4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane ministře, musím reagovat na článek v iDnes, ale myslím si, že za současný stav u Policie můžete právě VY! Pokud by si toto dovolil nějaký manažer v soukromé společnosti a radikálně snížil platy, omezil odměnu nejen za práci v pracovní době, nezaplatil svátky, noc, víkendy, anebo práci navíc v černých hodinách, byl by donucen OKAMŽITĚ ODSTOUPIT!!!! On by nejednal a nehral mrtvého brouka, ale dostal by padáka! Musím Vás, kteří berete ty platy v řádech desítek a více tisíc UPOZORNIT, že my nemáme čas čekat. Hypotéky, leasingy, úvěry, děti na škole, ženy na mateřské, nájem, inkaso, jídlo apod. to vše musíme platit HNED TEĎ!!!, a ne až po jednání?! A vlastně o čem jednání? Aby se pár lidí u koryt odborů mělo lépe a diskutovalo? Nikdo z nich se neráčil obtěžovat a zeptat se nás, řadových policistů na názor. Bohužel je zde praxe, že pokud sponzorujeme tyto naše odbory, jsme za to "trestáni" - jak se říká, na kariérní postup zapomeňte. Co tedy tato organizace má právo mluvit? Rekreace na Hubertu v Luhačovicích atd. jim na to nárok nedávají. Ale dost už o nich, jsme tady my, normální řadoví policisté, se kterými řadový občan přijde do styku vždy, když má nějaké trápení, nebo potřebuje pomoc.
Proto VYZÝVÁM všechny tyto svědomité občany, nebuďte lhostejní k našemu osudu, nebude-li Policie dobře fungovat, bude-li zde vládnout bezpráví a anarchie, v konečném důsledku se to odrazí na Vás, na nás všech.
Páni poslanci, pane prezidente, hodně dlouhou dobu se zde citovalo heslo: "Pravda a láska zvítězí!", bohužel nás jen utvrzujete v tom, že je zde jiné heslo: "Co je doma, to se počítá.". Anebo to o korytě?

28.01.2007 10:57 Michal

Nemáš až tak docela pravdu, manažer firmy, která je zadlužená jako naše republika by dostal padáka, právě kdyby radikálně platy nesnížil. Neboť tato firma by šla ke dnu stejně jako jde naše republika. Problém je spíše v tom, že platy šly dolů pouze u řadových policistů a ne u všech včetně velení. Mimochodem manažér soukromé firmy je placen dle zisků. Pokud firma jede, tak manažer má super příjem, pokud firma krachuje, má ho...

Juro, jak ty můžeš být šéf firmy???? Manažer, který má firmu, která jde do kytek, letí sám a ne jeho lidi, alespoň ve firmě, která svůj účel a cíl nechce ztratit.....protože jestli lidem sníží plat, aniž by ocenil jejich profesionální přístup, tak mu ti schopní utečou, jak se to děje u PČR, pak je tam ten manažer na dvě věci, protože s tím zbytkem už firmu z louže nevytáhne......

for Juro z Brno....
Vy už je tu zase? Včera Vám to nestačilo?.......

Může mi prosím někdo vysvětlit, zda mám při darování plazmy nárok na 24 hodin volna nebo 48 hodin volna?Nějak jsem to z toho nepochopil. Dík

§ 69

(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou.

(2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě

PO LOPATĚ: plazma je "filtrována" z krve a zpět s látkou, která krev ředí vrácena zpět do oběhu, takže se to bere stejně jako odběr krve samotné, tedy nezbytně nutnou dobu max.na 24hod.

Nerad bych se mýlil, jsem také dárcem krve, mám dojem, že odběr plazmy se počítá za dva odběry běžné krve, počítá se to tak pro vyhodnocování počtu odběrů při udělování Jánského plakety. Z toho zřejmě plyne i dvojnásobná doba volna na odběr a regeneraci.

Institut odvolání
Zdravím tě kolego z PČR, ohledně odvolání proti rozhodnutí jsem psal svůj názor generálnímu řediteli VSČR genmjr. Kulovi na diskusní fórum VSČR viz. níže.
Vážený pane generální řediteli,
jsem hluboce otřesen a naprosto šokován faktem, že je možné v dnešní demokratické společnosti upírat, resp. rozmlouvat či jinak znemožňovat, příslušníkům Vězeňské služby České republiky jejich právo na odvolání proti “rozhodnutí“ ředitelů vazebních věznic a věznic o zařazení na služební místo, jmenování do služební hodnosti a výši platu. Nechápu jak si vůbec někdo z vrcholného managementu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, včetně Vás samotného a managementu vazebních věznic a věznic může dovolit zaujmout takový negativní právní postoj k institutu odvolání! Takovýto právní anarchismus je naprosto protiprávní a nepřípustný. Cožpak již nežijeme v právním státě? Postupy některých ředitelů vazebních věznic a věznic připomínají doslova totalitní praktiky. Mezi příslušníky je cíleně vytvářena atmosféra strachu. Přijde Vám snad standardní a v souladu s právem aby si ředitelé věznic individuálně pozývali na “kobereček“ své podřízené a tam na ně činili nátlak ve stylu “brain-washing“aby svá odvolání proti rozhodnutí vzali zpět? Tito ředitelé přemlouvají příslušníky k tomu, že podávat odvolání nemá smysl, že chybějí finanční prostředky, že by pak mohlo dojít k redukci osobního ohodnocení, že si finančně většinou pomohli tak proč si stěžují, že by se to mohlo v konečném důsledku obrátit proti nim apod. Vzhledem k nadřízenosti a podřízenosti zainteresovaných subjektů je zřejmé, že příslušníci jsou vůči svým nadřízeným v nevýhodném-nerovném postavení. Málokterý příslušník si pak dovolí jít do názorového střetu se svým ředitelem, neboť má oprávněné obavy o svoji další kariéru u Vězeňské služby České republiky. Ředitel organizační jednotky ani nikdo další nemůže jakkoli ovlivňovat či zpochybňovat právo příslušníků na jejich odvolání proti jeho rozhodnutí. V článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je mj. uvedeno: 1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Chtěl bych dále rovněž připomenout obecná právní pravidla, která nedodržujete a porušujete, tj. především: “Neminem leadere“ (nikomu neškodit – tj. každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného, aby nikomu nezpůsobil újmu) a dále rovněž “Suum cuique tribuere“ (dát každému co jeho jest) a konečně i “Iustitia nemini neganda“ (spravedlnost nesmí být nikomu odepřena, což znamená, že každý má právo, aby o jeho věci bylo po právu rozhodnuto). Pane generální řediteli, jsem poněkud zklamán postupem ředitelů vazebních věznic a věznic a vrcholného managementu Vězeňské služby České republiky včetně Vás samotného v této věci, neboť jsem přesvědčen, že je to právě Vězeňská služba, kde by se právo a spravedlnost mělo ctít v nejvyšší míře, neboť máme v živé paměti trpkou minulost, ještě zdaleka ne tak dávno minulou. Jestliže požadujete aby příslušníci Vězeňské služby České republiky poctivě, čestně a řádně plnili své služební povinnosti musíte jim jít především Vy sami příkladem, a neuchylovat se k nečestným a protiprávním praktikám ve stylu argumentace “ad baculum“.
S pozdravem příslušník justiční stráže.

vážený kolefo, buď se smíříš s tím, že na nás naše vedení zvysoka se ..., nebo pokud můžeš jdi o dům dále.

Neblázni, máš to hezky napsaný, ale Kula Ti neodpoví. Jsou to většinou jeho fotbaloví kámoši. Jestli nevíš kdo a co je to genmjr. Kula spoj se z někým z Brna, rádi Ti určitě řeknou svůj názor. Můj je : arogantní, sebestředný a poměrně hloupý člověk :o/

Článek z portálu iDNES
Vedení dělá naschvály, lkají nespokojení policisté
Z dnešní iDNES, adresa:
http://zpravy.idnes.cz/vedeni-dela-naschvaly-lkaji-nespokojeni-p oliciste-fsx-/domaci.asp?c=A070126_145544_domaci_ton


28. ledna 2007 8:28
Protesty policistů proti služebnímu zákonu neutichají. Strážci zákona nespokojení s poklesem platů a snížením hodnosti však museli znovu přesunout plánovanou demonstraci. Vedení jim prý dělá naschvály - v původně avizovaný den jim rušilo dovolené či nařizovalo účast na cvičení.
Původně měl být protest před budovou ministerstva vnitra v polovině února. (více zde) Nový termín demonstrace zatím organizátoři z řad policistů tají.
"Začalo docházet k tomu, že vedení na původní termín najednou naplánovalo dopravně bezpečnostní akce či cvičení pořádkových sil. Rušilo také předem dohodnuté dovolené a dělalo jiné schválnosti," odůvodnil iDNES.cz jeden z organizátorů protestů, který z obavy před postihem vystupuje pod jménem Pitbull.

Konání demonstrace se však podle něj už blíží. "Zatím máme slíbenou účast více než tisícovky nespokojených příslušníků bezpečnostních sil, včetně hasičů a příslušníků vězeňské služby a justiční stráže," dodal.

S demonstrací někteří policisté nesouhlasí
Proti demonstraci se však začínají ozývat kritické hlasy i od samotných policistů. Podle nich organizátoři protestů nezastupují většinový názor v policejním sboru.

"Oni zapomínají, jak na demonstraci bude reagovat veřejnost. Mohou si poštvat spoustu lidí, kteří s námi jinak sympatizují. Například stížnosti na plat se jeví v jiném světle, když se srovnají mzdy naše a například učitelů," řekl iDNES.cz jeden z policistů.

Organizátoři nespolupracují, stěžují si odbory
Předseda policejních odborů Milan Štěpánek zdůraznil, že Nezávislý odborový svaz policie tuto demonstraci nepodporuje. Intenzivně však o dopadech služebního zákona jedná jak s ministerstvem vnitra, tak s policisty.

"Musím otevřeně říct, že vůle akceptovat naše připomínky je velká. Už se vytyčily určité cesty, aby se změnila stávající demonstrace," řekl Štěpánek iDNES.cz.

Podotkl, že demonstrace mohou tato jednání naopak narušit. "Když nás někdo osloví, jsme samozřejmě připraveni spolupracovat. Demonstrace je ale poslední možností v případě neúspěchu předchozích kroků. Uspořádání nekoordinované akce může působit proti policii samotné," podotkl šéf odborů.

Dodal, že na poslední schůzku s policisty byli pozvání i organizátoři demonstrace, kteří vystupují pod přezdívkami Pitbull a Hornet. Nepřišel prý ani jeden.

Ministr: Jedná se, demonstrovat není nutné
Ministr vnitra Ivan Langer tvrdí, že problémy policistů zná. "Demonstruje se v okamžiku, kdy se nejedná, ale v tomto případě jednání probíhají. Důležité je ale vědět, kdo a proti čemu demonstruje," řekl iDNES.cz.

Jako ministr prý může nést odpovědnost za nařízení vlády a za zákon mohou poslanci. "Ale za většinu jsou odpovědní služební funkcionáři, kteří rozhodují o platových třídách, kdo má jaké osobní ohodnocení a v jaké je směně."

"Demonstrace je vždy až to poslední, když se nejedná, ale tady se jedná velmi usilovně," dodal Langer.

Je opravdu lepší nedemonstrovat, pokud to pan ministr nedoporučí. Tak to mají všichni zastánci starých pořádků rádi, ikdyž si dnes hrají na moderní manažery. Jen obě defenestrace, které proběhly bez souhlasu vládnoucích, měly úspěch. Občas přemýšlím, zda opět nevyjít s klíči na ulici...

Sleduji kroky odborů, kdy s některými jsem spokojen a jistě bude pravní expertiza některých § ustanovení ku prospěchu zjištění stavu zda je to " vpořádku ". Na druhou stranu jistá dlouhodobá kumulace nespokojenosti v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě stranou zájmu státu viz. vybavení Úřadů práce a úřadoven policie, záměrně píšu úřadoven, neboť to jsou státní úřady kam chodí občané a proč teprve po 17 letech modernizují služebny a celá léta byla policie skutečně jen "popelkou" na posledním místě - rovněž vztahy uvnitř policie, jednání s podřízenými byly trochu někde jinde.

Ono ale s příchodem nového zákona nepřišlo nic co by řadové policisty mělo nadchnout a jít s " novou chutí do toho ". Kdo si rozumně srovná to co bylo do 31.12.2006 a to co je dnem 1.1.2007, tak pro obyčejné policisty se nic k lepšímu nezměnilo a při tom bylo celou dobu propagováno, že se musí vypracovat nová norma - podmínky služby, které budou již v souladu s " novou dobou ". Kde systém spravedlivého ohodnocení ? Fixní směnné příplatky bez rozdílu toho kterého policisty, tedy podle toho kolikrát byl v sobotu a v neděli v práci, zatímco rodina ve volnu dřepí doma a čeká až přijde domů - to je ta mzdová spravedlnost ? Pan Langer neochvějně ukazuje výhody, které nám sdělil na úvodní stránce sekce názory policisté, hasiči a přeci to není pravda :

1. Ti co občas chodili na přesčasy při bezpečnostních opatřeních a vidělali si korun navíc SI JIŽ NIC NEVYDĚLAJÍ
( ODŮVODNĚNO MINISTREM, ŽE MOC PRACUJÍ, ALE 150 PŘESČASŮ ZDARMA NEVADÍ - TO PŘEPRACOVÁNI NEBUDOU )

2. Kratší pracovní týden 37,5 hodiny
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - TI CO DĚLAJÍ NA ULICÍCH VE SMĚNOSTI, TO JIŽ ZAVEDENÉ MĚLI )
3. Rehabiltace v délce 14 dnů
( NEZNALOST MINISTRA LANGERA - REHABILITACE NENÍ NIC NOVÉHO, MĚLI JSME JI V PŘEDEŠLÉM ZÁKONĚ, ALE DOŠLO NAOPAK KE ZPŘÍSNĚNÍ, NEBOŤ JIŽ NESTAČÍ 40 LET VĚKU, ALE JEDINÝ UKAZATEL JE POČET ODSLOUŽENÝCH LETECH, TEDY 15 LET ) já ji již měl dvakrát dle věku a s novým zákonem jsem o ni přišel. Tedy je to pro mě výhoda ?

3. Srovnávat plat učitele a policisty je jako srovnávat hrušky s jablky, jak uvádí pan Ministr Langer a nemyslím tím, že by měli mít učitélé nízký plat. Ale plat policisty byl do konce roku složen " čitelně " - tedy bylo vidět že se skládá z několika přípatků, které učitel nikdy mít nebude, jako srovnání vysokoškolsky vzdělaného učitele a doktora, který slouží noční, soboty a neděle a který má další přípatky.
Pamatuji se, jak jsem kdysi potkal přítele učitele ( znám jej z dětství a hodně o sobě vímě ) a bavil jsem se sním o těch našich povoláních a on mě jen tak mimoděk řekl, že jsem byl vždy veselý člověk a byla se mnou legrace a to již teď nejsem, tak jsme to tak rozebírali a došlo i na mzdovou otázku, kdy jsem zjistil, že on si vydělá asi 2/3 mého platu a tak jsem se sám divil, že je tak špatně placen, jako vysokoškolák, ale - a to je to ale, dokud mě neřekl další podstatnou informaci do debaty, že tyto peníze má za odučitelovaných 80 hodin měsíčně, kdy jsem si rázem spočítal, že kdyby ve svém povolání splnil tu mou hodinovou normu, tak má samozřejmě podstatně více peněz než já - a to bez trávení v práci o sobotách, nedělích svátkách, Vánocích, Silvestrech, nočních atd.

Takže srovnávat je zapotřebí s porovnávatelnými vstupními daty, tedy mých bývalých 4.000,- Kč měsíčně na příplatcích za soboty a neděle, noční, dále příplatek za směnnost ve výši 300,- Kč, dále příplatek za riziko, které postupujeme s kriminálníky, toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty a dalšími našimi klienty, se kterými by jistě učitelé nechtěli mít nic společného - to jsou příplatky, které účitelé s podstaty charakteru práce neměli a mít nebudou a když těchto 7.300,- Kč přidáme k jejich platu, tak již bude vypadat ten jejich plat jinak a stále s méně odučitelovanými hodinami oproti námi odslouženými včetně těch našich " dobrovolných ".

TAKTO JE TŘEBA SROVNÁVAT - TEDY SPRAVEDLIVĚ UVÉST VŠECHNO A NE JEN ČÁST, ČI PODSOUVAT POLOPRAVDY, KTERÉ JSOU UVEDENY MINISTREM LANGREM NA VSTUPNÍ STRANĚ DISKUZE POLICISTÉ HASIČI - ZA TÍM SI STOJÍM MÁM RÁD PRAVDU.

TEDY SE NEDIVÍM, ŽE POLICISTÉ JIŽ CHTĚJÍ NAHLAS ŘÍCI CO JIM VADÍ A ŘADA Z NICH SE JIŽ NESPOKOJÍ S TÍM, ŽE SE S TÍM " SNAD " NĚCO BUDE DĚLAT .

Rád bych řadě lidí upřesnil, že policista si nemůže jiným způsobem zvýšit plat, jelikož při své práci nesmí podnikat, mít jinou výdělečnou činnost (ty kecy o odejmutí příplatku za nepodnikání si nechte, praxe je jiná), nesmí stávkovat (jeko železničáři, lékárníci apod.) a také nesmí být členem politické strany....

Michale, každý policista přece může sedět ve správních radách velký společností prostřednictvím svých manželek. Tak jako poslanci a potom tvrdit, že jste před padesáti lety odstoupili. Nebo přestali podnikat.

Tak si říkám, co kdyby pan Langer, anebo ti kritizovační škarohlídci, co si svoje malé ego ventilují kritizováním policistů /nejen a pouze Policie ČR/, zkusili jaké to je pracovat u této organizace v roli řadového policisty??? To by bylo "spokojeně" rozvedených manželství, zvýšil by se počet infarktů, sebevražd a také u psychoterapeutů by bylo zase plno. A tak si říkám, že to, že mne tato práci baví (nebo spíše bavila) asi nikoho nezajímá, ale je spíše fanatismem... Jeden známý prohlásil: "Nejsem fanatik, abych dělal takovou práci za tak směšné prachy....". Takže co zbývá? Asi změnit názor a bohužel jít o dům dál... Cena rohlíků, chleba, nájmu, elektřiny atd. se zvedá, ale můj plat rapidně klesá!!!!! Pane Langer, to je přímá úměra?

Naprosto nezpochybnitelný názor. Zatímco všem občanům placených státem valorizovali mzdu, tak poprvé v novodobé historii ( po roce 1989 ) si vzali jako rukojmího usporných opatření na paškál policisty, hasiče ( ti nám vyčítají, že svou oblibu ztratili společným zákonem s bezpečnostními složkami ), vězeňskou službu, justiční stráž, celníky atd. a je třeba se ozvat, že nejsme stádo robotů, kteří nepřemýšlejí o své budoucnosti, o svém ocenění za práci, která je na povrch jaksi pro mnohé lidi čitelná jako flákárna dobré peníze a při tom, kdyby viděli pod pokličku, rycle by změnili názor - ale pod pokličku nevidí a jen pokud si zde přečtou pozorně některé příspěvky, které více " odhalují " o čem ta práce je, tak někteří možná uznají, že je to práce na " horké půdě " co se týká balancování mezi nepřekročením zákona na jedné straně a možnosti pomoci občanovi na straně druhé a dále spousta dalších negativ i psychického rázu - zůstávat v rozumném odstupu od neštěstí, se kterým se často člověk setkává a příliš ho nedostávat do sebe, i když je to těžké a člověka to určitým způsobem deformuje. Zkrátka řešit problémy jiných znamená mít pohodu doma v rodině atd. a pokud je doma krize, těžko může chtít někdo, aby takový policista s těmito myšlenkami řešil problémy jiných.
Tedy hození policistů hasičů a jiných kolegů přes palubu nepřispěje ani náhodou ke klidu v jejich rodinách, kde již standartně nesou zátěž této služby a nemůže tedy někdo čekat, že takový příslušník bude tleskat, chodit do práce psychicky připravený řešit různé zátěžové situace.
To je můj názor, že snižováním sociální jistoty, tedy ukazovat, jak to jde ubrat nebo nepřidat nějaký ten peníz policistovi hasičovi a dalším příslušníkům do dalšího roku ( 2007 ) v kontrastu s ostatními občany placenými státem, kterým bylo automaticky přidáno, tak jako ve větších podnikách dle kolektivních smluv se musí " někde " projevit a nadšení a větší obětavost " nikdo čekat nemůže, to bychom museli být " jedličky " a to musím něterým občanům oponovat - jedličky nejsme a onuce také ne.

Tomu se říká průměrné navýšení platu.....

ÚOOZ a IMV také budou demonstrovat?

Co to je za otázku? Jestli si myslíš, že řadovému kriminalistovi na ÚOOZ skočil plat o deset tisíc, tak spadni na zem, polepšili si o 2-3000,-hrubého a to jejich práce (realizace) probíhají jak o víkendech, nocích stejně tak i ve svátek. O 150hod.zdarma se bavit nemusíme, ty jsou i u nich jen s tím rozdílem, že oni (pokud jim to bude vedení započítávat přesně jak má a ne "tohle ano tohle ne"), tak je budou mít splněné už v březnu, protože ti lidi jsou v práci nonstop......

odvolačky
To v Břeclavi se odvolalo 16 mladých Obvoďáků, proti platovým podmínkám, neboť všichni šli s penězama směrem dolů a dopadlo to tak, že si je pozvalo vedení OŘP a to postupně a tak do nich hučeli s argumenty, že pokud to neodvolají budou jim dělat jednu kontrolu zasebou a že k vůli nim nikdo další nedostane osobní a všem je k vůli nim vezmou, až to tito kolegové nevydrželi a vzali odvolání zpět, aby nedělali problémy i druhým. To jak se s nima vedení bavilo maji nahráno na diktafonu a chtějí je použít. Stále se používají staré zastrašovací metody, starých komunistických kádrů, kteří sedí na vedoucích postech všech stupňů vedení.

Mohu se zeptat, jak chtějí policisté bránit občany, když neubrání ani svoje práva?

Když někdo nerespektuje ROVNOST danou správním řádem a právem obecně, jako jednou ze zásad práva, tak se bránit moc nemohou, max. u pana Ombudsmana (i ten má taxativně vymezené pravomoce) nebo stížností u Ústavního soudu prostřednictvím advokáta ČAK, nebo formou veřejného protestu (v případech bezpečnostních složek mimo stávku - viz.Ústava a LZPS), ale trest je i přesto nemine (BOSSING). Rozdíl je v tom, že se bránit chtějí a budou, jestli nesledujete tyto a jiné stránky (jako že jsem vás viděl na všech), tak vám to snad mohlo dojít ne????

Teď jsem poslal těch 158 kaček na to vaše konto. Je jasný, že mě nikdo nezaručí jak s těmi penězmi bude naloženo, ale myslím, že by je měl poslat každý, kdo má aspoň trochu pocit, že by se situace měla zlepšit. Je to asi minimum co každej policajt může udělat. I kdyby to bylo k ničemu, v životě člověk přijde o víc a vůbec v této době.

Správnej názor, poslal jsem 100 ( posílat 20-50 kč to jej již opravdu dosti málo, aby se to pohlo ). Někteří kolegové také poslali a někteří ne. Je to jejich rozhodnutí, pak ale musí vnitřně konstatovat, že je vše v pořádku, že se k nám chovají " korektně ", že jsou fixní směnové příplatky spravedlivé, ačkoli jsou rozdíly v počtu odsloužených příplatkových hodin atd. a zkrátka, že s novým zákonem přišla norma, která je ke všem maximálně spravedlivá. Myšlenka, aby si policista nemohl náhodou vydělat víc než jeho nadřízený, byť by tento policista oproti tomu nadřízenému chodil každý možný přesčas do práce z důvodu momentální potřeby zafinancovat nějakou věc do domácnosti, dovolenou a pod. je splněna dle ideje pana Langera. Již nemusí být žádný nadřízený vystaven pocitu, že tyto přesčasy neodsloužil a také za ně nebyl platově odměněn. Kolega zrovna těmi přesčasy řešil doplacení stavebního spoření v závěru roku. Při výplatě posílám další obolus - novým zákonem jsme zatraceně přišli o více jak o nějakých 100,- Kč

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!