Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Snad jsem se vás nedotkl Juro z Brna, jestli Vám mohu jakkoliv pomoci, stačí napsat, určitě jakokaždý člověk pomoc potřebujete, stačí napsat a vyjdu Vám vstříc. Jo a vztahovačný jsem a není se čemu divit, protože ten zákon postihl právě mě a to s okamžitou účinností od 1.1.2007, ale na rozdíl od Vás je mi jasné, že postihne i Vás a proto to nehážu za hlavu. Jestli Vám to vadí, tak prosím, poznáte to za nějaký čas......

Jestli vám to nevadí...:-) jinak hezký večer

lidi nereagujte na tohoto pána

x

x

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Vážený čtenáři, vlastně ani nevím zda tento dopis bude číst někdo, koho zajímá problém jednoho policisty a nebo dopis zapadne do složky dalších nepodstatných dopisů a nebo možná Ti jež budou dopis číst budou vidět problém jednoho, jako problém mnohých z řad příslušníků Policie České republiky a budou mít zájem o věci mluvit nebo možná i více.
Odvážil jsem se pro tuto formu dopisu, jelikož v současné době nevidím žádnou možnost dát najevo zoufalou a skoro beznadějnou situaci k současnému stavu v Policii České republiky.
Pracuji jako policista obvodního oddělení v Jihomoravském kraji na okrese Brno – venkov, který v letošním roce 2007 dovrší 15 roků čisté služby. Nehledě na skutečnost co s námi mnohými udělal nový služební zákon a to pokles průměrných výdělku podle stávajících kritérii, tak jsme se koncem měsíce ledna od vedoucích služebních funkcionářů dověděli novinku, že do konce měsíce června r.2007 tzn. od měsíce února musíme všichni řadoví policisté odpracovat 150 hod. bez nároků na služební příjem, které se dle platných právních norem můžou nařídit v důležitém zájmu služby v celém kalendářním roce.
Když si uvědomím, že nový služební zákon mi dal pouze jeden týden dovolené navíc a za to musím odpracovat do poloviny roku cca jeden pracovní měsíc zdarma bez nároků na služební příjem a při tom být statečným a čestným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky, který chrání práva občanů, veřejný pořádek i s nasazením vlastního života, tak si osobně myslím, že něco není v pořádku.
Nikdo asi nevidí, že doma máme rodiny, které očekávají za naší službu společnosti peníze pro slušný život nebo Ti, jež nám velí a rozdávají úkoly se domnívají, že jsme jenom výkonný a represivní nástroj současnému zřízení bez ohledu na to, že v uniformě je oblečen člověk od kterého se očekává loajálnost beztrestnost, atd.?
Nevím, ale domnívám, že dnešní systém ohodnocování není to co jsme tak dlouho očekávali, ale na novém služebním zákoně opět vydělali Ti, kteří mají pravidelnou denní docházku bez nočních a víkendových služeb a podřízení řadový příslušníci mají opět jenom právo a povinnost sloužit bez řádného finančního ohodnocení nehledě na osobní příplatky, které jsou v patřičné výši rozdávány pouze příslušníkům policie od Okresních ředitelství PČR výše.

150 hodin zadarmo, rehabilitace někde pod dohledem instruktorů, stravenky za 25 korun na den, bezpečnostní akce, degradace, buzerace a další BIČ na řadové lidi....kam to může vést.

Já došel včera domů a sdělil staré, že 150 hod navíc a zdarma mám odracovat do konce května 2007. Koukala na mne jako bych byl cizí. Dnes, když jsme přišel z práce tak jsem jí sdělil, že jsem se včera s těmi 150 hodinami spletl, ta měla radost, avšak jen do té doby než jsem jí sdělil, že to má být odpracováno do konce června 2007. Opět jsem cizí, jen se mne zeptala kdy budu chodit domů a jakým způsobem jí budu dávat peníze na chod domácnosti.

Pane kolego, něco podobného jsem již také zaslechl, ale přesto si myslím, že zákon nám na těch 150 hodin dává celý rok. Alespoň já jsem tam o žádném konkrétním měsíci, dokdy by tyto hodiny měly být odslouženy, nic nečetl. Dále předpokládám, že přesčasy nad těchto 150 hodin nám budou chtít vyvolnit .....

ono s těmi lidmi na okresech je to částečně pravda. Když vezmu sebe na SKPV, tak řadový člen má nad sebou tři velitele, přičemž odpovědnost za tr.řízení nese každý sám, se zastupitelstvím se také jedná na úrovni policista státní zástupce a podpisové doložky jsou čistá formalita. Pokud vynecháme odpovědnost ředitele za chod okresu, tak zbylé dva posty jsou úplně zbytečné. Ještě se nestalo, aby náměstek pro trestní řízení sám od sebe něco udělal nebo zařídil. Dokonce odmítá podepisovat i dokumenty se svou vlastní podpisovou doložkou, aby se náhodou do něčeho nenamočil.
zase na druhou stranu, někdo ty noviny číst musí.

O TOM JE PRÁVĚ BEZCHARAKTERNÍ ŘÁD PARDON KARIÉRNÍ ŘÁD. MNOHO A MNOHO DOBŘE POSTAVENÝCH LIDÍ V TOP MANAGEMENTU A NIC A NIC NA PRÁCI. VÝSLEDEK JE TAKOVÝ, ŽE PRACI PÁR LIDEM NA ULICI NASTAVUJÍCH KRK PLÁNUJE KVANTITA PÁNŮ Z KANCELÁŘÍ.

Vem si jak se ti šéfové na SKPV maj. Odpovědnost hezky rozložena,protože jich je tam jako much. Žádná nic moc práce, super peníze. Taková malá policejní pohádka.

Pro Jura Brno :

Jo to je pravda z úřadu práce to mohou plnit jak jitrnice prejtem, ale ta kvalita lidského materiálu a ten zájem o službu je naprosto jiný než s čím jsme chodlili převážně k policii my, kdy se tímto stylem k policii navybíralo a to je to nejhorší co může polici postihnout. Jít k policii z pocitu beznaděje nad nemožností sehnat zaměstnání a myšlením " tak jdu k těm fíkům, když není nic lepšího " je opravdu další rána pro policii, protože ačkoliv nejsou lidé z " civilu " ochotni akceptovat, že dělat práci obyčejného policisty není žádný med ( nedá se v žádném případě srovnávat s paní například na Městském úřadě, tedy klasickým úředníkem a pod. ), ba naopak jde o solidní psychický záhul na člověka a člověk si zde často sáhne na dno výdrže nervů při řešení konflitků rozhádaných napadajících se lidí v hospodách ( které musí doslova překřičet aby ztichli a půl hodiny se s nimi dohadovat než hlavy vychladnou ) a nespočet dalších konliktů všeho druhu - namáhavých detailních výslechů ( že toho má člověk nad hlavu a plné zuby ) za často vyřčených hloupých připomínek ( neznalosti této práce ) proč to řešíme tak složitě a nebo takhlen a nebo zase takhlen, že tito lidé z úřadu práce, kteří se již dříve nerozhodli jít k policii z úplně z jiných důvodů ( že chtějí dělat něco dobrého proti těm špatným ) nemohou být zkrátka pro policii přínosem a vídím s jakým přemýšlením nyní k policii chodí - tohle nikdo neřeší. Krátkozrace látají díry po dobrých odchozích policistech a nahrazují je lidmi ve věku kolem 19 let ( často vzhledu 17 let ), kteří nemají šanci mít autoritu, bude jim trvat tak minimálně 5-7 let než budou znát spoustu krizových situací a regovat v nich již znale věci a druhá stránka je že tito lidé ( ne všichni ) přemýšlí, tak jsem se dostal k policii, sice jsem k policii nechtěl, ale ať tady ode mě nečekaj nějaké nadšení a smyl této práce, šel jsem sem pouze jako v nouzovém řešení mého pracovního nasazení - takže občané toto je asi konečné řešení policie pro zítřky a pozítřky a jímá mě z toho hrůza jak málo chodí k policii ti mladí kolegové z přesvědčení a tuto práci je třeba dělat také i z přesvědčení, protože je to hnus práce a taková nejde jinak dělat i když peníze jsou nepopiratelný stimul dělat lépe, ale to je všude.

30.01.2007 18:26 Poctivý polda

Konkrétně Tobě k tomu nemám co dodat. Veškeré moje vyrývání do policie se konkrétně Tebe vůbec netýká. Mě vadí policisté typu 666, . ,+++, Kobra atd, kteří jsou vstahovační a nechcou chápat, že já neutočím na všechny policisty, ale pouze na darmožrouty, kteří pouze chcou výhody a jinak spolupracují s podsvětím a na zákony kašlou. Takovej policista typu 666, . ,+++, Kobra atd, mě nemůže naštvat, spíš naopak. Konkrétně Ty a Tobě podobní nemusíte nijak na mé vyrývačky reagovat, protože takové policisty jako Ty já uznávám a proti nic nemám.

Můj příspěvek byl z části i obecný a o tom " kamže to ta Policie ČR jde " bohužel pozitivní hodnocení za současného stavu a stavu posledních několika let nemám a naopak musím souhlasit s ostatními zde ačkoliv jde již kolikrát o vulgarismy, ke kterým se nechci snižovat, že to stojí opravdu po stránce motivace za ho... a a nový zákon se zachoval k policistům převážně negativně, spravednost v odměňování za odsloužené hodiny se posunula do dob minulých - tohle nikdo z řadových policistů nechtěl a i já jsem doufal, že řadu ustanovení zákona, které naopak znamenaly zhoršení oproti minulu a byly kritizovány i některými " poslanci, kteří si viděj na špičku nosu a oprostili se od předlistopadového vnímání policie, nakonec nepustí do života - bohužel se tak stalo a přiznám se, že z toho mám v pravdě hnusný pocit s hořkostí v puse - ukazuje to jak lze v našem státě nařizovat práci zdarma a takto je to i ve vyjádřeních politiků prezentováno ačkoliv každý člověk znalý základní a nejvyšší právní normy ví, že " za vykonanou práci náleží spravedlivá odměna " tedy jinými slovy práce zdarma není v této normě vůbec obsažena. Původních 300 hodin zdarma snížených na 150 hodin zdarma je jistou shnilou myšlenkou o tom, že těch 300 hodin bylo jaksi již dosti moc ( celé dva měsíce ), tak se to snížilo na " přijatelných " 150 hodin. Já jsem a řeknu to upřímně počítal s tím, že nějakých 150 hodin zdarma nemá šanci se při posouzení porušení základního práva být vždy odměněn za vykonanou práci, být vůbec obsahem nové normy bezpečnostních složek, ale tento stát vzastoupení našich zvolených musí ještě hodně bojovat za dodržování jasných pravidel, aby to nebyla pravidla jen na papíře. Co jim bránilo, aby nějaký poslanec vnitřně duševně chorý nenavrhl například hodin místo 300, tak hodin 500, nebo 800. Kde jsou hranice takovéího uvažování ? Odpovím hranice jsou v těch základních právech, jako nejvyšší právní normy, která poslancům asi nic neříká a v dnenší době někomu přikazovat 150 hodin zdarma, jde tedy o to slůvko zdarma, je jednání ...... nechci být sprostý.

A ještě jsi zapomněl kolego na jejich fyzické předpoklady někteří mají i výšku 165 cm a váhu 60 Kg . S tímto kolegou při zákroku v hospodě budeme k smíchu a ještě my můžou přidat nějakého důchodce, aby tomu nasadili korunu.

x

x

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

nic tady nekopíruj,akorát tím otravuješ!Normální člověk na to nereaguje.......kolik ti je 15?

Tento příspěvek kolegy jsem se přetáhl, kdy jsem velmi zvědavý jak na něj náš nejvyšší odpoví :

Vážený pane ministře .
Při Vašem nástupu na MV ČR jste prohlásil, že bude proveden audit a s tímto začnete na PP ČR. Do dnešního dne se nic takového nestalo a na uvedené složce je spousta tzv. zbytečných lidí. Dále bych se Vás optal, jak je možné, že do současné doby existují Okresní ředitelství Policie ČR, Okresní soudy, Okresní stítní zastupitelství, když okresy jako samosprávné celky byly již dávno zrušeny a v dnešní době je jako samosprávní celek kraj. Když přepočítám, kolik lidí je na Okresní ředitelství policie osob ( ředitel, jeho zástupci a zase zástupci zástupců, a tak dále ) a následně si spočtete jejich platy, domnívám se, že kdyby tam tyto osoby nebyly a jejich platy by se rozdělily mezi policisty na ulici, ......DÁL JIŽ SI VŠE MŮŽETE DOPLNIT, JDE O JEDNODUCHOU ROVNICI. U hasičů již toto je, spadají pod kraj. Nás na oddělení je pouhých . Nás ma oddělení je pouhých 8 policistů a také musíme vše zvládnout a nikdo nám z ředitelství pomoc nepřijde, pouze neustále tvrdí, vydržte jednou bude líp a třeba přijdou i nějací policisté, pouze již zapomínají dodat, kdy to bude, ale nezapomínají na to nám neustále na poradě říkat, že je málo KO a KV, málo daných pokut a tak podobně - čárkový systém by již neměl existovat, a když toto nezvedneme, tak přijdeme o osobní ohodnocení, neboť toto je složka platu, na kterou nám mohou sáhnout, takže když nám dorovnáte chybějící plat osobním, mohu Vás plně ubezpečit, že další měsíc je toto osobní pryč, neboť ředitel, který je již v důchodu, nám toto pod nějakou záminkou sebere.

Přál bych civilistům vidět jak to chodí na Okresech, kdy by se nestačili divit. Jedna kouřová a kafová přestávka za druhou. Rovněž brouzdání po internetu nebo intranetu je tu běžné a skoro každý tam má rizikový příplatek za to nebezpečí, že se může kdykoliv píchnout o tužku nebo zakopnout o práh.

omluva kdyby se píše dohromady

PÁNOVÉ NA FUNKCÍCH STIHNOU I KARTY A TO S RIZIKOVÝM PŘÍPLATKEM. KTERÝ DOBYTEK ROZHODOVAL O TĚCHTO PŘÍSPĚVCÍCH V KANCELÁŘÍCH?

Než začneš něco psát, tak si zjisti, prosím Tě relevantní informace.
Okresy nikdy nebyly zrušeny, byly zrušeny pouze Okresní úřady, které vykonávaly státní správu na území okresů. Jejich kompetence částečně přešly na kraj a obce, které jejich původní záležitosti vykonávají jako státní správu. Okresy nebyly nikdy samosprávné vykonávaly státní správu.
Hergot, proč to tady vůbec píši, když z Tvého příspěvku je poznat základní neznalost, co je samospráva a státní správa.
Pokud takto jako ve svém příspěvku argumentuješ i ve své práci, tak by jsi se vzhledem, k předpokládané kvalitě této práce, měl zamyslet zda-li by jsi neměl požádat o snížení platu. A to myslím vážně.
Nevím proč se zde prezentuješ v tom směru, chci více peněz, ale už nemám co nabídnout (znalosti).

Pro pn
Kolega tento problém uvedl pouze z části a to asi né z neznalosti, ale proto, že se mluvilo o tomto :
1 verze zánik okresů a fungování Krajských správ podle nových krajů
2 verze sloučení několika okresů v jeden
Tímto mělo dojít k snížení počtů vedoucích pracovníků a snížení výdajů, ale nic se neděje.

jen pro pořádek, byly zrušeny okresní úřady jako orgán, nebyly zrušeny okresy, dovzdělejte se kolego a nešiřte bludy, pro vaši informovanost, územní dělení ČR je na obce (obce, města, statutární města, hlavní město Praha), okresy a kraje a ještě je zde dělení na osm statistických území pro čerpání peněz z EU, ale to už by byla pro tento účel hodně akademická diskuse, zdravím a když chcete něco napsat, tak se prosím nejdříve koukněte nebo s někým poraďte, abyste nepsal nesmysly.

Jsem já to ale idiot.Váš Jura

Máte pravdu.

Juro Juro ty si ale piča vid

Já se omlouvám za můj slovník, ale víc mě toho doma rodiče nenaučili. Jsem silně eroticky zaměřený "člověk"a myslím stále a pouze na jedno a tak to neustále opakuji pořád dokola. Já za to nemůžu.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.