Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

já jsem ale dement... Takhle to chceš??? :-)))

Pro zasmátí!
Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

.

Ale co je s Tebou policisto, to se Ti tak klepou ruky z alkoholu, nebo ze strachu z výsledku demonstrace? Příspěvek stačí odentrovat 1x a ne 5x. Nebo seš ve stresu, že nedostals autíčko Octávia Tour, 1,8 turbo? To stejně nepotřebuješ po městě Ti stačí 50 Km, mimo 90 a na dálnici je dálniční policie s Mondeama. I feldy je pro Tebe škoda. Co takhle turbo 8x8 kolečkové brusle?

Pro zasmátí!
Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

Pro zasmátí!
Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

Pro zasmátí!
Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

Pro zasmátí!
Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

Boží mlýny melou, sice sakra pomalu, ale melou, toť vše, co jsem chtěl tento večer ještě sdělit.....sbohem

Dobrý den, přečetl jsem si několik stránek příspěvků a nemůžu nereagovat. Mám kamaráda, se kterým jsme sloužili v armádě. Ten člověk chtěl snad odjakživa k policii a také šel. Byl na škole a po té někde v Praze na OHS a teď dělá zpracovatele na místním odd. v Praze. Dřív to byl veselý kluk, který si vždy našel čas zajít na pivo a pokecat a bylo ho také možné normálně potkat. Teď ho nevidím jak je rok dlouhý a když ho potkám tak jako by jsme si neměli co říct. Byl jsem za ním v práci a když jsem viděl ten stoh spisů který měl na stole tak se mi protočili panenky. Ten člověk se strašně změnil, je to takový ten s prominutím poctivý blbec, který nic neošidí a snaží se za sebou vždy zanechat profesionálně odvedenou práci. A to nemá pořád jen čas na ty spisy. Má i normálně služby venku. Manželství mu jde do kytek a drží se snad jen kvůli dětem. Když přijede domů tak minimálně den spí a další aspoň jeden den se dává dohromady. Nevím jestli to má zapotřebí, protože to zdraví které takto ztratí mu nikdo nevrátí, už jenom ty nervy a probdělé noci. Myslím si, že nikdo tady nemusí práci policistům závidět a naopak měli by si ji vážit. Pracuji rukama, ale tohle bych nikdy dělat nešel. Ten stres je strašný. A nikdo se za ty kluky policajtský nepostaví a jsou jenom za blbce. A je to jenom debilní česká mentalita, že nepřipustí svoji vlastní chybu. Když dostanete pokutu za nějaký přestupek, tak co každý řekne, ti kokoti mě chytili, ale nikoho už nenapadne že porušil zákon. Náš národ musí zákonitě skončit na propadlišti dějin, s takovým přístupem. A to jsem taky dostal několik pokut, ale vím za co. Páni policisté, držím Vám palce ve Vašem úsilí.

Jsem polda a dokážu si představit, co Váš kamarád prožívá a jak na tom je. Jestli Vás mohu poprosit, zkuste s ním promluvit, sedněte někam na pivko, proberte práci, rodinu apod., zkuste ho přesvědčit, že takhle to dál nejde a že musí svůj přístup změnit. Ikdyž je poctivý a dělá vše do detailů, jednou může být pozdě a už nebudete mít s kým promluvit a jeho rodina nebude mít doma chlapa. Prosím za něj. Díky

Já zásluhy policistům neberu, ale jsou plnoletí, středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří nejsou zbaveni svéprávnosti a oni si musí rozhodnout zda tuto práci chtějí, či nechtějí dělat. Já osobně bych ji nedělal.

My jsme tu práci šli dělat z přesvědčení - dělat " něco " proti těm špatným. Já jsem například odešel v roce 1992 ze stabilního zaměstnání na svou žádost. Toto mé zaměstnání existuje do dnešního dne. Tedy jsem odešel skutečně ze zájmu dělat " dobrou " věc. Dnes je situace bych řekl jiná a řada mladých lidí neví co se sebou, na vojnu nemusí, někteří jsou na pracáku a tak je jako poslední alternativa napadne jít k fíkům. Jak to asi může v praxi dopadat, když chodí k policii čím dál více lidi z těchto pohnutek, než ze skutečného zájmu udělat něco pro lidi je asi jasné. Všichni stejní nejsou, ale kdyby " občan " viděl jejich myšlení již na počátku nástupu k policii a myšlení když slouží ( nejsou všichni stejní, paušál to není ), tak si kolikrát říkám kam ta policie půjde, a že lidi můžou být rádi, že jsme tady zatím ještě i my, kteří šli k policii za jiného přemýšlení ( nechci, aby to vypadalo, že si fandím, ale tak to často je ). Toto vše je ještě zhoršováno za okolností, že prestiž policie jde všeobecně do kopru a není to o tom, že občas nějaký policista udělá průser. Ve vzorku 1000 lidí se vždy najde několik lidí, kteří mají k problému blízko a nejinak je tomu i v zahraničí. V této republice je již od roku 1989 s policií zacházeno jako s děvkou a jakékoliv vyšetřování, které sahá do politických kruhů je tak neskutečně předmětem politických bojů až je to ostudné. Rovněž pokud se někde objeví nějaký problém a je tam podezřelý policista, tak je to taková bomba pro média, že okamžitě je pohled na polici, jako na spolek kriminálních živlů. Udělal někdo statistiku kolik dospělých občanů na 1000 obyvatel se dopustilo trestného činu a kolik z 1000 policistů se dopustilo trestné činnosti. Nebo to samé v dopravních nehodách. Když kolikrát slyším naše poslance, jak se téměř hanlivě vyjadřují před národem o policii, tak jak chtějí vybudovat důvěru. Problém vidím v tom, že se tady před revolucí 1989 dívalo na policii, jako na nástroj KSČ. V roce 1989 byla policie zásahem na Václaváku všeobecně v nemilosti - zašlapána do země a mám dojem, že se v této zemi již nedokázalo úplně oprostit od toho co bylo a že teď je již jiná doba, že Policie ČR je potřebná jako všude jinde na světě a není třeba jí házet klacky pod nohy vyjádřeními např. poslance Vidíma, který na nějaký podnět policie k úpravě zákona ( sám vidím, že policie již několikrát opravdu poukazovala na některé " nešvary, které by bylo vhodné upravit zákonem ) odpoví : " To by to měla Policie ČR moc jednoduché a Policie ČR zde není od toho aby dělala zákony " . No není v tom nabubřelost ? Práce policie není přeci nějaká hra o tom aby to měla těžší a jak se s tím vypořádá, když to bude mít těžší. Policie by hlavně měla mít efektivní nástroje pro boj s kriminalitou. Například jen ty odposlechy - jaký byl humbuk. Já jsem sledoval, když se ještě v této věci provádělo srovnání se zahraničím a co z toho vyplynulo ? Že nejsme žádní exoti v počtu odposlechů. V deníku Právo byl zajímavá článek s prokurátorem USA na toto téma ( článek jsem si schoval ) a když jsem četl jakým stylem jsou prováděny v USA odposlechy - naprosto v souladu se zákonem - tak s tímto srovnáním musímě být moc a moc daleko v provádění odposlechů.
U nás byla z toho samozřejmě, ale jak jinak velká aféra, která z Policie ČR zase udělala toho špatného a při tom se jedná o práci k usvědčení kriminálních živlů. Tak co chce tento stát od Policie ČR. Prokazovat trestnou činnost a obvzlášť skupin organizovaného není jednoduché a často jsou odposlechy jedním z hlavních důkazů. Co tedy tento stát od Policie ČR chce ? Buď bude mít policie podporu veřejnosti, nebude policistům závidět za tuto špínu práci a často taky rizikovou práci rozumné finanční a sociální jistoty s moderním zákonem, který bude spravedlivý na ty co nesou zátěž práce s kriminálníky na " ulicích " a nebo bude přetrvávat snaha nás zadupat do země činností politiků v mediálních přestřelkách, vytvářením a 10 novelizovaným zákonech o těch podmínkách policistů a tedy z dobrého začátku zakona vytvožení konečného paskvilu. Je to jednoduché - na začátku zákona byly příplatky za směnnost, svátky, noční zachovány dle kolik jsi těchto hodin odsloužil, tolik dostaneš. Konečná podoba ? Fixní příplatek za směnnost, který již vůbec není schopen spravedlivě ohodnotit celý měsíc strávený o nočních, sobotách, nedělích. Povinnost 300 hodin odpracovat zdarma ( tedy 2 měsíce ) nám nakonec milostivě snížili na 150 hodin. Tyto věci nám vadí, že skutečně vytvořili nespravedlivé věci, kdy si z nás většina myslela, že to snad nemyslí vážně a že to v nové právní normě nakonec nebude, protože právo a rozum zvítězí. Bohužel ohlasy některých poslanců, že by bylo snad nakonec lepší novelizovat starý zákon o služebním poměru, nebo tento nový zrušit a vypracovat normu novou za politických problémů 2006 již nedostalo šanci ( je také možné že by to byla norma ještě horší ). Proto je zde tolik příspěvků, které mají téměř jedno společné - nespokojenost mnoha policistů a člověk si musí položit otázku : Čímpak to asi takhlen najednou je ?

A ještě dodám k Jura Brno

Já jsem přeci neřešil když jsem nastoupil zda tu práci chci nebo nechci dělat. Přišel jsem pro nějaké přesvědčení o potřebě dělat tuto práci a vůbec jsem v té době nepřemýšlel, jak časem člověk zjistí tu mizernou podporu v této práci. Dneska si ale člověk říká, že to snad není možné a že přeci někdo musí říci dost - Policii tady potřebujeme, uděláme těm lidem solidní podmínky v práci po všch potřebných stránkách pro výkon této činnosti, aby tato služba měla nějaký kredit ve společnosti. Zatím to ale řeší stylem : Nelíbí se ti to, tak běž. My přijmeme 19 mladíčka z pracáku a ten bude rád, že má práci. To je řešení, když chlapa v 35 letech věku třeba s 13 lety zkušeností a zde je to hlavně o zkušenostech, klidně pošlou k čertu a někteří funkcionáři se ani nezeptají proč ten zkušený policista odchází ? Takový stav u Policie ČR povede akorát tak ještě do větších sraček - tak to vidím okolo sebe já. Dobrou noc.

Ještě jedna perlička. Dostali jsme na OHS novou Octavii Tour, 1,8 turbo. No a už čtvrtý týden leží na ředitelství a "čeká", kdy bude sloužit! Ale je tu otázka...? 1,8 turbo, to nemůžeme dát do přímého výkonu služby HLÍDKAŘůM, už jen pro jejich vlastní bezpečnost, no ono 150 koní není sranda, konečně jedno silné a bezbečné vozidlo, které by mělo být ve výkonu. No raději ho budou zajíždět nejprve vedoucí na oběd a zpátky. Jen kvůli naší bezpečnosti se naše vedení takto "obětuje". No, ale je lepší jezdit ve felícii, která má najeto 250 000 km a nesedí na silnici a ujede jí i "škodovka". A s octávií se nesmí jezdit, jelikož nemá potahy, během měsíce nebylo shopna Ssvč kraje poslat potřebné papíry, a je to silné vozidlo, ale je zajímavé, že osoby z ředitelsví, již toto vozidlo vesele projíždí po mšstě. Prostě neuvěřitelné, co se děje, kdejaká osoba má lepší a silnější vozidlo, než má policie ve výkonu. A pak se občané diví, že policii ujede každé vozidlo :-D. Doufám, že jste se všichni zasmáli, ale bohužel je to pravda a né pohádka!!!

To víš, kdyby přišly tři, tak by jste jezdili, no ale takhle, jenom jedna? Vedení se taky musí povozit, když takový fáro nemaj jako služební a ani doma.

Neboj však oni nám ji Z A S E vezmou, až zjistí, že na ní jsou mikroskopické škrábance od větví, štěrku nebo ... oni si to zdůvodní vždycky, aby jsme v tom nejezdili!!!

+++
.

A co kolečkové brusle, ty by Vám nestačily?

Zítra jdu k doktorovi,protože mě chytá záchvat vzteku jste na mě všichni tak zlí.Já jsem býval také policista a mám z toho branboračku v hlavě

nebreč děcko, bude lépe....

zajdi si k doktoru, dá ti prášek.

kobra

Vzpomeneš si na má slova, až tě vyperou od policie po nezákonné demonstraci. Na úřadu práce s cikorkama budeš mít dost času na přemýšlení.

Juro, říká ti něco zákon 361/2003Sb.ve znění pozdějších novel????

.

Zákony jsou Tvoje práce. A dle mojich zkušeností policisté moc zákony neznají, znají pouze pár zákonů, které radostně opakují pořád dokola.

Jen poopravím - opakují zákony, ale nikoliv radostně

Tak začni....:-)