1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pane ministře, musím reagovat na článek v iDnes, ale myslím si, že za současný stav u Policie můžete právě VY! Pokud by si toto dovolil nějaký manažer v soukromé společnosti a radikálně snížil platy, omezil odměnu nejen za práci v pracovní době, nezaplatil svátky, noc, víkendy, anebo práci navíc v černých hodinách, byl by donucen OKAMŽITĚ ODSTOUPIT!!!! On by nejednal a nehral mrtvého brouka, ale dostal by padáka! Musím Vás, kteří berete ty platy v řádech desítek a více tisíc UPOZORNIT, že my nemáme čas čekat. Hypotéky, leasingy, úvěry, děti na škole, ženy na mateřské, nájem, inkaso, jídlo apod. to vše musíme platit HNED TEĎ!!!, a ne až po jednání?! A vlastně o čem jednání? Aby se pár lidí u koryt odborů mělo lépe a diskutovalo? Nikdo z nich se neráčil obtěžovat a zeptat se nás, řadových policistů na názor. Bohužel je zde praxe, že pokud sponzorujeme tyto naše odbory, jsme za to "trestáni" - jak se říká, na kariérní postup zapomeňte. Co tedy tato organizace má právo mluvit? Rekreace na Hubertu v Luhačovicích atd. jim na to nárok nedávají. Ale dost už o nich, jsme tady my, normální řadoví policisté, se kterými řadový občan přijde do styku vždy, když má nějaké trápení, nebo potřebuje pomoc.
Proto VYZÝVÁM všechny tyto svědomité občany, nebuďte lhostejní k našemu osudu, nebude-li Policie dobře fungovat, bude-li zde vládnout bezpráví a anarchie, v konečném důsledku se to odrazí na Vás, na nás všech.
Páni poslanci, pane prezidente, hodně dlouhou dobu se zde citovalo heslo: "Pravda a láska zvítězí!", bohužel nás jen utvrzujete v tom, že je zde jiné heslo: "Co je doma, to se počítá.". Anebo to o korytě?

28.01.2007 10:57 Michal

Nemáš až tak docela pravdu, manažer firmy, která je zadlužená jako naše republika by dostal padáka, právě kdyby radikálně platy nesnížil. Neboť tato firma by šla ke dnu stejně jako jde naše republika. Problém je spíše v tom, že platy šly dolů pouze u řadových policistů a ne u všech včetně velení. Mimochodem manažér soukromé firmy je placen dle zisků. Pokud firma jede, tak manažer má super příjem, pokud firma krachuje, má ho...

Juro, jak ty můžeš být šéf firmy???? Manažer, který má firmu, která jde do kytek, letí sám a ne jeho lidi, alespoň ve firmě, která svůj účel a cíl nechce ztratit.....protože jestli lidem sníží plat, aniž by ocenil jejich profesionální přístup, tak mu ti schopní utečou, jak se to děje u PČR, pak je tam ten manažer na dvě věci, protože s tím zbytkem už firmu z louže nevytáhne......

for Juro z Brno....
Vy už je tu zase? Včera Vám to nestačilo?.......

Může mi prosím někdo vysvětlit, zda mám při darování plazmy nárok na 24 hodin volna nebo 48 hodin volna?Nějak jsem to z toho nepochopil. Dík

§ 69

(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou.

(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě

PO LOPATĚ: plazma je "filtrována" z krve a zpět s látkou, která krev ředí vrácena zpět do oběhu, takže se to bere stejně jako odběr krve samotné, tedy nezbytně nutnou dobu max.na 24hod.

Nerad bych se mýlil, jsem také dárcem krve, mám dojem, že odběr plazmy se počítá za dva odběry běžné krve, počítá se to tak pro vyhodnocování počtu odběrů při udělování Jánského plakety. Z toho zřejmě plyne i dvojnásobná doba volna na odběr a regeneraci.

Institut odvolání
Zdravím tě kolego z PČR, ohledně odvolání proti rozhodnutí jsem psal svůj názor generálnímu řediteli VSČR genmjr. Kulovi na diskusní fórum VSČR viz. níže.
Vážený pane generální řediteli,
jsem hluboce otřesen a naprosto šokován faktem, že je možné v dnešní demokratické společnosti upírat, resp. rozmlouvat či jinak znemožňovat, příslušníkům Vězeňské služby České republiky jejich právo na odvolání proti “rozhodnutí“ ředitelů vazebních věznic a věznic o zařazení na služební místo, jmenování do služební hodnosti a výši platu. Nechápu jak si vůbec někdo z vrcholného managementu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, včetně Vás samotného a managementu vazebních věznic a věznic může dovolit zaujmout takový negativní právní postoj k institutu odvolání! Takovýto právní anarchismus je naprosto protiprávní a nepřípustný. Cožpak již nežijeme v právním státě? Postupy některých ředitelů vazebních věznic a věznic připomínají doslova totalitní praktiky. Mezi příslušníky je cíleně vytvářena atmosféra strachu. Přijde Vám snad standardní a v souladu s právem aby si ředitelé věznic individuálně pozývali na “kobereček“ své podřízené a tam na ně činili nátlak ve stylu “brain-washing“aby svá odvolání proti rozhodnutí vzali zpět? Tito ředitelé přemlouvají příslušníky k tomu, že podávat odvolání nemá smysl, že chybějí finanční prostředky, že by pak mohlo dojít k redukci osobního ohodnocení, že si finančně většinou pomohli tak proč si stěžují, že by se to mohlo v konečném důsledku obrátit proti nim apod. Vzhledem k nadřízenosti a podřízenosti zainteresovaných subjektů je zřejmé, že příslušníci jsou vůči svým nadřízeným v nevýhodném-nerovném postavení. Málokterý příslušník si pak dovolí jít do názorového střetu se svým ředitelem, neboť má oprávněné obavy o svoji další kariéru u Vězeňské služby České republiky. Ředitel organizační jednotky ani nikdo další nemůže jakkoli ovlivňovat či zpochybňovat právo příslušníků na jejich odvolání proti jeho rozhodnutí. V článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je mj. uvedeno: 1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Chtěl bych dále rovněž připomenout obecná právní pravidla, která nedodržujete a porušujete, tj. především: “Neminem leadere“ (nikomu neškodit – tj. každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného, aby nikomu nezpůsobil újmu) a dále rovněž “Suum cuique tribuere“ (dát každému co jeho jest) a konečně i “Iustitia nemini neganda“ (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena, což znamená, že každý má právo, aby o jeho věci bylo po právu rozhodnuto). Pane generální řediteli, jsem poněkud zklamán postupem ředitelů vazebních věznic a věznic a vrcholného managementu Vězeňské služby České republiky včetně Vás samotného v této věci, neboť jsem přesvědčen, že je to právě Vězeňská služba, kde by se právo a spravedlnost mělo ctít v nejvyšší míře, neboť máme v živé paměti trpkou minulost, ještě zdaleka ne tak dávno minulou. Jestliže požadujete aby příslušníci Vězeňské služby České republiky poctivě, čestně a řádně plnili své služební povinnosti musíte jim jít především Vy sami příkladem, a neuchylovat se k nečestným a protiprávním praktikám ve stylu argumentace “ad baculum“.
S pozdravem příslušník justiční stráže.

vážený kolefo, buď se smíříš s tím, že na nás naše vedení zvysoka se ..., nebo pokud můžeš jdi o dům dále.

Neblázni, máš to hezky napsaný, ale Kula Ti neodpoví. Jsou to většinou jeho fotbaloví kámoši. Jestli nevíš kdo a co je to genmjr. Kula spoj se z někým z Brna, rádi Ti určitě řeknou svůj názor. Můj je : arogantní, sebestředný a poměrně hloupý člověk :o/

Článek z portálu iDNES
Vedení dělá naschvály, lkají nespokojení policisté
Z dnešní iDNES, adresa:
http://zpravy.idnes.cz/vedeni-dela-naschvaly-lkaji-nespokojeni-p oliciste-fsx-/domaci.asp?c=A070126_145544_domaci_ton


28. ledna 2007 8:28
Protesty policistů proti služebnímu zákonu neutichají. Strážci zákona nespokojení s poklesem platů a snížením hodnosti však museli znovu přesunout plánovanou demonstraci. Vedení jim prý dělá naschvály - v původně avizovaný den jim rušilo dovolené či nařizovalo účast na cvičení.
Původně měl být protest před budovou ministerstva vnitra v polovině února. (více zde) Nový termín demonstrace zatím organizátoři z řad policistů tají.
"Začalo docházet k tomu, že vedení na původní termín najednou naplánovalo dopravně bezpečnostní akce či cvičení pořádkových sil. Rušilo také předem dohodnuté dovolené a dělalo jiné schválnosti," odůvodnil iDNES.cz jeden z organizátorů protestů, který z obavy před postihem vystupuje pod jménem Pitbull.

Konání demonstrace se však podle něj už blíží. "Zatím máme slíbenou účast více než tisícovky nespokojených příslušníků bezpečnostních sil, včetně hasičů a příslušníků vězeňské služby a justiční stráže," dodal.

S demonstrací někteří policisté nesouhlasí
Proti demonstraci se však začínají ozývat kritické hlasy i od samotných policistů. Podle nich organizátoři protestů nezastupují většinový názor v policejním sboru.

"Oni zapomínají, jak na demonstraci bude reagovat veřejnost. Mohou si poštvat spoustu lidí, kteří s námi jinak sympatizují. Například stížnosti na plat se jeví v jiném světle, když se srovnají mzdy naše a například učitelů," řekl iDNES.cz jeden z policistů.

Organizátoři nespolupracují, stěžují si odbory
Předseda policejních odborů Milan Štěpánek zdůraznil, že Nezávislý odborový svaz policie tuto demonstraci nepodporuje. Intenzivně však o dopadech služebního zákona jedná jak s ministerstvem vnitra, tak s policisty.

"Musím otevřeně říct, že vůle akceptovat naše připomínky je velká. Už se vytyčily určité cesty, aby se změnila stávající demonstrace," řekl Štěpánek iDNES.cz.

Podotkl, že demonstrace mohou tato jednání naopak narušit. "Když nás někdo osloví, jsme samozřejmě připraveni spolupracovat. Demonstrace je ale poslední možností v případě neúspěchu předchozích kroků. Uspořádání nekoordinované akce může působit proti policii samotné," podotkl šéf odborů.

Dodal, že na poslední schůzku s policisty byli pozvání i organizátoři demonstrace, kteří vystupují pod přezdívkami Pitbull a Hornet. Nepřišel prý ani jeden.

Ministr: Jedná se, demonstrovat není nutné
Ministr vnitra Ivan Langer tvrdí, že problémy policistů zná. "Demonstruje se v okamžiku, kdy se nejedná, ale v tomto případě jednání probíhají. Důležité je ale vědět, kdo a proti čemu demonstruje," řekl iDNES.cz.

Jako ministr prý může nést odpovědnost za nařízení vlády a za zákon mohou poslanci. "Ale za většinu jsou odpovědní služební funkcionáři, kteří rozhodují o platových třídách, kdo má jaké osobní ohodnocení a v jaké je směně."

"Demonstrace je vždy až to poslední, když se nejedná, ale tady se jedná velmi usilovně," dodal Langer.

Je opravdu lepší nedemonstrovat, pokud to pan ministr nedoporučí. Tak to mají všichni zastánci starých pořádků rádi, ikdyž si dnes hrají na moderní manažery. Jen obě defenestrace, které proběhly bez souhlasu vládnoucích, měly úspěch. Občas přemýšlím, zda opět nevyjít s klíči na ulici...

Sleduji kroky odborů, kdy s některými jsem spokojen a jistě bude pravní expertiza některých § ustanovení ku prospěchu zjištění stavu zda je to " vpořádku ". Na druhou stranu jistá dlouhodobá kumulace nespokojenosti v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě stranou zájmu státu viz. vybavení Úřadů práce a úřadoven policie, záměrně píšu úřadoven, neboť to jsou státní úřady kam chodí občané a proč teprve po 17 letech modernizují služebny a celá léta byla policie skutečně jen "popelkou" na posledním místě - rovněž vztahy uvnitř policie, jednání s podřízenými byly trochu někde jinde.

Ono ale s příchodem nového zákona nepřišlo nic co by řadové policisty mělo nadchnout a jít s " novou chutí do toho ". Kdo si rozumně srovná to co bylo do 31.12.2006 a to co je dnem 1.1.2007, tak pro obyčejné policisty se nic k lepšímu nezměnilo a při tom bylo celou dobu propagováno, že se musí vypracovat nová norma - podmínky služby, které budou již v souladu s " novou dobou ". Kde systém spravedlivého ohodnocení ? Fixní směnné příplatky bez rozdílu toho kterého policisty, tedy podle toho kolikrát byl v sobotu a v neděli v práci, zatímco rodina ve volnu dřepí doma a čeká až přijde domů - to je ta mzdová spravedlnost ? Pan Langer neochvějně ukazuje výhody, které nám sdělil na úvodní stránce sekce názory policisté, hasiči a přeci to není pravda :

1. Ti co občas chodili na přesčasy při bezpečnostních opatřeních a vidělali si korun navíc SI JIŽ NIC NEVYDĚLAJÍ
( ODŮVODNĚNO MINISTREM, ŽE MOC PRACUJÍ, ALE 150 PŘESČASŮ ZDARMA NEVADÍ - TO PŘEPRACOVÁNI NEBUDOU )

2. Kratší pracovní týden 37,5 hodiny
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - TI CO DĚLAJÍ NA ULICÍCH VE SMĚNOSTI, TO JIŽ ZAVEDENÉ MĚLI )
3. Rehabiltace v délce 14 dnů
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - REHABILITACE NENÍ NIC NOVÉHO, MĚLI JSME JI V PŘEDEŠLÉM ZÁKONĚ, ALE DOŠLO NAOPAK KE ZPŘÍSNĚNÍ, NEBOŤ JIŽ NESTAČÍ 40 LET VĚKU, ALE JEDINÝ UKAZATEL JE POČET ODSLOUŽENÝCH LETECH, TEDY 15 LET ) já ji již měl dvakrát dle věku a s novým zákonem jsem o ni přišel. Tedy je to pro mě výhoda ?

3. Srovnávat plat učitele a policisty je jako srovnávat hrušky s jablky, jak uvádí pan Ministr Langer a nemyslím tím, že by měli mít učitélé nízký plat. Ale plat policisty byl do konce roku složen " čitelně " - tedy bylo vidět že se skládá z několika přípatků, které učitel nikdy mít nebude, jako srovnání vysokoškolsky vzdělaného učitele a doktora, který slouží noční, soboty a neděle a který má další přípatky.
Pamatuji se, jak jsem kdysi potkal přítele učitele ( znám jej z dětství a hodně o sobě vímě ) a bavil jsem se sním o těch našich povoláních a on mě jen tak mimoděk řekl, že jsem byl vždy veselý člověk a byla se mnou legrace a to již teď nejsem, tak jsme to tak rozebírali a došlo i na mzdovou otázku, kdy jsem zjistil, že on si vydělá asi 2/3 mého platu a tak jsem se sám divil, že je tak špatně placen, jako vysokoškolák, ale - a to je to ale, dokud mě neřekl další podstatnou informaci do debaty, že tyto peníze má za odučitelovaných 80 hodin měsíčně, kdy jsem si rázem spočítal, že kdyby ve svém povolání splnil tu mou hodinovou normu, tak má samozřejmě podstatně více peněz než já - a to bez trávení v práci o sobotách, nedělích svátkách, Vánocích, Silvestrech, nočních atd.

Takže srovnávat je zapotřebí s porovnávatelnými vstupními daty, tedy mých bývalých 4.000,- Kč měsíčně na příplatcích za soboty a neděle, noční, dále příplatek za směnnost ve výši 300,- Kč, dále příplatek za riziko, které postupujeme s kriminálníky, toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty a dalšími našimi klienty, se kterými by jistě učitelé nechtěli mít nic společného - to jsou příplatky, které účitelé s podstaty charakteru práce neměli a mít nebudou a když těchto 7.300,- Kč přidáme k jejich platu, tak již bude vypadat ten jejich plat jinak a stále s méně odučitelovanými hodinami oproti námi odslouženými včetně těch našich " dobrovolných ".

TAKTO JE TŘEBA SROVNÁVAT - TEDY SPRAVEDLIVĚ UVÉST VŠECHNO A NE JEN ČÁST, ČI PODSOUVAT POLOPRAVDY, KTERÉ JSOU UVEDENY MINISTREM LANGREM NA VSTUPNÍ STRANĚ DISKUZE POLICISTÉ HASIČI - ZA TÍM SI STOJÍM MÁM RÁD PRAVDU.

TEDY SE NEDIVÍM, ŽE POLICISTÉ JIŽ CHTĚJÍ NAHLAS ŘÍCI CO JIM VADÍ A ŘADA Z NICH SE JIŽ NESPOKOJÍ S TÍM, ŽE SE S TÍM " SNAD " NĚCO BUDE DĚLAT .

Rád bych řadě lidí upřesnil, že policista si nemůže jiným způsobem zvýšit plat, jelikož při své práci nesmí podnikat, mít jinou výdělečnou činnost (ty kecy o odejmutí příplatku za nepodnikání si nechte, praxe je jiná), nesmí stávkovat (jeko železničáři, lékárníci apod.) a také nesmí být členem politické strany....

Michale, každý policista přece může sedět ve správních radách velký společností prostřednictvím svých manželek. Tak jako poslanci a potom tvrdit, že jste před padesáti lety odstoupili. Nebo přestali podnikat.

Tak si říkám, co kdyby pan Langer, anebo ti kritizovační škarohlídci, co si svoje malé ego ventilují kritizováním policistů /nejen a pouze Policie ČR/, zkusili jaké to je pracovat u této organizace v roli řadového policisty??? To by bylo "spokojeně" rozvedených manželství, zvýšil by se počet infarktů, sebevražd a také u psychoterapeutů by bylo zase plno. A tak si říkám, že to, že mne tato práci baví (nebo spíše bavila) asi nikoho nezajímá, ale je spíše fanatismem... Jeden známý prohlásil: "Nejsem fanatik, abych dělal takovou práci za tak směšné prachy....". Takže co zbývá? Asi změnit názor a bohužel jít o dům dál... Cena rohlíků, chleba, nájmu, elektřiny atd. se zvedá, ale můj plat rapidně klesá!!!!! Pane Langer, to je přímá úměra?

Naprosto nezpochybnitelný názor. Zatímco všem občanům placených státem valorizovali mzdu, tak poprvé v novodobé historii ( po roce 1989 ) si vzali jako rukojmího usporných opatření na paškál policisty, hasiče ( ti nám vyčítají, že svou oblibu ztratili společným zákonem s bezpečnostními složkami ), vězeňskou službu, justiční stráž, celníky atd. a je třeba se ozvat, že nejsme stádo robotů, kteří nepřemýšlejí o své budoucnosti, o svém ocenění za práci, která je na povrch jaksi pro mnohé lidi čitelná jako flákárna dobré peníze a při tom, kdyby viděli pod pokličku, rycle by změnili názor - ale pod pokličku nevidí a jen pokud si zde přečtou pozorně některé příspěvky, které více " odhalují " o čem ta práce je, tak někteří možná uznají, že je to práce na " horké půdě " co se týká balancování mezi nepřekročením zákona na jedné straně a možnosti pomoci občanovi na straně druhé a dále spousta dalších negativ i psychického rázu - zůstávat v rozumném odstupu od neštěstí, se kterým se často člověk setkává a příliš ho nedostávat do sebe, i když je to těžké a člověka to určitým způsobem deformuje. Zkrátka řešit problémy jiných znamená mít pohodu doma v rodině atd. a pokud je doma krize, těžko může chtít někdo, aby takový policista s těmito myšlenkami řešil problémy jiných.
Tedy hození policistů hasičů a jiných kolegů přes palubu nepřispěje ani náhodou ke klidu v jejich rodinách, kde již standartně nesou zátěž této služby a nemůže tedy někdo čekat, že takový příslušník bude tleskat, chodit do práce psychicky připravený řešit různé zátěžové situace.
To je můj názor, že snižováním sociální jistoty, tedy ukazovat, jak to jde ubrat nebo nepřidat nějaký ten peníz policistovi hasičovi a dalším příslušníkům do dalšího roku ( 2007 ) v kontrastu s ostatními občany placenými státem, kterým bylo automaticky přidáno, tak jako ve větších podnikách dle kolektivních smluv se musí " někde " projevit a nadšení a větší obětavost " nikdo čekat nemůže, to bychom museli být " jedličky " a to musím něterým občanům oponovat - jedličky nejsme a onuce také ne.

Tomu se říká průměrné navýšení platu.....

ÚOOZ a IMV také budou demonstrovat?

Co to je za otázku? Jestli si myslíš, že řadovému kriminalistovi na ÚOOZ skočil plat o deset tisíc, tak spadni na zem, polepšili si o 2-3000,-hrubého a to jejich práce (realizace) probíhají jak o víkendech, nocích stejně tak i ve svátek. O 150hod.zdarma se bavit nemusíme, ty jsou i u nich jen s tím rozdílem, že oni (pokud jim to bude vedení započítávat přesně jak má a ne "tohle ano tohle ne"), tak je budou mít splněné už v březnu, protože ti lidi jsou v práci nonstop......

odvolačky
To v Břeclavi se odvolalo 16 mladých Obvoďáků, proti platovým podmínkám, neboť všichni šli s penězama směrem dolů a dopadlo to tak, že si je pozvalo vedení OŘP a to postupně a tak do nich hučeli s argumenty, že pokud to neodvolají budou jim dělat jednu kontrolu zasebou a že k vůli nim nikdo další nedostane osobní a všem je k vůli nim vezmou, až to tito kolegové nevydrželi a vzali odvolání zpět, aby nedělali problémy i druhým. To jak se s nima vedení bavilo maji nahráno na diktafonu a chtějí je použít. Stále se používají staré zastrašovací metody, starých komunistických kádrů, kteří sedí na vedoucích postech všech stupňů vedení.

Mohu se zeptat, jak chtějí policisté bránit občany, když neubrání ani svoje práva?

Když někdo nerespektuje ROVNOST danou správním řádem a právem obecně, jako jednou ze zásad práva, tak se bránit moc nemohou, max. u pana Ombudsmana (i ten má taxativně vymezené pravomoce) nebo stížností u Ústavního soudu prostřednictvím advokáta ČAK, nebo formou veřejného protestu (v případech bezpečnostních složek mimo stávku - viz.Ústava a LZPS), ale trest je i přesto nemine (BOSSING). Rozdíl je v tom, že se bránit chtějí a budou, jestli nesledujete tyto a jiné stránky (jako že jsem vás viděl na všech), tak vám to snad mohlo dojít ne????

Teď jsem poslal těch 158 kaček na to vaše konto. Je jasný, že mě nikdo nezaručí jak s těmi penězmi bude naloženo, ale myslím, že by je měl poslat každý, kdo má aspoň trochu pocit, že by se situace měla zlepšit. Je to asi minimum co každej policajt může udělat. I kdyby to bylo k ničemu, v životě člověk přijde o víc a vůbec v této době.

Správnej názor, poslal jsem 100 ( posílat 20-50 kč to jej již opravdu dosti málo, aby se to pohlo ). Někteří kolegové také poslali a někteří ne. Je to jejich rozhodnutí, pak ale musí vnitřně konstatovat, že je vše v pořádku, že se k nám chovají " korektně ", že jsou fixní směnové příplatky spravedlivé, ačkoli jsou rozdíly v počtu odsloužených příplatkových hodin atd. a zkrátka, že s novým zákonem přišla norma, která je ke všem maximálně spravedlivá. Myšlenka, aby si policista nemohl náhodou vydělat víc než jeho nadřízený, byť by tento policista oproti tomu nadřízenému chodil každý možný přesčas do práce z důvodu momentální potřeby zafinancovat nějakou věc do domácnosti, dovolenou a pod. je splněna dle ideje pana Langera. Již nemusí být žádný nadřízený vystaven pocitu, že tyto přesčasy neodsloužil a také za ně nebyl platově odměněn. Kolega zrovna těmi přesčasy řešil doplacení stavebního spoření v závěru roku. Při výplatě posílám další obolus - novým zákonem jsme zatraceně přišli o více jak o nějakých 100,- Kč

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!