Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

No tak opět v Událostech komentářích na ČT zaznělo, že je v ČR nejvíce policistů v EU. K zamyšlení. Pecina by měl udělat vnitřní audit všech složek u PČR a konečně udělat pořádek, to je cesta, kdy policajti budou vytíženy dle potřeb.

jenom doufám, že zase vyštípou ty nejschopnější, a že že audit budou dělat zase ti, kteří P ČR přivedli tam, kde je nyní

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000370728-udalosti-k omentare/

Jaký stát si dovolí zaměstnávat důchodce u policie, který ráno přijde do práce, v jeho případě ( zaměstnání ) pustí si pičítač , zahraje si solitaire, přečte svodku a potom už jen celý den čte noviny. Na Okresním ředitelstí v P.........ch takové pijavice byly přisáté do konce roku 2008 dvě. To nemluvím o obrovských odměnách, které si v průběhu roku nechaly vyplatit. Jejich královské důchody činí 25.000,- Kč.Ví to širiká veřejnost? Potom má mít Policie nějaké peníze , fuj!!!!!!!!!

Pro závorkáře - podle stávajícího zákona je možné působit u policie do 65 let. Jestli někomu padne důchod dříve, s tím se nedá nic dělat. Jakpak by jsi ho chtěl propustit. Podle čeho ?

polib mi prdel a dvakrát jo

Zdravím všechny poctivé lidi. Shlédl jsem před chvíli media CT24 o situaci v policii ČR. Nic dobrého pro řadové policisty a rentiéry. Bylo sděleno, že policii chybí 900 000 milonů korun na její chod, peníze stačí snad do konce října 2009. Je to ostuda státu. Republika se legálně, nelegálně rozkradla, moc se velkozlodějů nepotrestalo. Dále z reportáže vyplynulo, že se bude příští rok u policie ČR propouštět, policisty, civilní zaměstnance.Ke konci roku 2009 končí přechodné období, někteří budou chtít nadále sloužit, ale mohou být pak třeba propuštěni. Můžou se někomu znelíbit, onemocnět, nějaký úraz a na výslužku/ sociální dávku /by nedosáhli. Stát zase ušetří. Vše je možné v tomto našem bordelu.Dokud bude pořád na 7 pěšáků jeden velitel, nic se nezmění. Tam jsou též peníze. Mám velké obavy, že též zdaní sociální dávku nám rentiérům, nebo její vyplácení zkrátí na určitou dobu. Pro ty, co sloužili , nebo slouží leta, pro blaho této země , by to byla též katastrofa a další lumpárna. Stát není schopen / justice/ zabránit rozkrádání republiky/ pan Krejčír se směje/. Jestli zákonodárci změní paskvil z.č. 361/2003 Sb, tak to bude na úkor výslužky. Státu vyhovuje paskvil z.č. 361/2003 Sb, proč platit policistům, hasičům, bachařům za přesčasy, příplatky za soboty, neděle, noční, nadělávání svátků, neplatit odsloužené svátky, 150 hodin na úkor jeho zdraví a rodiny. Mám velké obavy, zda bude za nějaký čas i na důchody. Ale páni poslanci, senátoři mají malinké peníze , tzv jízdné, nábytkové, a další výhody , malý plat. Jsem pořád optimista, možná za deset, 15 let se bude mít policista, hasič, rentiér, daší poctiví občané, dělník, inteligence v tomto státě lépe. Pak shlédnu, jak si velkopodnikatel / ODS/ bez povolení na Ústecku postaví palác. Prostě k zblití. Nikomu nic nezávidím, ale do demokracie máme ještě daleko. Je to můj názor do diskuse. Pro bývalé kolegy hodně zdraví, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá. S pozdravem bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy.

Kdyby jsi byl rentiér, tak ji budeš v klidu užívat a nebudeš neustále provokovat....

Co tady pořád bulíte. Ten blbec Langr už není ministrem, tak to tady už neřeště ne??

rejpat někam jinam bafuňáři.

Renta po 20 letech, to nikdo nevydrží v tom dnešním presu!

Třeba si vláda myslí, že jsme citrony. Vyždímat a odhodit.

by jste chtěli rentu, již po roce ?

Tak panáček je v presu jo?

POLICIE ZAŽÍVÁ KRUŠNÉ OBDOBÍ, kdy už tak zdecimovaným bezpečnostním složkám teď došly peníze. Existenční problémy maji mimo dalších složek i specializované útvary, které vyšetřují nejzávažnější trestnou činnost. Detektivové musí šetřit schůzky s informátory jim musí schvalovat a peníze předávat jen za dohledu nadřízených. Až 20% podstavy vypovídají o katastrofální situaci u České policie.

??????????????????????????????
Jelikož se všude šetří, bude se šetřit i u policajtů a to tak, že jeden plat půjde na podporu vědy a výzkumu. To by byl jedinej kladnej počin!

???????????????????????????????????????

A co kdyby začal stát pořádně vymáhat nevybrané pokuty od dlužníků. To by pak bylo peněz ve státním prasátku co ?

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu čtu, nic dobrého policisty, hasiče a další nečeká. Blíží se konec přechodného období, jak je zde uváděno, budou další odchody. Jestli by se zdanily/ renty/, je to jenom sociální dávka,tak by to byla prasárna pro určitou skupinu lidí. Může se stát, že / renty / posunou až po dvaceti letech služby.Pro ty, co by neodešli v přechodném období ,by to byla rána pod pás. Pak je též otázka, kdo by vydržel za současných podmínek odsloužit 20 let. Stát by zase ušetřil. Potkávám další kolegy, co odešli do civilního života, nikdo si nestěžuje. K otázce rušení sociální dávky, to si žádný stát nedovolí, protože by se rozložil policejní, hasičský, bachařský sbor, vojsko jako takové.

A to jsi zdaleka nenapsal všechno! Protože jestli bude renta až po 20 letech,tak bude začínat na 20% !!! A to je to,co mě na tom nejvíc štve.

nevím jak jsi došel na to, že by renta začínala na 20 %, třeba to nude 30, 40 ...

ne nude, ale bude ...

Jo,hlavně v době krize bych počítal s procenty nad 50% :-))) Už to neber,ani ředěné! :-)

Pro zzz:
Komu řikáš chudáku ty kretene?To si řikej své mamince

hodin zdarma,soboty neděle bez příplatků,svátky bez příplatků,dojíždění do prahy,bez náhrady,placená ubytovna,noční bez příplatků,tento rok odměna za předsednictví a půl roku nepřetržitého makání 2000.-tak co k tomu dodat

a běž do fabriky tohle dělat za hovno bulánku!!!! Máš prachy tak mlč a makej!!!

for 150
K tomu opravdu není co dodat. Přestaň brečet a začni makat jako všichni na které se z.č.361 vztahuje. Uvědom si, že nejsi sám, ale je nás přez 40 tisíc. Nebo jestli se ti nelíbí, tak jdi jinam.

Slovo přez se píše se "s" jako přes.Český jazyk je ti tabu, co?

Beru, chybička se vloudila. Mám ale za to, že je to celkem jedno, protože význam věty jsi asi pochopil. Pokud ne, tak se omlouvám.

Konte, Sparto, ..., ..., ..., Tebe to ještě baví? :-))

nazdar Hulváte

Pro XXX:
To není jedno,jedno je kolečko u trakaře.Slovo přes a přez!!Slovo přez čeština nezná!!

Jsi fakt dobrej , mám to správně, chudáku

Pro zzz:
Komu řikáš chudáku ty kretene?To si řikej své mamince

Ty jsi kretén chudáku

pro CDStrojvedouci
Nezlob se na mě, ale ty jseš fakt nějakej moc chytrej. Když jsi tak dobrej, proč už něděláš nějakou větší funkci u PČR. Každej normální pochopil, jenom ty musíš pořád rejpat. Přeji pěkný večer.
PS. Pravopis je důležitý, ale obsah sdělení je důležitější.

pro xxx , přesně tak , jak uvádíš , když chce někdo poučovat , co se jak píše , tak by měl být stopro , ale jak tak koukám , tak ten nějaký strojvedoucí neví , ani kam napsat odpověď , jak řikám , je to chudák , ale s tím se netrap , tak to v životě chodí a ještě uráží , že to mám říkat mé mamince , kretén , jak uvádí , je on sám , jeho maminka s otcem dohromady , chudák malej , jo prostě CZ povaha , neboj , teď bude hodnocení , jak jsem to správně napsal , měj se čus

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu čtu, nic dobrého policisty, hasiče a další nečeká. Blíží se konec přechodného období, jak je zde uváděno, budou další odchody. Jestli by se zdanily/ renty/, je to jenom sociální dávka,tak by to byla prasárna pro určitou skupinu lidí. Může se stát, že / renty / posunou až po dvaceti letech služby.Pro ty, co by neodešli v přechodném období ,by to byla rána pod pás. Pak je též otázka, kdo by vydržel za současných podmínek odsloužit 20 let. Stát by zase ušetřil. Závidět / renty/ není dobré. Každý si to může zkusit, / nasazení života, zdraví, přísaha, služba na úkor rodiny, koničků/. Dělník to v tomto bordelu také nemá jednoduché, ale jednotlivá povolání se nemohou porovnávat,Lékaři, učitelé a další skupiny občanů křičí, jejich práce není dostatečně finančně ohodnocena. CC 20 let se stát okrádá, džugle ve společnosti, tam je problém. Potkávám další kolegy, co odešli do civilního života, nikdo si nestěžuje. K otázce rušení sociální dávky / renty /, to si žádný stát nedovolí, protože by se rozložil policejní, hasičský, bachařský sbor, vojsko jako takové. Přál bych si, aby se shodil paskvil z.č. 361/2003 Sb, přepracoval, byl poplatný současnému stavu. Přeji hezký den, též bývalým kolegům, dejte na sebe pozor, nikdo Vám nic nedá. Bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy, 25 let v přímém výkonu. Mám se dobře.

naprosto souhlasím,jen bych chtěl dodat,že co slýchám od kolegů,tak se jich chystá do civilu dost,bohužel samí mladí,bohužel.A když se zeptáte někoho z civilu,tak se k pčr nikomu nechce,i přes krizi.

je pěkné se takhle chlácholit, ale to že se nikdo k PČR nežene je zcestné. Nikdo se tam nežene z důvodu naplněného stavu, snad kromě Prahy a středních čech (ověřeno). A to že si bejvalý četníci nestěžujou? Kde jste na to přišel, já vím, že z deseti by se jich 6 vrátilo tutově. A proč? Protože když nejsou propuštěny z práce, tak jim sebrali ze dne na den odměny např. 30% a ještě vzpomínají na krásné časy u PČR.Na úřad se jen tak nikdo nedostane a u MP je plno a když není známej, můžete umět co chcete, ale je to k ničemu. Je tady ovšem možnost jezdit za prací i 200km! Samozřejmě souhlasím s tím, že někdo jede na 150% a někdo se veze a z.č. 361 dopustil zvěrstva i to, že renta nemá strop! Je to můj názor a v mém okolí takováto skutečnost prostě je. Jinak neberu Váš názor, je to diskuze a nejen Vám přeji hodně zdraví, protože od toho se vše odvíjí.

pro pánové - ano, myslím, že tak to skutečně je, já dělám na Úřadu městské části a na rovinu - bez známosti se sem skutečně člověk nedostane (tedy na slušné místo), ale k P ČR bych se za současného stavu opravdu nevrátil (i když na úrovni, kde jsem byl, to byla práce zajímavá a slušně honorovaná), ale přesto - slušná renta, klid (žádné večné řešení blbostí, totální neschopnost na dřízených, kteří myslí jen na vlastní pohodlí nebo kšefty, popř. protežují chovné), někdy mě přepadne nostalgie po starých časech (a ta práce mě bavila), ale pak si vzpomenu na pár výjebů (a nemožnost cokoli změnit) a zase mě to přejde ( a to samé mají i tři bývalí kolegové z mého okolí)

na dřízených - to z tebe budou mít na tom úřadě fakt radost!!!

je tláča!!!!

na dřízených - tuším, že v mojí nynější branži se tomu říká písařská (písařova) chyba (mea culpa), ale máte pravdu, s vámi je to opravdu ztráta času i energie (ale to bylo u P ČR se spoustou lidí to samé)

dávejte si na ně pozor, je to Váš chleba nebo ne?

Jak tady čtu, služba 10 let .Myslím, že za tak krátkou dobu renta neměla být nikdy. 15 let možná, ale dle mne alespoň 20 let . Kolik se toho naslouží za 10 let
odečtu-li ZOP, zácvik atd. A pak na různých fórech jsou takoví nejchytřejší.
Na jedné straně nadáváš na poměry u policie, nekompetentní šéfy, ale když jsi sloužil tak málo, tak ani nevíš, co mají vedoucí za krkem, včetně mladých policistů ...

pro xyz - a sakra, že jsem tak blbej a ozívám se (po tom, co jsem tam viděl a zažil)

no jestli jsi "blbej" to nevím, ale zívat nemusíš, ale pokud jsi se chtěl OZVAT, tak oz-ý-vat sse píše s "y", nevím jak je to dnes, ale kdysi "ozývati se" bylo ve vyjmenovaných slovech po "z".

pro pro fekete - to víš, všichni nemůžou bejt chytrý, no, kdyby byli všichni chytrý, tak je z toho každej druhej úplně blbej, tak já se snažím, aby té chytrosti nebylo moc - jinak vyjmenovaná slova po z jsou tuším brzy, jazyk nazívati se, lytomišl (nebo nějaké jiné město, ale to už si nepamatuji) - jsem rád, že si někdo všiml, nicméně k tématu - fakt by mě zajímalo, jestli budou lidé o P ČR odcházet nebo ne, já sám jsem s tím měl problém, protože krize se projevuje (a to i zde v Praze - na slušný flek je obtížné se dostat), ale na druhou stranu si neumím představit, že bych tam byl ještě další čtyři roky, abych na tom byl stejně jako nyní ( a nemohu popřít, e do mně ke konci minulého roku sypali peníze, abych neodešel, a zvýšili mi osobní) - mě ta práce bavila, i přes ty věci, které jsem zkousával dost těžko, ale fakt nebylo co řešit (já ty čtyři roky čekat nebudu - narazím na blbce a odejdu bez poct?) - děkuji, ale na to o té práci (a lidech) vím opravdu moc, sorry, že jsem sloužil je tu oblikátní 10-ku, ale dovolím se nechat svůj vlastní názor

pro pro fekete - to víš, všichni nemůžou bejt chytrý, no, kdyby byli všichni chytrý, tak je z toho každej druhej úplně blbej, tak já se snažím, aby té chytrosti nebylo moc - jinak vyjmenovaná slova po z jsou tuším brzy, jazyk nazívati se, lytomišl (nebo nějaké jiné město, ale to už si nepamatuji) - jsem rád, že si někdo všiml, nicméně k tématu - fakt by mě zajímalo, jestli budou lidé o P ČR odcházet nebo ne, já sám jsem s tím měl problém, protože krize se projevuje (a to i zde v Praze - na slušný flek je obtížné se dostat), ale na druhou stranu si neumím představit, že bych tam byl ještě další čtyři roky, abych na tom byl stejně jako nyní ( a nemohu popřít, e do mně ke konci minulého roku sypali peníze, abych neodešel, a zvýšili mi osobní) - mě ta práce bavila, i přes ty věci, které jsem zkousával dost těžko, ale fakt nebylo co řešit (já ty čtyři roky čekat nebudu - narazím na blbce a odejdu bez poct?) - děkuji, ale na to o té práci (a lidech) vím opravdu moc, sorry, že jsem sloužil je tu oblikátní 10-ku, ale dovolím se nechat svůj vlastní názor

Nechci si hrát na chytráčka, ale realitu jak to chodí u PČR zjistí i ten největší blbec za dva roky. A těch 10 let si myslím je dostatečná doba u PČR na rentu, protože u nás není ani takové zázemí pro poldy co maj na Slovensku.
Jinak ruku na srdce, kdo by měl možnost se přes známé dostat na solidní post v civilu, kdo by z Vás tuto možnost nevyužil ? Já osobně ihned, ale tu možnost nemám, ale na druhé straně kolegům co tu možnost měli nezávidím a přeji jim to, protože to u PČR stojí za ho... a dlouho bude stát.

Když to stojí u policie za h.., jak píšeš, tak proč jsou u náborářů fronty ?
A nesváděj to na krizi ...., opak je pravdou a kdo by chtěl brát peníze uplně za nic, tak se mu nebude líbit u policie ani v civilu !

.. pravda "u náborářů" stojí fronty těch naivních pubelescentů, kteří o životě, natož o práci u policie, nic nevědí, nebo hodně málo vědí. Ti co jsou v reálu tam nejspíše ve frontě nestojí. Ale pravda, pokud je někdo "ve fyzičce i psychičce" a o slušnou práci nezavadí,protože v jeho rajonu, bohužel, práce není a rodina se odmítá stěhovat "na lepší", tak stojí "frontu u náboráře". Otázkou je, jak dlouho se ještě budou stát fronty u náboráře, tedy jak dlouho v té frontě budou stát zejména zdatní muži, protože pro ženy u policie není v civilu finanční konkurence,......

Z tebe musej mít na tom úřadě radost, protože co předvádíš tady s pravopisem je děs a hrůza a to bych nechtěl vidět ty spisy.

for for fekete - ano, psal jsem to v rychlosti a nečetl jsem to po sobě, za pravopisné chyby se omlouvám (i když, proč vlastně, že ?) - nicméně, za tím, co jsem napsal, si stojím, a ztotožňuji se i s tím, co napsal kolega přede mnou (na prokouknutí systému, který běží už jen setrvačností, a hromada nadřízených na jeho běh, resp. doklopýtávání, nemá žádný vliv nebo dokonce nějak funguje spíše navzdory nim, skutečně stačí dva roky - no snad ten polosocialismus jednou skončí a k P ČR nebudou lidé chodit jen ze zoufalství nebo holky, které mají skutečně u P ČR slušný příjem, ale ruku na srdce - ve většině jsou nepoužitelné - omlouvám se vyjímkám, znal jsem i holky, které byly skvělé)

For pro Robin
A víš proč jsou u náborářů takové fronty, protože se rapidně snížila kritéria pro přijetí a k PČR se hlásí kde kdo ? On je radipní rozdíl mezi starými fyzickými testy a těmi novými.

Mám výborný nápad jak ušetřit peníze státu. 2000 služebních míst převést na služební místa PČR a je vyřešeno ne???Jak prosté a je ušetřeno několik miliónů korunek.-)

Tak ty jsi vzácný případ, jak šlápnout do hovna, protože se připravuje to, co dlouho bylo plánováno, všem co dělají tzv. pro stát (st. spr. samospráva a tudíž i MP se renta bude rušit!!!!!!!!

taky jsem něco slyšel!

Pánové, jděte se bodnout s hloupými kecy. Renty se rušit nebudou,nebudou a nebudou. To by byl definitivní konec policie takové jakou ji známe dnes. Možná je to ale cíl I.L., tedy Ička.

tak, že se bude renta zdaňovat nebo bude strop rent, tak s tím počítám (nakonec výše některých rent byla nenormální a nemorální) a o zrušení daňových vyjímek se mluví už dost dlouho (člověk, který na tomto zrušení vyjímek na MF ČR pracoval, je nyní ministrem financí a shodly se na něm obě nejsilnější strany, takže na to člověk nemusí být ani moc chytrý, aby si to dokázal dát dohromady), ale zrušení rent ( i když třeba jen pro lidi kteří dělají pro stát) ... lidi, co blbnete (sám jsem u P ČR dělal 10 let, tak vím, jaké fámy se tam dokážou ujmout - asi tu paranoiu s sebou ta práce nese, a ne, že by papaláši nedokázali opravdu vymýšlet kraviny a výjeby - někteří jenom to), ale přece jen - je to blbost

Říkej si co chceš, ale holt jdeš ze státního do státního a ono to má i logiku. Připrav se na to.

no máš recht, tak prostě zvednu zadek a půjdu o dům dál, hlavně když cestou nepotkám takový experty jako jsi Ty (zkus si nastudovat nález Ústavního soudu č. 107/1996 Sb.) - ale že se s rentou bude hýbat je víc něž jisté (a veřejnost tomu zatleská)

Ty se už vykašli na to tvé zcestné psaní, plácáš neustále jej a jen hovadiny nic jiného. O MP a dalších plánech nevíš vůbec nic a celkově jseš trapný. Renty nikdo rušit nebude, peníze si musí PČR najít ve svých rezervách a že se jich tam válí ještě dost. Zakopaný pes je v tom, že se nikdy nedostanou tam kam mají jít a kde by byly užitečné.

Kde jsi, prosím tě, přišel na to, že státní správa, samospráva a MP (asi tedy městská policie, nebo co?) má renty? A pokud MP je městská policie, tak tam máš další blbost - ta nedělá pro stát, nýbrž pro svého zřizovatele, čili obec.