1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pokud se mi podaří znelíbit se špatným, je to důkaz, že je se mnou vše v pořádku... takže hrrrrr, na něěě!!!! (škoda jen, že nemáme sudlice, praky a Žižku) Stejně již jsem se znelíbil nadřízeným, za svými názory si totiž pevně stojím, trest nemám jediný, výsledky, hmm, pár odměn mi dluží a již drze nezaplatí, ale umlčet se nedám! A mimochodem, osobní? O čem to mluvíte? To v mém platě ani s lupou nenajdete! A CO VY? Kolegové? Necháme si srát na hlavu? Vždyť to je výsměch policistům a právu. Pane ministře, o víkendu a v noci Vám, nebo jiným občanům v nouzi pomaháme my, řadoví policisté. Ředitelé a nadřízení, kterým jste řádově v tisících přidali, již dávno sedí doma v teple domova, či hostince a po Vašem trápení jim je prdlajs. Proč bychom neměli mít zaplacené probděné noci, svátky, víkendy - tedy to, co odsloužíme a co je např. u občanů této republiky řídících se zákoníkem práce běžné? A POZOR, osobní hodnocení je pro ocenění pracovních úspěchů, k další motivaci, ale ne pro nějaké podivné vyrovnávání fixního platu. pane ministře, máte 2! vysoké školy, to neumíte počítat? Anebo nejste ostrý hoch? Pak jste na špatném ministerstvu, tady je ostrých chlapů dost. Podpořte nás a my podpoříme Vás.... Je zde sice řada dinosaurů na vedoucích místech, kteří se bojí o svá koryta, fungují jako v době totality a i jejich názory, metody zastrašování jsou podobné, dáte na tyto byrokraty? Dle Vašeho životopisu soudím jinak. Nebo je to snad psáno někým jiným a pro někoho jiného? ? ?

www.policista.cz - plakát, petice, prohlášení Iniciativy

www.demonstrace.phorum.cz - vše ke stáhnutí a rozšíření

mezi všechny příslušníky bezpečnostních sborů !!!!!!!!!!!!!!

Pane ministře, stručně a jasně, pro mě jste prostě šmejd a gauner, nic víc, nic míň..Nejen že na veřejnosti lžete a máte i drzost dělat si legraci z nás, řadových policistů, ale pravděpodobně současnému problému policie nerozumíte, nebo ještě lépe řečeno rozumět nechcete, proto pevně věřím, že to ODS posere jako v r. 1997 a požene si to svinským krokem od koryta..

Dej pozor na slova, který zde píšeš. Když bude p.ministr nebo i někdo jinej chtít tak tě ustanověj podle IP adresy, která je zjistilná podle přihlášení do fora (pokud tedy nepoužíváš nějaký anonymizer - třeba http://anonymouse.org/) a za druhý tě můžou zjistit podle e-mailu. Veškerý e-mailový provoz ja ze zákona monitorován a archivován. I když se zaregistruješ pod jiným jménem, je to zjistitelné. Je to podobné jako s telekomunikáčním provozem. Myslím, že není třeba používat hrubá slova i když chápu, že má člověk pocit, že se plně vyjádřil k tomu co s náma prováděj.

Ale jdi experte, to co tady nastiňuješ smrdí policejním státem, nezdá se Ti? Všichni vědí, že nic není tak anonymní jak to vypadá a že za určitých podmínek se toto všechno dá zjistit! Je fakt, že některé výrazy zde používané jsou nešťastné. Ale dopad tohoto zákona je zřejmě horší, než si ministr a jeho věrní představovali! Ale je svoboda slova a pan ministr to jistě velice rád překousne! Za muže mluví činy a né špiclování!

Jen jsem chtěl jen nastínit, že za určitých podmínek se dá zjistit vše , ale taky se třeba nedá zjistit vůbec nic. To jen, aby si někdo třeba nemyslel. že se dá zjistit vše, i možnosti techniky jsou konečné. Ja jasné, že se ministr nebude zabývat nějakou malicherností, že si zde někdo vylévá zlost, myslím, že má jiné problémy, které musí řešit, ale nikdy nevíš .........

28.01.2007 16:34 expert
Pokud si pevně stojíte za svejma názorama, tak Vám může bejt jedno pokud kdokoli zjistí, že jste to byli právě vy. Proč se nepodepsat pod svůj názor? Někde jsem četl, mám pocit v ústavě, že žijeme v "demokrtickém a právním státě se svobodou provevu".

PRO PITBULLA A SPOL
Spousta policistů nemá možnost nahlédnout do diskuse i informací na internetu, proto navrhuji aby požadavky bylo možno zapojit pomocí jiných médií či informačních společností, např. vytvořením oznámení v novinách ve prospěch účtu, nebo dárcovských SMS.

RADA NA ZÁVĚR - páni poslanci, vy se rádi díváte, jak to chodí na západ od nás, tak se, prosím, mrkněte alespoň k našim německým sousedům. Nemusíte skoro nic vymýšlet, pouze to jako ve škole opište.... tedy jak se starají o policisty, jaké mají zákony apod. Tam je slušnost, uctivost, spravedlivost a všechny ty hezké vlastnosti, které po nás chcete - i pro policisty a zde si jich stát váží!!! Německý policista si zde ze svého platu dokáže platit bydlení, nový automobil, jet s rodinnou na dovolenou, kulturně žit a také spořit. A ten Český policista? Je rád, že si koupí ojetý automobil, bydlí v podnájmu, nebo splácí hypotéku vůči jeho platu horentních splátek, na dovolenou do států bývalé Jugošky jede jednou za pár let a má velké dluhy... skoro se už podobá těm vandrákům na ulici. Neúspěch v osobním životě, práci, často řeší alkoholem, nevrlostí, zkrátka tento člověk tzv. vyhořívá, a to obtížností životních osudů se kterými se v práci setkává, s postojem občanů za to, že je třeba pokutuje, jelikož nemá tlačenku na vedoucí místa se nedostane a v konečném důsledku ho i štve náš právní systém, byrokracie apod. Vy mu berete jednu z posledních pozitiv - mít za dobrou a častou práci alespoň ucházející výdělek. V nedávné době pár policistů spáchalo sebevraždy, řadě z nich přitížila i tato práce. Děkujeme!
A jaké je chování k nám, řadovým policistům od našich "kolegů"? Znám i případ, kdy byl policista skupinou kontrol a stížností dotazován, jak si může dovolit bydlet v tak velkém bytě. Jen pro zajímavost jednalo se o obecní byt 3+1 (78m). Asi měl bydlet pod mostem..... Ale co, za ty prachy? Vždyť my jsme milionáři, ne?
Znám i kolegu, který měl dítě a ženu na mateřské dovolené a musel pobírat i sociální příspěvky, aby vůbec vyžili! Sice pomáhala i rodina s menšími příspěvky, ale přece jen, zkuste říct dítěti, že tento týden mu to Kinder vajíčko nemůžete koupit, jelikož jste mu za něj koupili párky a na víc nemáte. Pane Langer, fajn pocit, ale to jistě znáte, že?
Tak se stát stará o své zaměstnance, výborná péče!
Anebo pár zážitků z vlastní zkušenosti - zažil někdo z Vás poslanců, kritiků a škarohlídků strach, který zažijete po tom, co na Vás pachatel mířil pistolí, se kterou jen o chvíli dříve chladnokrevně těžce postřelil dva muže? Strach vystřelit (přece jen to je člověk) proti strachu být zastřelen, nevrátit se domů? Nože ani nepočítám. Honit se v temném sklepě s feťákem a naopak pocit, když on honí Vás a v ruce třímá sekeru - přece ho nezastřelím, je to člověk! A tak musíte být mrštnější, dát ho na celu a pak se vrátit domů, k ženě. Vyrážet nůž z ruky pachatele, který se Vám snaží zapíchnout kolegyni, rvát se s feťáky s injekčními jehlami, agresivními podnapilci, neustále jezdit do těchto agresivních rodin a uklidňovat rozepře, bitky, hádky a to vše, aby ostatní nájemníci v domě měli klid a mohli si nerušeně užívat své domácí pohody a klid. Tyto a podobné události se odehrávají skoro každý den některému z nás, policistů. Které teď chcete takto potopit... a co čekáte? Že si to necháme líbit? Argumentujte, že máte nové policisty v záloze, Ti nespokojení, že můžou odejít, ale nezapomínejte, že Ti noví jsou ještě před, nebo na škole, nemají praxi a někdy volili i Policii ČR proto, aby neseděli na pracáku.... Jenže je nás tady dost, co děláme tuto práci z přesvědčení, ze zájmu a takové máte ocenit, místo toho nás Vaše podlé jednání formou nového zákona víc a víc znechucuje.... Tento zákon je ŠPATNÝ a musí se okamžitě změnit. Tady není místo, ani čas pro diskusi.... VY jste také s námi NEDISKUTOVALI!

Výstižně napsáno. je vidět jak si nás páni politici váži. Škoda, že toto neudělali před MMF nebo NATEM to by asi koukali ! Stále nás srovnávají z kolegy z EU, ale oni nesepisují slohová cvičení jako, ale jednoduché dotazníky. Vše se tam dělá jednoduše a rychle. A proč se to neděje i u nás, když už jsme nějakou dobu v EU, no prostě proto, že u nás na MV a PP sedí bývalý soudruzi, kteří si říkají, když My jsme to mohli dělat takto tak to budete dělat i Vy. Názorný příklad bude p. Brázda, který nařídí zrušení čerňáků, které jsou praktické a pohodlné. Přece oni taky sloužili v tesilkách tak my také, kdy je jedno, že v celém světě upouštějí od upjatých uniforem. Na závěr jedno staré české přísloví starého psa novým kouskům nenaučíš to je zejména pro Juru Brno, aby si uvědomil myšlení a fungování našich manažerů, kteří si před rokem 1989 říkali soudruzi. Název změníš, ale myšlení né.

28.01.2007 15:31 to su zase já....

Uklidni se jsou to veřejné stránky a navíc jsou pana ministra ing. Langera, ne Tvoje! Tak klídek.

Já nevím, ale Langer je MUDr a Mgr teday doktor medicíny a práv.

Pro Juru Brno
Můžu ti říct, že jsem klidný a někdo jako ty mě nemůže rozházet. A piš dál své příspěvky na tomto fóru ať se tady pobavíme, kdy se neboj více se už zesměšnit nemůžeš.

28.01.2007 17:13 Polda

Jenom demonstruj, už vidím jak celé ministerstvo vnitra před Tebou padá na zadek! Běž se podívat na úřad práce, ať víš do čeho deš. Protože pokud tuto demonstraci neustojíš, tak na úřadě skončíš.

...pro všechny rentiéry.
Pokud jste se nedávno dozvěděli, že se Váš bývalý kolega odvolal proti Rozhodnutí OSZ MV, kde mu byla stanovena pouze poloviční valorizace výsluhy a Vy jste to nestihli, tak chvíli čtěte. Rozhodnutí Vám bylo posláno ne doporučeně, takže objektivně nejde určit počátek běhu lhůt pro účely odvolacího řízení. V tomto případě jednoznačně platí správní řád, který určuje, jak je to se lhůtama na odvolání. V našem případě je lhůta na odvolání určena přímo v Rozhodnutí, a to 15 dnů. A teď počítejte. Pokud jste převzali Rozhodnutí 12.ledna, první den lhůty na odvolání je až následující po dni převzetí, takže 13.ledna. No a 15. den vychází na 27. ledna, což je sobota. Podle správního řádu pokud vychází poslední den lhůty na sobotu, neděli či státní svátek, přechází na následující první pracovní den. Takže s datem převzetí 12.ledna máte čas na podání odvolání zítra, tj. 29. ledna 07. Jasný? Pokud si pořádně přečtete nový zákon, tak pochopíte , že bude nutný se odvolat a zkusit to u soudu prorazit. Podívejte se jenom na souběh nemocenské a výsluhy a dojde Vám to. nehledě k tomu, že každá další novela tohoto zákona může opět zpřísnit podmínky vyplácení výsluhy podle 186/92 Sb., až nakonec o ní opravdu přijdeme. Takže zapřemýšlejte a zkuste něco pro sebe i pro druhé udělat.

Je to tak, odvolat se můžeš kdykoliv. Dopis mohl někde ležet třeba měsíc, nebo jsi jej taky nemusel dostat vůbec. Uplynutí lhůty nelze objektivně zjistit.

Je zřejmé, že v platových otázkách musí být určitá hiearchie a, že by tedy policista sloužící na hlídkovém či na základním útvaru neměl pobírat větší mzdu, než jeho nadřízený atd. Výsledek o kterém jste diskutovali a dohadovali se několik let, předčil v negativním smyslu všechna očekávání. Takový šlendrián, který jste Vy politici odvedli nemá obdoby a ve vztahu k ozbrojeným složkám už vůbec ne. Stále uplatňujete argumenty, kde co v zahraniční dobře dělají a že to když to tedy budeme dělat my tak je to určitě dobře. Jaksi jste se opomněli podívat do zahraniční jak se chová stát ke svým zaměstnancům. To co jste vytvořili by si nikde nedovolili. Vypovídá to o Vaší celkové úrovni o Vaší práci jakou v dlouhodobém horizontu odvádíte. Jakou autoritu může mít potom člověk, který zřejmě odvedl špatnou práci ve vztahu ke svým podřízeným, které poučuje jak se mají chovat. Vím, Vaší velkou výhodou je nepřipuštět si chyby, v tom jste skutečně dobří. No a když se nějaká stane tak ukážu na druhého - to on. Nakonec nikdo z těch nahoře za nic nemůže a když pochybí ten malej človíček dole tak ho zašlápneme, musíme přece ukázat, že pořádek musí být. Jo tak to chodí.

Je mi k zblití z našeho ministra a z mých nadřízených , neoddělám ani hodinu zadarmo vy hovada ani hodinu a když mě k tomu donutí, výkon služby bude přesně takový, jaké bude jeho ohodnocení, to znamená nula !!!! za každou hodinu donucenou odpracovat navíc zadarmo, to vrátím státu tak, že jdu ihned na neschopenku a dvakrát tolik budu doma debilové dementní, je mi jedno, co si o mě kdo myslí, kurvíme si všichni zdraví, v práci jeden humus za druhým, díky vašemu systému, se nám rozpadají rodiny a kdo za to může no ???Vy Hovada nahoře a pak že rodina je základ státu že vy dementi !!!!!

souhlasím, konečně názor, skvělé, jen tak dál nic jiného si nezaslouží

rodina s policajtem se mi už rozpadla, trpí jenom děti jen tak dále páni politici !!!!!!

o rodinu už jsem taky přišel, hlavně díky práci, teď i o peníze a bič je čím dál větší, tak tedy děkuji.....

Z toho jak se vyjadřuješ bude nejlépe, když co nejdříve odejdeš do civilu a nebudeš dělat hanbu policii .
Páni doktoři, poznáte, kdo je nemocný a kdo ne ?
Účelově "nemocných" máme v republice mnoho, a policisté, kteří nemají nemocenskou krácenu se jen smějí a vyhrožují, že se seknou marod !!!

BOHUŽEL UDĚLALI SI TEN ZÁKON A BEZCHARAKTERNÍ ŘÁD PRO SEBE. POLICAJT NA ULIC SPLÁČE NAD VÝMĚREM. JEDINÉ ŘEŠENÍ JE DEMONSTRACE NEBO TO TADY ÚPLNĚ ZAHRABOU.

Vážení kolegové, nechci Vás ještě více naštvat, ale chci se jen zeptat, zda se i k Vám donesla informace, že všichni funkcionáři od hodnosti (bývalé) podplukovník si jako dárek navýšili o zrušený příplatek za hodnost osobní ohodnocení? Tak čau praporčíci a praporčice.

Pánové a ještě jedna věc - je zde spousta policistů, co by šli do demonstrace, ale jsou z Moravskoslezského kraje a do Prahy je to přece jen z ruky. Mezi směnami to možná nepůjde stihnout a den dovolené to neřeší /nemusíme ji dostat/. S tím asi naši nadřízení, ředitelé, manažeři, či jak si to teď říkají a také poslanci počítají.... Pane Jardo, co jsi to říkal o té devenestraci? Asi by se hodila! Mám dojem, že pár pořádných chlapů by se přidalo.