4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů.

Snad jsem se vás nedotkl Juro z Brna, jestli Vám mohu jakkoliv pomoci, stačí napsat, určitě jakokaždý člověk pomoc potřebujete, stačí napsat a vyjdu Vám vstříc. Jo a vztahovačný jsem a není se čemu divit, protože ten zákon postihl právě mě a to s okamžitou účinností od 1.1.2007, ale na rozdíl od Vás je mi jasné, že postihne i Vás a proto to nehážu za hlavu. Jestli Vám to vadí, tak prosím, poznáte to za nějaký čas......

Jestli vám to nevadí...:-) jinak hezký večer

lidi nereagujte na tohoto pána

x

x

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Vážený čtenáři, vlastně ani nevím zda tento dopis bude číst někdo, koho zajímá problém jednoho policisty a nebo dopis zapadne do složky dalších nepodstatných dopisů a nebo možná Ti jež budou dopis číst budou vidět problém jednoho, jako problém mnohých z řad příslušníků Policie České republiky a budou mít zájem o věci mluvit nebo možná i více.
Odvážil jsem se pro tuto formu dopisu, jelikož v současné době nevidím žádnou možnost dát najevo zoufalou a skoro beznadějnou situaci k současnému stavu v Policii České republiky.
Pracuji jako policista obvodního oddělení v Jihomoravském kraji na okrese Brno – venkov, který v letošním roce 2007 dovrší 15 roků čisté služby. Nehledě na skutečnost co s námi mnohými udělal nový služební zákon a to pokles průměrných výdělku podle stávajících kritérii, tak jsme se koncem měsíce ledna od vedoucích služebních funkcionářů dověděli novinku, že do konce měsíce června r.2007 tzn. od měsíce února musíme všichni řadoví policisté odpracovat 150 hod. bez nároků na služební příjem, které se dle platných právních norem můžou nařídit v důležitém zájmu služby v celém kalendářním roce.
Když si uvědomím, že nový služební zákon mi dal pouze jeden týden dovolené navíc a za to musím odpracovat do poloviny roku cca jeden pracovní měsíc zdarma bez nároků na služební příjem a při tom být statečným a čestným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky, který chrání práva občanů, veřejný pořádek i s nasazením vlastního života, tak si osobně myslím, že něco není v pořádku.
Nikdo asi nevidí, že doma máme rodiny, které očekávají za naší službu společnosti peníze pro slušný život nebo Ti, jež nám velí a rozdávají úkoly se domnívají, že jsme jenom výkonný a represivní nástroj současnému zřízení bez ohledu na to, že v uniformě je oblečen člověk od kterého se očekává loajálnost beztrestnost, atd.?
Nevím, ale domnívám, že dnešní systém ohodnocování není to co jsme tak dlouho očekávali, ale na novém služebním zákoně opět vydělali Ti, kteří mají pravidelnou denní docházku bez nočních a víkendových služeb a podřízení řadový příslušníci mají opět jenom právo a povinnost sloužit bez řádného finančního ohodnocení nehledě na osobní příplatky, které jsou v patřičné výši rozdávány pouze příslušníkům policie od Okresních ředitelství PČR výše.

150 hodin zadarmo, rehabilitace někde pod dohledem instruktorů, stravenky za 25 korun na den, bezpečnostní akce, degradace, buzerace a další BIČ na řadové lidi....kam to může vést.

Já došel včera domů a sdělil staré, že 150 hod navíc a zdarma mám odracovat do konce května 2007. Koukala na mne jako bych byl cizí. Dnes, když jsme přišel z práce tak jsem jí sdělil, že jsem se včera s těmi 150 hodinami spletl, ta měla radost, avšak jen do té doby než jsem jí sdělil, že to má být odpracováno do konce června 2007. Opět jsem cizí, jen se mne zeptala kdy budu chodit domů a jakým způsobem jí budu dávat peníze na chod domácnosti.

Pane kolego, něco podobného jsem již také zaslechl, ale přesto si myslím, že zákon nám na těch 150 hodin dává celý rok. Alespoň já jsem tam o žádném konkrétním měsíci, dokdy by tyto hodiny měly být odslouženy, nic nečetl. Dále předpokládám, že přesčasy nad těchto 150 hodin nám budou chtít vyvolnit .....

ono s těmi lidmi na okresech je to částečně pravda. Když vezmu sebe na SKPV, tak řadový člen má nad sebou tři velitele, přičemž odpovědnost za tr.řízení nese každý sám, se zastupitelstvím se také jedná na úrovni policista státní zástupce a podpisové doložky jsou čistá formalita. Pokud vynecháme odpovědnost ředitele za chod okresu, tak zbylé dva posty jsou úplně zbytečné. Ještě se nestalo, aby náměstek pro trestní řízení sám od sebe něco udělal nebo zařídil. Dokonce odmítá podepisovat i dokumenty se svou vlastní podpisovou doložkou, aby se náhodou do něčeho nenamočil.
zase na druhou stranu, někdo ty noviny číst musí.

O TOM JE PRÁVĚ BEZCHARAKTERNÍ ŘÁD PARDON KARIÉRNÍ ŘÁD. MNOHO A MNOHO DOBŘE POSTAVENÝCH LIDÍ V TOP MANAGEMENTU A NIC A NIC NA PRÁCI. VÝSLEDEK JE TAKOVÝ, ŽE PRACI PÁR LIDEM NA ULICI NASTAVUJÍCH KRK PLÁNUJE KVANTITA PÁNŮ Z KANCELÁŘÍ.

Vem si jak se ti šéfové na SKPV maj. Odpovědnost hezky rozložena,protože jich je tam jako much. Žádná nic moc práce, super peníze. Taková malá policejní pohádka.

Pro Jura Brno :

Jo to je pravda z úřadu práce to mohou plnit jak jitrnice prejtem, ale ta kvalita lidského materiálu a ten zájem o službu je naprosto jiný než s čím jsme chodlili převážně k policii my, kdy se tímto stylem k policii navybíralo a to je to nejhorší co může polici postihnout. Jít k policii z pocitu beznaděje nad nemožností sehnat zaměstnání a myšlením " tak jdu k těm fíkům, když není nic lepšího " je opravdu další rána pro policii, protože ačkoliv nejsou lidé z " civilu " ochotni akceptovat, že dělat práci obyčejného policisty není žádný med ( nedá se v žádném případě srovnávat s paní například na Městském úřadě, tedy klasickým úředníkem a pod. ), ba naopak jde o solidní psychický záhul na člověka a člověk si zde často sáhne na dno výdrže nervů při řešení konflitků rozhádaných napadajících se lidí v hospodách ( které musí doslova překřičet aby ztichli a půl hodiny se s nimi dohadovat než hlavy vychladnou ) a nespočet dalších konliktů všeho druhu - namáhavých detailních výslechů ( že toho má člověk nad hlavu a plné zuby ) za často vyřčených hloupých připomínek ( neznalosti této práce ) proč to řešíme tak složitě a nebo takhlen a nebo zase takhlen, že tito lidé z úřadu práce, kteří se již dříve nerozhodli jít k policii z úplně z jiných důvodů ( že chtějí dělat něco dobrého proti těm špatným ) nemohou být zkrátka pro policii přínosem a vídím s jakým přemýšlením nyní k policii chodí - tohle nikdo neřeší. Krátkozrace látají díry po dobrých odchozích policistech a nahrazují je lidmi ve věku kolem 19 let ( často vzhledu 17 let ), kteří nemají šanci mít autoritu, bude jim trvat tak minimálně 5-7 let než budou znát spoustu krizových situací a regovat v nich již znale věci a druhá stránka je že tito lidé ( ne všichni ) přemýšlí, tak jsem se dostal k policii, sice jsem k policii nechtěl, ale ať tady ode mě nečekaj nějaké nadšení a smyl této práce, šel jsem sem pouze jako v nouzovém řešení mého pracovního nasazení - takže občané toto je asi konečné řešení policie pro zítřky a pozítřky a jímá mě z toho hrůza jak málo chodí k policii ti mladí kolegové z přesvědčení a tuto práci je třeba dělat také i z přesvědčení, protože je to hnus práce a taková nejde jinak dělat i když peníze jsou nepopiratelný stimul dělat lépe, ale to je všude.

30.01.2007 18:26 Poctivý polda

Konkrétně Tobě k tomu nemám co dodat. Veškeré moje vyrývání do policie se konkrétně Tebe vůbec netýká. Mě vadí policisté typu 666, . ,+++, Kobra atd, kteří jsou vstahovační a nechcou chápat, že já neutočím na všechny policisty, ale pouze na darmožrouty, kteří pouze chcou výhody a jinak spolupracují s podsvětím a na zákony kašlou. Takovej policista typu 666, . ,+++, Kobra atd, mě nemůže naštvat, spíš naopak. Konkrétně Ty a Tobě podobní nemusíte nijak na mé vyrývačky reagovat, protože takové policisty jako Ty já uznávám a proti nic nemám.

Můj příspěvek byl z části i obecný a o tom " kamže to ta Policie ČR jde " bohužel pozitivní hodnocení za současného stavu a stavu posledních několika let nemám a naopak musím souhlasit s ostatními zde ačkoliv jde již kolikrát o vulgarismy, ke kterým se nechci snižovat, že to stojí opravdu po stránce motivace za ho... a a nový zákon se zachoval k policistům převážně negativně, spravednost v odměňování za odsloužené hodiny se posunula do dob minulých - tohle nikdo z řadových policistů nechtěl a i já jsem doufal, že řadu ustanovení zákona, které naopak znamenaly zhoršení oproti minulu a byly kritizovány i některými " poslanci, kteří si viděj na špičku nosu a oprostili se od předlistopadového vnímání policie, nakonec nepustí do života - bohužel se tak stalo a přiznám se, že z toho mám v pravdě hnusný pocit s hořkostí v puse - ukazuje to jak lze v našem státě nařizovat práci zdarma a takto je to i ve vyjádřeních politiků prezentováno ačkoliv každý člověk znalý základní a nejvyšší právní normy ví, že " za vykonanou práci náleží spravedlivá odměna " tedy jinými slovy práce zdarma není v této normě vůbec obsažena. Původních 300 hodin zdarma snížených na 150 hodin zdarma je jistou shnilou myšlenkou o tom, že těch 300 hodin bylo jaksi již dosti moc ( celé dva měsíce ), tak se to snížilo na " přijatelných " 150 hodin. Já jsem a řeknu to upřímně počítal s tím, že nějakých 150 hodin zdarma nemá šanci se při posouzení porušení základního práva být vždy odměněn za vykonanou práci, být vůbec obsahem nové normy bezpečnostních složek, ale tento stát vzastoupení našich zvolených musí ještě hodně bojovat za dodržování jasných pravidel, aby to nebyla pravidla jen na papíře. Co jim bránilo, aby nějaký poslanec vnitřně duševně chorý nenavrhl například hodin místo 300, tak hodin 500, nebo 800. Kde jsou hranice takovéího uvažování ? Odpovím hranice jsou v těch základních právech, jako nejvyšší právní normy, která poslancům asi nic neříká a v dnenší době někomu přikazovat 150 hodin zdarma, jde tedy o to slůvko zdarma, je jednání ...... nechci být sprostý.

A ještě jsi zapomněl kolego na jejich fyzické předpoklady někteří mají i výšku 165 cm a váhu 60 Kg . S tímto kolegou při zákroku v hospodě budeme k smíchu a ještě my můžou přidat nějakého důchodce, aby tomu nasadili korunu.

x

x

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

nic tady nekopíruj,akorát tím otravuješ!Normální člověk na to nereaguje.......kolik ti je 15?

Tento příspěvek kolegy jsem se přetáhl, kdy jsem velmi zvědavý jak na něj náš nejvyšší odpoví :

Vážený pane ministře .
Při Vašem nástupu na MV ČR jste prohlásil, že bude proveden audit a s tímto začnete na PP ČR. Do dnešního dne se nic takového nestalo a na uvedené složce je spousta tzv. zbytečných lidí. Dále bych se Vás optal, jak je možné, že do současné doby existují Okresní ředitelství Policie ČR, Okresní soudy, Okresní stítní zastupitelství, když okresy jako samosprávné celky byly již dávno zrušeny a v dnešní době je jako samosprávní celek kraj. Když přepočítám, kolik lidí je na Okresní ředitelství policie osob ( ředitel, jeho zástupci a zase zástupci zástupců, a tak dále ) a následně si spočtete jejich platy, domnívám se, že kdyby tam tyto osoby nebyly a jejich platy by se rozdělily mezi policisty na ulici, ......DÁL JIŽ SI VŠE MŮŽETE DOPLNIT, JDE O JEDNODUCHOU ROVNICI. U hasičů již toto je, spadají pod kraj. Nás na oddělení je pouhých . Nás ma oddělení je pouhých 8 policistů a také musíme vše zvládnout a nikdo nám z ředitelství pomoc nepřijde, pouze neustále tvrdí, vydržte jednou bude líp a třeba přijdou i nějací policisté, pouze již zapomínají dodat, kdy to bude, ale nezapomínají na to nám neustále na poradě říkat, že je málo KO a KV, málo daných pokut a tak podobně - čárkový systém by již neměl existovat, a když toto nezvedneme, tak přijdeme o osobní ohodnocení, neboť toto je složka platu, na kterou nám mohou sáhnout, takže když nám dorovnáte chybějící plat osobním, mohu Vás plně ubezpečit, že další měsíc je toto osobní pryč, neboť ředitel, který je již v důchodu, nám toto pod nějakou záminkou sebere.

Přál bych civilistům vidět jak to chodí na Okresech, kdy by se nestačili divit. Jedna kouřová a kafová přestávka za druhou. Rovněž brouzdání po internetu nebo intranetu je tu běžné a skoro každý tam má rizikový příplatek za to nebezpečí, že se může kdykoliv píchnout o tužku nebo zakopnout o práh.

omluva kdyby se píše dohromady

PÁNOVÉ NA FUNKCÍCH STIHNOU I KARTY A TO S RIZIKOVÝM PŘÍPLATKEM. KTERÝ DOBYTEK ROZHODOVAL O TĚCHTO PŘÍSPĚVCÍCH V KANCELÁŘÍCH?

Než začneš něco psát, tak si zjisti, prosím Tě relevantní informace.
Okresy nikdy nebyly zrušeny, byly zrušeny pouze Okresní úřady, které vykonávaly státní správu na území okresů. Jejich kompetence částečně přešly na kraj a obce, které jejich původní záležitosti vykonávají jako státní správu. Okresy nebyly nikdy samosprávné vykonávaly státní správu.
Hergot, proč to tady vůbec píši, když z Tvého příspěvku je poznat základní neznalost, co je samospráva a státní správa.
Pokud takto jako ve svém příspěvku argumentuješ i ve své práci, tak by jsi se vzhledem, k předpokládané kvalitě této práce, měl zamyslet zda-li by jsi neměl požádat o snížení platu. A to myslím vážně.
Nevím proč se zde prezentuješ v tom směru, chci více peněz, ale už nemám co nabídnout (znalosti).

Pro pn
Kolega tento problém uvedl pouze z části a to asi né z neznalosti, ale proto, že se mluvilo o tomto :
1 verze zánik okresů a fungování Krajských správ podle nových krajů
2 verze sloučení několika okresů v jeden
Tímto mělo dojít k snížení počtů vedoucích pracovníků a snížení výdajů, ale nic se neděje.

jen pro pořádek, byly zrušeny okresní úřady jako orgán, nebyly zrušeny okresy, dovzdělejte se kolego a nešiřte bludy, pro vaši informovanost, územní dělení ČR je na obce (obce, města, statutární města, hlavní město Praha), okresy a kraje a ještě je zde dělení na osm statistických území pro čerpání peněz z EU, ale to už by byla pro tento účel hodně akademická diskuse, zdravím a když chcete něco napsat, tak se prosím nejdříve koukněte nebo s někým poraďte, abyste nepsal nesmysly.

Jsem já to ale idiot.Váš Jura

Máte pravdu.

Juro Juro ty si ale piča vid

Já se omlouvám za můj slovník, ale víc mě toho doma rodiče nenaučili. Jsem silně eroticky zaměřený "člověk"a myslím stále a pouze na jedno a tak to neustále opakuji pořád dokola. Já za to nemůžu.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.

Kopírujte tento příspěvek,

a vložte jej zde opětovně, pokud se na tomto fóru budou objevovat příspěvky od osoby Jura Brno. Je to člověk, který si nezaslouží jinou reakci, než IGNOROVÁNÍ a je zbytečná ztráta času odpovídat na jeho nechutné příspěvky. Udělejte si každý sám obrázek o této osobě (viz dřívější příspěvky) a věřím tomu, že uznáte jako nesmyslné se dále zabývat jeho názory. Pokud ovšem budete reagovat na jeho další příspěvky, bude i on reagovat a bude mít další důvod přidávat své příspěvky do tohoto diskusního fóra. Děkuji za pochopení.