Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Za co chcete demonstrovat? Většina z vás má sotva maturitu a za takové vzdělání vám všem bohatě dvacet hrubejch stačí. Spousta z vás chrápe v práci při výkonu dozorčích služeb či operačních, někteří spíte po parcích ve služebních vozidlech. Když si projedu noční Prahu či Brno, tak do rána najdu několik desítek orosených policejních aut, kde spokojeně chrápete, aniž by jste do rána hnuli prdelí.. .ČEST!! P.S.: Příspěvek se netýká poctivých poldů.

Protest
Dík za příspěvek, ale já tady nikomu nevysvětlí, že jsem to nepsal já. I když s Tvojim názorem souhlasím.

Jo, máš pravdu. Taky si stěžujou, že se jim rozpadá kvůli práci manželství. Hoši, za většinou rozchodů je nevěra!! Většinou vaše, nebo vašich manželek.

Pro pořádek neznám ze svého okolí žádného policistu, který nemá jako základ maturitu.

Zkuste se ptát u armády kolik je tam maturantů, zda jsou jako my placeni státem, jaká je týdení a měsíční a roční náplň běžného vojáka z povolání, jaké je jejich finanční ocenění plus další finanční " požitky ". Jakými právními předpisy a jejich složitostí se řídí a pod. Toto zkuste porovnat s policistou - vím jistě že by Vám spadla brada. Nám již nepadá, protože se s nimi v poslední době snažíme srovnávat v zabezpečení, fianančním ohodnocení a pod. a nejsme naprosto srovnatelní, protože, když mě takový voják z povolání řekne, že chtěl odejít od vojska, ale z důvodu odcizení jeho auta, musel jak sám řekl, zůstat další 4 roky u armády, aby si mohl koupit nové auto, tak mě to připadá legrační. Mám 8 let staré auto a i když zůstanu u Policie ČR dalších 10 let ( ne jenom 4 roky ) tak na nové auto stejně mít nebudu - je to jen realita. Takže my nejsme žádní vataři. Já si kupuju na splátky i výfuky na mé vozidlo, na splátky jsem koupil 16 letému synovi mobil, manželka pracuje 14 let u soukromníka za 7.500 čistého, takže mě snad nebudete podezhřívat, že jsem tak dobře placen, protože pokud bych byl dobře placen, tak bych si tyto věci jistě nebral na splátky. Tak jsem se tu odhalil co se týká života obyčejného policisty, úplatky jsem nikdy nebral a snad jej nikdy nevezmu, je to můj osobnostní cíl se neušpinit a zůstat poctivý, abych si mohl vážit sama sebe a na provokatéry házející všechny policisty do jednoho pytle dělat dlouhý nos, tedy tato laciná hodnocení přehlížet a smát se jim, jak jsou tito znalí ve skutečnosti hloupí ve své neznalosti.

pro SOuhlas: až tě manželka s dětmi uvidí 3 (slovy: tři) dny v měsíci několikrát za sebou doma, tak ji můžeš vysvětlit, že ten snížený plat je za to, že nejsi doma....BLBE!!!

Tak nezáviď ty troubo uplakanej,chudáčku policisto!Tak pojď k nám.Jseš ubohej!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!Zůstaň radši kde jseš takové tady nepotřebujeme!Cucánku závistivej.Dneska mi chtěl dát jeden z vás pokutu,jakmile se dozvěděl,že jsem u Armády,tak to šlo na dvojnásobek.Vy kreténi závistivý jděte do P...le.Taky jsem mu to řekl-naštěstí jsem na pozici kde se to smázne.Ubožáci!!!

Jestli ty jsi u AČR, tak potěš.... a jestli cokoliv smázneš, tak bych se na to podíval... Jsi ubožák nic víc...

Pro AČR :

1. Ukázal jsi svoje kvality
2. Na tebe jsem neútočil, srovnával jsem soc. zabezpečení u AČR a PČR
3. Za moje působení u PČR jsem pro lidi udělal stráááášně mockrát víc než ........ pochopils ? Takže se navážet nemusíš
4. Cucánek určitě nejsem a podle tvého projevu budu jistě nad věcí
5. K armádě se nechystám, protože mám jistě kvality, které bych tam nevyužil.
6. Psychologickým 8 hodinovým testem mě bylo naměřeno IQ 139 a to by mě tam bylo na nic
7. Na vojně jsem byl 2 roky 84-86 na Slovensku a jak to tak vidím, tak oproti tobě jsem prošel většími sračkami
8. Kdyby ten kolega jeden závistivej ti chtěl udělat problém tak věř, že by to šlo ti ho udělat, jako ho může udělat kolega i mě. Nepasuj se tak vehementně do elity nepotrestatelných.
S odpovědí se nemusíš obtěžovat, již odpovídat nebudu, na takovéhle výpady od kriminálnickejch hajzlů jsem zvyklý, ale od příslušníka armády je to trapné - pro mě ale ne. Je to vizitka armády.

Vizitka ty IQ 139 je to vaše,protože jste akorát arogantní,závistivý.Všichni chudáčci vystaveni těm nejhorším podmínkám.Na světě je akorát policie a nikdo jiný!!!Armádu nesnášíte,ale vás nemá rád nikdo!!!!Zbohem a dej si paralen,ať z toho nemáš teplotu....Jo a IQ máš možná 139 a UQ máš -2500.Jestli si myslíš,že tvé IQ je dostatečné,tak jseš na omylu.Jseš u policie,což hovoří za vše

k armádě pouští i bez maturity z jazyka českého????

A proč jsi dostal pokutu, protože jsi něco nedodržel tak nebreč máš jezdit tak jak se má a nic by ti nehrozilo. Tvoje vyjadřování a pravopis mluví za vše, kdy si o tvé inteligenci udělá každý obrázek.
Jinak jsem se ptal při náboru v roce 2000 na srovnání přijímacího řízení k AČR a PČR, kdy třeba psychologické testy na přijmutí vojáka z povolání jsou na 60% policisty.
Závěrem co jsi udělal pro společnost kromě válení v blátě a běhání po opičí dráze a dalších her na vojáky.

Pro AČR
Armáda ČR je preferovaná složka pouze díky NATU tak si nefandi jak jste dobří. Obrázek o inteligenci řadového vojáka z povolání z motostřeleckého oddílu, jsem si udělal o Povodních, kdy jsm s nimi sloužil. Měli jenom bodák a sám jejich velitel mě požádal, abych na ně dával pozor. Bylo to směšné jedem byl u AČR 7 let druhý 8 let a já u PČR 6 let.

Ano jsem hloupej.Bohužel čeština není můj obor.Mám vystudovanou fakultu mat fyz v Brně.Ano měl jsem dostat pokutu za prasklou žárovku na SPZ-1000 kč a když jsem ukázal služebák,byl to dvojnásobek-jen protože jsem VZP.Jinak se podívejte na pravopis u svých jiných kolegů!!!Tak tomu říkám spravedlnost.Jste ubozí a lituji tak akorát hasičů,kterých se nový zákon týká rovněž.Jinak k policii jsem vašim výběrovým řízením prošel bez problému,ale armáda nabídla víc a lepší podmínky,tak nebrečte a udělejte to samé.Jenže z vaší rozežranosti by vám plat armády určitě nestačil.

Pro AČR
Nevím jak kolegům, ale mě osobně by plat vojáka z povolání stačil, kdy po 11 letech u PČR mám méně jak tvůj kolega co je u AČR 5 let a to o 11.000. Vzdělání máme stejné náplň práce nelze srovnávat. Přál bych Vám a ostatně smyšlejícím vojákům z povolání, aby se naše firma dostala do krize a Vy museli narukovat a dělat naší práci. Toto jsem jen tak pro legraci uvedl, před tvým kolegou o kterém mluvím, kdy z toho málem dostal šok.

ROZPADLO SE MI MANŽELSTVÍ A CELÁ POLICEJNÍ PRÁCE MI VZALA I ZDRAVÍ TAK SE PTÁM, K ČEMU JE TOHLE POSLÁNÍ DOBRÉ?

28.01.2007 18:39 kobra

Tak tento způsob reakcí, zdá se býti nejlepší...dík:-)) a čus

Schíza je zákeřná nemoc.

Jste fakt hnusný, někdo se tady za mě vydává a říká, že jsem blázen. To není žádná pravda já přeci blázen nejsem,protože i doktor říkal, že mám ve všem pravdu a mám být v klidu.

Tak dejte na rady doktora a buďte v klidu.

Doktor mě říkal, že mám schizofrenii, nevíte co je to za diagnózu? Je to vážný?

Pro Vás ne a ten druhý, pokud bude jenom psát přihlouposti na internetu, tak také ne :-)

Asi né zákon nejvíce poškodil ty dole né v středu a nahoře.

for: robocop...
Přečti si příspěvky 1-2 dny dozadu a už mu taky odpovídat nebudeš (myslím reagovat na "Jura z Brna"...). Důvod je prostý tak jak tazatel......

28.01.2007 17:43 kobra

Které příspěvky máš na mysli? Ty které jsi nakopíroval a poupravoval?, Nebo ty původní?

Chci se zeptat, SKPV, ÚOOZ a IMV bude demonstruvat také? Tyto složky nikdo z Vás tady nejmenoval.

Tak si říkám, co je špatné na tom, že policista, který bude sloužit dnem i nocí, svátek, pátek, stát na DBA, mrznout a třeba i v přesčase, bude mít nakonec vyšší plat než třeba jeho nadřízený, který bude chodit pouze na denní směny a jen v týdnu? Policejní prezident, ani ministr tuto práci za něj (policistu) neudělají, jen se v médiích výsledky holebají a od stolu na papír je házejí. Já chápu, že Ti nadřízení, ředitelé, různé pro běžného občana neviditelné kancelářské krysy asi hodně naříkali, že oni, chudinky, když mají práci do 14.hod (ale po obědě je tam již nehledejte, protože jsou civilním služebním vozidlem na nákupu), přece mají mít větší plat, že oni jsou TI LEPŠÍ, lepší kasta a ten PÓVL dole na ně za žádnou cenu mít nemůže. Podle nového zákona postupem (bláhový ten, co si myslí, že z 3.plat.tř. postoupí na 5.p.t.) a také finančně. Ale to tu již bylo!!! Ti lepší, nadřazení... ještě, že český policista nemusí mít blond vlasy a něměcké předky. Ale pánové, Hitler také padl!
Nemyslíte, že vaše demonstrace tlaku na nás, ať stáhneme odvolání, nereptáme je směšná? Chcete demonstraci? Máte ji mít! Máme vzít jako v Itálii za rukojmí řidiče? Plnit důrazně a svědomitě svou práci bez lidského přístupu a každého zastaveného občana vybavit řádně tučnou pokutou? (skoro na všem se dá něco nalézt) Přece budeme do písmene plnit zákony i honit VAŠE výsledky!!! A lidé REMCAT... na nás... ale i na VÁS. Do voleb je možná daleko, možná ne, myslím, že lidé by si pak předčasné volby vynutili.
Chcete nás nutit do nenadálých DBA, Kryštofů, cvičení pořádkových jednotek apod. v den demonstrace? Jak se říká, nemocenská to jistí!!!! Ať to tady klekne, nezájem, ať nastoupí Ti kritici a co mají přidáno. Prezentujete, že Těch spokojených zaměstnanců Policie ČR je víc, tak ať konečně makaj! Vy jste nás nakazili tím nejzhoubnějším bacilem - bacilem lži, podvodu, opovtžení, nenávisti. Děkujeme, odejděte!!!

Nic jsi nepochopil, proč má např. ředitel televize víc, než hlasatel, který taky chodí soboty,neděle a v noci, proč má
zdravotní sestra méně než ředitel nemocnice, i když je v nepřetržitém provozu, proč má řidič tramvaje méně než ředitel dopravního podniku atd. Je Ti to již trochu jasné ?
Proč si stále myslíte, že v sobotu, neděli a v noci děláte jenom vy policisté a že jste nejdůležitější ?

Ty jsi nic nepochopil. Tady nikdo nechce srovnávat svůj plat jako řadového zaměstanace s platem PP. Dokonce lze souhlasit s tím, že by měl mít vedoucí vyšší třídu, než řadový zaměstnanec. Na druhou stranu ale argumenty, že řadový policista, který chodí ze svého volna do práce by si i tak neměl vydělat více, než jeho šéf také asi není správné. Ať tedy nejsou nařizovány přesčasy ( nesmyslné DBA ) a bude vše v pořádku.

POLICIE JE RESORT DOBRÝ AKORÁT K PŘEDVOLEBNÍMU BOJI, JAKO ČERVENÝ HADR, KTERÝ SLOUŽÍ K UPOUTÁNÍ NA ZAČÁTKU TELEVIZNÍCH NOVIN KDY POLICISTA UDĚLAL..........A NEUSTÁLÉMU TLAKU NA PSYCHIKU LIDÍ VE VÝKONU. NIKDY NEKONČÍCÍ FAMILÍÁRNÍ JEDNÁNÍ A BUZERACE. JAK CHCETE NABÍRAT NOVÉ LIDI, CO JIM CHCETE NABÍDNOUT? VŠICHNI VÁM ODEJDOU........

Také musí vedoucí dělat svojí práci a né jak je to většonou všude, že tím pověří své podřízené.

for: xy...
Příteli, nikdo se tu nad ostatní profese jak uvádíš nijak nepovyšuje. Máš pravdu, je řada oborů, kde se prostě makat v nepřetržitém provozu musí. Ale nevím o tom, že by v některém z nich, ať už v soukromém či státním sektoru, neměl zaměstnanec proplácené např. noční směny, So a Ne, svátky, že by jim majitel fmy nebo podniku "naordinoval" 150 (původně 300) hodin odpracovat zdarma, že by jim bezdůvodně odebral postavení, část platu, že by se zaměstnancem jednal jako s "póvlem" a tak se o něm i vyjadřoval. Určitě si vzpomeneš na reakce takovýchto náznaků např. u železničářů, strojvůdců, lékařů, zdravot.personálu,učitelů,pilotů,..atd. Jaké byly reakce u nich?Taky svoji nespokojenost vyjádřili nahlas a veřejně a nikdo se do nich nenavážel,co že to vlastně chtějí,proč chtějí víc peněz apod. Od soukromníka by takto nespokojený zaměstnanec také utekl, že?
Myslíš si, že my policajti nemáme rodiny, děti, půjčky, leasingy, že nebydlíme, nejíme? To,že jsme represivní složka tohoto státu, nás snad má odsunout do nějaké pomyslné 2. nebo ještě horší kategorie, která nemá nárok na nic, jen držet hubu a krok jak ovce vedoucí na jatka? Myslíš, že my nemáme právo se ozvat proti tomu,co se nám nelíbí a s čím nesouhlasíme? - Pleteš se. Pořád ještě jsme občané této překrásné republiky, TY i JÁ i ostatní. A jako takový mám m.j. snad svá práva, s tím snad souhlasíš, ne?

Neznám tě ale soudím , že si trochu protiřečíš s tím tvým pochopením. Nikdo tady v příspěvcích neříká, že noční svátky atd. dělají jen policisté ale, že za ně nemají zaplaceno a všichni ostatní ano. Toto pramení ze zákoníku práce a listiny základních práv a svobod ale ty ji asi zjevně neznáš nebo nechceš. A nevnucuj se , když nemůžeš být objektivní!!!!!!!

Vážený pane ministře, přečetl jsem si zde několik příspěvků, ohledně zneužívání pravomoci veřejného činitele vysoce postavených policistů, okresních ředitelů a podobně, převážně ve věci vyhrožování svým podřízeným při odvolání proti platovému výměru, bohužel věřím, že se u policie takto děje v tomto směru mám bohaté skušenosti, můj dotaz zní, kdo bude projednávat těch několik desítek možná stovek trestních oznámení, které na těchto Vašich stránkách najdete, Vy pane ministře nejste povinen v případě, že se dozvíte o tom, že je zde podezření ze spáchání trestného činu, v této věci konat, nemyslím konat tak, že na okresáka přijede inspekce a celé vyšetřování začíná a končí tím, že si kamarádi poplácají po ramenou, dají si kávu a věc se uzavře, že ke spáchání trestného činu nedošlo !!!!

Mám takový dojem, že to pana ministra nezajímá a jestli se o tom dozví tak nad tím mávne rukou. Je vidět jak člen pravicové strany spoléhá na bývalé soudruhy a jeho strana v PS odmítá spolupráci s KSČM, kdy nejraději by je zakázali.

VYHROŽOVÁNÍ A ZASTRAŠOVÁNÍ KVŮLI MOŽNÝM ODVOLÁNÍM BYLO VÍC NEŽ DOST PO CELÉ REPUBLICE. HNÁT POLICISTY DO KOUTA A KE ZDI ŠLO NADŘÍZENÝM VŽDY VELICE DOBŘE A NOVÝ ZÁKON JIM DAL JEŠTĚ VÍCE MOŽNOSTÍ.