat do sebe, i když je to těžké a člověka to určitým způsobem deformuje. Zkrátka řešit problémy jiných znamená mít pohodu doma v rodině atd. a pokud je doma krize, těžko může chtít někdo, aby takový policista s těmito myšlenkami řešil problémy jiných.
Tedy hození policistů hasičů a jiných kolegů přes palubu nepřispěje ani náhodou ke klidu v jejich rodinách, kde již standartně nesou zátěž této služby a nemůže tedy někdo čekat, že takový příslušník bude tleskat, chodit do práce psychicky připravený řešit různé zátěžové situace.
To je můj názor, že snižováním sociální jistoty, tedy ukazovat, jak to jde ubrat nebo nepřidat nějaký ten peníz policistovi hasičovi a dalším příslušníkům do dalšího roku ( 2007 ) v kontrastu s ostatními občany placenými státem, kterým bylo automaticky přidáno, tak jako ve větších podnikách dle kolektivních smluv se musí " někde " projevit a nadšení a větší obětavost " nikdo čekat nemůže, to bychom museli být " jedličky " a to musím něterým občanům oponovat - jedličky nejsme a onuce také ne.
  28.01.2007 13:24 .
 
Tomu se říká průměrné navýšení platu.....
  28.01.2007 01:11 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
ÚOOZ a IMV také budou demonstrovat?
  28.01.2007 13:30 .
 
Co to je za otázku? Jestli si myslíš, že řadovému kriminalistovi na ÚOOZ skočil plat o deset tisíc, tak spadni na zem, polepšili si o 2-3000,-hrubého a to jejich práce (realizace) probíhají jak o víkendech, nocích stejně tak i ve svátek. O 150hod.zdarma se bavit nemusíme, ty jsou i u nich jen s tím rozdílem, že oni (pokud jim to bude vedení započítávat přesně jak má a ne "tohle ano tohle ne"), tak je budou mít splněné už v březnu, protože ti lidi jsou v práci nonstop......
  28.01.2007 00:49 Vladimír
 
odvolačky
To v Břeclavi se odvolalo 16 mladých Obvoďáků, proti platovým podmínkám, neboť všichni šli s penězama směrem dolů a dopadlo to tak, že si je pozvalo vedení OŘP a to postupně a tak do nich hučeli s argumenty, že pokud to neodvolají budou jim dělat jednu kontrolu zasebou a že k vůli nim nikdo další nedostane osobní a všem je k vůli nim vezmou, až to tito kolegové nevydrželi a vzali odvolání zpět, aby nedělali problémy i druhým. To jak se s nima vedení bavilo maji nahráno na diktafonu a chtějí je použít. Stále se používají staré zastrašovací metody, starých komunistických kádrů, kteří sedí na vedoucích postech všech stupňů vedení.
  28.01.2007 01:02 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
Mohu se zeptat, jak chtějí policisté bránit občany, když neubrání ani svoje práva?
  28.01.2007 13:34 .
 
Když někdo nerespektuje ROVNOST danou správním řádem a právem obecně, jako jednou ze zásad práva, tak se bránit moc nemohou, max. u pana Ombudsmana (i ten má taxativně vymezené pravomoce) nebo stížností u Ústavního soudu prostřednictvím advokáta ČAK, nebo formou veřejného protestu (v případech bezpečnostních složek mimo stávku - viz.Ústava a LZPS), ale trest je i přesto nemine (BOSSING). Rozdíl je v tom, že se bránit chtějí a budou, jestli nesledujete tyto a jiné stránky (jako že jsem vás viděl na všech), tak vám to snad mohlo dojít ne????
  28.01.2007 00:01 Roman
 
Teď jsem poslal těch 158 kaček na to vaše konto. Je jasný, že mě nikdo nezaručí jak s těmi penězmi bude naloženo, ale myslím, že by je měl poslat každý, kdo má aspoň trochu pocit, že by se situace měla zlepšit. Je to asi minimum co každej policajt může udělat. I kdyby to bylo k ničemu, v životě člověk přijde o víc a vůbec v této době.
  28.01.2007 00:37 C1
 
Správnej názor, poslal jsem 100 ( posílat 20-50 kč to jej již opravdu dosti málo, aby se to pohlo ). Někteří kolegové také poslali a někteří ne. Je to jejich rozhodnutí, pak ale musí vnitřně konstatovat, že je vše v pořádku, že se k nám chovají " korektně ", že jsou fixní směnové příplatky spravedlivé, ačkoli jsou rozdíly v počtu odsloužených příplatkových hodin atd. a zkrátka, že s novým zákonem přišla norma, která je ke všem maximálně spravedlivá. Myšlenka, aby si policista nemohl náhodou vydělat víc než jeho nadřízený, byť by tento policista oproti tomu nadřízenému chodil každý možný přesčas do práce z důvodu momentální potřeby zafinancovat nějakou věc do domácnosti, dovolenou a pod. je splněna dle ideje pana Langera. Již nemusí být žádný nadřízený vystaven pocitu, že tyto přesčasy neodsloužil a také za ně nebyl platově odměněn. Kolega zrovna těmi přesčasy řešil doplacení stavebního spoření v závěru roku. Při výplatě posílám další obolus - novým zákonem jsme zatraceně přišli o více jak o nějakých 100,- Kč
  27.01.2007 23:59 pitbull-Iniciativa <jan.pitbull@seznam.cz>
 
www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!