Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pokud se mi podaří znelíbit se špatným, je to důkaz, že je se mnou vše v pořádku... takže hrrrrr, na něěě!!!! (škoda jen, že nemáme sudlice, praky a Žižku) Stejně již jsem se znelíbil nadřízeným, za svými názory si totiž pevně stojím, trest nemám jediný, výsledky, hmm, pár odměn mi dluží a již drze nezaplatí, ale umlčet se nedám! A mimochodem, osobní? O čem to mluvíte? To v mém platě ani s lupou nenajdete! A CO VY? Kolegové? Necháme si srát na hlavu? Vždyť to je výsměch policistům a právu. Pane ministře, o víkendu a v noci Vám, nebo jiným občanům v nouzi pomaháme my, řadoví policisté. Ředitelé a nadřízení, kterým jste řádově v tisících přidali, již dávno sedí doma v teple domova, či hostince a po Vašem trápení jim je prdlajs. Proč bychom neměli mít zaplacené probděné noci, svátky, víkendy - tedy to, co odsloužíme a co je např. u občanů této republiky řídících se zákoníkem práce běžné? A POZOR, osobní hodnocení je pro ocenění pracovních úspěchů, k další motivaci, ale ne pro nějaké podivné vyrovnávání fixního platu. pane ministře, máte 2! vysoké školy, to neumíte počítat? Anebo nejste ostrý hoch? Pak jste na špatném ministerstvu, tady je ostrých chlapů dost. Podpořte nás a my podpoříme Vás.... Je zde sice řada dinosaurů na vedoucích místech, kteří se bojí o svá koryta, fungují jako v době totality a i jejich názory, metody zastrašování jsou podobné, dáte na tyto byrokraty? Dle Vašeho životopisu soudím jinak. Nebo je to snad psáno někým jiným a pro někoho jiného? ? ?

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Pane ministře, stručně a jasně, pro mě jste prostě šmejd a gauner, nic víc, nic míň..Nejen že na veřejnosti lžete a máte i drzost dělat si legraci z nás, řadových policistů, ale pravděpodobně současnému problému policie nerozumíte, nebo ještě lépe řečeno rozumět nechcete, proto pevně věřím, že to ODS posere jako v r. 1997 a požene si to svinským krokem od koryta..

Dej pozor na slova, který zde píšeš. Když bude p.ministr nebo i někdo jinej chtít tak tě ustanověj podle IP adresy, která je zjistilná podle přihlášení do fora (pokud tedy nepoužíváš nějaký anonymizer - třeba http://anonymouse.org/) a za druhý tě můžou zjistit podle e-mailu. Veškerý e-mailový provoz ja ze zákona monitorován a archivován. I když se zaregistruješ pod jiným jménem, je to zjistitelné. Je to podobné jako s telekomunikáčním provozem. Myslím, že není třeba používat hrubá slova i když chápu, že má člověk pocit, že se plně vyjádřil k tomu co s náma prováděj.

Ale jdi experte, to co tady nastiňuješ smrdí policejním státem, nezdá se Ti? Všichni vědí, že nic není tak anonymní jak to vypadá a že za určitých podmínek se toto všechno dá zjistit! Je fakt, že některé výrazy zde používané jsou nešťastné. Ale dopad tohoto zákona je zřejmě horší, než si ministr a jeho věrní představovali! Ale je svoboda slova a pan ministr to jistě velice rád překousne! Za muže mluví činy a né špiclování!

Jen jsem chtěl jen nastínit, že za určitých podmínek se dá zjistit vše , ale taky se třeba nedá zjistit vůbec nic. To jen, aby si někdo třeba nemyslel. že se dá zjistit vše, i možnosti techniky jsou konečné. Ja jasné, že se ministr nebude zabývat nějakou malicherností, že si zde někdo vylévá zlost, myslím, že má jiné problémy, které musí řešit, ale nikdy nevíš .........

28.01.2007 16:34 expert
Pokud si pevně stojíte za svejma názorama, tak Vám může bejt jedno pokud kdokoli zjistí, že jste to byli právě vy. Proč se nepodepsat pod svůj názor? Někde jsem četl, mám pocit v ústavě, že žijeme v "demokrtickém a právním státě se svobodou provevu".

PRO PITBULLA A SPOL
Spousta policistů nemá možnost nahlédnout do diskuse i informací na internetu, proto navrhuji aby požadavky bylo možno zapojit pomocí jiných médií či informačních společností, např. vytvořením oznámení v novinách ve prospěch účtu, nebo dárcovských SMS.

RADA NA ZÁVĚR - páni poslanci, vy se rádi díváte, jak to chodí na západ od nás, tak se, prosím, mrkněte alespoň k našim německým sousedům. Nemusíte skoro nic vymýšlet, pouze to jako ve škole opište.... tedy jak se starají o policisty, jaké mají zákony apod. Tam je slušnost, uctivost, spravedlivost a všechny ty hezké vlastnosti, které po nás chcete - i pro policisty a zde si jich stát váží!!! Německý policista si zde ze svého platu dokáže platit bydlení, nový automobil, jet s rodinnou na dovolenou, kulturně žit a také spořit. A ten Český policista? Je rád, že si koupí ojetý automobil, bydlí v podnájmu, nebo splácí hypotéku vůči jeho platu horentních splátek, na dovolenou do států bývalé Jugošky jede jednou za pár let a má velké dluhy... skoro se už podobá těm vandrákům na ulici. Neúspěch v osobním životě, práci, často řeší alkoholem, nevrlostí, zkrátka tento člověk tzv. vyhořívá, a to obtížností životních osudů se kterými se v práci setkává, s postojem občanů za to, že je třeba pokutuje, jelikož nemá tlačenku na vedoucí místa se nedostane a v konečném důsledku ho i štve náš právní systém, byrokracie apod. Vy mu berete jednu z posledních pozitiv - mít za dobrou a častou práci alespoň ucházející výdělek. V nedávné době pár policistů spáchalo sebevraždy, řadě z nich přitížila i tato práce. Děkujeme!
A jaké je chování k nám, řadovým policistům od našich "kolegů"? Znám i případ, kdy byl policista skupinou kontrol a stížností dotazován, jak si může dovolit bydlet v tak velkém bytě. Jen pro zajímavost jednalo se o obecní byt 3+1 (78m). Asi měl bydlet pod mostem..... Ale co, za ty prachy? Vždyť my jsme milionáři, ne?
Znám i kolegu, který měl dítě a ženu na mateřské dovolené a musel pobírat i sociální příspěvky, aby vůbec vyžili! Sice pomáhala i rodina s menšími příspěvky, ale přece jen, zkuste říct dítěti, že tento týden mu to Kinder vajíčko nemůžete koupit, jelikož jste mu za něj koupili párky a na víc nemáte. Pane Langer, fajn pocit, ale to jistě znáte, že?
Tak se stát stará o své zaměstnance, výborná péče!
Anebo pár zážitků z vlastní zkušenosti - zažil někdo z Vás poslanců, kritiků a škarohlídků strach, který zažijete po tom, co na Vás pachatel mířil pistolí, se kterou jen o chvíli dříve chladnokrevně těžce postřelil dva muže? Strach vystřelit (přece jen to je člověk) proti strachu být zastřelen, nevrátit se domů? Nože ani nepočítám. Honit se v temném sklepě s feťákem a naopak pocit, když on honí Vás a v ruce třímá sekeru - přece ho nezastřelím, je to člověk! A tak musíte být mrštnější, dát ho na celu a pak se vrátit domů, k ženě. Vyrážet nůž z ruky pachatele, který se Vám snaží zapíchnout kolegyni, rvát se s feťáky s injekčními jehlami, agresivními podnapilci, neustále jezdit do těchto agresivních rodin a uklidňovat rozepře, bitky, hádky a to vše, aby ostatní nájemníci v domě měli klid a mohli si nerušeně užívat své domácí pohody a klid. Tyto a podobné události se odehrávají skoro každý den některému z nás, policistů. Které teď chcete takto potopit... a co čekáte? Že si to necháme líbit? Argumentujte, že máte nové policisty v záloze, Ti nespokojení, že můžou odejít, ale nezapomínejte, že Ti noví jsou ještě před, nebo na škole, nemají praxi a někdy volili i Policii ČR proto, aby neseděli na pracáku.... Jenže je nás tady dost, co děláme tuto práci z přesvědčení, ze zájmu a takové máte ocenit, místo toho nás Vaše podlé jednání formou nového zákona víc a víc znechucuje.... Tento zákon je ŠPATNÝ a musí se okamžitě změnit. Tady není místo, ani čas pro diskusi.... VY jste také s námi NEDISKUTOVALI!

Výstižně napsáno. je vidět jak si nás páni politici váži. Škoda, že toto neudělali před MMF nebo NATEM to by asi koukali ! Stále nás srovnávají z kolegy z EU, ale oni nesepisují slohová cvičení jako, ale jednoduché dotazníky. Vše se tam dělá jednoduše a rychle. A proč se to neděje i u nás, když už jsme nějakou dobu v EU, no prostě proto, že u nás na MV a PP sedí bývalý soudruzi, kteří si říkají, když My jsme to mohli dělat takto tak to budete dělat i Vy. Názorný příklad bude p. Brázda, který nařídí zrušení čerňáků, které jsou praktické a pohodlné. Přece oni taky sloužili v tesilkách tak my také, kdy je jedno, že v celém světě upouštějí od upjatých uniforem. Na závěr jedno staré české přísloví starého psa novým kouskům nenaučíš to je zejména pro Juru Brno, aby si uvědomil myšlení a fungování našich manažerů, kteří si před rokem 1989 říkali soudruzi. Název změníš, ale myšlení né.

28.01.2007 15:31 to su zase já....

Uklidni se jsou to veřejné stránky a navíc jsou pana ministra ing. Langera, ne Tvoje! Tak klídek.

Já nevím, ale Langer je MUDr a Mgr teday doktor medicíny a práv.

Pro Juru Brno
Můžu ti říct, že jsem klidný a někdo jako ty mě nemůže rozházet. A piš dál své příspěvky na tomto fóru ať se tady pobavíme, kdy se neboj více se už zesměšnit nemůžeš.

28.01.2007 17:13 Polda

Jenom demonstruj, už vidím jak celé ministerstvo vnitra před Tebou padá na zadek! Běž se podívat na úřad práce, ať víš do čeho deš. Protože pokud tuto demonstraci neustojíš, tak na úřadě skončíš.

...pro všechny rentiéry.
Pokud jste se nedávno dozvěděli, že se Váš bývalý kolega odvolal proti Rozhodnutí OSZ MV, kde mu byla stanovena pouze poloviční valorizace výsluhy a Vy jste to nestihli, tak chvíli čtěte. Rozhodnutí Vám bylo posláno ne doporučeně, takže objektivně nejde určit počátek běhu lhůt pro účely odvolacího řízení. V tomto případě jednoznačně platí správní řád, který určuje, jak je to se lhůtama na odvolání. V našem případě je lhůta na odvolání určena přímo v Rozhodnutí, a to 15 dnů. A teď počítejte. Pokud jste převzali Rozhodnutí 12.ledna, první den lhůty na odvolání je až následující po dni převzetí, takže 13.ledna. No a 15. den vychází na 27. ledna, což je sobota. Podle správního řádu pokud vychází poslední den lhůty na sobotu, neděli či státní svátek, přechází na následující první pracovní den. Takže s datem převzetí 12.ledna máte čas na podání odvolání zítra, tj. 29. ledna 07. Jasný? Pokud si pořádně přečtete nový zákon, tak pochopíte , že bude nutný se odvolat a zkusit to u soudu prorazit. Podívejte se jenom na souběh nemocenské a výsluhy a dojde Vám to. nehledě k tomu, že každá další novela tohoto zákona může opět zpřísnit podmínky vyplácení výsluhy podle 186/92 Sb., až nakonec o ní opravdu přijdeme. Takže zapřemýšlejte a zkuste něco pro sebe i pro druhé udělat.

Je to tak, odvolat se můžeš kdykoliv. Dopis mohl někde ležet třeba měsíc, nebo jsi jej taky nemusel dostat vůbec. Uplynutí lhůty nelze objektivně zjistit.

Je zřejmé, že v platových otázkách musí být určitá hiearchie a, že by tedy policista sloužící na hlídkovém či na základním útvaru neměl pobírat větší mzdu, než jeho nadřízený atd. Výsledek o kterém jste diskutovali a dohadovali se několik let, předčil v negativním smyslu všechna očekávání. Takový šlendrián, který jste Vy politici odvedli nemá obdoby a ve vztahu k ozbrojeným složkám už vůbec ne. Stále uplatňujete argumenty, kde co v zahraniční dobře dělají a že to když to tedy budeme dělat my tak je to určitě dobře. Jaksi jste se opomněli podívat do zahraniční jak se chová stát ke svým zaměstnancům. To co jste vytvořili by si nikde nedovolili. Vypovídá to o Vaší celkové úrovni o Vaší práci jakou v dlouhodobém horizontu odvádíte. Jakou autoritu může mít potom člověk, který zřejmě odvedl špatnou práci ve vztahu ke svým podřízeným, které poučuje jak se mají chovat. Vím, Vaší velkou výhodou je nepřipuštět si chyby, v tom jste skutečně dobří. No a když se nějaká stane tak ukážu na druhého - to on. Nakonec nikdo z těch nahoře za nic nemůže a když pochybí ten malej človíček dole tak ho zašlápneme, musíme přece ukázat, že pořádek musí být. Jo tak to chodí.

Je mi k zblití z našeho ministra a z mých nadřízených , neoddělám ani hodinu zadarmo vy hovada ani hodinu a když mě k tomu donutí, výkon služby bude přesně takový, jaké bude jeho ohodnocení, to znamená nula !!!! za každou hodinu donucenou odpracovat navíc zadarmo, to vrátím státu tak, že jdu ihned na neschopenku a dvakrát tolik budu doma debilové dementní, je mi jedno, co si o mě kdo myslí, kurvíme si všichni zdraví, v práci jeden humus za druhým, díky vašemu systému, se nám rozpadají rodiny a kdo za to může no ???Vy Hovada nahoře a pak že rodina je základ státu že vy dementi !!!!!

souhlasím, konečně názor, skvělé, jen tak dál nic jiného si nezaslouží

rodina s policajtem se mi už rozpadla, trpí jenom děti jen tak dále páni politici !!!!!!

o rodinu už jsem taky přišel, hlavně díky práci, teď i o peníze a bič je čím dál větší, tak tedy děkuji.....

Z toho jak se vyjadřuješ bude nejlépe, když co nejdříve odejdeš do civilu a nebudeš dělat hanbu policii .
Páni doktoři, poznáte, kdo je nemocný a kdo ne ?
Účelově "nemocných" máme v republice mnoho, a policisté, kteří nemají nemocenskou krácenu se jen smějí a vyhrožují, že se seknou marod !!!

BOHUŽEL UDĚLALI SI TEN ZÁKON A BEZCHARAKTERNÍ ŘÁD PRO SEBE. POLICAJT NA ULIC SPLÁČE NAD VÝMĚREM. JEDINÉ ŘEŠENÍ JE DEMONSTRACE NEBO TO TADY ÚPLNĚ ZAHRABOU.

Vážení kolegové, nechci Vás ještě více naštvat, ale chci se jen zeptat, zda se i k Vám donesla informace, že všichni funkcionáři od hodnosti (bývalé) podplukovník si jako dárek navýšili o zrušený příplatek za hodnost osobní ohodnocení? Tak čau praporčíci a praporčice.

Pánové a ještě jedna věc - je zde spousta policistů, co by šli do demonstrace, ale jsou z Moravskoslezského kraje a do Prahy je to přece jen z ruky. Mezi směnami to možná nepůjde stihnout a den dovolené to neřeší /nemusíme ji dostat/. S tím asi naši nadřízení, ředitelé, manažeři, či jak si to teď říkají a také poslanci počítají.... Pane Jardo, co jsi to říkal o té devenestraci? Asi by se hodila! Mám dojem, že pár pořádných chlapů by se přidalo.