Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  28.01.2007 18:54 Protest
 
Za co chcete demonstrovat? Většina z vás má sotva maturitu a za takové vzdělání vám všem bohatě dvacet hrubejch stačí. Spousta z vás chrápe v práci při výkonu dozorčích služeb či operačních, někteří spíte po parcích ve služebních vozidlech. Když si projedu noční Prahu či Brno, tak do rána najdu několik desítek orosených policejních aut, kde spokojeně chrápete, aniž by jste do rána hnuli prdelí.. .ČEST!! P.S.: Příspěvek se netýká poctivých poldů.
  28.01.2007 18:58 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
Protest
Dík za příspěvek, ale já tady nikomu nevysvětlí, že jsem to nepsal já. I když s Tvojim názorem souhlasím.
  28.01.2007 19:03 Souhlas
 
Jo, máš pravdu. Taky si stěžujou, že se jim rozpadá kvůli práci manželství. Hoši, za většinou rozchodů je nevěra!! Většinou vaše, nebo vašich manželek.
  28.01.2007 19:03 Poctivý polda
 
Pro pořádek neznám ze svého okolí žádného policistu, který nemá jako základ maturitu.
  28.01.2007 19:48 Poctivý polda
 
Zkuste se ptát u armády kolik je tam maturantů, zda jsou jako my placeni státem, jaká je týdení a měsíční a roční náplň běžného vojáka z povolání, jaké je jejich finanční ocenění plus další finanční " požitky ". Jakými právními předpisy a jejich složitostí se řídí a pod. Toto zkuste porovnat s policistou - vím jistě že by Vám spadla brada. Nám již nepadá, protože se s nimi v poslední době snažíme srovnávat v zabezpečení, fianančním ohodnocení a pod. a nejsme naprosto srovnatelní, protože, když mě takový voják z povolání řekne, že chtěl odejít od vojska, ale z důvodu odcizení jeho auta, musel jak sám řekl, zůstat další 4 roky u armády, aby si mohl koupit nové auto, tak mě to připadá legrační. Mám 8 let staré auto a i když zůstanu u Policie ČR dalších 10 let ( ne jenom 4 roky ) tak na nové auto stejně mít nebudu - je to jen realita. Takže my nejsme žádní vataři. Já si kupuju na splátky i výfuky na mé vozidlo, na splátky jsem koupil 16 letému synovi mobil, manželka pracuje 14 let u soukromníka za 7.500 čistého, takže mě snad nebudete podezhřívat, že jsem tak dobře placen, protože pokud bych byl dobře placen, tak bych si tyto věci jistě nebral na splátky. Tak jsem se tu odhalil co se týká života obyčejného policisty, úplatky jsem nikdy nebral a snad jej nikdy nevezmu, je to můj osobnostní cíl se neušpinit a zůstat poctivý, abych si mohl vážit sama sebe a na provokatéry házející všechny policisty do jednoho pytle dělat dlouhý nos, tedy tato laciná hodnocení přehlížet a smát se jim, jak jsou tito znalí ve skutečnosti hloupí ve své neznalosti.
  28.01.2007 21:18 .
 
pro SOuhlas: až tě manželka s dětmi uvidí 3 (slovy: tři) dny v měsíci několikrát za sebou doma, tak ji můžeš vysvětlit, že ten snížený plat je za to, že nejsi doma....BLBE!!!
  28.01.2007 22:08 .....AČR
 
Tak nezáviď ty troubo uplakanej,chudáčku policisto!Tak pojď k nám.Jseš ubohej!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!Zůstaň radši kde jseš takové tady nepotřebujeme!Cucánku závistivej.Dneska mi chtěl dát jeden z vás pokutu,jakmile se dozvěděl,že jsem u Armády,tak to šlo na dvojnásobek.Vy kreténi závistivý jděte do P...le.Taky jsem mu to řekl-naštěstí jsem na pozici kde se to smázne.Ubožáci!!!
  28.01.2007 22:27 .
 
Jestli ty jsi u AČR, tak potěš.... a jestli cokoliv smázneš, tak bych se na to podíval... Jsi ubožák nic víc...
  28.01.2007 22:43 Poctivý polda
 
Pro AČR :

1. Ukázal jsi svoje kvality
2. Na tebe jsem neútočil, srovnával jsem soc. zabezpečení u AČR a PČR
3. Za moje působení u PČR jsem pro lidi udělal stráááášně mockrát víc než ........ pochopils ? Takže se navážet nemusíš
4. Cucánek určitě nejsem a podle tvého projevu budu jistě nad věcí
5. K armádě se nechystám, protože mám jistě kvality, které bych tam nevyužil.
6. Psychologickým 8 hodinovým testem mě bylo naměřeno IQ 139 a to by mě tam bylo na nic
7. Na vojně jsem byl 2 roky 84-86 na Slovensku a jak to tak vidím, tak oproti tobě jsem prošel většími sračkami
8. Kdyby ten kolega jeden závistivej ti chtěl udělat problém tak věř, že by to šlo ti ho udělat, jako ho může udělat kolega i mě. Nepasuj se tak vehementně do elity nepotrestatelných.
S odpovědí se nemusíš obtěžovat, již odpovídat nebudu, na takovéhle výpady od kriminálnickejch hajzlů jsem zvyklý, ale od příslušníka armády je to trapné - pro mě ale ne. Je to vizitka armády.
  28.01.2007 22:58 ...AČR
 
Vizitka ty IQ 139 je to vaše,protože jste akorát arogantní,závistivý.Všichni chudáčci vystaveni těm nejhorším podmínkám.Na světě je akorát policie a nikdo jiný!!!Armádu nesnášíte,ale vás nemá rád nikdo!!!!Zbohem a dej si paralen,ať z toho nemáš teplotu....Jo a IQ máš možná 139 a UQ máš -2500.Jestli si myslíš,že tvé IQ je dostatečné,tak jseš na omylu.Jseš u policie,což hovoří za vše
  28.01.2007 23:05 pro AČR
 
k armádě pouští i bez maturity z jazyka českého????
  29.01.2007 10:03 Robocop
 
A proč jsi dostal pokutu, protože jsi něco nedodržel tak nebreč máš jezdit tak jak se má a nic by ti nehrozilo. Tvoje vyjadřování a pravopis mluví za vše, kdy si o tvé inteligenci udělá každý obrázek.
Jinak jsem se ptal při náboru v roce 2000 na srovnání přijímacího řízení k AČR a PČR, kdy třeba psychologické testy na přijmutí vojáka z povolání jsou na 60% policisty.
Závěrem co jsi udělal pro společnost kromě válení v blátě a běhání po opičí dráze a dalších her na vojáky.
  29.01.2007 10:36 Polda
 
Pro AČR
Armáda ČR je preferovaná složka pouze díky NATU tak si nefandi jak jste dobří. Obrázek o inteligenci řadového vojáka z povolání z motostřeleckého oddílu, jsem si udělal o Povodních, kdy jsm s nimi sloužil. Měli jenom bodák a sám jejich velitel mě požádal, abych na ně dával pozor. Bylo to směšné jedem byl u AČR 7 let druhý 8 let a já u PČR 6 let.
  30.01.2007 09:51 ....AČR
 
Ano jsem hloupej.Bohužel čeština není můj obor.Mám vystudovanou fakultu mat fyz v Brně.Ano měl jsem dostat pokutu za prasklou žárovku na SPZ-1000 kč a když jsem ukázal služebák,byl to dvojnásobek-jen protože jsem VZP.Jinak se podívejte na pravopis u svých jiných kolegů!!!Tak tomu říkám spravedlnost.Jste ubozí a lituji tak akorát hasičů,kterých se nový zákon týká rovněž.Jinak k policii jsem vašim výběrovým řízením prošel bez problému,ale armáda nabídla víc a lepší podmínky,tak nebrečte a udělejte to samé.Jenže z vaší rozežranosti by vám plat armády určitě nestačil.
  30.01.2007 14:44 Polda
 
Pro AČR
Nevím jak kolegům, ale mě osobně by plat vojáka z povolání stačil, kdy po 11 letech u PČR mám méně jak tvůj kolega co je u AČR 5 let a to o 11.000. Vzdělání máme stejné náplň práce nelze srovnávat. Přál bych Vám a ostatně smyšlejícím vojákům z povolání, aby se naše firma dostala do krize a Vy museli narukovat a dělat naší práci. Toto jsem jen tak pro legraci uvedl, před tvým kolegou o kterém mluvím, kdy z toho málem dostal šok.
  28.01.2007 18:50 BEZ PŘÍPLATKŮ
 
ROZPADLO SE MI MANŽELSTVÍ A CELÁ POLICEJNÍ PRÁCE MI VZALA I ZDRAVÍ TAK SE PTÁM, K ČEMU JE TOHLE POSLÁNÍ DOBRÉ?
  28.01.2007 18:49 Jura Brno <legalnivrazda@seznam.cz>
 
28.01.2007 18:39 kobra
  28.01.2007 18:39 kobra
 
Tak tento způsob reakcí, zdá se býti nejlepší...dík:-)) a čus
  28.01.2007 19:24 +++
 
Schíza je zákeřná nemoc.
  28.01.2007 18:22 Jura Brno
 
Jste fakt hnusný, někdo se tady za mě vydává a říká, že jsem blázen. To není žádná pravda já přeci blázen nejsem,protože i doktor říkal, že mám ve všem pravdu a mám být v klidu.
  28.01.2007 18:35 dennis cleanis <ZV130@volny.cz>
 
Tak dejte na rady doktora a buďte v klidu.
  28.01.2007 18:19 Jura Brno
 
Doktor mě říkal, že mám schizofrenii, nevíte co je to za diagnózu? Je to vážný?
  28.01.2007 18:25 dennis cleanis <ZV130@volny.cz>
 
Pro Vás ne a ten druhý, pokud bude jenom psát přihlouposti na internetu, tak také ne :-)
  28.01.2007 17:35 Robocop
 
Asi né zákon nejvíce poškodil ty dole né v středu a nahoře.
  28.01.2007 17:43 kobra
 
for: robocop...
Přečti si příspěvky 1-2 dny dozadu a už mu taky odpovídat nebudeš (myslím reagovat na "Jura z Brna"...). Důvod je prostý tak jak tazatel......
  28.01.2007 17:58 Jura Brno
 
28.01.2007 17:43 kobra

Které příspěvky máš na mysli? Ty které jsi nakopíroval a poupravoval?, Nebo ty původní?
  28.01.2007 17:25 Jura Brno
 
Chci se zeptat, SKPV, ÚOOZ a IMV bude demonstruvat také? Tyto složky nikdo z Vás tady nejmenoval.
  28.01.2007 17:20 Michal
 
Tak si říkám, co je špatné na tom, že policista, který bude sloužit dnem i nocí, svátek, pátek, stát na DBA, mrznout a třeba i v přesčase, bude mít nakonec vyšší plat než třeba jeho nadřízený, který bude chodit pouze na denní směny a jen v týdnu? Policejní prezident, ani ministr tuto práci za něj (policistu) neudělají, jen se v médiích výsledky holebají a od stolu na papír je házejí. Já chápu, že Ti nadřízení, ředitelé, různé pro běžného občana neviditelné kancelářské krysy asi hodně naříkali, že oni, chudinky, když mají práci do 14.hod (ale po obědě je tam již nehledejte, protože jsou civilním služebním vozidlem na nákupu), přece mají mít větší plat, že oni jsou TI LEPŠÍ, lepší kasta a ten PÓVL dole na ně za žádnou cenu mít nemůže. Podle nového zákona postupem (bláhový ten, co si myslí, že z 3.plat.tř. postoupí na 5.p.t.) a také finančně. Ale to tu již bylo!!! Ti lepší, nadřazení... ještě, že český policista nemusí mít blond vlasy a něměcké předky. Ale pánové, Hitler také padl!
Nemyslíte, že vaše demonstrace tlaku na nás, ať stáhneme odvolání, nereptáme je směšná? Chcete demonstraci? Máte ji mít! Máme vzít jako v Itálii za rukojmí řidiče? Plnit důrazně a svědomitě svou práci bez lidského přístupu a každého zastaveného občana vybavit řádně tučnou pokutou? (skoro na všem se dá něco nalézt) Přece budeme do písmene plnit zákony i honit VAŠE výsledky!!! A lidé REMCAT... na nás... ale i na VÁS. Do voleb je možná daleko, možná ne, myslím, že lidé by si pak předčasné volby vynutili.
Chcete nás nutit do nenadálých DBA, Kryštofů, cvičení pořádkových jednotek apod. v den demonstrace? Jak se říká, nemocenská to jistí!!!! Ať to tady klekne, nezájem, ať nastoupí Ti kritici a co mají přidáno. Prezentujete, že Těch spokojených zaměstnanců Policie ČR je víc, tak ať konečně makaj! Vy jste nás nakazili tím nejzhoubnějším bacilem - bacilem lži, podvodu, opovtžení, nenávisti. Děkujeme, odejděte!!!
  28.01.2007 18:34 xy
 
Nic jsi nepochopil, proč má např. ředitel televize víc, než hlasatel, který taky chodí soboty,neděle a v noci, proč má
zdravotní sestra méně než ředitel nemocnice, i když je v nepřetržitém provozu, proč má řidič tramvaje méně než ředitel dopravního podniku atd. Je Ti to již trochu jasné ?
Proč si stále myslíte, že v sobotu, neděli a v noci děláte jenom vy policisté a že jste nejdůležitější ?
  28.01.2007 18:40 dennis cleanis <ZV130@volny.cz>
 
Ty jsi nic nepochopil. Tady nikdo nechce srovnávat svůj plat jako řadového zaměstanace s platem PP. Dokonce lze souhlasit s tím, že by měl mít vedoucí vyšší třídu, než řadový zaměstnanec. Na druhou stranu ale argumenty, že řadový policista, který chodí ze svého volna do práce by si i tak neměl vydělat více, než jeho šéf také asi není správné. Ať tedy nejsou nařizovány přesčasy ( nesmyslné DBA ) a bude vše v pořádku.
  28.01.2007 18:42 Soumrak policie
 
POLICIE JE RESORT DOBRÝ AKORÁT K PŘEDVOLEBNÍMU BOJI, JAKO ČERVENÝ HADR, KTERÝ SLOUŽÍ K UPOUTÁNÍ NA ZAČÁTKU TELEVIZNÍCH NOVIN KDY POLICISTA UDĚLAL..........A NEUSTÁLÉMU TLAKU NA PSYCHIKU LIDÍ VE VÝKONU. NIKDY NEKONČÍCÍ FAMILÍÁRNÍ JEDNÁNÍ A BUZERACE. JAK CHCETE NABÍRAT NOVÉ LIDI, CO JIM CHCETE NABÍDNOUT? VŠICHNI VÁM ODEJDOU........
  28.01.2007 18:56 Polda
 
Také musí vedoucí dělat svojí práci a né jak je to většonou všude, že tím pověří své podřízené.
  28.01.2007 19:01 kobra
 
for: xy...
Příteli, nikdo se tu nad ostatní profese jak uvádíš nijak nepovyšuje. Máš pravdu, je řada oborů, kde se prostě makat v nepřetržitém provozu musí. Ale nevím o tom, že by v některém z nich, ať už v soukromém či státním sektoru, neměl zaměstnanec proplácené např. noční směny, So a Ne, svátky, že by jim majitel fmy nebo podniku "naordinoval" 150 (původně 300) hodin odpracovat zdarma, že by jim bezdůvodně odebral postavení, část platu, že by se zaměstnancem jednal jako s "póvlem" a tak se o něm i vyjadřoval. Určitě si vzpomeneš na reakce takovýchto náznaků např. u železničářů, strojvůdců, lékařů, zdravot.personálu,učitelů,pilotů,..atd. Jaké byly reakce u nich?Taky svoji nespokojenost vyjádřili nahlas a veřejně a nikdo se do nich nenavážel,co že to vlastně chtějí,proč chtějí víc peněz apod. Od soukromníka by takto nespokojený zaměstnanec také utekl, že?
Myslíš si, že my policajti nemáme rodiny, děti, půjčky, leasingy, že nebydlíme, nejíme? To,že jsme represivní složka tohoto státu, nás snad má odsunout do nějaké pomyslné 2. nebo ještě horší kategorie, která nemá nárok na nic, jen držet hubu a krok jak ovce vedoucí na jatka? Myslíš, že my nemáme právo se ozvat proti tomu,co se nám nelíbí a s čím nesouhlasíme? - Pleteš se. Pořád ještě jsme občané této překrásné republiky, TY i JÁ i ostatní. A jako takový mám m.j. snad svá práva, s tím snad souhlasíš, ne?
  28.01.2007 19:15 odpověď pro xy
 
Neznám tě ale soudím , že si trochu protiřečíš s tím tvým pochopením. Nikdo tady v příspěvcích neříká, že noční svátky atd. dělají jen policisté ale, že za ně nemají zaplaceno a všichni ostatní ano. Toto pramení ze zákoníku práce a listiny základních práv a svobod ale ty ji asi zjevně neznáš nebo nechceš. A nevnucuj se , když nemůžeš být objektivní!!!!!!!
  28.01.2007 15:12 občan
 
Vážený pane ministře, přečetl jsem si zde několik příspěvků, ohledně zneužívání pravomoci veřejného činitele vysoce postavených policistů, okresních ředitelů a podobně, převážně ve věci vyhrožování svým podřízeným při odvolání proti platovému výměru, bohužel věřím, že se u policie takto děje v tomto směru mám bohaté skušenosti, můj dotaz zní, kdo bude projednávat těch několik desítek možná stovek trestních oznámení, které na těchto Vašich stránkách najdete, Vy pane ministře nejste povinen v případě, že se dozvíte o tom, že je zde podezření ze spáchání trestného činu, v této věci konat, nemyslím konat tak, že na okresáka přijede inspekce a celé vyšetřování začíná a končí tím, že si kamarádi poplácají po ramenou, dají si kávu a věc se uzavře, že ke spáchání trestného činu nedošlo !!!!
  28.01.2007 16:53 Polda
 
Mám takový dojem, že to pana ministra nezajímá a jestli se o tom dozví tak nad tím mávne rukou. Je vidět jak člen pravicové strany spoléhá na bývalé soudruhy a jeho strana v PS odmítá spolupráci s KSČM, kdy nejraději by je zakázali.
  28.01.2007 18:46 361 jen pro určité
 
VYHROŽOVÁNÍ A ZASTRAŠOVÁNÍ KVŮLI MOŽNÝM ODVOLÁNÍM BYLO VÍC NEŽ DOST PO CELÉ REPUBLICE. HNÁT POLICISTY DO KOUTA A KE ZDI ŠLO NADŘÍZENÝM VŽDY VELICE DOBŘE A NOVÝ ZÁKON JIM DAL JEŠTĚ VÍCE MOŽNOSTÍ.